Zaměstnavatel popírá můj nárok na ošetřovné vnučky a odmítá odeslat vyplněný formulář na okresní správu sociálního zabezpečení, přestože žiji s dcerou i vnučkou ve společné domácnosti. Dokonce mi odmítl vydat kopii už odevzdaného formuláře o ošetřování člena rodiny se slovy, že na paragraf na vnučku nemám právo, protože dítě má svou matku, a pokud ho uplatním, můžu zůstat okamžitě doma bez zaměstnání. Poradíte mi prosím, jak mám postupovat?
Nárok na ošetřovné – dávku nemocenského pojištění – upravuje paragraf 39 a následující zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Ustanovení § 39 odst. 1 písm. a) zmiňovaného zákona stanoví, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího deseti let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz. Není určeno, že musí ošetřovat pouze rodič dítěte. Podmínkou pro nárok na ošetřovné je také společná domácnost (§ 39 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění). Zákon nestanovuje jakoukoliv další podmínku pro nárok na dávku.
Zaměstnavateli nenáleží právo posuzovat nárok na jakoukoliv dávku nemocenského pojištění. Zaměstnavatel má podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění povinnost přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek povinen předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud tuto povinnost nesplní, dopouští se přestupku podle § 131 odst. 1 písm. i) zákona o nemocenském pojištění a může mu být uložena pokuta až ve výši 50 000 Kč. Doporučujeme vám obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) podle sídla zaměstnavatele a sdělit jí, že jste tiskopis k ošetřovnému předala vašemu zaměstnavateli. OSSZ by následně měla zaměstnavatele vyzvat k doložení veškerých podkladů pro výplatu dávky. Dětský lékař, který rozhodnutí o potřebě ošetřování vystavil, by měl mít ve své evidenci o této skutečnosti záznam, jenž lze pro kontrolu poskytnout OSSZ.
Upozorňujeme také na ustanovení § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci mimo jiné i po dobu ošetřování dítěte mladšího deseti let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění. Pokud zaměstnavatel porušuje pracovněprávní předpisy, lze dát např. podnět ke kontrole inspektorátu práce, v individuálním případě se zaměstnanci musejí bránit soudní žalobou.
V jaké výši mi bude přiznána podpora v nezaměstnanosti, pokud zaměstnání ukončím sám?
V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu. To neplatí, pokud vykonával uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí