Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok.

Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvýší o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin bude činit 134,40 Kč.

Od července 2025 se klientům žijícím v zařízeních sociálních služeb (ZSS) změní termín pro výplatu důchodu. Tato změna se dotkne více než 21 tisíc klientů, kterým Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácí důchod prostřednictvím ZSS.

Českému zdravotnictví, které čelí kritickému nedostatku personálu, může pomoci příchod kvalifikovaných zdravotních sester a studentů medicíny z Vietnamu. Tento záměr aktuálně stvrdili prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková podpisem memoranda o spolupráci.

Průměrný věk dožití se v Česku přiblížil 80 letům, necelých 83 let u žen a 77 let u mužů (82,8 u žen a a 76,9 u mužů v roce 2023). Posledních 18 let života však většinu populace provází chronická onemocnění.

Až polovina domácností s onkologickým pacientem nemá žádnou finanční rezervu pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti. Čtyři z pěti dotázaných přitom mají zkušenost s pracovním výpadkem trvajícím déle než půl roku. Pokud ano, její medián činí jen několik tisíc korun – oproti 90 000 korun v běžné populaci.

Česká republika si u kojenecké úmrtnosti udržuje jednu z nejnižších hodnot na světě. Obdobnou jako mají severské státy a mírně lepší i než výrazně bohatší Německo. V porovnání se socialistickým zdravotnictvím se ji za uplynulých 35 let povedlo srazit na pětinu tehdejších hodnot.

Počet obyvatel Česka se během roku 2024 opět přiblížil hranici 11 milionů obyvatel. Dosáhl 10,91 milionu, což je nejvyšší hodnota od konce 2. světové války. Přírůstek obyvatel byl stejně jako v minulých letech způsoben pozitivním saldem zahraniční migrace.

V posledních pěti letech (2019 až 2024) počet studentů na vysokých školách v Česku rostl, především v bakalářských programech. Naopak v doktorských programech studentů ubylo. Koncem roku 2024 na českých vysokých školách, veřejných či soukromých, studovalo necelých 315 tisíc studentů, o 9 % (respektive o 26,3 tisíce) více než v roce 2019.

Podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP ČR) proočkovanost dětí například u spalniček klesla pod 88 %. Počet onemocnění spalničkami tak narůstá. Dramaticky však roste zejména počet případů černého kašle. Kromě toho se vlivem migrace objevují stále častěji nemoci, proti kterým se už v ČR plošně neočkuje, především tuberkulóza.

Ztučnění jater, cirhóza a rakovina jater jsou nečastějšími obtížemi s tímto orgánem, které Čechy trápí. Zatímco výskyt cirhózy je sice vysoký, ale v čase stabilní, případů rakoviny jater v čase významně přibývá.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka při příležitosti Světového dne sociální práce (18. března) ocenil vítěze letošního osmého ročníku ceny Gratias 2025. Z celkového počtu 254 nominovaných sociálních pracovníků obdrželo ocenění celkem šest osobností v pěti různých kategoriích, uděleno bylo také tradiční zvláštní ocenění za významný přínos v sociální práci.

Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí představila projekt propojení sociálních a zdravotních dat. Tento nový systém, který začal vznikat v roce 2022, je nyní plně funkční a legislativně podložený. Díky propojení dat mezi oběma resorty je nyní možné lépe zajišťovat péči těm, kteří potřebují kombinovanou zdravotní a sociální podporu.

Moderní životní styl, dlouhé hodiny strávené u obrazovek, nedostatek přirozeného světla a pohybu venku a stárnutí populace zvyšují riziko očních vad a onemocnění. Pravidelná kontrola zraku je klíčová pro včasné odhalení očních onemocnění, jako je šedý zákal, zelený zákal nebo makulární degenerace.

Nedostatek pracovníků v sociálních službách se v posledních letech prohlubuje. Potýká se s ním již více než polovina zaměstnavatelů (59 %). Podle odhadu Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) aktuálně v sociálních službách chybí více než 3 000 pracovníků, nejvíce pečovatelky a zdravotničtí pracovníci.

Význam soukromých dárců pro financování neziskových organizací mírně narůstá. Ukázal to průzkum, který si nechala zpracovat Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR) u společnosti Empirica. Zatímco v roce 2022 činil podíl organizací, u kterých pokrývaly soukromé dary alespoň čtvrtinu rozpočtu, 31 procent, v roce 2023 to bylo již 37 procent.

Každý rok v Česku kvůli rakovině děložního hrdla zbytečně zemře asi 300 žen. Nádorovému onemocnění, které je způsobeno lidským papilomavirem (HPV), lze přitom předejít očkováním. Zkušenosti jiných států ukazují, že je touto cestou možné snížit výskyt nemoci na minimum.

V Česku významně přibývá pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Podle odborníků se počet nemocných s tzv. idiopatickými střevními záněty (IBD), mezi které obě nemoci patří, vyšplhá přibližně do pěti let až na 100 000.

V roce 2023 se v Česku na příspěvek na bydlení z dávek státní sociální podpory vyplatilo 17,9 miliardy korun, což bylo o 9,4 miliardy více než v předchozím roce. Ke zvýšení těchto výdajů přispěly zejména změny v příslušné legislativě.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR) v pondělí zahájila šestnáctý „Týden sociálních služeb“. Program akce sestává z prezentací, setkávání a odborných diskuzí. Hlavní cíl se nemění, i letos je to zejména zdůraznění a zviditelnění sociálních služeb jako přirozené a nutné součásti každé moderní společnosti.

Duševní poruchy a nemoci se týkají stále většího počtu Čechů, jen s depresí či úzkostí se léčí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Alarmující je stav u dětí, kde tyto problémy ohrožují až 13 % z nich.

Idiopatická plicní fibróza je závažné onemocnění, při němž dochází ke zjizvení původně zdravé plicní tkáně, jejímu ztluštění a ztuhnutí.  Jizvení plicní sklípků snižuje plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout.

Ve 2. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá mzda oproti stejnému období minulého roku o 6,5 %. Po zohlednění vlivu inflace se jedná reálně o růst o 3,9 %. Nejvyšší růst byl v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), nejnižší ve vzdělávání (2,1 %) a ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (2,9 %).

Zlínskému kraji se daří zvyšovat kvalitu života klientů se zdravotním postižením v pobytových sociálních službách, a to díky procesu jejich transformace. Aktuálně připravuje žádost o financování nového projektu z fondů EU, který umožní v transformaci pokračovat a dál služby rozvíjet.

Zdravé ledviny přefiltrují denně stovky litrů krve. Pokud však selhávají, musí pomoci technologie – dialýza. Ta se v Česku týká přibližně 6 500 lidí. Poškozené ledviny přitom zpočátku nebolí a jejich selhání se ani nijak neprojevuje.

Hepatitida (žloutenka) typu A a B nepřestavuje v Česku větší problém, a to i díky povinnému očkování. Problémem je ale neočkovatelný typ C, který se šíří hlavně v rizikových skupinách jako jsou uživatelé návykových látek nebo vězni.

Na trhu s realitami existují dvě skupiny kupujících. Tou první, početnější, jsou lidé hledající domov pro sebe a svoje rodiny. Menši, ale významná část trhu, je pak tvořena investory, kteří pořizují nemovitosti za účelem dalšího pronajímání.

Některé léky na cukrovku, poruchy srážlivosti krve, kožní, oční či urologické problémy mohou praktičtí lékaři od 1. července nově předepisovat svým pacientům bez omezení. Nemusí je tak už posílat k ambulantním specialistům.

Počet nových případů rakoviny kůže (melanomu) v Česku dlouhodobě roste. Důvodem je zejména zvyšující se průměrný věk populace a doba dožití. Současně s tím se ale daří zvyšovat zájem lidí o preventivní vyšetření.

Předčasný starobní důchod má zajistit příjem lidem předdůchodového věku, kteří z nějakého důvodu nemohou pracovat. Po odchodu do předčasného starobního důchodu pak ze zákona pracovat téměř nemohou, tedy až na zákonem stanovené výjimky.

Zástupce ombudsmana uzavírá sérii návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem poskytujících péči lidem se syndromem demence. Od roku 2021 navštívili pracovníci Kanceláře ombudsmana celkem jedenáct zařízení v deseti různých krajích.

Nařízením vlády se měsíční příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zvýší o 10 % na 43 560 Kč.  Tato zařízení azylového typu jsou určena k poskytnutí krizové a neodkladné pomoci.

V České republice denně či občas kouří téměř čtvrtina lidí. Každý rok zemře na následky kouření 22 tisíc lidí. Roční náklady na léčbu nemocí spojených s kouřením se odhadují kolem 20 miliard.

V průběhu prvního čtvrtletí roku se počet obyvatel Česka snížil o 41 tisíc na 10,86 milionu. Úbytek byl způsoben nejen převahou zemřelých nad živě narozenými, ale zejména záporným saldem zahraniční migrace.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) vítá návrh neomezovat úhrady těm soukromým poskytovatelům pobytových služeb, kteří fungují bez veřejných dotací. Tento návrh podle ní vyplývá ze závazku „dosáhnout stabilního systému financování“ jako jedné z podmínek čerpání Plánu obnovy pro ČR učiněného v roce 2020.

Počty těch, které trápí štítná žláza a o něž pečuje praktik, stále rostou. Praktičtí lékaři tak ulevují přetíženým endokrinologickým ambulancím, kde na termín čekali pacienti dlouhé měsíce. Endokrinologové díky tomu mají více času na komplikované případy nebo na těhotné, u kterých je třeba řešit případné problémy co nejdříve.

Královéhradecký kraj připravuje službu sociální rehabilitace v pobytové formě pro osoby s mentálním postižením. Dvě domácnosti pro ubytování šesti klientů vzniknou na Pražském Předměstí v Hradci Králové po rekonstrukci rodinného domu.

V červenci výrazně poroste příspěvek na péči ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby.

Zaměstnance v sociálních službách nejvíce trápí nízké platy, v samotné práci ale nalézají smysl, vyhovuje jim i jejich pracovní náplň. Vyplývá to z rozsáhlého dotazníkového šetření Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) zaměřeného na spokojenost zaměstnanců v sociálních službách.

Ze státního rozpočtu bylo v roce 2022 na výzkum a vývoj vynaloženo 38,5 miliardy korun, což představovalo 0,57 % hrubého domácího produktu. Jedná se o nejnižší podíl od roku 2010. Meziročně výdaje státu na výzkum a vývoj vzrostly o 0,5 %, při zohlednění inflace však došlo k propadu tohoto financování.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh novely několika zákonů, který počítá s efektivním propojením zdravotně-sociálních služeb. Podle předkladatelů by se tak některé léčebny a domovy pro seniory transformovaly na sociálně-zdravotní zařízení.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR provedla po 3 letech rozsáhlé dotazníkové šetření, které zjišťovalo, kolik aktuálně chybí zaměstnanců v sociálních službách. Zatímco v roce 2020 poskytovatelé sociálních služeb postrádali zhruba tisíc pracovníků, nyní jsou to již téměř tři tisíce.

Návrh nové legislativní normy společně připravilo ministerstvo pro místní rozvoj a práce a sociálních věcí.  Cílem zákona je do deseti let snížit počet lidí v bytové nouzi nejméně o třetinu ze současných asi 154 tisíc (viz infografika).

Digitalizovat agendy v sociálních službách by mělo být do budoucna samozřejmostí, důležité však bude věnovat pozornost také zapojeným subjektům (úřadům státní a veřejné správy a jim podřízeným institucím, klientům i potenciálním klientům sociálních služeb) a změnit logiku a posloupnost vybraných procesů.

Poptávka po asistované reprodukci loni vzrostla – podle odborníků přibližně o 15 % ve srovnání s rokem předchozím. Protože se ale touto metodou snaží otěhotnět čím dál starší ženy, u nichž šance na otěhotnění s přibývajícím věkem klesá, populační křivku to nijak neovlivní.

Hodnota HDP na osobu zůstala i v roce 2021 nejvyšší v Praze, při srovnání s průměrem EU27 v přepočtu na paritu kupní síly však meziročně klesla. Nejvyšší reálný nárůst HDP byl loni zaznamenán v Moravskoslezském kraji a jen ve dvou regionech poklesl.

Do nejrozsáhlejší sbírkové akce v Česku se zapojí tisíce dobrovolníků. Koledování tří králů s charitními pokladničkami v ulicích probíhá od 1. do 15. ledna. Možnost přispívat do Tříkrálové sbírky však mají lidé po celý rok.

Většina starostů v Česku má zájem o rozvoj vlastní lokální ekonomiky. Primárně chtějí přilákat investory z oblasti pokročilého zpracovatelského průmyslu. Problémem, na který však narážejí, je nedostatek vhodných rozvojových ploch, kde by mohly nové firmy podnikat.

Celkový počet zahraničních studentů vysokých škol loni dosáhl více než 52 tisíc. Nejvyšší zastoupení měli studenti ze Slovenska, následovaní Rusy, Ukrajinci a Kazachstánci, postupně však roste také podíl občanů Indie a Běloruska.

Počet obyvatel Česka se během prvních tří čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 10,2 tisíce na 10,527 mil. O veškerý přírůstek se postaralo kladné saldo zahraničního stěhování (21,4 tisíce). Přirozenou měnou obyvatel ubylo, když počet zemřelých byl o 11,2 tisíce vyšší než počet živě narozených dětí.

Počet příjemců invalidního důchodu v Česku každým rokem mírně klesá, na konci roku 2021 dosahoval 415 tisíc osob. Celkové výdaje na invalidní důchody v roce 2021 činily 52,8 miliardy korun. Vedle toho bylo vyplaceno 2,6 miliardy korun na dávky pro osoby se zdravotním postižením, tedy na příspěvek na mobilitu a na zvláštní pomůcku.

Průměrná náborová mzda absolventa stavebních oborů je podle analýzy 28 191 korun hrubého. Ředitelé stavebních firem připouští, že ve srovnání s jinými technickými obory nemusí být pro absolventy práce ve stavebnictví dostatečně atraktivní.

Největší absolutní přírůstek obyvatel zaznamenala loni Praha, k nejvyššímu úbytku pak došlo v Ostravě. Nejvíce obyvatel, po nejlidnatější Praze (1,28 milionu), mělo Brno (379 tisíc), Ostrava (280 tisíc) a Plzeň (169 tisíc).

Průměrné investiční náklady na byty ve zděných rodinných domech od roku 2011 vzrostly o 0,8 milionu korun. Zatímco užitková plocha těchto bytů zůstala prakticky stejná, počet místností naopak o jednu klesl na dispozici 4+1.

Diabetes způsobuje lidskému tělu celou řadu zdravotních komplikací. Poškozuje například srdce a cévy – to podle odborníků platí až u 30 % léčených pacientů. Ničí také zrak – to se týká přibližně 27 % lidí s cukrovkou.

Výskyt infekční žloutenky v České republice klesá, nepochybně i díky stále větší proočkovanosti dětské části populace. Závažnějším problémem je však neklesající výskyt chronických zánětů jater – následků prodělané žloutenky typu B a především typu C, které se šíří hlavně v rizikových skupinách.

Ve Středočeském kraji žilo i v roce 2021 nejvíce obyvatel ze všech regionů Česka, populačně nejslabší byl Karlovarský kraj. Nejmladší obyvatelstvo měl Středočeský kraj, nejvyššího průměrného věku dosahovala populace Zlínského, Královéhradeckého a Karlovarského kraje.

Příspěvek na mobilitu je legislativně upraven zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, v platném znění. Příspěvek na mobilitu je dávka pro osoby se zdravotním postižením starší 1 roku, kterým byl přiznán průkaz ZTP nebo ZTP/P podle právních předpisů účinných od 1.1.2014.

V reakci na vstup ruských ozbrojených sil na území Ukrajiny a z toho plynoucího rizika další eskalace ozbrojeného konfliktu vyhlašuje Charita Česká republika veřejnou sbírku na pomoc obyvatelům zasažených oblastí. Z krizového fondu jsme zároveň uvolnili půl milionu korun na bezprostřední pomoc.

Během života se často mění naše názory – nejen na svět, ale i na to, co považujeme za ideální bydlení. V mládí toužíme po velkém bytě v centru města, v pozdějším věku je pro nás vysněné bydlení ve vlastním a v menším.

Zveme Vás na mezinárodní konferenci „Dopad covidu-19 na dlouhodobou péči a integraci služeb“, která se uskuteční v úterý 14. prosince 2021 od 10.00 hodin online. Konferenci můžete sledovat živě (návod).

Důchody se podle zákonné valorizace zvýší od 1. ledna 2022 v průměru o 805 Kč. Zvýšení se bude týkat téměř 3,5 mil. vyplácených důchodů a Česká správa sociálního zabezpečení ho provede automaticky, není potřeba o zvýšení žádat.

wPřestože počet seniorů využívajících internet roste, digitální propast mezi generacemi zůstává stále velkým problémem. Ukazuje to výzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, jehož cílem bylo zmapovat potřeby seniorů v oblasti využívání digitálních technologií.

Česká republika se v evropském kontextu řadí k zemím s nejnižším podílem bezdětných žen. Dosavadní bezdětnost označili za jednoznačně svobodnou volbu pouze tři z deseti respondentů ve věku 25 až 44 let.

V České republice žije přes 3 tisíce lidí s autismem, kteří jsou těžce nebo úplně závislí na podpoře a péči druhých. Odpovídající sociální služby pro ně ale kriticky chybí, hlavně ty celoroční.

Dvacátá výroční konference o rodinné politice, která se uskutečnila v Senátu 19. října 2021 (viz program), se zaměřila na překážky založení rodiny a zvýšení porodnosti. Cílem této každoroční události je formulovat podněty pro rodinnou politiku v Česku.

Rady vlády pro lidská práva na jednání 26. října 2021 vyzvala Ministerstvo práce a sociálních věcí k vymezení pojmů v rámci novely zákona o hmotné nouzi. Novela zákona o hmotné nouzi umožňuje provádět srážky z dávek na úhradu pokut za vybrané přestupky.

Mezinárodní projekt o národních rámcích politiky v oblasti duševního zdraví na pracovišti vyzývá národní instituce, akademiky a sociální partnery, aby přispěli k tomuto tématu a vyplnili online dotazník týkající se závazných a dobrovolných opatření v zemích EU.