Vláda schválila zvýšení částek životního a existenčního minima od 1. dubna 2020 o 13,2 %. Životní minimum pro jednotlivce se tak zvýší o 450 Kč na 3 860 Kč a existenční minimum vzroste o 290 Kč na 2 490 Kč. Obě tyto částky se tak zvyšují poprvé od roku 2012. Samotná výše valorizace vychází z nárůstu příslušného indexu spotřebitelských cen vykázaného Českým statistickým úřadem. Návrh novelizace nařízení předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda může podle zákona o životním a existenčním minimu tyto částky zvýšit v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud příslušný index v rozhodném období (tzn. od posledního zvýšení) přesáhne 5 %. Tato podmínka byla splněna již v roce 2014 a nyní sledovaný index dokonce přesáhl 13 %. Valorizaci životního a existenčního minima je možné uskutečnit též v mimořádném termínu, a právě této možnosti bylo vzhledem k současnému prudkému růstu spotřebitelských cen využito.

Co je to životní a existenční minimum

Existenční minimum je hranicí peněžních příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni umožňující přežití. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní a existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení.

Od životního minima se odvozují některé dávky státní sociální podpory závislé na výši příjmů. Jde například o přídavek na dítě a porodné nebo dávky pomoci v hmotné nouzi, což je doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc či příspěvek na živobytí. Významnou roli hraje rovněž v případě exekucí pro určení nezabavitelné částky.

Jak se zvýší životní a existenční minimum?

Podle návrhu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) dojde ke zvýšení životního minima pro jednotlivce o 450 Kč na 3 860 Kč měsíčně. U rodiče samoživitele s jedním dítětem do 6 let by životní minimum  společně posuzovaných osob po zvýšení vzrostlo celkem     o 640 Kč na 5 520 Kč. U čtyřčlenné úplné rodiny s dětmi ve věku například 8 až 10 let se zvýší o 1 340 Kč na 11 590 Kč. Existenční minimum poroste o 290 Kč na 2 490 Kč. Pro přehlednost uvádíme změny částek v tabulce.

V souvislosti s navrhovanou úpravou částek životního minima je možné v roce 2020 předpokládat zvýšené náklady v rozsahu cca 390 milionů Kč, z toho na dávky pomoci v hmotné nouzi 310 milionů, na dávky státní sociální podpory 80 milionů Kč. Zvýšené výdaje budou pokryty z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jak se od 1. dubna 2020 zvýší životní a existenční minimum? (v Kč) 

Částka životního minima	Částka od 1. ledna 2012	Částka od 1. dubna 2020	Rozdíl
– jednotlivec	3 410	3 860	450
– první osoba v domácnosti	3 140	3 550	410
– druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem	2 830	3 200	370
– dítě do 6 let	1 740	1 970	230
– dítě od 6 do 15 let	2 140	2 420	280
– dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené)	2 450	2 770	320
Částka existenčního minima	2 200	2 490	290

Životní a existenční minimum

Definice životního a existenčního minima

• Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
• Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Právní úprava

• Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění.
• Platné částky životního a existenčního minima jsou stanoveny nařízením vlády č. 61/2020 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Hlavní využití

• Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina
• Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného) a v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči ve stanovených případech).
• Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Náklady na bydlení

• Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
• Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima v Kč za měsíc

pro jednotlivce	3 860
pro první osobu v domácnosti	3 550
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem	3 200
pro nezaopatřené dítě ve věku
do 6 let	1 970
6 až 15 let	2 420
15 až 26 let (nezaopatřené)	2 770

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima v Kč za měsíc

Částka existenčního minima v Kč za měsíc	Kč/měs.
existenční minimum	2 490

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

jednotlivec	3 860
2 dospělí	3 550 + 3 200 = 6 750
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let	3 550 + 1 970 = 5 520
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let	3 550 + 3 200 + 1 970 = 8 720
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let	3 550+ 3 200 + 2 420 + 2 770 = 11 940
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let	3 550 + 3 200 + 1 970 +2 420 + 2 770 = 13 910

Společně posuzované osoby

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
• manželé nebo registrovaní partneři
• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
• jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou zejména:

• příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
• příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
• peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
• stipendií,
• odměn za darování krve, orgánů
• daňového bonusu,
• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
• části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
• příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
• zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
• příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Valorizace životního a existenčního minima

• Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
• Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
• Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %.
• Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Informace a žádosti

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana.

Zdroj: MPSV