Opatření proti šíření koronaviru dopadla na trh práce selektivně. Mzdy rostly ve všech odvětvích kromě kultury a ubytování, stravování a pohostinství. Zajímavým dopadem koronakrize na vývoj mezd je snížení mzdového rozdílu mezi muži a ženami. Kromě sektoru ICT, kde převažují muži, totiž nejvíce rostly mzdy zdravotních sester, pracovníků sociálních služeb a učitelů základních škol. Tedy klíčových veřejných služeb, kde mnohem častěji pracují ženy. Pokud si zaměstnanci udrželi práci, jejich mzdy rostly.
Meziročně se mzdy zvýšily ve všech odvětvích ekonomických činností (viz níže) kromě dvou, kultury a stravování, pohostinství, ubytování a služeb spojených s cestovním ruchem, tedy sektorů, které byly nejvíce postiženy protiepidemickými opatřeními.
Rozdíly ve mzdách mezi ženami a muži se snížily možná jen dočasně
Nejvýraznějším zjištěním je vyšší růst mezd žen než mužů, a to ve všech krajích i dalších zkoumaných tříděních. Důvod je nutné hledat v profesním rozložení.
„Největší nárůsty mediánových mezd najdeme u zdravotních sester, pracovníků sociálních služeb a učitelů základních škol, což jsou typická ženská zaměstnání. Naopak v profesích, kde dominují muži, byla zvýšení malá. Výjimkou je pouze oblast ICT,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Projevil se tedy efekt toho, že ženy více pracovaly v tzv. esenciálních zaměstnáních. Ta nesla tíhu koronavirové situace, což se odrazilo i ve vyšších výdělcích.
Rozdíl mezi průměrnými hodinovými mzdami mužů a žen (při plném úvazku bez absencí) se v důsledku tohoto mírně snížil z 18 na 16 procent.
„Uzavírání rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen může být jen dočasné, neboť je z určité části způsobeno vyplacením mimořádných odměn v zaměstnáních charakteristických pro ženy. To se však nemusí opakovat,“ hodnotí vývoj Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
Mzdy klesly nejvíce v kultuře. Zaměstnanců ubylo nejvíce v ubytování a pohostinství
V 1. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 3,2 %, a zvýšila se ve všech sekcích Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (viz níže) kromě dvou.
„Odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti a odvětví ubytování, stravování a pohostinství spojuje skutečnost, že měly po celou dobu zavřené provozovny. U prvního došlo k poklesu mzdy o 5,1 %, u druhého o 2,6 %. V obou se navíc snížil počet zaměstnanců,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se meziročně snížil celkem o 1,4 %, nejvíce (o 12,6 %) právě v odvětví ubytování, stravování a pohostinství.
Růst průměrné mzdy nemusí znamenat růst životní úrovně
Růst průměrné mzdy neznamená, že všem skupinám obyvatel nutně vzrostla životní úroveň. Vedle vlivu růstu cen (inflace) je nutné vzít v potaz, že ne každý mohl v posledním roce pracovat. Výrazně narostl i počet absencí a mnoho lidí o zaměstnání zcela přišlo. Míra nezaměstnanosti i přes rozsáhlé vládní stabilizační programy meziročně vzrostla o 1,4 p.b. na 3,4 % a u žen se zhruba zdvojnásobila.
Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (Rev. 2.)
- A – Zemědělství, lesnictví a rybářství
- B – Těžba a dobývání
- C – Zpracovatelský průmysl
- D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
- E – Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
- F – Stavebnictví
- G – Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
- H – Doprava a skladování
- J – Informační a komunikační činnosti
- I – Ubytování, stravování a pohostinství
- K – Peněžnictví a pojišťovnictví
- L – Činnosti v oblasti nemovitostí
- M – Profesní, vědecké a technické činnosti
- N – Administrativní a podpůrné činnosti
- O – Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
- P – Vzdělávání
- Q – Zdravotní a sociální péče
- R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
- S –0 Ostatní činnosti
- T – Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu
- U – Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů