Zaměstnance v sociálních službách nejvíce trápí nízké platy, v samotné práci ale nalézají smysl

Zaměstnance v sociálních službách nejvíce trápí nízké platy, v samotné práci ale nalézají smysl, vyhovuje jim i jejich pracovní náplň. Vyplývá to z rozsáhlého dotazníkového šetření Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) zaměřeného na spokojenost zaměstnanců v sociálních službách.

Více než třetina zaměstnanců (36 % dotázaných) je nespokojena se svým platem. To může být podle asociace jedním z důvodů, proč v sociálních službách roste počet neobsazených míst, jak ukázal předchozí průzkum z listopadu 2023.

„Pozitivní signálem určitě je, že významný počet zaměstnanců, a to 91 %, chce i nadále zůstat a pracovat v sociálních službách”, uvedl k výsledkům průzkumu prezident asociace Jiří Horecký. Pozitivně hodnotí i skutečnost, že téměř devět z deseti zaměstnanců (88 %) by tuto práci doporučilo svým přátelům či příbuzným. Negativní faktem je nespokojenost třetiny pracovníků se svou odměnou.

Průzkumu se zúčastnilo 2.932 zaměstnanců ze 105 zařízení. Nejčastěji se jednalo o pracovníky v sociálních službách, zdravotnické pracovníky, sociální pracovníky, údržbáře, kuchaře, pracovníky úklidu a další. Zhruba čtyři pětiny (79 %) zaměstnanců pracovalo v pobytové službě. Ženy tvořily 91 % respondentů.

Samotnou práci v sociálních službách dotázaní hodnotili velmi kladně, 99 % respondentů práce v tomto oboru dává smysl. Nejvíce je naplňuje pomoc potřebným, ale vysoce si cení také jistoty zaměstnání, dobré dostupnosti od místa bydliště a přátelského pracovního kolektivu. Navíc je většina respondentů (91 %) hrda na organizaci, ve které pracují.

Dotázaní u dané organizace pracovali nejčastěji 2 a více let. To platilo pro dvě třetiny (67 %) pracovníků.

Změnu zaměstnavatele v horizontu jednoho roku podle průzkumu zvažuje 11 % respondentů. Jako důvod nejčastěji uvádí nízké finanční ohodnocení či špatné vztahy na pracovišti. Mezi jinými důvody se objevovaly např. přílišná administrativa, špatná komunikace s nadřízeným i v kolektivu pracovníků. Zaměstnanci si ale také stěžovali na délku směn, nepravidelnost služeb, nemožnost kariérního postupu a nemožnost plánovat si osobní život, trápila je také únava.

Dotázaní dále většinově souhlasili s tvrzením, že jejich organizace poskytuje dobré a kvalitní služby. Část respondentů, která s jejich kvalitou spokojená nebyla, zmiňovala jako problematický nedostatek odborného a neodborného personálu, nedostatek času na práci či nedostatek financí.

Struktura respondentů:

V sociálních službách je tradičně zaměstnáno více žen než mužů. Tomu odpovídal i vzorek respondentů, kdy ženy tvořily 91 %. Dotázaní obvykle ve věku 35–55 let (63 %) byli zaměstnáni nejčastěji v pobytové službě (79 %) a pracovali nejčastěji v organizaci s 51–100 zaměstnanci (41 %). Nejvíce dotázaných vystudovalo střední školu s maturitou (38 %) nebo byli vyučení (31 %). Státní příslušnost respondentů byla česká (97 %), ale také slovenská (1 %) a ukrajinská (1 %). Nutno dodat, že jazyková bariéra mohla některým pracovníkům z jiných zemí než z ČR bránit ve vyplnění dotazníku.

APSS ČR realizovala dotazníkové šetření od 8. listopadu do 31. prosince 2023. Vyhodnocení dotazníkového šetření naleznete na webu APSS ČR v sekci “Aktuality”.