Průzkum: Onkologické onemocnění představuje výraznou finanční zátěž. Až polovina domácností přitom nemá dostatečnou rezervu
Až polovina domácností s onkologickým pacientem nemá žádnou finanční rezervu pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti. Čtyři z pěti dotázaných přitom mají zkušenost s pracovním výpadkem trvajícím déle než půl roku. Pokud ano, její medián činí jen několik tisíc korun – oproti 90 000 korun v běžné populaci. Ukazuje to nový průzkum IPSOS HealthCare realizovaný ve spolupráci s organizací Amelie, podle kterého onkologické onemocnění znamená nejen závažný zásah do zdraví, ale i do finanční stability domácností. Amelie, z.s. se již od roku 2006 věnuje psychosociální pomoci onkologicky nemocným a jejich blízkým.
Dlouhodobá pracovní neschopnost je u onkologického onemocní a jeho léčby běžná. Téměř dvě třetiny pacientů podle průzkumu požádaly o invalidní důchod, ukazuje průzkum. V 93 % úspěšně.
Finanční dopady dlouhodobé nemoci vedou ke stresu a zhoršují zdraví
Onkologičtí pacienti uvádějí v souvislosti se svou situací běžně zhoršení spánku či fyzických příznaků nemoci či léčby. Vedle omezování výdajů, čerpání nemocenské a úspor, hledají pacienti další zdroje. Obracejí se na stát, neziskové organizace i blízké.
Paní Petra, která onkologickým onemocněním prošla, svou zkušenost popisuje takto: „Pro mne jako žijícího a hospodařícího samostatně, je dlouhodobá pracovní neschopnost a i částečný invalidní důchod, výrazný pokles příjmů. Nalezení částečného pracovního úvazku při zdravotních omezeních a skloubení se zdravotními zákroky a vyšetřeními, je i při vysokoškolském vzdělání těžké.“
Zvýšit si příjem prací při handicapu není vůbec snadné. Česká republika patří k zemím s velmi nízkým počtem částečných úvazků. V EU jejich podíl činí v průměru přes 20 %, u nás nedosahuje ani 10 %. Česko tak zůstává na chvostu i přes zvyšující se poptávku.
Získání pomoci trvá příliš dlouho
Státní pomoc je vnímána jako nedostatečná zejména kvůli délce vyřízení. Přesto si řada pacientů váží její samotné existence. Rostoucí důvěru získávají neziskové organizace – téměř polovina pacientů by jejich pomoc v budoucnu zvažovala.
Zkušenost s rakovinou zásadně mění přístup lidí ke zdraví i financím
Pacienti a jejich blízcí častěji uvažují o pojištění pokrývajícím výpadek příjmů a ideální výši rezervy pro případ výpadku financí vnímají výrazně výš než běžná populace – medián dosahuje 250 000 Kč, pětina by preferovala půl milionu korun.
Shrnutí hlavních zjištění průzkumu
Finanční dopad dlouhodobé nemoci / pracovní neschopnosti: zkušenost onkologického pacienta – shrnutí (IPSOS a Amelie, z.s. – 2024):
- Onkologičtí pacienti a jejich blízcí si velmi silně uvědomují, jak velký zásah do rozpočtu domácnosti představuje dlouhodobá nemoc. Oproti „běžné“ populaci by se výrazně více přikláněli k možnosti uzavřít pojistku, která by pokryla výpadek příjmů. Naopak výrazně nižší optimismus je patrný u strategie omezení výdajů domácnosti.
- Prodělání onkologického onemocnění v nejbližším okolí jednoznačně vede k vyšší míře obavy o zdraví sebe a blízkých, ale také ke zdravějšímu životnímu stylu a pravidelné docházce na preventivní a screeningová vyšetření.
- 1/2 domácností s onkologickým pacientem deklaruje, že nemá žádnou finanční rezervu pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pokud ano, pohybuje se tato rezerva v mediánu jen okolo několika tisíc korun (u běžné populace je to 90 000 Kč). Díky zkušenostem je ale naopak ideální výše finanční rezervy vnímána vyšší, než je tomu u běžné populace – medián je 250 000 Kč.
- U onkologického onemocnění se délka dlouhodobé pracovní neschopnosti pohybuje zcela jinde, než u „běžných“ nemocí. Zatímco s pracovní neschopností trvající půl roku nebo déle mají zkušenost 2/5 populace, u onkologických pacientů a jejich blízkých je to 80 %. Tato nemoc také výrazně častěji vede k invalidnímu důchodu (2/3 o něj požádaly, úspěšnost jeho přiznání je 93 %).
- Prodělání dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu onkologického nemocnění je finančně velmi stresujícím zážitkem jak pro samotné pacienty, tak i jejich okolí. U téměř 3/4 dotázaných došlo v souvislosti s finančními otázkami ke zhoršení kvality spánku a 2/3 dotázaných pozorovaly zhoršení fyzických nežádoucích účinků nemoci či léčby vlivem tohoto stresu.
- Ačkoliv jsou k pokrytí výdajů, stejně jako u běžné populace, využívány především nemocenská a čerpání vlastních úspor, onkologičtí pacienti obvykle musí hledat (i díky délce pracovní neschopnosti) další zdroje. Logicky tak revidují a omezují náklady na domácnost. Zároveň ve vyšší míře čerpají příspěvky a dávky od státu, stejně jako využívají pomoci neziskových organizací.
- Funkčnost pomoci od státu, stejně jako časový horizont obdržení jakékoliv finanční pomoci, jsou hlavními tématy, která považují pacienti a jejich blízcí za problematická. Zároveň si ale nemalá část z nich cení existenci vůbec nějakého programu finanční pomoci.
- Lékař je, stejně jako pro běžnou populaci, hlavní autoritou a zdrojem informací. Pacienti jsou skeptičtější k roli zdravotních pojišťoven. Vyšší zájem o spolupráci naopak deklarují u neziskových a pacientských organizací. Téměř 1/2 by v případě nutnosti v budoucnu zvažovala pomoc nějaké neziskové organizace v sociální oblasti.
Výzkum realizoval IPSOS HealthCare ve spolupráci s neziskovou organizací Amelie, z.s. prostřednictvím strukturovaného kvantitativního dotazníku. Sběr dat probíhal od listopadu 2024 do ledna 2025. Výzkumu se zúčastnilo 60 respondentů – onkologičtí pacienti nebo jejich blízcí z celé České republiky. Výsledky byly doplněny o pohled reprezentativního vzorku české populace ve věku 18–65 let (N=1000), zajištěného prostřednictvím interního panelu Ipsos.