Česko dává na sociální ochranu menší podíl HDP než Polsko, Maďarsko nebo Slovensko

Sociální ochrana představovala v roce 2018 ve všech členských státech EU nejdůležitější oblast veřejných výdajů. Poměr vládních výdajů na sociální ochranu k HDP se v jednotlivých členských státech EU pohybuje od 9 % v Irsku až po téměř čtvrtinu ve Finsku a Francii (24 %). Finsko, Francie, Dánsko, Itálie a Rakousko dávaly na sociální ochranu více než 20 % HDP. Nejméně v EU na tuto oblast vydává v relativním vyjádření Irsko, Malta, Lotyšsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko, všechny méně než 12 % HDP.

V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi Unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.

„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 %, tedy o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.

Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků přitom směřovalo do sociální oblasti (640 mld.), zdraví (405 mld.), ekonomických záležitostí (320 mld.) a vzdělávání (247 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld.), ochranu životního prostředí (46 mld.) a obranu (47 mld.).

Výdaje na sociální ochranu směřují hlavně na výdaje spojené se „stářím“, tedy zejména důchody, které představovaly v roce 2018 v EU 10,4 % HDP. Nejvíce na ně dává Finsko, Francie, Itálie a Řecko (více než přes 13 % HDP). Naopak nejméně Irsko (3,2 %), Kypr (6,1 %), Litva (6,2 %) a Nizozemsko (6,4 %). Viz tabulky níže.

V roce 2018 činily celkové vládní výdaje v EU necelých 47 % hrubého domácího produktu (HDP). Tento podíl od roku 2012 klesal, v roce 2012 to bylo necelých 50 % HDP. Mezi hlavní oblasti, do kterých tečou veřejné prostředky, patří „sociální ochrana“ (19 % HDP v roce 2018) a „zdraví“ (7 %).

Na zdravotní péči vydávají nejvíce Dánové, na vzdělání Švédi

Nejvyšší podíl výdajů na zdraví ve vztahu k HDP mělo v roce 2018 Dánsko, Rakousko a Francie (nad 8 %). Na vzdělávání vydávalo nejvyšší podíl HDP Švédsko (6,9 %), Dánsko (6,4%), Belgie a Estonsko (oba 6,2%).

„Sociální ochrana“ a „zdravotní péče“ jsou jediné dvě oblasti, jejichž podíl na celkových vládních výdajích se mezi lety 2007 až 2018 zvýšil. Na úrovni EU z 39 % na 41 % (sociální ochrana) a ze 14 % na 15 % (zdraví). Naproti tomu například výdaje na „veřejné služby“ ve stejném období klesly z 15 % na 13 % HDP. Výdaje na „veřejný pořádek a bezpečnost“ a „ochranu životního prostředí“ se během tohoto období nezměnily.

 

Výdaje na sociální ochranu, podíl na HDP (%)

Země/rok	2018
Finsko	24,1
Francie	23,9
Dánsko	21,9
Itálie	20,8
Rakousko	20,1
Švédsko	19,5
Německo	19,4
Belgie	19,3
EU – 27	19,2
Norsko	19,1
Řecko	19,0
Lucembursko	18,0
Portugalsko	17,1
Španělsko	16,9
Slovinsko	16,7
Polsko	16,2
Holandsko	15,5
Spojené království	14,9
Chorvatsko	14,7
Slovensko	14,3
Maďarsko	13,3
Švýcarsko	13,3
Estonsko	13,0
Kypr	12,5
Litva	12,1
Bulharsko	12,0
Česko	12,0
Lotyšsko	11,6
Rumunsko	11,6
Malta	10,9
Island	9,9
Irsko	9,0

Výdaje na důchody, podíl na HDP (%)

Země/rok	2018
Finsko	13,6
Francie	13,3
Itálie	13,3
Řecko	13,2
Rakousko	12,4
Portugalsko	11,5
Švédsko	10,5
EU27	10,4
Slovinsko	9,9
Německo	9,5
Lucembursko	9,5
Španělsko	9,4
Belgie	9,2
Polsko	9,2
Bulharsko	8,9
Rumunsko	8,6
Spojené království	8,3
Dánsko	8,2
Chorvatsko	8,0
Slovensko	7,7
Česko	7,4
Norsko	7,1
Lotyšsko	6,8
Estonsko	6,7
Maďarsko	6,7
Malta	6,7
Švýcarsko	6,7
Holandsko	6,4
Litva	6,2
Kypr	6,1
Irsko	3,2
Island	3,1

Zdroj: Eurostat, ČSÚ