Index stáří – počet seniorů ve věku 65 a více let na sto dětí ve věku 0-14 let, který odráží proces stárnutí populace – se ve sledovaném období 2005–2015 výrazně navýšil. Na úrovni republiky vzrostl z 97 na 119, nejvýrazněji v Karlovarském kraji (z 85 na 122) a v kraji Moravskoslezském (z 89 na 122). Naopak nejmenší růst indexu stáří byl zaznamenán ve Středočeském kraji, kde se pravidelně zvyšuje až od roku 2011 a teprve v roce 2015 poprvé překročil hranici 100, tj. poprvé bylo v populaci tohoto kraje více obyvatel starších 65 let než dětí do 15 let věku.  Obecnému trendu (pravidelného meziročního růstu) se zcela vymyká vývoj indexu stáří v Hlavním městě Praze, kde byl v roce 2015 mírně nižší než v roce 2005 (124 vs. 127) a vrcholu dosáhl v roce 2008 (130 seniorů na 100 dětí). V roce 2005 však byla hodnota indexu stáří v Praze mezi kraji ojediněle vysoká a nyní, s tím jak se v posledních pěti letech každoročně mírně snižuje, zatímco u ostatních krajů roste, nijak nevybočuje. Od roku 2014 připadá nejvíce seniorů na sto dětí shodně v Královéhradeckém a Zlínském kraji (126 v roce 2014 a 129 v roce 2015). Třetím nejstarším krajem byl podle indexu stáří na konci roku 2015 kraj Plzeňský (125), jen mírně nižší (124) byl index stáří v Olomouckém kraji, v Praze a v Kraji Vysočina. Naopak nízké hodnoty (kromě Středočeského kraje) zůstávají v Ústeckém a Libereckém kraji (méně než 120). 

Hodnocení úrovně sňatečnosti a rozvodovosti v jednotlivých krajích ČR je s ohledem na charakter dostupných dat (a vlivem migrace obyvatel) obtížné. V mnoha oblastech demografického vývoje se specifických způsobem v posledních letech vyvíjel Karlovarský kraj, ale i Praha a Středočeský kraj. Nejvíce regionálně heterogenní zůstává obraz krajů z hlediska podílu dětí narozených mimo manželství či zastoupení indukovaných potratů.

Počet obyvatel a věkové složení

Česká republika se územně člení do vyšších územních samosprávných celků – do čtrnácti krajů, jejichž hranice jsou vymezeny zákonem. Ve sledovaném období 2005–2015 žádný kraj své hranice nezměnil, data o počtu událostí v jednotlivých krajích jsou tedy v rámci kraje srovnatelná a lze je hodnotit v časové řadě. Ve většině krajů je pro směr a míru populačního růstu/poklesu určující vnitřní migrace. Zahraniční migrace sice navyšuje počet obyvatel obvykle ve všech krajích, nicméně většinou nevýrazně a i přírůstky přirozenou měnou (vyšší počet živě narozených než zemřelých) bývají nízké či záporné. Aktuálně zhruba polovina krajů početně roste, druhá ztrácí. Z hlediska relativní výše přírůstku se vydělují na obou koncích žebříčku dva kraje: Praha a Středočeský na jedné (přírůstkové) a Moravskoslezský a Karlovarský na druhé (úbytkové).

Kraje České republiky se svým počtem obyvatel významně diferencují. Zatímco v Karlovarském kraji má bydliště jen necelých 300 tisíc obyvatel, čtyři ze čtrnácti krajů mají populaci více než miliónovou. Nejvyšší počet obyvatel má od roku 2010 Středočeský kraj – na konci roku 2015 podle bilance ČSÚ 1 326,9 tisíce, druhé místo zaujímá Hlavní město Praha (1 267,4 tisíce). V Praze nebo Středočeském kraji tak má bydliště již jedna čtvrtina obyvatel České republiky. Miliónovou hranici počtu obyvatel překračuje také Moravskoslezský kraj (1 213,3 tisíce) a Jihomoravský kraj (1 175,0 tisíce). S odstupem za těmito čtyřmi nejlidnatějšími kraji se nachází kraj Ústecký s 822,8 tisíce obyvatel. Dalších pět krajů mělo podle bilance na konci roku 2015 počet obyvatel v rozmezí 550-638 tisíc (od největšího: Jihočeský, Olomoucký, Zlínský, Plzeňský, Královéhradecký). Pardubický kraj a Kraj Vysočina jsou podobně lidnaté, aktuálně mají mírně nad 500 tisíc obyvatel. Kraj Liberecký zůstal s 439,6 tisíci obyvatel i v roce 2015 na předposlední příčce nad Karlovarským krajem. Pořadí krajů podle početnosti se od roku 2010, kdy se do čela dostal Středočeský kraj, v podstatě neměnilo. Pouze mezi rokem 2012 a 2013 došlo k výměně pořadí u Jihočeského a Olomouckého kraje (z 6. na 7. místo).

V průběhu roku 2015 zaznamenalo šest krajů početní růst a osm krajů populační úbytek. Počet obyvatel ČR se celkově zvýšil o 15 568 osob, přičemž 11 577 přibylo ve Středočeském kraji, 8 370 v Praze a 2 172 v Jihomoravském kraji. Nejvýznamnější přírůstky zůstaly i po přepočtu na tisíc obyvatel daného kraje na straně Středočeského kraje (8,8 ‰) a Hlavního města Prahy (6,6 ‰), přírůstky ostatních čtyř krajů byly podstatně menší (nejvíce 2,6 ‰ v Plzeňském kraji, v Jihomoravském 1,9 ‰). Obdobně tomu bylo ve všech předešlých sledovaných letech ( V roce 2013, kdy byl celkový přírůstek i na úrovni republiky (stejně jako v Praze) výjimečně záporný, růst počtu obyvatel zaznamenaly pouze čtyři kraje. Téměř veškerý přírůstek přitom připadl Středočeskému kraji.) Také statistiku populačního úbytku naplňují převážně dva kraje, a to Karlovarský a Moravskoslezský. V případě absolutních počtů patří nejvyšší úbytek tradičně Moravskoslezskému kraji, který jen v průběhu roku 2015 přišel podle bilance o 4 365 obyvatel (-3,6 ‰). Relativně nejvyšší však bývá úbytek obyvatel v Karlovarském kraji (-4,9 ‰; absolutně pokles o 1 465 osob v roce 2015). Nepřetržitě záporný přírůstek mají od roku 2010 kromě Karlovarského a Moravskoslezského kraje také kraje Ústecký, Vysočina, Olomoucký a Zlínský, a s výjimkou roku 2010 také kraj Královéhradecký.

Více informací.

 

Zdroj: ČSÚ (Vývoj obyvatelstva České republiky – 2015)