Praha zásadně nesouhlasí se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o využití evropských prostředků na podporu sociálního začleňování. NKÚ se podle Prahy při kontrole dopustil zásadních pochybení, v jejichž důsledku dospěl k nesprávným závěrům. „Závěry kontroly jsou výsledkem nesprávné a laické interpretace podkladů, zásadního nepochopení problematiky a ignorování doložených odborných stanovisek. NKÚ ne vždy prezentuje fakta, ale nepodložené, subjektivní názory svých úředníků, a to, bohužel, navzdory názorům respektovaných odborníků. Do značné míry to chápu, jelikož se jedná o složitou a komplexní problematiku, na druhou stranu je to o to smutnější, jelikož úředníci magistrátu strávili nadstandardní množství času úzkou spoluprací s kontrolory ve snaze jim pomoci s vpravením se do problematiky,“ uvedl pověřený ředitel Odboru evropských fondů pražského magistrátu Karel Andrle.
NKÚ se zaměřil na třetí prioritní osu pražského operačního programu Praha – pól růstu ČR (OP PPR). Podle Magistrátu je na projekty realizované v této ose vyčleněno více než 1,3 miliardy korun. NKÚ po 7 měsíců trvající hloubkové kontrole zpochybnil způsob využití 11,7 milionu korun, což je přibližně 0,89 procenta celkové alokace.
Město podle svého vyjádření při nastavení podpory a realizaci aktivit v rámci tohoto programu úzce spolupracuje s odbornou veřejností, lidmi z praxe, zástupci neziskového sektoru i nositeli politik na národní i nadnárodní úrovni. Prioritní osa č. 3 je podle Prahy velmi úspěšná a její aktivity jsou obecně kvitovány jak ze strany expertů na danou problematiku, tak samotných příjemců a žadatelů.
Zástupce města také odmítli tvrzení, že by Praha podporovala kulturně komunitní centra výrazně více, než například azylové domy a sociální byty nebo že zvýhodňuje sociální podnikání více než Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přestože je situace na trhu práce v hlavním městě lepší než v jiných regionech.
NKÚ tvrdí, že Praha podporovala kulturně komunitní centra výrazně více, než například azylové domy a sociální byty. Taková interpretace je zcela zavádějící. Žádná z aktivit nebyla uměle upřednostňována, ovšem o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem, než o ostatní aktivity. Řídicí orgán hned od počátku vytvořil všechny nezbytné podmínky pro to, aby žadatelé měli přístup k finančním prostředkům napříč všemi podporovanými aktivitami.
Odmítnout je nutné rovněž výtku, že Praha sociální podnikání zvýhodňuje více než Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přestože je situace na trhu práce v hlavním městě lepší než v jiných regionech. Nejen, že rozhodnutí o podmínkách je do značné míry zcela v kompetenci každého řídicího orgánu, ale zároveň jsou tyto podmínky konzultovány s relevantními partnery a odborníky na tuto problematiku. Teprve ve spolupráci s nimi dochází ke stanovení finálních podmínek, za jakých bude podpora poskytována. Je třeba také uvést, že nastavení těchto podmínek odpovídá všem pravidlům i legislativě.
Zdroj: Portál hlavního města Prahy