OECD: Délka života roste. Problémem jsou ale duševní a chronické nemoci

Zdravější životní styl, vyšší příjmy a lepší vzdělávání přispěly ke zvýšení délky života v posledních desetiletích. K jejímu růstu podle OECD přispěla také lepší zdravotní péče. Problémem je ale růst duševních a chronických onemocnění. Uvádí to nová souhrnná zpráva OECD Health at a Glance 2017. Vedle analýzy ukazatelů zdraví a zdravotnictví letos tato pravidelná přehledová publikace obsahuje i kapitolu o hlavních faktorech, které přispěly ke zvýšení střední délky života. Poslední jedenáctá kapitola se zaměřuje na téma “stárnutí a dlouhodobé péče” (Demografické trendy, zdraví a disabilita ve věku 65 let, prevalence demence, neformální pečující, pracovníci dlouhodobé péče, výdaje na dlouhodobou péči atd.).

Kvalita zdravotní péče se podle OECD sice zlepšila, nebylo to ale zadarmo. Výdaje na zdravotní péči v zemích OECD nyní představují v průměru zhruba 9 % HDP (od 4,3 % v Turecku až po 17,2 % ve Spojených státech). Jednou z cest, jak zlepšit efektivitu výdajů a snížit nerovnosti v oblasti zdraví, je podle OECD investovat do nákladově efektivních intervencí na podporu zdraví.

Ve většině zemí OECD se od roku 1970 naděje dožití při narození zvýšila o více než deset let a v  OECD v průměru byla 80,6 roku v roce 2015. Nejvyšší je střední délka života v Japonsku (83,9 roku), Španělsku a Švýcarsku (83 let), nejnižší v Lotyšsku (74,6) a Mexiku (75). Největší přírůstek v průměrné délce života mezi lety 1970 až 2015 se uskutečnil v Turecku, Indii, Korei nebo Číně (nárůst o 23,8 roku, respektive 20,6, 19,8 a 17,3 roku).

Vývoj hlavních determinant délky života: OECD 1990 až 2010

Zdroj: OECD

Přestože ve většině zemí OECD se podíl kuřáků snížil, nedaří se bojovat zejména proti obezitě a škodlivému užívání alkoholu a znečištění ovzduší. Zpráva uvádí, že pokud by se prevalence kouření a spotřeba alkoholu snížily o polovinu, dohromady by to mohlo vést k prodloužení naděje dožití o více než jeden rok (13 měsíců).

Více než polovina (54 %) dospělých má dnes v zemích OECD nadváhu, z toho 19 % je obézních. Míra obezity je vyšší než 30% v Maďarsku, na Novém Zélandu, v Mexiku a ve Spojených státech.

Podle zprávy OECD stárnutí obyvatelstva zvýšilo poptávku po dlouhodobé péči, přičemž výdaje na tuto oblast vzrostly více než u jakéhokoli jiného druhu zdravotní péče. V průměru 13 % lidí ve věku 50 a více let poskytuje péči o závislého příbuzného nebo přítele; 60% neformálních pečujících jsou ženy.

 

 

Očekávaná délka života při narození, 1970 a 2015 (nebo nejbližší rok)

 Země 1970   2015   Rozdíl
Turecko 54,2   78,0   23,8
Indie 47,7   68,3   20,6
Korea 62,3   82,1   19,8
Čína 58,7   76,0   17,3
Chile 62,3   79,1   16,8
Brazílie 59,2   74,7   15,5
Portugalsko 66,7   81,2   14,5
Indonésie 54,6   69,1   14,5
Mexiko 60,9   75,0   14,1
Kolumbie 60,9   74,2   13,3
Kostarika 66,5   79,6   13,1
Lucembursko 69,7 1971 82,4   12,7
Slovinsko 68,7   80,9   12,2
Japonsko 72,0   83,9   11,9
Austrálie 70,8   82,5   11,7
Rakousko 70,0   81,3   11,3
Španělsko 72,0   83,0   11,0
Finsko 70,8   81,6   10,8
Itálie 72,0 1971 82,6   10,6
OECD (35) 70,1   80,6   10,5
Izrael 71,8 1971 82,1   10,3
Irsko 71,2   81,5   10,3
Francie 72,2   82,4   10,2
Nový Zéland 71,5   81,7   10,2
Německo 70,6   80,7   10,1
Belgie 71,1   81,1   10,0
Švýcarsko 73,1   83,0   9,9
Česká republika 69,6   78,7   9,1
Spojené království 71,9   81,0   9,1
Kanada 72,9 1971 81,7 2013 8,8
Island 74,0   82,5   8,5
Norsko 74,4   82,4   8,0
Nizozemí 73,7   81,6   7,9
Spojené státy 70,9   78,8   7,9
Estonsko 70,0   77,7   7,7
Polsko 70,0   77,6   7,6
Švédsko 74,8   82,3   7,5
Dánsko 73,3   80,8   7,5
Řecko 73,8   81,1   7,3
Slovenská rep. 70,0   76,7   6,7
Maďarsko 69,2   75,7   6,5
Jižní Afrika 52,9   57,4   4,5
Litva 70,9   74,5   3,6
Rusko 68,3   71,3   3,0

Pozn.: Řazeno od nejvyššího po nejnižší rozdíl mezi roky 1970 a 2015

Zdroj: OECD

 

 

Zdroj: OECD