ČSÚ: Senioři častěji používají smartphony a řídí, více jich je ve věznicích a péči potřebují zejména ti nejstarší
Český statistický úřad dnes zveřejnil analýzu Senioři v ČR v datech 2023. Podle ní roste počet aktivních seniorů, na trhu práce i mimo něj. Každý desátý zaměstnanec je starší šedesáti let. Prudce roste podíl seniorů využívajících smartphony. Zvyšuje se také počet řidičských průkazů vydaných lidem ve věku osmdesát plus, zejména ženám. Roste i počet seniorů ve věznicích. Sociální služby potřebují zejména ti nejstarší. Příspěvek na péči pobírají téměř dvě třetiny obyvatel ve věku nad 90 let.
„O stárnutí populace se často hovoří jako o hrozbě. Naše čísla nicméně ukazují, že seniorky a senioři si delší život užívají a jsou stále více aktivní. A to nejen na trhu práce, kde již desetina zaměstnaných je starších šedesáti let. Senioři se dnes například dostávají i více do střetu se zákonem. Za sedm let se navýšil jejich podíl na vězeňské populaci z jednoho na dvě procenta,“ popisuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Z konkrétních odvětví pracují senioři výrazně často ve vzdělávání, v kultuře, v profesních, vědeckých a technických činnostech a také ve veřejné správě. Naopak málokdy potkáme pracujícího seniora v bankách a pojišťovnách, a v informačních a komunikačních činnostech, protože v těchto odvětvích dominují pracující v mladém a středním věku.
V dopravě potom dochází k prudkému nárůstu počtu vydaných řidičských průkazů skupiny B osmdesátiletým a starším osobám. Mezi roky 2018 a 2023 jejich počet vzrostl o 41 % zhruba z 96 na cca 135 tisíc osob. U žen se tento počet téměř zdvojnásobil.
Využití smartphonů a internetu je běžnější, oproti mladším ale stále zaostává
Roste podíl seniorů využívajících smartphony. „Mobilní telefon je technologií, kterou si osvojili již téměř všichni senioři. V roce 2023 ho používalo 96 % osob starších 65 let. Tento podíl se v posledních letech již nemění, prudce ale roste podíl seniorů využívajících smartphony,“ říká Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Internet na chytrém telefonu přitom používá 32 % seniorů. Přes Wi–Fi se jich připojuje 30 % a přes mobilní data 24 %.
Podíl osob nad 65 let, které používají internet, vzrostl z 28 % v roce 2015 na 52 % v roce 2023. Přitom dennodenně používá internet 35 % seniorů.
Senioři používají internet nejčastěji ke čtení zpravodajství (47 % seniorů), zasílání e-mailů (44 %), vyhledávání informací o zboží či službách (42 %) a vyhledávání informací o zdraví (37 %). Internetové bankovnictví obsluhuje třetina seniorů.
České seniory obecně příliš neoslovují sociální sítě. Na rozdíl od mládeže, mezi kterou používá sociální sítě už 98 % osob, mezi seniory je to zatím 15 %.
Roste i počet seniorů ve věznicích
V Česku jsou každoročně evidovány tisíce případů trestné činnosti páchané na seniorech. Převažuje majetková kriminalita, typicky se jedná o krádeže, vloupání a podvody. Druhá nejčastější je násilná kriminalita, nejčastěji jde o ublížení na zdraví, vyhrožování, domácí násilí nebo loupeže.
I když senioři patří především mezi osoby kriminalitou ohrožené, roste zároveň počet těch, kteří se ve stáří dostávají do střetu se zákonem a tím také následně za zdi věznic. V roce 2022 bylo ve věznicích celkem 383 seniorů, z toho 348 mužů a 35 žen. Senioři tvořili 2 % z celkové vězeňské populace. Doživotní trest si odpykávalo 5 z nich a 8 osob již překročilo 80 let věku.
Výdaje na bydlení a růst cen potravin dopadají na seniory výrazněji
V období 2020–2022 pociťovalo vysokou zátěž náklady na bydlení zhruba 5–6 % českých domácností. Mezi typy domácností, které mají vysokou zátěž náklady na bydlení, patří zejména domácnosti samoživitelek s dětmi a především domácnosti jednotlivců bez ohledu na věk, protože u nich se náklady nerozpočítávají mezi více osob.
Na náklady spojené s bydlením připadá okolo 35 % rozpočtu domácností seniorů jednotlivců. Mezi lety 2020 a 2022 došlo k mírnému nárůstu podílu výdajů za bydlení z hodnoty 34,3 % na hodnotu 36,7 %.
Vyšší zátěž náklady na bydlení mají zpravidla domácnosti bydlící v nájmu oproti vlastníkům. V roce 2022 se to týkalo 45 % domácností jednotlivců starších 65 let a 43 % domácností jednotlivců mladších 65 let bydlících v nájmu.
Druhou nejvýznamnější výdajovou položkou tvoří potraviny a nealkoholické nápoje. Domácnosti důchodců jsou v této oblasti více ohroženy inflací, neboť tyto složky spotřeby jsou pro ně významnější než pro ostatní populaci a tvoří největší část jejich spotřebního koše.
V roce 2022 bylo pod hranicí příjmové chudoby 10,2 % populace Česka. V případě domácností seniorů jednotlivců bylo pod hranicí příjmové chudoby 38 % z nich.
Sociální služby potřebují zejména ti nejstarší
Ke konci roku 2022 žilo 57,6 tisíc seniorů (2,8 % ze všech osob ve věku 66 a více let2 ) v některém ze zařízení sociálních služeb. Se zvyšujícím se věkem se zastoupení osob výrazně zvyšuje. Zatímco ve věku 66 až 75 let žilo v nějakém pobytovém zařízení 1 % osob, ve věkové skupině 76 až 85 to byla 3 % seniorů, ve věku 86 až 95 let již 14 % a z nejstarších seniorů ve věku 96 a více let téměř třetina (31 %).
Nejčastější pobytovou službou jsou domovy pro seniory, ve kterých žilo ke konci roku 2022 celkem 34 tisíc osob (z toho 33 tis. ve věku 66 a více let), v domovech se zvláštním režimem to bylo 23 tisíc osob (z toho téměř 21 tisíc seniorů). Zatímco v domovech pro seniory převládali klienti ve věku 86 až 95 let (42 %), v domovech se zvláštním režimem mírně převažovala věková skupina 76 až 85letých (38 %).
Pro seniory méně typickou pobytovou sociální službou jsou domovy pro osoby se zdravotním postižením, ve kterých ke konci roku 2022 žilo 2,5 tisíce seniorů (z celkového počtu 11 tisíc klientů těchto domovů). V chráněném bydlení pobývalo bezmála 700 seniorů a 377 bydlelo v azylovém domě.
V roce 2022 bylo v Česku 525 domovů pro seniory s kapacitou 35,8 tis. lůžek. Meziročně došlo k poklesu o jedno zařízení a zároveň počet lůžek zůstal téměř beze změny. V porovnání s rokem 2012 vzrostl počet domovů pro seniory o 45 a počet lůžek v nich poklesl o 1 638. Domovů se zvláštním režimem bylo v Česku v roce 2022 celkem 396. Jejich počet meziročně vzrostl o dvacet, od roku 2012 pak o 186. Celková kapacita těchto domovů se meziročně zvýšila o 1 760 lůžek, od roku 2012 vzrostla na více než dvojnásobek a dosáhla tak na 24,8 tis. lůžek v roce 2022.
V prosinci roku 2022 pobíralo příspěvek na péči celkem 361 tisíc lidí. Téměř tři čtvrtiny z nich (72 %, resp. 262 tis.) byli ve věku 60 a více let, což je 9,3 % lidí v tomto věku.
Se zvyšujícím se věkem se podíl příjemců výrazně zvyšuje. Ve věkové skupině 80–89 let pobírá příspěvek na péči 26 % osob, ve věku nad 90 let téměř dvě třetiny obyvatel. Žen starších 60 let bylo s příspěvkem na péči 178,5 tisíce, mužů stejného věku téměř o sto tisíc méně (84 tisíc).
Ze všech příjemců příspěvku na péči ve věku 60 a více let využívala více než pětina (60,5 tisíce osob) sociální služby v pobytovém zařízení. Mezi příjemci příspěvku na péči pro čtvrtý stupeň závislosti to byla více než polovina (54 %).
Analýza podobně jako v minulých letech začíná pohledem na vývoj obyvatelstva a demografické údaje. Pokrývá ale také sociální situaci seniorů, oblast sociálního zabezpečení a další témata. Zcela novými částmi analýzy jsou pak kapitoly o inflaci a dopravě.
