Náklady spojené se závislostmi stojí Čechy každoročně desítky miliard korun, alkohol téměř 60 miliard, kouření přes 100 miliard a hazardní hraní 15 miliard. Zároveň se ale, vzhledem k rostoucí průměrné mzdě, plošně zvýšila jejich dostupnost. Poslanecká sněmovna dnes projedná návrh na zvýšení spotřební daně u alkoholu, tabáku a vybraných hazardních her od 1. ledna 2020. Návrh tak reaguje na zvyšování dostupnosti návykových látek i v důsledku růstu životní úrovně u nás. Konzumace návykových látek představuje kromě zdravotní zátěže také vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty. „Příjmy do státního rozpočtu z prodeje alkoholu, tabáku a hazardních her rozhodně nepokryjí náklady na sanaci celospolečenských škod jimi způsobenými, což je jeden důvodů, proč tento návrh podporuji,” uvedla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Například u nákladů státu, které jsou spojené s užíváním alkoholu ve výši 59 miliard korun ročně, tedy zhruba 1,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP), pokrývá spotřební daň jen necelou desetinu této částky. Zvýšení spotřební daně je podle Vedralové jedno z opatření, které ji může snížit. Návrh proto vítá. “Průměrná spotřeba v Česku je téměř 12 litrů čistého alkoholu na osobu ročně (OECD). Rizikově u nás pije alkohol téměř milion lidí, tedy desetina populace,” dodala Vedralová.
Výsledky mnoha analýz poukazují na skutečnost, že Češi mají s pravidelným užíváním návykových látek jak u dospělých tak u dětí v Evropské unii nadprůměrné zkušenosti. Zhruba každý desátý Čech pije rizikově a věk naší první zkušenosti s alkoholem je v průměru 12 let a ročně se pod vlivem alkoholu stane přes 4 000 nehod. Přes 2 miliony obyvatel denně kouří, přičemž na nemoci způsobené kouřením tabáku zemře u nás ročně kolem 16 tisíc lidí, kteří ztrácejí v průměru 15 let života, tedy zhruba každý šestý. Průměrný věk prvního kouření klasických cigaret je 13 let. V současné době se v riziku problémového hráčství nachází přes 500 tisíc Čechů, z toho ve vysokém riziku (patologických hráčů) přibližně 100 tisíc. Hazardní hry se zároveň přesouvají na internet, v roce 2017 již byla více než 1/3 peněz vložených do hazardních her vložena online, před pěti lety to bylo 10 % (velká většina z toho jsou kurzové sázky). Problémoví hráči trpí depresemi, úzkostmi, sebevražedností, průměrný hráč v léčbě prohrál za život přes 1,1 milionu Kč a zadlužil se do výše necelých 800 tisíc Kč.
Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké. Národní protidrogová koordinátorka považuje cenotvorbu za jedno z nejefektivnějších opatření vedoucí ke snížení dostupnosti: „Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Světová zdravotnická organizace (WHO) jako jedno ze stabilních a ověřených opatření. Zároveň nelze zůstávat jen při něm, ale uchopit tuto problematiku komplexně. Dostupnost návykových látek je dobré řešit jak cenově, tak časově a místně. V tuto chvíli také pracujeme na návrhu regulace reklamy a marketingu u návykových látek, což je dle WHO dalším stěžejním opatřením ke snížení spotřeby a s ní souvisejících zdravotních problémů v české společnosti.”
Dle dostupných studií rostou také náklady na protidrogovou politiku v Česku. V roce 2014 se na protidrogovou politiku vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně už jde o více než 1,7 mld. Kč, z toho 59 % tvoří výdaje na oblast prosazování práva, 14 % na snižování rizik, 9 % na léčbu uživatelů drog, 4 % na prevenci, 4 % na následnou péči a 1 % na výzkum. „Příjmy ze spotřebních daní nám umožňují získávat prostředky i na sanaci škod způsobenými užíváním návykových látek. Oblast prevence a léčby závislostí a závislostního chování je dlouhodobě podfinancovaná. Zvýšení spotřebních daní považuji za krok správným směrem,” potvrdila národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Zdroj: Vláda ČR