Bezdětných žen v Německu přibývá. Nejvíce jich je v akademické sféře

Share

studující žena vležeStále více německých žen zůstává bezdětných, jejich podíl je vysoký zejména mezi “akademičkami” a ženami žijícími v západním Německu a v městských oblastech.

V posledních desetiletích bezdětnost v Německu stále roste. Ukazuje to fakt, že mladší ročníky žen jsou častěji bezdětné než ty tarší. Například v roce 2016 byla bezdětná každá pátá žena ve věku od 45 do 49 let. Naproti tomu u žen ve věkové kategorii 65 až 69 let to byla pouze každá sedmá žena. Podíl bezdětných žen je v Německu jeden z nejvyšších v Evropě. Jak ale naznačují předběžná čísla pro mladší ročníky, bezdětnost by se neměla v dalších letech dála zvyšovat.

Podíl bezdětných žen se velmi liší mezi různými regiony. V západoněmeckých regionech byl v roce 2016 počet bezdětných ženve věku 45 až 54 let téměř dvakrát vyšší než ve východoněmeckých regionech. Zatímco na východě zůstala bezdětná asi jedna z deseti žen (s výjimkou Berlína), v západním Německu to byla jedna z pěti žen. Ještě výraznější jsou regionální rozdíly, pokud jde o stupeň urbanizace. V městských regionech byl podíl bezdětných žen 25 procent, tedy každá čtvrtá žena. V méně urbanizovaných oblastech to bylo “pouze” 19 procent žen a ve venkovských oblastech dokonce 15 procent. Tyto rozdíly lze ale částečně vysvětlit stěhováním mnoha rodin z města do méně hustě osídlených oblastí. Ve městech pak zůstává více bezdětných žen.

Rozdíly v míře bezdětnosti závisí také na úrovni vzdělání. Čím mají ženy vyšší vzdělání, tím častěji jsou bezdětné. Ve věku 45 až 54 let nemělo žádné dítě 16 procent žen s nížším vzděláním. Naproti tomu mezi akademičkami nebo jinými ženami s vyšším vzděláním byla bezdětná téměř každá čtvrtá žena.

 

Základní údaje

   

Živě narození

2015

737 575

Věk matky při narození 1. dítěte

2015

29,5

Úhrnná plodnost (na jednu ženu)

2015

1,50

Konečný počet dětí na jednu ženu

ročník 1966

1,53

Podíl bezdětných

ročník 1967

20,8 %

 

Bezdětnost vysoce kvalifikovaných žen je spojena s nedostatečnými podmínkami pro sladění pracovního a rodinného života. Vysokoškolsky vzdělané ženy mnoho investují do svého vzdělání a chtějí využít získaný potenciál v adekvátním zaměstnání. S ohledem na nutnost volby mezi prací a rodinou se pak častěji rozhodnou pro povolání a kariéru. Vzhledem k dlouhé době vzdělávání mají vysokoškolsky vzdělané ženy děti poměrně pozdě, což vede ke zkrácení období jejich biologické plodnosti. Ne všechny odložené porody jsou v plné rozsahu realizovány, což vede k nedobrovolné neplodnosti. Situace je podporována také tím, že vysokoškolsky vzdělané ženy obtížněji hledají životního partnera pro založení rodiny. Kromě toho rozhodnutí pro bezdětnost podporuje fakt, že si tyto ženy zvyknou na životní styl bez dětí.

 

graf podíl bezdětných

 

 

graf - podle bydliště

 

 

graf podle vzdělání

 

 

 

Zdroj: Demografie portal

 

(foto: Julia Freeman-Woolpert, freeimages.com)