Počet obyvatel Česka se během roku 2024 opět přiblížil hranici 11 milionů obyvatel. Dosáhl 10,91 milionu, což je nejvyšší hodnota od konce 2. světové války. Přírůstek obyvatel byl stejně jako v minulých letech způsoben pozitivním saldem zahraniční migrace.

V posledních pěti letech (2019 až 2024) počet studentů na vysokých školách v Česku rostl, především v bakalářských programech. Naopak v doktorských programech studentů ubylo. Koncem roku 2024 na českých vysokých školách, veřejných či soukromých, studovalo necelých 315 tisíc studentů, o 9 % (respektive o 26,3 tisíce) více než v roce 2019.

V roce 2023 se v Česku na příspěvek na bydlení z dávek státní sociální podpory vyplatilo 17,9 miliardy korun, což bylo o 9,4 miliardy více než v předchozím roce. Ke zvýšení těchto výdajů přispěly zejména změny v příslušné legislativě.

Ve 2. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá mzda oproti stejnému období minulého roku o 6,5 %. Po zohlednění vlivu inflace se jedná reálně o růst o 3,9 %. Nejvyšší růst byl v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), nejnižší ve vzdělávání (2,1 %) a ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (2,9 %).

Hodnota HDP na osobu zůstala i v roce 2021 nejvyšší v Praze, při srovnání s průměrem EU27 v přepočtu na paritu kupní síly však meziročně klesla. Nejvyšší reálný nárůst HDP byl loni zaznamenán v Moravskoslezském kraji a jen ve dvou regionech poklesl.

Celkový počet zahraničních studentů vysokých škol loni dosáhl více než 52 tisíc. Nejvyšší zastoupení měli studenti ze Slovenska, následovaní Rusy, Ukrajinci a Kazachstánci, postupně však roste také podíl občanů Indie a Běloruska.

Největší absolutní přírůstek obyvatel zaznamenala loni Praha, k nejvyššímu úbytku pak došlo v Ostravě. Nejvíce obyvatel, po nejlidnatější Praze (1,28 milionu), mělo Brno (379 tisíc), Ostrava (280 tisíc) a Plzeň (169 tisíc).

Průměrné investiční náklady na byty ve zděných rodinných domech od roku 2011 vzrostly o 0,8 milionu korun. Zatímco užitková plocha těchto bytů zůstala prakticky stejná, počet místností naopak o jednu klesl na dispozici 4+1.

Počet lidí na trhu práce se ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně snížil o 41 tisíc osob (6,4 tisíce mužů a žen 35,0 tisíc žen). Počet nezaměstnaných osob vzrostl o 32,3 tisíce, zejména u žen.

Počet obyvatel Česka se v průběhu prvního čtvrtletí roku vrátil pod hranici 10,7 milionu, nad kterou vystoupil loni v červnu. Pokles byl způsoben výrazným úbytkem populace přirozenou měnou, resp. rekordně vysokým počtem zemřelých.

Opatření proti šíření koronaviru dopadla na trh práce selektivně. Mzdy rostly ve všech odvětvích kromě kultury a ubytování, stravování a pohostinství. Zajímavým dopadem koronakrize na vývoj mezd je snížení mzdového rozdílu mezi muži a ženami.

V roce 2020 bylo dokončeno 31 412 nových bytů. Více jak polovina z nich byla v rodinných domech, třetina pak v bytových. Dokončených bytů v roce 2020 bylo meziročně o 5,5 % méně, i přesto je tento rok druhým nejúspěšnějším v uplynulém desetiletí.

V roce 2019 pobíralo v České republice 643 tis. obyvatel předčasný starobní důchod, což je téměř 27 % ze všech starobních důchodců. Mezi nově přiznanými důchody tvořily loni ty předčasné dokonce 29 %. 

Právě vyšlo nové číslo odborného recenzovaného časopisu Demografie (3/2020). Naleznete v něm například články o časování plodnosti v různých evropských státech, přehledový článek o populačním vývoji v České republice v roce 2019 nebo článek o odhadu počtu obětí pandemie španělské chřipky v českých zemích v letech 1918 až 1920. 

Počet obyvatel České republiky zůstal na konci 1. pololetí těsně pod hranicí 10,7 milionu. V průběhu prvních šesti měsíců letošního roku se zvýšil o pět tisíc, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 šlo ale o přírůstek zhruba čtvrtinový.

Krajské správy Českého statistického úřadu dnes vydávají pravidelné dvouleté analýzy zaměřené na charakteristiku základních tendencí demografického, sociálního a ekonomického vývoje jednotlivých krajů. Soustřeďují se především na období let 2014–2019, přičemž se zabývají nejen celým krajem, ale i jeho dílčími územními celky.

Přestože počet prvňáků již třetí rok za sebou klesá, počet žáků základních škol plynule roste. Naopak na vysokých školách ubylo za posledních deset let na 100 tisíc studentů. Omezení výuky v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru pocítilo téměř 1,7 milionu žáků a studentů.

Hospodářský růst v roce 2019 podporovala zejména domácí spotřeba. Domácnosti využívaly svých rostoucích příjmů k posílení spotřeby i investic. Sektor vládních institucí se potýkal se zrychlením dynamiky výdajů, zůstal ale v přebytku.

Počet obyvatel České republiky v průběhu prvního čtvrtletí roku 2020 nadále rostl, ale výrazně méně než v předcházejících čtvrtletích. Přírůstek zahraniční migrací se meziročně snížil o více než polovinu, větší byl i úbytek populace přirozenou měnou.

Internet se stal zavedeným zdrojem informací týkajících se našeho zdraví. Počet osob, které používají internet k vyhledávání informací o zdraví, od příznaků nemocí po rady ohledně zdravého životního stylu, stále roste.

První červnový den se uskutečnilo první letošní pracovní setkání s rezortními koordinátory a koordinátorkami rovnosti žen a mužů. Setkání svým úvodním slovem zahájila zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková. Zdůraznila důležitost připravované vládní strategie pro rovnost žen a mužů na léta 2021 – 2030 a podílu koordinátorů a koordinátorek na její implementaci.

Dnešní žáci a studenti vyrůstají v prostředí prudkého rozvoje digitálních technologií a ve spojení s chytrým mobilním telefonem se stal internet jejich každodenní rutinou. Ve všech sledovaných činnostech v oblasti komunikace a zábavy používá internet v Česku větší podíl studentů než je celoevropský průměr.

Populace České republiky zaznamenala v průběhu roku 2019 růst o 44,1 tisíce osob na 10,69 milionu (k 31. 12.). Šlo o největší přírůstek za posledních jedenáct let. Počet obyvatel vzrostl výhradně díky kladnému saldu zahraniční migrace (44,3 tisíce).

Naprostá většina domácností vychází se svými příjmy docela snadno nebo jen s menšími obtížemi. Velký problém vyjít s penězi mělo v minulém roce 14 % domácností, přičemž v roce 2018 to bylo 18 %.

Sociální ochrana představovala v roce 2018 ve všech členských státech EU nejdůležitější oblast veřejných výdajů. Poměr vládních výdajů na sociální ochranu k HDP se v jednotlivých členských státech EU pohybuje od 9 % v Irsku až po téměř čtvrtinu ve Finsku a Francii (24 %).

V roce 2018 pobírali učitelé v mateřských, na základních a středních školách v průměru 34 401 Kč měsíčně. Jejich mzdy rostou, nicméně stále nedosahují průměrné mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Dostávali dvě třetiny této částky.

V dnešní době jsou k internetu připojeny téměř všechny firmy s 10 a více zaměstnanci. Bezmála polovina z nich má vlastní účet na sociálních sítích. V roce 2019 měly webové stránky více než 4 z 5 firem (83 %).

V roce 2018 navštěvovalo školy v Česku 108 tisíc dětí do 15 let se zdravotním postižením. Odhad celkového počtu takovýchto dětí od narození do dovršení 15 let věku je 117 tisíc.

V roce 2018 pracovalo České republice 206,4 tis. ICT odborníků. Poptávka po zaměstnancích se specializací na informační a komunikační technologie je stále vysoká. „Počet ICT odborníků v loňském roce poprvé překonal hranici 200 tisíc osob a jejich průměrná mzda hodnotu 53 tisíc korun.

Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. Na spotřebu potravin měly vliv socioekonomické faktory jako liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy, pestřejší nabídka potravin na trhu a v neposlední řadě také změna stravovacích návyků, životního stylu a omezení samozásobení.

Český statistický úřad dnes vydal Statistickou ročenku České republiky 2019, která na více než 800 stránkách přináší souhrnné informace o životě v naší zemi v roce 2018. Vůbec poprvé jsou v ročence uvedena data z Národního registru hrazených zdravotních služeb.

V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Necelá třetina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %). Každý čtvrtý pak v důsledku nádorového onemocnění (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích.

Počet zemřelých se mezi roky 2017 a 2018 zvýšil o 1,5 tisíce na 112,9 tisíce. Jednalo se o nejvyšší počet zemřelých od roku 1996. Naděje dožití při narození se v roce 2018 u mužů meziročně zvýšila o osm setin roku na 76,1 let, u žen o pět setin roku na 81,9 let. 

Češi se snaží svoje digitální dovednosti zlepšovat, nejoblíbenějším způsobem je samostudium, naopak vzdělávání prostřednictvím počítačových kurzů příliš časté není. V rámci Evropy se v oblasti ICT nejvíce vzdělávají Finové, ukazuje to nová analýza Českého statistického úřadu.

Na konci června měla Česká republika téměř 10,67 milionu obyvatel. Od počátku roku počet obyvatel vzrostl o 18,8 tisíce. Veškerý růst zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo činilo 20,9 tisíce osob. Přirozená měna naopak působila ve směru úbytku obyvatelstva, když počet živě narozených dětí byl o 2,1 tisíce nižší než počet zemřelých osob.

Přidaná hodnota vytvořená v českém průmyslu byla v roce 2017 o třetinu vyšší než v roce 2010 a o 100 tisíc osob stoupl i počet zaměstnanců. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím byl zpracovatelský průmysl, a v jeho rámci především výroba motorových vozidel.

Základní školy navštěvovalo v uplynulém školním roce 941 tisíc žáků. Zatímco na prvním stupni se jejich počty po rychlém nárůstu z let 2013 až 2016 poměrně ustálily, na druhý stupeň nyní míří silné ročníky.

Alespoň třetina firem však má problém odpovídajícího odborníka nalézt. Mediánový výdělek specialistů v oblasti ICT dosáhl v roce 2018 částky 52 498 Kč, což představovalo 180 % mediánu platů a mezd všech zaměstnanců v České republice, který byl 29 184 Kč.

Podle údajů z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které zveřejnil Český statistický úřad, se zaměstnanost v ČR meziročně zvýšila o 6,7 tis. osob. Ve 2. čtvrtletí 2019 tak bylo zaměstnaných 5 295,9 tisíc obyvatel.

V České republice bylo v loňském roce postaveno 1 621 nebytových budov, ve srovnání s rokem 2017 to představuje růst o 50,7 %. Nejvíce jich bylo postaveno v Jihomoravském kraji, v Praze byly postavené budovy nejdražší a prostorově největší.

Mezi obyvateli Česka je zhruba 13 % osob se zdravotním postižením. Jde o 1 mil. 152 tis. lidí, kteří jsou kvůli svým zdravotním problémům dlouhodobě omezeni v běžných činnostech, nebo i jejich zdravotní stav jako dlouhodobě nepříznivý posoudil lékař. 

Češi prostonali v roce 2018 celkem 77,2 milionů dní. Nahlášeno bylo 1 849,5 tis. případů pracovní neschopnosti, což je nejvíce za posledních deset let. V roce 2018 chybělo denně v České republice v důsledku pracovní neschopnosti na pracovištích v průměru 211 tisíc pojištěnců.

V roce 2018 se v České republice postavilo 18 666 nových bytových budov a v nich 29 657 bytů. Počet dokončených bytů ve srovnání s minulým rokem vzrostl, a to jak v rodinných, tak i v bytových domech.

Nově vydaná publikace Českého statistického úřadu shrnuje základní oblasti vývoje České republiky v období od vstupu do Evropské unie. V přehledné a graficky atraktivní formě prezentuje vybrané ukazatele vývoje obyvatelstva, ekonomiky, životních podmínek, životního prostředí a informačních technologií a výzkumu.

Ke konci roku 2017 Registr ekonomických subjektů evidoval celkem 147 857 neziskových organizací. Podíl neziskových organizací, které vykazují nějakou aktivitu, je pouze 26,5 %. Nejnižší podíl aktivních ze všech registrovaných neziskových organizací je v Karlovarském kraji (18,3 %), Ústeckém kraji (20,5 %) a v Praze (20,8 %).

První polovina 21. století nepřinese výrazné změny v počtu obyvatel, silně se změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %.

Většina domácností vychází s příjmy snadno nebo jen s menšími obtížemi. Nicméně pro téměř pětinu obyvatel (18 %) je to velký problém. Potíž vyjít s příjmy mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy.

Počet obyvatel České republiky vzrostl o 39,7 tisíce na 10,650 milionu. Na přírůstku se podílela zahraniční migrace i přirozená měna. Počet živě narozených meziročně stagnoval, počet zemřelých se zvýšil. Sňatků bylo nejvíce za posledních jedenáct let.

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se v Česku výrazně mění v závislosti na věku a pohlaví. Mezi mladými ženami je přes 40 % vysokoškolaček, o téměř 13 % více než mezi mladými muži.

Celkové výdaje na zdravotní péči v roce 2017 dosáhly v České republice 387,4 miliardy korun. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 7,1 %, tedy o 25,8 miliard korun. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliard korun, 21,4 % veškerých výdajů na zdravotní péči.

Český statistický úřad zveřejnil na konci roku 2018 Statistickou ročenku hl. m. Prahy, která přináší souborný statistický přehled z oblasti demografie, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, trhu práce a dalších oblastí. Níže uvádíme vybrané údaje za období let 2015 až 2017. 

Počátkem roku 2018 dosáhl počet obyvatel České republiky 10,610 milionu a byl nejvyšší od konce druhé světové války. Podle nové demografické projekce Českého statistického úřadu se bude počet obyvatel zvyšovat ještě dalších jedenáct let, poté se trend obrátí.

Počet neziskových institucí v České republice v roce 2016 vzrostl oproti předchozímu roku o 3,5 %. Mírně se snížil počet zaměstnanců těchto organizací, naopak vzrostl počet dobrovolníků, kteří odpracovali i více hodin práce.

Ke konci června žilo v Česku celkem 10,625 milionu obyvatel. Podle statistiků během prvního pololetí roku 2018 v Česku přibylo 15,4 tisíce osob. O přírůstek se postaralo výhradně zahraniční stěhování, jehož saldo činilo 17,7 tisíce. 

Důvěra lidí v budoucí pozitivní vývoj ekonomiky je dlouhodobě vysoká. Vede to mimo jiné k tomu, že obyvatelé méně šetří. Úroveň původního maxima ukazatele o důvěře spotřebitelů v ekonomiku z roku 2006 byla překonána už na přelomu let 2015 a 2016.

Česká republika je se svou vysokou zaměstnaností na třetí příčce v pořadí zemí Evropské unie. V prvním čtvrtletí u nás tato míra dosahovala 79,2 %. Vyšší zaměstnanost osob ve věku 20 až 64 let mělo jen Švédsko (81,4 %) a Německo (79,5 %).

Česká republika patří k zemím s vysokým podílem středoškoláků. Vysokoškolsky vzdělaných lidí ale máme méně než Evropská unie. Zatímco v Česku má vysokoškolský titul zhruba pětina lidí ve věku 15 až 74 let, v EU je to zhruba každý čtvrtý.

V Česku je ročně nahlášeno průměrně 280 tisíc trestných činů. „Nadprůměrnou míru kriminality zaznamenáváme jen na 12,7 % území. Vysoká je hlavně ve větších krajských metropolích. Jde zejména o Prahu, Brno, Olomouc, České Budějovice a Ostravu,“ uvádí Jana Jíchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2016 na zdravotní péči 237,7 miliardy korun. To je o 1,4 % více než v předchozím roce. Nejnákladnější léčbu vyžadují nemoci oběhové soustavy. Vloni na ni pojišťovny vydaly celkem 25,4 miliardy korun. 

Obezitou je ohroženo 18,5 % Čechů. Z větší části jde o muže, kteří konzumují méně ovoce a zeleniny než ženy. Ukazují to nová data ze zjišťování Českého statistického úřadu o životních podmínkách domácností.

Příjmovou chudobou bylo vloni ohroženo 9,1 % Čechů. Je to méně než v předchozím roce. Stále patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Spolu s růstem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností.

Internet vloni používalo skoro 8 z 10 Čechů. Surfování už přitom dávno není doménou mladých a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Uživatelů přibývá i mezi seniory. V roce 2017 používalo internet 6,9 miliónu lidí starších 16 let, což je o 3 milióny více než v roce 2007.

Počet cizinců v Česku roste, a to zejména díky příchozím ze zemí Evropské unie. Koncem loňska u nás bylo evidováno 527 tisíc cizinců. Přicházejí sem hlavně za prací. „Nejpočetnějšími skupinami cizinců jsou občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska.

V průběhu roku 2017 vzrostl počet obyvatel České republiky o 31,2 tisíce osob. Překonal tak hranici 10,6 milionu. Většinu z celkového přírůstku zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo dosáhlo 28,3 tisíce osob.

Skoro polovina dospělých Čechů se celoživotně vzdělává. Většinou se účastní kurzů souvisejících s prací. V rámci EU však trávíme dalším vzděláváním nejméně času. Cizí jazyk ovládá 56 % osob. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, v roce 2016 se jakákoliv forma vzdělávání týkala 46 % Čechů ve věku 25 až 64 let.

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2016 dosáhl v republikovém průměru 75,4 %, nejvíce to bylo v Praze (80,8 %), nejméně v Olomouckém kraji (67,3 %).

Úmrtnostní poměry v Česku se zlepšují. I když počty zemřelých v jednotlivých letech kolísají, intenzita úmrtnosti klesá. Nejvíce lidí umírá v zimních měsících, zejména v souvislosti s nemocemi dýchacích cest. V posledních deseti letech v průměru nejvíce lidí zemřelo v únoru – 9 690.

Prostřední věk obyvatel České republiky dosáhl 41,5 let. Od začátku tisíciletí se zvýšil o 4,2 let. Nejrychleji stárnou obyvatelé Litvy, nejpomaleji Švédové. Jak vyplývá z mezinárodního srovnání za rok 2016, nejnižší mediánový věk mají lidé žijící v Turecku, na Islandu, v Irsku nebo v Albánii.

Počet obyvatel se vloni zvýšil na 10,6 miliónu. To je o 25 tisíc více než na začátku roku 2016. Přírůstek byl dán nejen zahraničním stěhováním, ale i tím, že počet narozených převýšil počet zemřelých (o 4,9 tisíce). 

Z dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že zatímco v prosinci roku 2004 bylo v ČR evidováno necelých 24 tis. osob, které měly uvalenu exekuční srážku na důchod (starobní, pozůstalostní nebo invalidní), v prosinci roku 2015 to již bylo téměř 80 tis.

Počet příjemců příspěvku na péči mezi lety 2007 až 2015 vzrostl o necelých 47 tisíc na více než 338 tisíc osob, z toho bylo 62 % žen (210 tisíc). Podíl žen se v uvedeném období snížil z téměř dvou třetin (65 %) v roce 2007 na zmíněných 62 % v roce 2015.

Češi nejčastěji umírají na nemoci oběhové soustavy. I když se podíl těchto příčin v průběhu posledního desetiletí snižuje, vloni na ně zemřelo 41,9 % mužů a 49,9 % žen. Klesala i úmrtnost na cévní onemocnění mozku, např.

Publikace přináší základní údaje za oblast sociální zabezpečení v České republice za rok 2014 a u vybraných ukazatelů v dlouhodobých časových řadách. Sociální zabezpečení zahrnuje systém důchodového pojištění, nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, nepojistné dávkové systémy (zahrnují dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči) a sociální služby.

Zaznamenána byla historicky nejvyšší spotřeba rýže, luštěnin či jedlých olejů. Celková spotřeba potravin v Česku stoupá. Po druhé světové válce se na celkové spotřebě potravin rozhodujícím způsobem podílelo pouze několik druhů základních potravin.