Skupina největších poskytovatelů sociálních služeb se otevřeným dopisem obrátila na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Text dopisu uvádíme níže.

Vážená paní ministryně,

jako platforma sdružující největší nevládní poskytovatele sociálních služeb, která reprezentuje stovky sociálních služeb a tisíce zaměstnanců i klientů, se na Vás opět obracíme s následujícími naléhavými požadavky plynoucími z aktuální situace koronavirové pandemie.

1. Jsme nuceni důrazně upozornit na skutečnost, že systém distribuce ochranných prostředků prostřednictvím krajů stále nefunguje a selhává, situace se přitom významně odlišuje kraj od kraje. Jsme přesvědčeni, že MPSV se jako gesční resort nemůže zbavit své spoluzodpovědnosti za distribuci ochranných prostředků do sociálních služeb a musí zajistit dohled, transparentnost i dostatek zásob jak pro běžný provoz, tak pro případ nouze v konkrétních službách.
2. Současná situace s sebou přináší významné vícenáklady v jednotlivých službách, které nebyly součástí rozpočtů těchto služeb, a které je nutné jíž v současné době hradit. Jedná se jak o mzdové náklady nebo provoz některých služeb v režimu 24/7, tak o náklady materiálové, jako je nákup ochranných prostředků, hygienických prostředků, potravin apod. Speciálním tématem jsou pak služby v dobrovolné nebo nařízené karanténě, kde náklady také skokově rostou. Současně dochází k výpadkům v příjmech socíálních služeb, kdy byly zastaveny především příjmy od klientů za neobsazené kapacity. Proto požadujeme urychlené řešení této situace a přímé a rychlé dorovnání chybějících příjmů i pokrytí vzniklých vícenákladů sociálních služeb. Především poskytovatelé z řad NNO nemají s ohledem na systém financování žádné finanční rezervy na pokrytí vznikajících vícenákladů!
3. Požadujeme urychlené metodické i praktické řešení příjmu klientů do jednotlivých služeb.
   V současné době je řešena situace u některých pobytových služeb péče, kdy je nařízeno prokázat se v případě přijetí do služby negativním testem na COVID-19. Stejné riziko výskytu nákazy však hrozí i u všech dalších pobytových služeb, u kterých tato povinnost stanovena není. Jedná se především o chráněná bydlení a azylové domy, kde by v případě výskytu nákazy bylo velmi složité zajistit provoz služby, izolaci nemocných nebo případnou karanténu. Obdobné je to i u ambulantních služeb, jako jsou nízkoprahová dennícentra, noclehárny apod., kde je zvýšená koncentrace klientů na malém prostoru a nejsou nařízena žádná opatření kromě těch, která zvláštní iniciativy zavádějí jednotliví poskytovatelé. Z našeho pohledu je rizikový jakýkoli nový klient v jakékoli sociální službě!
4. V současné době přibývá případů, kdy dochází k uvalení karantény na celá zařízení sociálních služeb, případně platí nařízení vyčlenit 10% kapacity pro klienty s pozitivním testem na COVID- 19, kteří mají zůstat v zařízení. Toto je velmi složité a mnohdy zcela nemožné zajistit i v řadě služeb sociální péče, a to jak z důvodů personálních, tak z důvodů prostorových. Důrazně však upozorňujeme na skutečnost, že dosud není nijak řešena situace služeb sociální prevence, případně chráněného bydlení. Za všechny níže uvedené poskytovatele vyjadřujeme, že jak služby sociální prevence, tak některé vybrané služby sociální péče (např. chráněné bydlení) nejsou schopny a připraveny pracovat s jakoukoli karanténou, případně celé uzavřené do karantény. Poskytovatelé nejsou schopni zajistit jakoukoli přítomnost pozitivně testovaného klienta v zařízení a jeho oddělení od ostatních klientů a pracovníků, případě nařízenou karanténu na celé zařízení. Pracovníci těchto služeb nejsou pro nic takového vyškoleni, je to zcela mimo jejich popis práce, schází přítomnost zdravotnického personálu a schází i základní ochranné prostředky i schopnost je používat. Naléhavě žádáme o metodickou i praktickou podporu pro situaci, kdy takový případ nastane, což je jen otázkou času.
5. Upozorňujeme na skutečnost, že mnohá aktuální nařízení Vlády ČR, mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, nebo metodická doporučení MPSV pro současnou situaci a řešení v rámci sociálních služeb, jsou v konfliktu se zákoníkem práce. V řadě konkrétních situací je velmi složité, až nemožné, zajistit ze strany poskytovatelů sociálních služeb svým zaměstnancům bezpečnost práce a všechna jejich práva a oprávněné požadavky, a na straně druhé vyhovět všem nařízením nebo doporučením ze strany státních orgánů. V této situaci bychom velmi uvítali podporu ze strany MPSV, a to jak v oblasti výkladové, tak v oblasti finanční a materiální

Komu:
Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí

V kopii:
Jan Hamáček, ministr vnitra
Zuzana Jentschke Stöcklová, náměstkyně pro řízení sekce podpory seniorů MPSV
David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV
Jan Vrbičky, vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb MPSV

Celé znění dopisu zde.