CVVM: Podle dvou pětin obyvatel sociální systém zneužívá většina příjemců sociálních dávek

Share

Do prosincového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se sociální politiky, které zjišťovaly například názory české veřejnosti na to, zda mají za sociální zabezpečení odpovídat občané nebo stát, názory na spravedlnost systému sociálního zabezpečení nebo názory na zneužívání systému sociálního zabezpečení. Podle aktuálního průzkumu převažuje podíl těch, kteří se domnívají, že z lidí pobírajících sociální dávky zneužívá sociální systém jen menšina (46 %), nad těmi, kteří zastávají názor, že takových lidí je spíše většina (43 %). Pouze minimum dotázaných (3 %) si myslí, že systém sociálního zabezpečení zneužívají všichni zapojení lidé. Zhruba sedmina české společnosti (14 %) má pocit, že tento systém zneužívá naprostá většina.

Hlavní zjištění:

  • O málo více než polovina (53 %) české veřejnosti se ztotožňuje s názorem, že stát se má postarat o sociální zabezpečení svých občanů. Naopak přibližně sedmina (15 %) zastává názor, že o své sociální zabezpečení se mají občané postarat sami. Necelá třetina (32 %) se nepřiklání ani k jednomu z obou názorů a jejich postoj je někde mezi nimi.
  • Více než dvě pětiny (43 %) českých občanů souhlasí s názorem, že dávky a služby sociálního systému mají být určené pouze potřebným a lidem v nouzi. Méně je těch, kteří by některé dávky (např. porodné, přídavky na děti apod.) vyplácely bezpodmínečně bez ohledu na výši příjmu (29 %).
  • Téměř jedna třetina (31 %) české veřejnosti posuzuje současné sociální zabezpečení jako slabé a cítí potřebu jeho posílení. Zároveň jde za celou dobu měření tohoto postoje od roku 2010 o nejnižší podíl občanů s tímto názorem. Více než pětina (22 %) dotázaných naopak pokládá sociální zabezpečení ze strany státu v České republice za příliš štědré a cítí potřebu jej omezit.
  • Jako přiměřenou hodnotí péči státu o sociální situaci občanů polovina české veřejnosti, a naopak jako nedostatečnou ji vidí necelé dvě pětiny (38 %). Méně než desetina (8 %) se domnívá, že se stát stará příliš mnoho.
  • Více než polovina české společnosti (54 %) se domnívá, že občané se o vlastní sociální situaci starají přiměřeně. Více než třetina (35 %) se domnívá, že se o vlastní sociální situaci starají nedostatečně, a naopak za přílišnou označuje péči občanů o jejich sociální situaci minimum respondentů (4 %).
  • V otázce, kolik lidí pobírajících sociální dávky je zároveň také zneužívá, je česká společnost rozdělena na dvě přibližně stejné velké skupiny. Kdy názor, že většina jeho uživatelů sociální systém zneužívá, zastávají více než dvě pětiny obyvatel (43 %) a názor že sociální systém zneužívá menšina z nich, zastává necelá polovina (46 %) obyvatel. Krajní postoje, že sociální dávky zneužívají všichni jejich uživatelé (3 %) nebo naopak, že nikdo systém nezneužívá (1 %), zastává minimum českých občanů.

U české veřejnosti převládá názor (53 %), že odpovědnost za sociální zabezpečení občanů by měl mít stát (viz graf 1). Přibližně třetina respondentů (32 %) se nepřiklání ani k jednomu z řešení a zůstává názorově neutrální. Zhruba sedmina (15 %) populace ČR je pak toho názoru, že by se o své sociální zabezpečení měli postarat spíše sami občané.

Názor na rozložení odpovědnosti za sociální zabezpečení občanů je poměrně stabilní a dlouhodobě převládá názor, že by odpovědnost za sociální zabezpečení měla patřit spíše státu než samotným občanům. Přesto sledujeme mírný sestupný trend, kdy se podíl těch, kteří zastávají tento názor, snižuje. V roce 2012 měl tento názor nejvyšší podíl (62 %) souhlasných odpovědí za celou dobu měření, v letech 2013, 2014, 2015 byl podíl souhlasných odpovědí stabilně na třech pětinách, v letech 2016, 2018, 2019 tento podíl mírně klesal a v aktuálním měření v prosinci 2019 oproti hodnotě z roku 2012 pozorujeme pokles o 9 procentních bodů.

Dlouhodobě převažuje také podíl těch, kteří se přiklání k rozdělování dávek a služeb sociálního systému pouze potřebným a lidem v nouzi, kdy v aktuálním výzkumu, je jich více než dvě pětiny (43 %). Naopak více než čtvrtina (29 %) českých občanů se kloní k výroku, že některé dávky (např. porodné, přídavky na děti apod.) mají být vypláceny všem bez ohledu na výši příjmu. Jiná zhruba čtvrtina (27 %) se pak nepřiklání ani k jednomu z názorů a volí střední variantu odpovědi. Z delší časové perspektivy, a to především když srovnáme roky 2011 až 2015 oproti rokům 2016 až 2019, sledujeme pokles názoru, že dávky a služby sociálního systému mají být určené pouze potřebným a lidem v nouzi. Zatímco v letech 2011 až 2015 se tento podíl pohyboval kolem úrovně 55 % respondentů, od roku 2016 se pohybuje na úrovni zhruba 45 %. Podíl českých občanů, kteří uvádějí, že některé dávky mají být vypláceny všem bez ohledu na příjem, byl nejnižší v roce 2013 (22 %) a v uplynulých letech 2016 až 2019 se pak zvýšil na hodnotu přibližně kolem třech desetin. Podíl těch, co v uplynulých třech měřeních v letech 2016 až 2019 volili střední hodnotu odpovědi se pak zvýšil oproti hodnotám z let 2010 až 2015.

Téměř třetina (31 %) respondentů posuzuje současné sociální zabezpečení jako slabé a cítí potřebu jeho posílení (viz graf 3). Naopak více než pětina (22 %) dotázaných hodnotí sociální zabezpečení jako příliš štědré a uvítala by jeho omezení. Největší podíl (45 %) českých občanů pak uvedl střední variantu mezi těmito výroky a pravděpodobně tak hodnotí míru sociálního zabezpečení ze strany státu jako přiměřenou. Časový trend je v případě tohoto výroku nejvýraznější ze všech tří protikladných výroků, kdy od roku 2012 setrvale klesá podíl těch, co považují sociální zabezpečení za slabé a ztotožňují se s potřebou ho posílit (pokles o 32 procentních bodů). Zároveň se setrvale zvyšuje podíl občanů, kteří uvedli střední variantu odpovědi mezi potřebou posílit nebo oslabit sociální zabezpečení v ČR. Vzestupný trend můžeme také od roku 2012 pozorovat u názoru, že sociální zabezpečení v ČR je štědré a je potřeba jej omezit (mezi lety 2012 a 2019 narůst o 12 procentních bodů).

V další otázce o sociální politice ČR hodnotili respondenti to, jak se vláda stará o sociální situaci občanů. V grafu 4 vidíme, že pouze 8 % dotázaných si myslí, že se vláda stará příliš mnoho. Jako přiměřenou hodnotí péči státu o sociální situaci občanů polovina (50 %) české veřejnosti, a naopak jako nedostatečnou ji vidí přibližně dvě pětiny (38 %) dotázaných.

Z časového srovnání vidíme, že v předešlých obdobích – v letech 2004 až 2016 – byl vždy vyšší podíl dotázaných, kteří péči vlády o sociální situaci občanů hodnotili jako nedostatečnou oproti těm, co starost vlády hodnotili jako přiměřenou. Poprvé v historii měření tohoto postoje se tento poměr obrátil v roce 2018, kdy polovina české veřejnosti (49 %) považovala starost státu za přiměřenou a zhruba dvě pětiny (41 %) za nedostatečnou. Rekordně nejvyšší nespokojenost byla v roce 2012, kdy sedm desetin (71 %) hodnotilo starost vlády o sociální situaci jako nedostatečnou, přičemž od toho roku podíl kontinuálně klesá, kdy pokles do roku 2019 činil 33 procentních bodů na současných 38 %. V návaznosti na to v současném názorovém rozložení stoupl podíl občanů považujících péči o tuto oblast za přiměřenou (oproti roku 2012 o 25 procentních bodů), přičemž podíl z letošního šetření (50 %) je tak nejvyšší za celou dobu sledování a je statisticky srovnatelným s šetřením z roku 2018 (49 %).

Podrobnější charakteristiky respondentů ukazují, že hodnocení současné péče státu o sociální situaci občanů souvisí s tím, jak se občané na pravolevé politické ose identifikují s jednotlivými proudy. Ti, co se řadí k pravici, statisticky významně častěji uváděli, že stát se stará o sociální situaci svých občanů příliš mnoho. A naopak ti, co se řadí k levici, častěji uváděli, že se stát stará nedostatečně. Mezi příznivci politického hnutí ANO bylo relativně nejvíce, těch, co uváděli, že se stát stará o sociální situaci přiměřeně. Naopak potencionální voliči KSČM častěji uváděli, že se stát stará nedostatečně. Z hlediska deklarované životní úrovni domácnosti častěji uváděli možnost nedostatečně občané se špatnou životní úrovní, přiměřeně občané s dobrou životní úrovni a u těch, co uváděli, že se stát stará příliš mnoho, jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly z hlediska uváděné životní úrovně domácnosti.

Následující otázka zjišťovala obdobným způsobem, do jaké míry se o vlastní sociální situaci starají občané (viz graf 5). Více než polovina respondentů (54 %) považuje míru odpovědnosti občanů za jejich vlastní sociální zabezpečení za přiměřenou. Jako nedostatečnou ji pak označuje přibližně jedna třetina (35 %) české veřejnosti. Za přílišnou označuje péči občanů o jejich sociální situaci minimum respondentů (4 %). Ne zcela zanedbatelný podíl (7 %) respondentů se neuměl v této situaci rozhodnout a zvolil odpověď „nevím“. Z hlediska časového vývoje, vyjma roků 2018 a 2012, je rozložení podílu odpovědí poměrně stabilní, a podíl odpovědí, podle kterých se občané starají o vlastní sociální situaci přiměřeně je nadpoloviční a podíl odpovědí nedostatečně je přibližně třetinový.

Statisticky významně více jako nedostatečnou hodnotí péči občanů o jejich sociální zabezpečení lidé s vysokoškolským vzděláním oproti ostatním vzdělanostním skupinám, stejně tak lidé řadící se na pravolevé škále politické orientace k pravici a z hlediska ekonomické aktivity osoby samostatně výdělečně činné a vedoucí zaměstnanci.

Poslední otázka se zaměřovala na zneužívání systému sociálních dávek (viz graf 6). Obecně lze říct, že česká společnost je v tomto případě rozdělena na dvě části s přibližně stejným podílem zastoupení. V aktuálním šetření mírně převážil podíl těch, kteří se domnívají, že z lidí pobírajících sociální dávky zneužívá sociální systém jen menšina (46 %), nad těmi, kteří zastávají názor, že takových lidí je spíše většina (43 %). Konkrétní čísla zobrazená v grafu 6 ukazují, že pouze minimum dotázaných (3 %) si myslí, že systém sociálního zabezpečení zneužívají všichni zapojení lidé. Zhruba sedmina české společnosti (14 %) má pocit, že tento systém zneužívá naprostá většina a téměř třetina (29 %) občanů si myslí, že spíše většina lidí zapojených do tohoto systému a pobírajících dávky jej zneužívá. Více než třetina (37 %) považuje podíl lidí zneužívajících systém sociálních dávek spíše za menšinu a přibližně desetina (9 %) za naprostou menšinu. Pouhé jedno procento obyvatel se domnívá, že systém sociálního zabezpečení nikdo nezneužívá. Ne zcela zanedbatelný podíl (7 %) respondentů se neuměl v této situaci rozhodnout a zvolil odpověď „nevím“.

Výsledky aktuálního šetření se statisticky významně neodlišují od výsledků z předchozího výzkumu z listopadu 2018. Pokud se podíváme na celkový vývoj od listopadu 2010, kdy téma začalo být ve výzkumu CVVM takto mapováno a dotazováno, vidíme, že nejvíce optimistický pohled na podíl lidí zneužívajících dávky ze sociálního systému byl v listopadu 2012, kdy převládal názor, že zneužívání dávek je případem spíše menšiny (56 %) než většiny (34 %) lidí, kteří pobírají tyto dávky.

Z podrobnějších charakteristik respondentů vyplývá, že více skeptičtí jsou ke zneužívání dávek respondenti umisťující se na pravolevé škále politické orientace na pravici. Z hlediska krajské struktury ČR jsou méně skeptičtí vůči zneužívání systému sociálního zabezpečení obyvatelé Prahy, a naopak nejvíce skeptičtí jsou obyvatelé Ústeckého kraje.

Celá analýza ke stažení.

Zpracoval:
Martin Spurný
Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Tel.: +420 286 840 583; e-mail: martin.spurny@soc.cas.cz

Zdroj: CVVM