Odhady ukazují, že v Evropě žije cca 9 milionů osob s demencí, v ČR okolo 140 tisíc. Loni se léčilo s Alzheimerovou chorobou 47.255 klientů VZP, z toho téměř 33 tisíc žen (70 %). V minulém roce přibylo pacientů výrazně méně, nižší záchyt nemoci mohl být způsoben epidemiologickou situací, kdy řada lidí návštěvu lékaře raději odložila. Nevyléčitelná Alzheimerova choroba se v Česku podle odhadů týká zhruba 160 tisíc mužů a žen. Nemocných ale může být mnohem více, jen se nedostali do statistik, protože jejich nemoc ještě nikdo nerozpoznal.
Do roku 2050 bude v Česku zhruba 280.000 lidí, do jejichž života zasáhne Alzheimerova choroba. A až polovinu možných budoucích pacientů by přitom podle vědců mohla ochránit důsledná primární prevence.
Celosvětově je nemocných už nyní více než 44 miliónů, v roce 2030 se tento počet pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů a v roce 2050 až na 135 miliónů. Statistiky nemocných nikdy nebudou přesné, protože mnozí lidé nejsou včas diagnostikováni a jejich choroba bývá dlouho zaměňována například za náladovost či nešikovnost a podobně.
Na vyšetření k praktikovi nebo specialistovi
Ministerstvo zdravotnictví od ledna 2020 zařadilo do seznamu výkonů praktického lékaře časný záchyt demence. V rámci screeningu je testována riziková populace ve věku 65 až 80 let, aniž by dané osoby měly příznaky nemoci. Pacient, který na sobě pozoruje určité příznaky jako problémy s pamětí a podobně, může být vyšetřen také na základě doporučení svého praktického lékaře na některém ze specializovaných pracovišť (na neurologii, psychiatrii apod.). Tato vyšetření jsou také hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
V dubnu 2021 vláda ČR schválila Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030. Plán obsahuje 49 opatření. Jeho cílem je zlepšit prevenci, péči a zvýšit povědomí o této nemoci ve společnosti.
Aktuálně podle ministerstva zdravotnictví odborníci připravují doporučení pro prevenci demence v ČR, na adaptaci nástrojů pro edukaci neformálních pečujících, které budou dostupné online, na rozšiřování sítě služeb nebo na zvyšování informovanosti o Alzheimerově nemoci ve společnosti.
Nevyléčitelná Alzheimerova choroba postihuje už čtyřicátníky
Nemoc zásadním způsobem zasahuje do kvality života nejen pacienta, ale také pečujících osob z okruhu rodiny. Nemocný zapomíná vše, co dříve znal. Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky.
„Ačkoli mnozí spojují Alzheimerovu demenci jen s vysokým věkem, pravdou je, že postihuje stále mladší lidi. Výjimkou nejsou padesátníci, objevit se může už i po čtyřicátém roku věku. U žen se demence vyskytuje zhruba 2krát častěji než u mužů. Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl. Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ popisuje zkušenosti z praxe vedoucí Centra podpory veřejného zdraví MUDr. Marie Nejedlá.
Prevence může snížit riziko o onemocnění až o polovinu
Riziko nástupu Alzheimerovy choroby lze minimalizovat primární prevencí. Podle odborníků může prevence snížit riziko onemocnění až o polovinu a její význam by se proto neměl podceňovat.
Pomůže zdravá strava a pravidelný pohyb. Začít je dobré v co nejmladším věku.
Riziko onemocnění lze minimalizovat vyváženou stravou, dostatkem pohybu a činnostmi, při kterých musíme přemýšlet.
Podle výzkumů fyzická, psychická a sociální aktivita, přiměřená kontrola stresu a prospěšná strava zpomalí, nebo dokonce odvrátí rozvoj příznaků.
Základem je zdravá výživa a pohyb
Fyzická aktivita má velmi příznivý vliv na krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevního cukru. Za optimální je považováno denně alespoň 30 minut rychlé chůze nebo jízdy na kole.
K rizikovým faktorům pro vznik demence patří kromě nedostatku pohybu i obezita a vysoký krevní tlak.
Státní zdravotní ústav doporučuje zařadit každý den do jídelníčku dostatek vlákniny, hrstičku ořechů pro vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin, 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny denně pro obsah antioxidantů a vlákniny, citrusové plody, avokádo, ovesné vločky a vhodná je i kostička hořké čokolády.
Méně soli a uzenin, více tučných ryb
Je dobré méně solit, jíst méně uzenin a potravin či nápojů s vysokým obsahem cukru. Naopak žádoucí je jíst 2x týdně tučné ryby jako je například makrela, tuňák a sleď, a to kvůli rybímu tuku, který obsahuje omega 3 a 6 mastné kyseliny.
„Pro představu, doporučené množství soli je 5 gramů na den, což je zhruba jedna čajová lžička, ale včetně soli přidané v potravinách. Obsah cukru v jedné kostce jsou 4 gramy, přičemž doporučené denní množství přidaných cukrů odpovídá asi 24 gramům, tedy 6 kostkám cukru. Zříci bychom se měli i tabákových výrobků a přemíry alkoholu. Překračování maximální doporučené denní dávky 16 gramů alkoholu, což obsáhne třeba 1 pivo nebo sklenka vína, riziko demence výrazně zvyšuje,“ popisuje konkrétní příklady MUDr. Marie Nejedlá.
Pomáhá studium cizích jazyků či hra na hudební nástroj
Velký význam mají intelektuální aktivity, mezi které patří četba, luštění křížovek, studium cizích jazyků nebo hra na hudební nástroj do co nejvyššího věku. Studie prokázala, že mentální vytížení je zvláště vhodné v období mezi 30. – 50. rokem života. Vysvětluje se to využitím takzvané „mozkové rezervy“, která je vytvořena vznikem nových spojení mezi neurony.
Spánku ani málo, ani příliš
Důležitým faktorem pro prevenci je také dostatek spánku. Optimální doba je 9 hodin, minimum je 6. Delší doba spánku je naopak spojena se stoupajícím rizikem demence.
Léčba a péče je nákladná. Prevence může ušetřit miliardy
Alzheimerova choroba je onemocnění, které je také spojeno s velkými náklady na péči. U člověka s demencí hovoříme o 30 000 – 50 000 korunách měsíčně. Stát na náklady spojené s touto nemocí ročně vydá okolo 40 miliard korun. Primární prevence se tedy jednoznačně vyplatí nejen kvůli ochraně zdraví, ale také ekonomicky.
„Protože až 80 % chronických neinfekčních chorob je preventabilních zdravým životním stylem, teoreticky by bylo možné snížit náklady na péči o nemocné Alzheimerem až o 32 miliard korun ročně. Pokud se budeme držet při zemi a předpokládat, že primární prevencí se sníží výskyt onemocnění o 10 %, znamenalo by to úsporu 4 miliard ze státního rozpočtu. Za tuto částku by se daly postavit třeba stovky kilometrů cyklostezek, využitelných právě na pohybovou aktivitu, která by dále snižovala výskyt nejen Alzheimerovy choroby,“ konstatuje MUDr. Marie Nejedlá.
Pětistovka na procvičování paměti, pozornosti nebo řeči
VZP klientům starším 65 let nabízí příspěvek až 500 korun na pomůcky pro trénování paměti a prevenci rozvoje Alzheimerovy choroby. Jedná se především o různé pracovní sešity na procvičování paměti, pozornosti či řeči.
Příspěvek lze také čerpat na testování paměti ve vybraných lékárnách. Informace, jak příspěvky získat, naleznou zájemci na webu VZP.
Na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou vynaložila VZP v loňském roce více než 1,5 mld. korun
Počty klientů VZP s Alzheimerovou chorobou a náklady na péči v letech 2016-2020
| Rok | Počet pacientů | Náklady v tisících Kč | |||||
| Muži | Ženy | Celkem | Muži | Ženy | Celkem | Na pacienta | |
| 2016 | 11 639 | 26 904 | 38 543 | 280 952 | 684 631 | 965 583 | 25,052 |
| 2017 | 12 472 | 29 056 | 41 528 | 323 032 | 803 895 | 1 126 927 | 27,137 |
| 2018 | 13 398 | 30 783 | 44 181 | 361 723 | 910 006 | 1 271 729 | 28,785 |
| 2019 | 14 376 | 32 311 | 46 687 | 418 583 | 1 061 533 | 1 480 116 | 31,7 |
| 2020 | 14 591 | 32 664 | 47 255 | 438 791 | 1 113 332 | 1 552 124 | 32,8 |
Počty klientů VZP s Alzheimerovou chorobou v jednotlivých regionech v roce 2020 (v absolutních číslech a v přepočtu na 100 tis. pojištěnců)
| Kraj | Absolutně | Na 100 tis. pojištěnců |
| Praha | 5 779 | 663 |
| Středočeský kraj | 4 729 | 689 |
| Jihočeský kraj | 2 899 | 758 |
| Plzeňský kraj | 2 243 | 695 |
| Karlovarský kraj | 1 080 | 593 |
| Ústecký kraj | 3 610 | 673 |
| Liberecký kraj | 1 841 | 570 |
| Královéhradecký kraj | 2 862 | 916 |
| Pardubický kraj | 3 422 | 982 |
| Vysočina | 3 182 | 873 |
| Jihomoravský kraj | 5 570 | 857 |
| Olomoucký kraj | 2 290 | 971 |
| Moravskoslezský kraj | 4 169 | 1 145 |
| Zlínský kraj | 3 579 | 1 004 |
Nejvíce klientů VZP s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou bylo v roce 2020 v Praze (5 779), Jihomoravském (5 570) a Středočeském kraji (4 729), nejméně pak v kraji Karlovarském (1080). Pokud ale tato čísla přepočítáme na 100 tis pojištěnců v jednotlivých krajích, nejvíce nemocných pak bylo v Moravskoslezském (1 145), Zlínském (1 004) a Pardubickém kraji (982), nejméně pak v kraji Libereckém (570).
Edukativní materiály v tiskové kvalitě lze stáhnout na stránkách SZÚ.
Zdroj: SZÚ, VZP, Ministerstvo zdravotnictví