Výdaje zdravotních pojišťoven mají v příštím roce růst rychleji než příjmy. Zdravotní plány na rok 2023 už počítají s deficitem 12 miliard

Výdaje zdravotních pojišťoven mají v příštím roce růst o procento rychleji než příjmy, výsledkem by podle plánů mělo být 12 miliard korun deficitu. Hlavní příčinou jsou centrálně určované ceny, které jdou nad možnosti systému, a které pojišťovny nemohou ovlivnit. Jednání pro rok 2024 budou nejspíš velmi obtížná, protože rezervy na pokrytí deficitu už budou vyčerpány.

Ke konci listopadu odevzdaly všechny zdravotní pojišťovny své plány na rok 2023. Potvrdily se v nich obavy z dopadu úhradové vyhlášky. Růst příjmů je aktuálně plánován na 464 mld. Kč (meziroční růst o 7,4 %). Výdaje se sice u jednotlivých pojišťoven mírně liší, ale s průměrem navýšení o 8,5 % opět vzniká pro rok 2023 deficit a to ve výši 12 miliard korun. Současně se ukazuje, že stávající systém přerozdělení vytváří spolu s úhradovou vyhláškou výrazné rozdíly v hospodaření ve prospěch VZP, které jednotlivé pojišťovny již nemohou dostatečně ovlivnit.

„Deficit v roce 2023 se ještě uhradí ze zůstatků na fondech pojišťoven, ale už se nebezpečně přiblížíme hranici, kdy nebude z čeho dál čerpat. Navíc deficit prakticky znemožní cenové dohody pro rok 2024, o nichž by se mělo začít jednat už v březnu. Pojišťovny těžko budou moci podle aktuálních odhadů nabídnout víc než 3-4 % navýšení, zatímco poskytovatelé budou i kvůli inflaci nespíš očekávat výrazně víc,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

„Znovu se potvrzuje, že centrálně určované ceny nad hranicí příjmů nejen vedou k deficitům, ale omezují možnosti zdravotních pojišťoven reagovat na konkrétní situaci jednotlivých poskytovatelů péče a smluvně intervenovat ve prospěch pacientů. Vyhláškou deklarované úhrady zbytečně podporují celkový deficit. Spravedlivé by bylo, pokud bude mít každá ordinace a nemocnice přiměřený zisk odpovídající nutným nákladům a kvalitě služeb pro pacienty. Toho však plošným cenovým předpisem dosáhnout nelze,“ dodává.

Pokud bychom pro rok 2023 nastavili vyrovnané hospodaření, jak požadovaly pojišťovny, mohli jsme jít do individuálních cenových jednání pro rok 2023 s nabídkou v průměru o procento nad dohodnutou úroveň (4-5 %). Poměrně příznivý vývoj příjmů v roce 2022 totiž nakonec umožňoval akceptovat při vyrovnaném hospodaření navýšení pro rok 2023 okolo této hodnoty. Navýšení by směřovalo tam, kde by podporovalo zlepšení dostupnosti a kvality služeb.

Zhruba v polovině roku 2023 tak systém bude řešit konflikt mezi pojišťovnami a lékaři a nedostatek zdrojů pro další rok. Jedním z důvodů je, že budou scházet i ty zdroje, které vyhláškou od 1.1.2023 začneme často zbytečně utrácet.

Od roku 2019 do roku 2022 jsme tak ve zdravotnictví sice získali na úhrady o 50 % více, ale většina pojištěnců se dle průzkumem zjištěných dat domnívá, že tomu jejich zkušenost se zdravotnictvím neodpovídá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.