V průběhu roku 2020 se počet obyvatel Česka dále zvýšil, i když podstatně mírněji než v letech předcházejících. Ze čtrnácti krajů zaznamenalo početní růst pouze pět z nich, naopak devět krajů početně ztratilo. Nejvíce obyvatel ČR má bydliště ve Středočeském kraji a v Praze, v každém více než 1,3 milionu. Tyto kraje zároveň dlouhodobě vykazují největší přírůstky obyvatel. Vyplývá to z údajů v publikaci ČSÚ Vývoj obyvatelstva v krajích České republiky – 2020. Vybrané údaje uvádíme níže.
Naopak nejméně osob, méně než 300 tisíc, žije v Karlovarském kraji, a počet obyvatel zde dlouhodobě klesá. Největší meziroční populační úbytek v roce 2020 zaregistroval Moravskoslezský kraj. I přes různorodý vývoj celkového počtu obyvatel má věkové složení obyvatel jednotlivých krajů shodné tendence vývoje. Ve všech krajích roste podíl dětské i seniorské složky populace. Na konci roku 2020 představovaly osoby ve věku 65 a více let ve většině krajů více než jednu pětinu populace (více o vývoji obyvatelstva).
Viz též tabulky na konci článku.
Porodnost
Počet živě narozených dětí v roce 2020 ve většině krajů meziročně poklesl, intenzita plodnosti však zůstala na krajské úrovni v rozpětí 1,51 až 1,80 dítěte na jednu ženu, obdobně jako minulý rok. Nejnižší plodnost opět vykazovaly ženy s bydlištěm v Praze, nejvyšší byla v roce 2020 plodnost žen z Kraje Vysočina. Charakterem porodnosti, například zastoupením dětí vyšších pořadí či dětí narozených mimo manželství, se oproti ostatním krajům nejvíce diferencuje Hlavní město Praha a kraje Karlovarský a Ústecký.
Prvenství v počtu narozených dětí si posledních pět let z krajů drží Praha (14,7 tisíce v roce 2020; maximum 15,5 tisíce v roce 2018), oproti tomu v první polovině druhého desetiletí 21. století tato pozici připadla Středočeskému kraji (14,4 tisíce v roce 2020; maximum 15,3 tisíce v roce 2017). Třetí nejvyšší byl pravidelně počet narozených v obyvatelstvu Jihomoravského kraje (poslední údaj 12,9 tisíce), čtvrtý v kraji Moravskoslezském (11,8 tisíce) a pátý v kraji Ústeckém (7,9 tisíce) (více o vývoji porodnosti).
Úmrtnost
Na úrovni a statistice úmrtnosti se v roce 2020 podepsala epidemie onemocnění covid-19. Počet zemřelých ve všech krajích meziročně výrazně (o 11–24 %) vzrostl, dlouhodobý trend rostoucí naděje dožití při narození byl přerušen. Stejně jako v předchozích letech byly celkové úmrtnostní poměry nejhorší v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a nejpříznivější v Praze, v kraji Královéhradeckém, Vysočina a Jihomoravském. Nejčastějšími příčinami smrti jsou dlouhodobě ve všech krajích onemocnění oběhové soustavy a novotvary, v roce 2020 se na třetí příčku (s výjimkou Jihočeského kraje) dostal covid-19, který odsunul nemoci dýchací soustavy na místo čtvrté.
Počet obyvatel Česka, kteří zemřeli v průběhu roku 2020, dosáhl 129,3 tisíce a byl nejvyšší od roku 1987. Ve srovnání s rokem 2019 vzrostl o 15 % (absolutně o 16,9 tisíce). Výrazný nárůst počtu zemřelých byl v roce 2020 zaznamenán ve všech krajích a to o 11–24 % (zatímco v předchozích letech druhého desetiletí 21. století se meziroční změny i na úrovni krajů držely v rozmezí +−5 %). Nejmenší bylo navýšení v kraji Plzeňském (o 11 %, resp. o 0,7 tisíce zemřelých) a v Praze (o 12 %, resp. o 1,4 tisíce), naopak nejvyšší v kraji Zlínském (o 24 %, resp. o 1,5 tisíce), Karlovarském (o 18 %, resp. o 0,6 tisíce) a Olomouckém (o necelých 18 %, resp. o 1,2 tisíce). Mírný rostoucí trend měl přitom počet zemřelých v Česku a ve většině krajů v důsledku stárnutí obyvatelstva i v průběhu let 2011–2019, pouze v Praze, v Královéhradeckém a Zlínském kraji spíše kolísal.
Mezi zemřelými obyvateli České republiky je tradičně více mužů než žen, v letech 2011–2019 se podíl mužů na celkovém počtu zemřelých pohyboval v rozmezí 50,3–51,0 %. Na úrovni krajů byla variabilita pochopitelně větší, podíl mužů mezi zemřelými se obvykle pohyboval v rozmezí 50–53 %, pouze v Praze specificky bývá cca o 1–2 p. b. nižší a pod 50% hranicí.
V roce 2020 bylo mezi zemřelými celkem 51,5 % mužů (o 0,5 p. b. více než v roce 2019), když meziroční navýšení počtu zemřelých bylo výraznější u mužů než u žen (na úrovni republiky o 16 % vs. o 14 %). Nebylo tomu tak však ve všech krajích. V obyvatelstvu Středočeského, Jihočeského a Zlínského kraje vzrostl počet zemřelých relativně více u žen než u mužů a v Karlovarském a Ústeckém kraji byla intenzita růstu u obou pohlaví obdobná. V důsledku toho se podíl mužů na celkovém počtu zemřelých v těchto krajích mezi roky 2019 a 2020 dokonce snížil, nebo vzrostl jen nepatrně, zatímco v ostatních krajích narostl o 0,4–1,9 p. b. (nejvíce v Kraji Vysočina). Z krajů minimální byl, stejně jako v předchozích letech, v Praze (49,2 %), ve zbylých činil 50,6 % (Jihomoravský) až 53,4 % (Plzeňský) (více o vývoji úmrtnosti).
Migrace
Migrační pohyb hraje ve vývoji počtu obyvatel kraje důležitou roli. Větší váhu má přitom většinou migrační pohyb přes hranice republiky než po území republiky. Specifický je v tomto směru Středočeský kraj, jenž významně roste zejména vnitřní migrací, přesněji zejména stěhováním obyvatel z Prahy. Hlavní město Praha zase dominuje nad ostatními kraji přírůstkem obyvatel stěhováním ze zahraničí. V roce 2020 byla statistika zahraniční migrace ovlivněna novelizací zákona o pobytu cizinců, nejvíce se projevila v Moravskoslezském kraji.
Na úrovni jednotlivých krajů je celková migrace výsledkem dvou druhů migračního pohybu – přes hranice republiky (migrace zahraniční) a uvnitř republiky (migrace vnitřní, přes hranici daného kraje). Tyto dva typy migrace přitom mohou působit stejným směrem (ve prospěch růstu/úbytku populace) či směry opačnými (díky čemuž se absolutní hodnota výsledné bilance snižuje).
V případě menší populace bilance stěhování mnohdy meziročně silně kolísá. V pozadí výkyvů i v jiných, početnějších, krajích mohou v některých případech stát i případné administrativní zásahy, aktualizace zdrojových informačních systémů (zejména pokud jde o stěhování cizích státních příslušníků), či výrazná změna vnějších podmínek.
V roce 2020 byla statistika migrace významně ovlivněna hned dvěma faktory – dočasným legislativním omezením možnosti migračního pohybu v rámci protiepidemických opatření (proti šíření onemocnění covid-19) a novelizací zákona o pobytu cizinců (více o migračním vývoji).
Přirozený přírůstek/úbytek na 1 000 obyvatel (‰)*
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | |
| Karlovarský | -1,8 | -1,2 | -2,2 | -2,5 | -2,0 | -4,6 |
| Ústecký | -1,1 | -1,0 | -0,9 | -1,5 | -1,4 | -3,5 |
| Moravskoslezský | -1,4 | -0,9 | -1,2 | -1,0 | -1,4 | -3,5 |
| Zlínský | -0,8 | -0,6 | -0,5 | -0,4 | -0,9 | -3,4 |
| Olomoucký | -0,8 | -0,1 | -0,6 | -0,4 | -0,9 | -2,4 |
| Vysočina | 0,3 | 0,6 | 0,3 | 0,3 | -0,3 | -2,2 |
| Královéhradecký | -0,5 | -0,1 | -0,1 | -0,6 | -0,7 | -2,1 |
| Plzeňský | -0,8 | -0,4 | -0,3 | -0,3 | -0,6 | -2,0 |
| Jihočeský | -0,5 | 0,5 | 0,2 | 0,1 | -0,3 | -1,9 |
| ČR | -0,0 | 0,5 | 0,3 | 0,1 | -0,0 | -1,8 |
| Pardubický | -0,3 | 0,6 | -0,0 | -0,0 | 0,2 | -1,8 |
| Liberecký | 0,3 | 1,3 | 0,1 | 0,0 | 0,1 | -1,6 |
| Jihomoravský | 0,6 | 1,2 | 1,0 | 0,9 | 1,0 | -1,0 |
| Středočeský | 1,2 | 1,5 | 1,5 | 0,8 | 1,0 | -0,6 |
| Hl. m. Praha | 1,9 | 2,2 | 2,4 | 2,3 | 2,1 | 0,8 |
* Řazeno od nejvyššího úbytku/přírůstku v roce 2020 po nejnižší
Naděje dožití mužů při narození (roky) – dvouleté období*
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | |
| Hl. m. Praha | 77,5 | 77,7 | 78,1 | 78,3 | 78,4 | 78,2 |
| Královéhradecký | 76,5 | 76,8 | 77,2 | 77,2 | 77,2 | 76,8 |
| Jihomoravský | 76,3 | 76,4 | 76,5 | 76,3 | 76,6 | 76,3 |
| Jihočeský | 75,6 | 76,0 | 76,4 | 76,3 | 76,6 | 76,2 |
| Středočeský | 76,0 | 76,1 | 76,3 | 76,1 | 76,3 | 76,2 |
| Pardubický | 76,2 | 76,3 | 76,6 | 76,5 | 76,6 | 76,1 |
| Liberecký | 75,4 | 75,7 | 75,7 | 75,4 | 76,1 | 76,0 |
| Plzeňský | 76,1 | 76,0 | 76,2 | 76,2 | 76,4 | 76,0 |
| Vysočina | 76,5 | 77,0 | 77,0 | 76,9 | 76,7 | 75,9 |
| ČR | 75,7 | 75,8 | 76,0 | 76,0 | 76,2 | 75,8 |
| Zlínský | 75,4 | 75,4 | 75,5 | 75,8 | 75,9 | 75,1 |
| Olomoucký | 75,1 | 75,2 | 75,5 | 75,6 | 75,7 | 75,1 |
| Karlovarský | 74,4 | 74,6 | 74,4 | 74,5 | 74,9 | 74,5 |
| Ústecký | 73,8 | 73,8 | 74,1 | 74,2 | 74,4 | 73,9 |
| Moravskoslezský | 74,1 | 74,2 | 74,5 | 74,5 | 74,5 | 73,9 |
Naděje dožití žen při narození (roky) – dvouleté období*
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | |
| Hl. město Praha | 82,4 | 82,5 | 82,7 | 83,0 | 83,0 | 82,9 |
| Královéhradecký | 82,2 | 82,0 | 82,4 | 82,6 | 82,5 | 82,4 |
| Jihomoravský | 82,4 | 82,4 | 82,7 | 82,7 | 82,8 | 82,4 |
| Vysočina | 82,6 | 82,4 | 82,7 | 83,0 | 82,7 | 82,3 |
| Jihočeský | 81,5 | 81,6 | 82,1 | 82,0 | 82,1 | 81,9 |
| Zlínský | 81,8 | 82,2 | 82,3 | 82,4 | 82,6 | 81,9 |
| Plzeňský | 81,4 | 81,4 | 81,7 | 81,6 | 81,9 | 81,9 |
| Pardubický | 82,1 | 82,1 | 82,2 | 82,3 | 82,2 | 81,9 |
| ČR | 81,6 | 81,6 | 81,8 | 81,9 | 82,0 | 81,7 |
| Olomoucký | 81,7 | 81,5 | 81,8 | 81,9 | 82,1 | 81,7 |
| Středočeský | 81,5 | 81,5 | 81,6 | 81,6 | 81,9 | 81,6 |
| Liberecký | 81,4 | 81,5 | 81,7 | 81,7 | 81,7 | 81,5 |
| Moravskoslezský | 80,8 | 81,0 | 81,1 | 81,1 | 81,2 | 80,9 |
| Karlovarský | 80,2 | 80,5 | 80,5 | 79,9 | 80,2 | 80,0 |
| Ústecký | 79,7 | 79,7 | 79,8 | 80,0 | 80,2 | 79,9 |
Zdroj: ČSÚ