V souvislosti s výročím 70 let od vykonstruovaného procesu a popravy doktorky Milady Horákové, která byla za spiknutí a velezradu 27. června v 5:35 hodin ráno popravena, vznikla občanská iniciativa s názvem “Milada 70: Zavražděna komunisty“. Iniciativa zveřejnila svou „Výzvu spoluobčanům, institucím a samosprávám k uctění památky doktorky Milady Horákové“. Jako připomínka této události byla v pátek, tedy den před výročím, několikrát odvysílána zvuková koláž autentických nahrávek ze soudního procesu s Miladou Horákovou prostřednictvím elektronických sirén a přes hlášení v metru.
Na desítkách budov v Praze, včetně na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde Milada Horáková studovala, a také na budovách Národního muzea, Karolina, FAMU, Rudolfina či Veletržního paláce a dalších, jsou vyvěšeny velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem „Zavražděna komunisty“. Pro všechny, kdo se připojí k Výzvě, jsou k dispozici vizuální podklady, plakáty a audio koláže určené k dalšímu šíření.
Tři dny a tři hodiny před popravou: Z posledních slov Milady Horákové
27. června 1950 byla komunisty zavražděna Milada Horáková (o několik měsíců před ní byl komunisty ubit k smrti kněz Josef Toufar, který působil v obci Číhošť).
Paní JUDr. Milada Horáková poznala krutost nacistické i komunistické totality. Za svůj protinacistický odboj byla vězněna a odsouzena k osmi letům vězení. Po komunistickém převratu v únoru roku 1948 pokračovala v obraně demokracie před zvůlí komunistické diktatury. V září 1949 byla však s dalšími svými spolupracovníky zatčena “Státní bezpečností”. Po dlouhém a vyčerpávajícím vyšetřování pomocí fyzického a psychického násilí začal koncem května 1950 tzv. monstrproces, kdy z třinácti obžalovaných obdrželi čtyři členové skupiny trest smrti. Marné byly žádosti o milost. Tehdejší komunistický prezident Klement Gottwald i přes naléhání světových osobností jako byl Einstein, Churchill, kardinál Griffin, Russel a mnozí jiní potvrdil 24. června svým podpisem i u Milady Horákové trest smrti.
Tři dny před popravou (Pozn.: Přesněji vraždou, protože slovo “poprava” pochází ze spojení “po právu”, což není tento případ, nešlo o soudní proces, ale protiprávní popravu) píše Milada Horáková inkoustovou tužkou, pevnou rukou a dobře čitelným písmem deset dopisů svým milovaným členům rodiny a nejbližším známým.
Moji milovaní,
… Víte, že jsem vám často po návratu z německého vězení říkala, že jsem si vědoma, že můj život, který jsem opravdu Božím zázrakem zachránila, byl mi jenom propůjčený. Cožpak jsem se tehdy musela vrátit? Má hlava byla již ztracena, 27 kamarádů padlo pod sekyrou, a já byla najednou zase mezi vámi … Nelitujte mne. Žila jsem plný, opravdový život, který nestál, nezahníval, ale prudce tekl a víříl. Někdy mne otloukal a já poznala jeho tvrdost i těžkosti, jindy zas hladil a smál se sluncem.Byl to prostě skutečný život, a já jsem zaň Bohu neskonale vděčná. …
Má jediná dceruško Jano,
… Choď světem s očima otevřenýma a poslouchej nejen své bolesti a zájmy, ale i bolesti, zájmy a tužby těch ostatních. Neříkej nikdy nad žádnou věcí: do tohohle mi nic není. Všechno tě musí zajímat a hlavně o všem musíš hloubat, porovnávat, dávat si jednotlivé jevy dohromady. Člověk nežije na světě sám – v tom je veliké štěstí, ale také ohromná povinnost. Ta povinnost je v prvé řadě v tom nebýt a nečinit se výlučným, tedy splynout s potřebami a cílem ostatních. …
Můj muži nejdražší….
… Píši ti jako všem ostatním a nevím ani, jsi-li mezi živými a je-li vůbec kdy možno, abys tato slova četl. To je největší bolestí mého srdce, že nevím o tobě nic a nemám o tobě žádnou, ani tu smutnou jistotu, a už snad zbývá jen několik hodin z mého života. Je to poprvé za ta dlouhá léta našeho společného života, co stojím bez tebe ve zkoušce, kterou mi osud určil. Jsem při tom pomyšlení tak sama a nedovedu z té tragédie nic pochopit. Snad se mi to vysvětlí až někde tam, kde se naše duše zase sejdou …
Tři hodiny před popravou
Moji nejmilejší, bezradná a zoufalá nejsem – a toto nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí. …
Mám Vás tolik, tolik ráda. Líbám Vás a tisknu. Jsem v mysli a modlitbách jen a jen u Vás. Hrála jsem to snad špatně, ale myslela jsem to poctivě. To mi můžete věřit. Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží – tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno. Neplačte – neteskněte moc – je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím, zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho – bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat – chci už jít. Nebraňte mi svým nářkem. Musíte teď žít také za mne. Líbám Vás, líbám. S Bohem!
Cítím; stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný ruky stisk…. Ptáci už se probouzejí – začíná svítat.
Jdu s hlavou vztyčenou.
Milada.
MH_70_vyzva_A4
Iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty vznikla z popudu několika jednotlivců. Založili ji Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace, o. s., Leoš Válka, zakladatel a ředitel Centra současného umění DOX, Marek Vocel, MVP events, member of Permanent Gig a Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V tuto chvíli iniciativu podpořily a k výzvě se přihlásily řady osob a institucí, mezi nimi například hlavní město Praha a primátor Zdeněk Hřib, městská část Praha 7, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Univerzita Karlova a její rektor Tomáš Zima, Národní galerie, vydavatelství Vltava Labe Media, ČTK, spolek Korzo Národní, studio Soundsquare, Václav Dejčmar, Libor Winkler, Pavel Bouška, Aleš Klemperer, Pavel Štingl a další.
„Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jako by z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat,“ dodává Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace, o. s.
Výzva k uctění památky Milady Horákové u příležitosti 70. výročí justiční vraždy
Výzva je určena všem spoluobčanům a institucím, které chtějí uctít památku Milady Horákové a výročí bezprecedentní justiční vraždy. Zinscenovaný proces posloužil nejen k likvidaci politických odpůrců, ale i k zastrašení široké veřejnosti a potlačení jakéhokoliv projevu názoru, který byl v rozporu s komunistickou ideologií.
27. června 2020 uplyne 70 let od justiční vraždy Milady Horákové.
Vyzýváme občany a instituce v celé České republice k připomenutí tohoto výročí, uctění památky osobnosti, která je svou odvahou a postojem i dnes inspirací nám všem.
Výzva je určena také všem, kterým není lhostejná skutečnost, že jsou komunisté opět jednou z významných sil, ovlivňujících současnou politiku naší země.
Připojit se k této iniciativě je možné zapojením do několika pietních aktivit a to v období 22. 6. — 4. 7. 2020.
Pro spoluobčany občany, instituce a samosprávy:
- ve dnech 26. a 27. 6. vyvěste černý prapor
- v týdnu 22. 6. až 27. 6. sdílejte obrazové materiály a výzvu na sociálních sítích
- ve dnech 26. a 27. 6. využijte obecní / místní rozhlas k odvysílání pietní audio koláže k připomenutí výročí justiční vraždy
- v období 22. 6. – 4. 7. dle svých možností vyvěste vizuál (banner, plakát apod.) Zavražděna komunisty na svou budovu či jiné viditelné místo
Připojte se k této výzvě podle vašich možností.
Materiály k šíření jsou k dispozici ke stažení a dále budou přibývat na sdíleném google disku zde.
V Praze, 18. června 2020
Iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty
Michal Gregorini / Dekomunizace, o. s.,
Leoš Válka / Centrum současného umění DOX
Marek Vocel / MVP events, member of Permanent Gig
Ondřej Boháč / ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Kontakt: veronika.miskova@mvp.cz
Příloha: Vizuály a audio ke stažení
Zdroj: Portál hlavního města Prahy, dekomunizace.cz, vira.cz