Spotřeba léků na deprese a úzkosti vzrostla v loňském a předloňském roce shodně o 7 %, nárůst tak oproti dřívějšku zrychlil. V rámci Evropy jsou Češi na 10. místě. Vyplývá to z dat Svazu zdravotních pojišťoven. Na vině mohou být i zesílené stresory, jako epidemie covid, válka na Ukrajině nebo prudké zdražování.

Nejčastěji předepisovanými léky na deprese jsou tzv. SSRI – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, případně dalších monoaminů. Je o léky s účinnými látkami citalopram, escitalopram, sertralin. Na rozdíl od dříve používaných antidepresiv nepůsobí sedativně a nevedou k nárůstu hmotnosti. Obvykle nemají okamžitý účinek, ten nastupuje až po několika týdnech.

Počet lidí s depresemi či úzkostmi se za poslední dva roky ztrojnásobil

Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi či úzkostmi se za poslední dva roky ztrojnásobil a dnes již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Klinickou depresí vyžadující trvalou psychiatrickou péči a léčbu pak dle psychiatrů trpí v České republice více než 700 000 lidí.

Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem.

Úzkost je kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Obvykle je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání, chvění rukou. Úzkost může být akutní, trvat krátce, nebo dlouhodobá. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav paniky.

Spotřeba antidepresiv a anxiolytik se za posledních dvacet let zvýšila šestinásobně

„Trendy u spotřeby léků na depresi a úzkostné stavy jsou setrvale rostoucí s vyšším výskytem nemoci. Za posledních dvacet let se zvýšila spotřeba antidepresiv a anxiolytik šestinásobně. Obecně lze vidět, že každoročně rostla o 5 %, v posledních dvou letech dokonce o 7 %, což nejspíš souvisí s náročnější společensko-ekonomickou situací potencovanou faktory jako covid, válka na Ukrajině nebo vysoká inflace,“ říká MUDr. Ludmila Plšková, expertka pro zdravotní politiku Svazu zdravotních pojišťoven.

„Potěšitelné je, že se častěji předepisují moderní antidepresiva, především selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které mají méně nežádoucích účinků než dříve používané léčivé přípravky. Výsledkem je u léčených lidí lepší kvalita života,“ dodává Plšková.