Publikace: Národní urbánní politika v zemích OECD

Města jsou klíčová pro ekonomickou, sociální a environmentální výkonnost země na národní úrovni. Národní urbánní politika (National Urban Policy – NUP) byla mezinárodním společenstvím uznána jako důležitý nástroj využití urbanizace k dosažení národních a globálních cílů. Publikace OECD s názvem National Urban Policy in OECD Countries (140 stran), která byla připravena pro Konferenci OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III), hodnotí stav a rozsah urbánní politiky ve 35 zemích OECD, včetně České republiky. Popisuje také, jak se městská politika a její místo v národních politických agendách vyvíjejí (viz dvoustránkové shrnutí).

Tato publikace staví na současném programu OSN pro lidská sídla (UN Habitat) a je inspirována spoluprací mezi UN-Habitat a OECD během přípravy nové agendy pro města (viz publikace v češtině). Závěry této publikace přispějí k celosvětovému procesu monitorování národních úrbánních politik, stejně jako Globální zprávy o národní urbánní politice (Global Report on National Urban Policy), které společně vypracují UN Habitat a OECD.

Definice národní urbánní politiky podle UN-Habitat (2014):

A coherent set of decisions derived through a deliberate government-led process of coordinating and rallying various actors for a common vision and goal that will promote more transformative, productive, inclusive and resilient urban development for the long term (UN-Habitat, 2014).

Oblasti řešené v rámci současné urbánní politiky – České republika

Zdroj: OECD, 2017 (National Urban Policy in OECD Countries)
* viz Zásady urbánní politiky (MMR, 2010)

Vymezení urbánní politiky

Urbánní politika představuje koncepční a cílevědomou činnost veřejné autority (např. orgánů Evropské unie, vlády) zaměřenou na rozvoj měst. Její cíle vycházejí z identifikace hlavních problémů rozvoje měst a z jejich postavení a funkcí v sídelní a regionální struktuře státu a jsou vyjádřeny šesti zásadami. Z této definice vyplývá její průřezový a interdisciplinární charakter, což znamená, že na jejím vytváření a realizaci se společně a koordinovaně podílejí jednotlivé dílčí politiky, přičemž regionální politika a územní plánování představují pro tuto koordinaci věcný a územní rámec.

Zásady urbánní politiky jsou rámcovým dokumentem, který má za cíl koordinovat přístupy všech úrovní veřejné správy k rozvoji měst, navrhnout směry a aktivity napomáhající k jejich udržitelnému rozvoji a s ohledem na význam měst pro rozvoj České republiky motivovat i soukromý a neziskový sektor k jejich podpoře. Ve městech nad 5 tis. obyvatel žije 62 % obyvatel České republiky. Města přispívají rozhodujícím způsobem k vytváření HDP země, poskytují služby, které využívají jak jejich obyvatelé, tak obyvatelé celé aglomerace, ale také čelí závažným specifickým problémům, jako je sociální začleňování, dopravní problémy, zatížení životního prostředí atp.

Do nedávné doby byla urbánní politika řešena jako nedílná součást Strategie regionálního rozvoje ČR,1 která zahrnuje rozvoj a regeneraci měst mezi priority regionálního rozvoje. Dynamika rozvoje měst, aktuální problémy, kterým čelí z hlediska udržitelného způsobu života, výše objemu investic z evropských programů do rozvoje regionů a měst a příprava na další programové období politiky soudržnosti však vedou k nutnosti zpracovat nadresortní rámec urbánní politiky, shrnující a koordinující hlavní okruhy, problémy a přístupy k podpoře jejich dalšího rozvoje.

Zásady urbánní politiky

• Zásada 1 Regionální charakter urbánní politiky
• Zásada 2 Polycentrický rozvoj
• Zásada 3 Strategický a integrovaný přístup k rozvoji měst
• Zásada 4 Podpora rozvoje měst jako pólů rozvoje v území
• Zásada 5 Péče o městské životní prostředí
• Zásada 6 Prohlubování spolupráce, vytváření partnerství a výměna zkušeností při udržitelném rozvoji měst

(Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010)

Zdroj: OECD