Pandemie COVID-19 má závažné dopady na miliony lidí žijících v institucionálním prostředí na celém světě, včetně osob se zdravotním postižením, dětí a starších lidí. Toto je klíčové sdělení studie “Crystallising the Case for Deinstitutionalisation” výzkumníků z Care Policy and Evaluation Center (CPEC) na London School of Economics and Political Science (LSE), kteří volají po větší podpoře osob se zdravotním postižením a starších lidí, která by jim umožnila život v přirozeném sociálním prostředí.
Na podnět bývalé zvláštní zpravodajky OSN pro práva osob se zdravotním postižením byli výzkumní pracovníci vyzváni, aby analyzovali zkušenosti lidí všech věkových kategorií žijících v institucionálním prostředí během pandemie COVID-19.
Podle analýzy jsou předsudky vůči osobám se zdravotním postižením a ageismus klíčovou překážkou deinstitucionalizace, což má za následek nedostatek zájmu o změnu současného stavu.
„Zatímco pandemie COVID-19 měla zničující dopady na životy mnoha osob žijících v pobytovém zařízení, stejně jako na jejich rodiny, pozornost na domovy a nemocnice dlouhodobé péče a další typy ústavních zařízení zdůraznila širší výzvy, kterým tyto služby čelí”, říká profesor Martin Knapp z Centra pro politiku a evaluaci péče LSE, který výzkum vedl.
“Víme, že deinstitucionalizace vede ke zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením a starších osob. Je proto nepochopitelné, že navzdory tomu miliony lidí stále žijí v ústavních zařízeních, které jim upírají jejich lidská práva a základní svobody. Doporučení, která jsme v naší zprávě zdůraznili, ukazují cestu vpřed“, dodává profesor Knapp.
„Velmi vítám tuto analýzu. Poskytuje vládám příležitost využít její zjištění a doporučení k přechodu na komunitní služby a zajistit, aby si všechny osoby se zdravotním postižením mohly s podporou, kterou potřebují, vybrat, kde a jak budou žít“, uvedla Catalina Devandas Aguilar, bývalá zvláštní zpravodajka OSN pro práva osob se zdravotním postižením, která zpracování zadala.
Zpráva formuluje několik doporučení ke zlepšení života lidí se sníženou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotního postižení:
- Zlepšit povědomí o zdravotním postižení a diskriminaci;
- Zapojovat lidi se zdravotním postižením a seniory do všech diskusí o změně politiky a praxe;
- Vytvořit systém komunitní péče prostřednictvím vysoce kvalitních služeb
- Podporovat lidi v informovaném rozhodování o tom, kde žijí, a pomáhat rodinám podporovat jejich blízké;
- Zajistit, aby každé dítě, bez ohledu na jeho postižení nebo potřeby, žilo v rodinném prostředí;
- Poskytnout přiměřené financování komunitních služeb a podpory a přesunout finanční zdroje z ústavních do komunitních služeb;
- Poučit se z COVID-19 a připravit se na budoucí pandemie, vyčlenit dostatek zdrojů do systémů zdravotní péče a sociálních služeb, a zajistit tak ochranu osob se zdravotním postižením a starších lidí;
- Zlepšit právní a politické podmínky pro rozvoj života v domácím prostředí a komunitní podpory;
- Uznat nezbytnost dlouhodobého závazku a úsilí k dosažení tohoto cíle.