První polovina 21. století nepřinese výrazné změny v počtu obyvatel, silně se změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.
Na konci roku 2017 měla Česká republika 10,610 mil. obyvatel, oproti roku 2001 o 403,6 tis. více. Do roku 2050 by se mělo podle střední varianty nejnovější projekce ČSÚ obyvatelstvo rozrůst o 126,3 tis. osob. V důsledku rychlejšího zlepšování úmrtnostních poměrů u mužů (a vyšší úrovně migrace) se u nás pomalu sbližuje početní i poměrové zastoupení obou pohlaví. V roce 2001 byl podíl žen v populaci 51,3 %, do roku 2050 se očekává snížení na 50,2 %.
„Podle věku se bude nejvýrazněji měnit seniorská skupina osob. V roce 2001 činil její podíl na celkové populaci 13,9 %, do roku 2017 narostl na 19,2 % a v roce 2050 by měla představovat 28,6 %,“ upozorňuje Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Dětská složka v populaci sice od roku 2008 rostla, v roce 2017 představovala 15,7 %, nicméně od roku 2022 by měla absolutně i relativně klesat a v roce 2050 se podílet na celku z 14,8 %. Lidé v produktivním věku v roce 2001 tvořili 70,2 % populace, od roku 2009 se jejich podíl snižoval na 65,0 % v roce 2017. V roce 2050 se očekává pokles až na 56,5 %.
Průměrný věk obyvatel Česka dosahoval v roce 2001 úrovně 39,0 let, do roku 2017 narostl na 42,2 let a do roku 2050 by se měl podle projekce ČSÚ z roku 2018 zvýšit na 46,3 roku. Na sto dětí do 15 let věku v roce 2001 připadalo 87 seniorů, v roce 2017 již 122 a v roce 2050 by jich mělo být 193. Dochází tak ke stárnutí populace a tento trend by měl pokračovat i v následujících dekádách.
Vývoj věkového složení v krajích Česka v letech 2001–2017 byl poměrně homogenní a probíhal ve směru populačního stárnutí. Ve všech krajích se výrazně (o 30–58 %) zvýšil počet obyvatel starších 65 let, rostoucí trend měl i podíl seniorů na celkové populaci. I přes shodné tendence vývoje věkového složení docházelo mezi lety 2001 a 2017 k určité proměně jejího regionálního obrazu. Nejviditelnější byla změna postavení Hlavního města Prahy, Středočeského kraje a kraje Karlovarského.
Podíl osob (%) ve věku 65+ let v krajích, 2001–2017 (k 31. 12.)
Kraj | 2001 | 2017 | Změna 2001/2017 |
ČR | 13,9 | 19,2 | 5,4 |
Hl. město Praha | 16,1 | 18,8 | 2,6 |
Středočeský | 14,2 | 17,9 | 3,7 |
Jihočeský | 13,7 | 19,6 | 5,9 |
Plzeňský | 14,4 | 19,6 | 5,3 |
Karlovarský | 12,0 | 19,4 | 7,4 |
Ústecký | 12,2 | 18,8 | 6,6 |
Liberecký | 12,8 | 19,5 | 6,6 |
Královéhradecký | 14,5 | 20,7 | 6,2 |
Pardubický | 14,1 | 19,5 | 5,5 |
Vysočina | 13,9 | 19,7 | 5,8 |
Jihomoravský | 14,4 | 19,4 | 5,0 |
Olomoucký | 13,6 | 19,8 | 6,1 |
Zlínský | 13,8 | 19,9 | 6,1 |
Moravskoslezský | 12,4 | 19,2 | 6,7 |
Počet obyvatel (tis.) v krajích 2001–2017 (k 31. 12.)
Kraj | 2001 | 2017 | Rozdíl 2001/2017 |
ČR | 10 206 | 10 610 | 404 |
Hl. město Praha | 1 160 | 1 295 | 134 |
Středočeský | 1 124 | 1 353 | 229 |
Jihočeský | 625 | 640 | 16 |
Plzeňský | 550 | 581 | 31 |
Karlovarský | 304 | 296 | -8 |
Ústecký | 819 | 821 | 2 |
Liberecký | 427 | 441 | 14 |
Královéhradecký | 549 | 551 | 2 |
Pardubický | 507 | 518 | 11 |
Vysočina | 518 | 509 | -9 |
Jihomoravský | 1 124 | 1 183 | 59 |
Olomoucký | 638 | 633 | -5 |
Zlínský | 594 | 583 | -11 |
Moravskoslezský | 1 266 | 1 206 | -60 |
Více informací naleznete v publikaci ČSÚ „Proměny věkového složení obyvatelstva 2001–2050“.
Zdroj: Český statistický úřad