Počet obyvatel Česka se během roku 2024 opět přiblížil hranici 11 milionů obyvatel. Dosáhl 10,91 milionu, což je nejvyšší hodnota od konce 2. světové války. Přírůstek obyvatel byl stejně jako v minulých letech způsoben pozitivním saldem zahraniční migrace.

V průběhu prvního čtvrtletí roku se počet obyvatel Česka snížil o 41 tisíc na 10,86 milionu. Úbytek byl způsoben nejen převahou zemřelých nad živě narozenými, ale zejména záporným saldem zahraniční migrace.

Poptávka po asistované reprodukci loni vzrostla – podle odborníků přibližně o 15 % ve srovnání s rokem předchozím. Protože se ale touto metodou snaží otěhotnět čím dál starší ženy, u nichž šance na otěhotnění s přibývajícím věkem klesá, populační křivku to nijak neovlivní.

Počet obyvatel Česka se během prvních tří čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 10,2 tisíce na 10,527 mil. O veškerý přírůstek se postaralo kladné saldo zahraničního stěhování (21,4 tisíce). Přirozenou měnou obyvatel ubylo, když počet zemřelých byl o 11,2 tisíce vyšší než počet živě narozených dětí.

Největší absolutní přírůstek obyvatel zaznamenala loni Praha, k nejvyššímu úbytku pak došlo v Ostravě. Nejvíce obyvatel, po nejlidnatější Praze (1,28 milionu), mělo Brno (379 tisíc), Ostrava (280 tisíc) a Plzeň (169 tisíc).

Ve Středočeském kraji žilo i v roce 2021 nejvíce obyvatel ze všech regionů Česka, populačně nejslabší byl Karlovarský kraj. Nejmladší obyvatelstvo měl Středočeský kraj, nejvyššího průměrného věku dosahovala populace Zlínského, Královéhradeckého a Karlovarského kraje.

Česká republika se v evropském kontextu řadí k zemím s nejnižším podílem bezdětných žen. Dosavadní bezdětnost označili za jednoznačně svobodnou volbu pouze tři z deseti respondentů ve věku 25 až 44 let.

Dvacátá výroční konference o rodinné politice, která se uskutečnila v Senátu 19. října 2021 (viz program), se zaměřila na překážky založení rodiny a zvýšení porodnosti. Cílem této každoroční události je formulovat podněty pro rodinnou politiku v Česku.

Plodnost v severských zemích (na Islandu, v Norsku, Finsku, Dánsku a Švédsku) v druhé dekádě tohoto století  (2010 až 2020) klesla. Ženy mají nyní v těchto zemích děti nejen později, ale také méně.

V Kraji Vysočina se muž narozený v roce 2020 pravděpodobně dožije věku 75 let a 11 měsíců, což představuje pokles zhruba o 9 měsíců proti předchozímu období. Vyšší naděje dožití při narození u mužů byla v 8 krajích.

Počet obyvatel Česka se v průběhu prvního čtvrtletí roku vrátil pod hranici 10,7 milionu, nad kterou vystoupil loni v červnu. Pokles byl způsoben výrazným úbytkem populace přirozenou měnou, resp. rekordně vysokým počtem zemřelých.

Minulý rok byl mimořádný nejen z hlediska úmrtnosti, ale i sňatečnosti, rozvodovosti či migrace. V důsledku vysoké úmrtnosti vloni zemřelo výrazně více lidí než se jich narodilo. Přirozenou měnou tak ubylo nejvíce obyvatel od roku 2000.

Podle předběžných údajů zemřelo během ledna 2021 téměř 16 tisíc obyvatel Česka (15,9 tisíc). To je o polovinu (o 5,3 tisíc osob) více než tomu bylo během ledna v letech 2015 až 2019.

Mladí lidé mají zkreslené představy o své plodnosti. Téměř dvě třetiny z nich se domnívají, že pravděpodobnost přirozeného početí v době ovulace je přibližně 50–100 %, což je vysoko nad realitou.

Předškolní vzdělávání je jednou z prvních příležitostí, které mají děti k rozvoji dovedností učení, kritického myšlení a spolupráce. Rané dětství i základní vzdělávání hrají klíčovou roli v potenciálním vyrovnání životních šancí řešením nerovností a zvyšováním znalostí základních dovedností.

Právě vyšlo nové číslo odborného recenzovaného časopisu Demografie (3/2020). Naleznete v něm například články o časování plodnosti v různých evropských státech, přehledový článek o populačním vývoji v České republice v roce 2019 nebo článek o odhadu počtu obětí pandemie španělské chřipky v českých zemích v letech 1918 až 1920. 

Počet obyvatel České republiky zůstal na konci 1. pololetí těsně pod hranicí 10,7 milionu. V průběhu prvních šesti měsíců letošního roku se zvýšil o pět tisíc, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 šlo ale o přírůstek zhruba čtvrtinový.

Krajské správy Českého statistického úřadu dnes vydávají pravidelné dvouleté analýzy zaměřené na charakteristiku základních tendencí demografického, sociálního a ekonomického vývoje jednotlivých krajů. Soustřeďují se především na období let 2014–2019, přičemž se zabývají nejen celým krajem, ale i jeho dílčími územními celky.

Přestože počet prvňáků již třetí rok za sebou klesá, počet žáků základních škol plynule roste. Naopak na vysokých školách ubylo za posledních deset let na 100 tisíc studentů. Omezení výuky v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru pocítilo téměř 1,7 milionu žáků a studentů.

Přes 400 milionů – tolik dětí by se podle britských vědců mohlo do konce 21. století narodit pomocí asistované reprodukce (IVF). Právě o prázdninách si připomínáme 42 let od vůbec první dívky počaté „ze zkumavky“ – Lousie Brown.

V novém čísle odborného recenzovaného časopisu Demografie (2/2020) (stáhnout celé číslo) naleznete zajímavé články zaměřené například na témata duševních poruch a omezení svéprávnosti v ČR v regionálním pohledu nebo článek docenta Ladislava Průši s názvem „Přispěl zákon o sociálních službách ke zvýšení jejich dostupnosti?“

Počet obyvatel České republiky v průběhu prvního čtvrtletí roku 2020 nadále rostl, ale výrazně méně než v předcházejících čtvrtletích. Přírůstek zahraniční migrací se meziročně snížil o více než polovinu, větší byl i úbytek populace přirozenou měnou.

Česká demografická společnost na svém webu oznámila nový termín pro konání 50. výroční konference, která se uskuteční v prostorách Filozofické fakulty Ostravské univerzity ve dnech 23. až 25. září 2020. V této souvislosti byla prodloužena také možnost přihlásit příspěvek na konferenci s termínem do konce července 2020.

Podle dosud dostupných údajů zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.

Statisíce rodin a párů zůstaly ze dne na den kvůli koronaviru zavřeny ve svých bytech a domech. Sociální život a venkovní aktivity jim spadly téměř na nulu, a veškerý volný čas tak tráví po boku svého partnera.

Závěry Studie kvality života Pražanů (2019) potvrzují, že jsou lidé v Praze spokojeni. Zároveň dokument poukazuje na fakt, že cizinci jsou pro Prahu stále důležitější, protože pomáhají zaplnit mezery na trhu práce.

Populace České republiky zaznamenala v průběhu roku 2019 růst o 44,1 tisíce osob na 10,69 milionu (k 31. 12.). Šlo o největší přírůstek za posledních jedenáct let. Počet obyvatel vzrostl výhradně díky kladnému saldu zahraniční migrace (44,3 tisíce).

„Nedaří se nám přirozeně otěhotnět,“ – tuto větu v češtině slýchají lékaři z reprodukčních klinik stále častěji. V meziročním srovnání se totiž loni zvětšil podíl českých párů, které si přišly pro pomoc ke specialistům na umělé oplodnění.

Ženy nejsou dostatečně informované o své plodnosti. Řeší ji většinou až v momentě, kdy mají s početím problémy. Komplikace jsou přitom velmi často způsobeny právě tím, že nemají dost pravdivých informací, řada z nich například nezná biologické limity reprodukce.

Český statistický úřad dnes vydal Statistickou ročenku České republiky 2019, která na více než 800 stránkách přináší souhrnné informace o životě v naší zemi v roce 2018. Vůbec poprvé jsou v ročence uvedena data z Národního registru hrazených zdravotních služeb.

V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Necelá třetina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %). Každý čtvrtý pak v důsledku nádorového onemocnění (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích.

Eurostat (statistický úřad Evropské unie) při příležitosti evropského dne statistiky 20. října vydal novou publikaci s názvem „Stárnutí Evropy – pohled na životy starších lidí“. Publikace poskytuje širokou škálu údajů, které popisují každodenní život starší generace v Evropské unii.

Za posledních deset let se počet obyvatel zvýšil v polovině krajů, v roce 2018 byl největší přírůstek ve středních Čechách, největší úbytek měl Moravskoslezský kraj. „V loňském roce jsme největší přírůstek počtu obyvatel zaznamenali ve středních Čechách, které jsou od roku 2010 naším nejlidnatějším regionem.

Eurostat při příležitosti Mezinárodního dne starších osob oznámil vydání publikace „Stárnutí Evropy – pohled na životy starších lidí“ („Ageing Europe — looking at the lives of older people“). Tato nová publikace bude v tištěné i digitální podobě vydána 18.

Počet zemřelých se mezi roky 2017 a 2018 zvýšil o 1,5 tisíce na 112,9 tisíce. Jednalo se o nejvyšší počet zemřelých od roku 1996. Naděje dožití při narození se v roce 2018 u mužů meziročně zvýšila o osm setin roku na 76,1 let, u žen o pět setin roku na 81,9 let. 

Na konci června měla Česká republika téměř 10,67 milionu obyvatel. Od počátku roku počet obyvatel vzrostl o 18,8 tisíce. Veškerý růst zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo činilo 20,9 tisíce osob. Přirozená měna naopak působila ve směru úbytku obyvatelstva, když počet živě narozených dětí byl o 2,1 tisíce nižší než počet zemřelých osob.

Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 5. září zúčastnil třetího ročníku Demografického summitu v Budapešti, který uspořádala maďarská vláda. Cílem summitu bylo podpořit dialog o demografických změnách a aktuálních výzvách v oblasti rodinné politiky, jako je zejména nízká porodnost a stárnutí populace.

11. ročník konference Mladých demografů se uskuteční 5. až 7. února 2020 v prostorách PřF UK v Praze. Konference je určena především pro studenty a absolventy demografie, vítáni jsou ale i „nedemografové“.

Většina lidí v EU (62 %) umírá na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Na nemoci oběhového systému, zejména srdeční infarkty a mozkové mrtvice, zemřelo v roce 2016 celkem 1,8 mil. obyvatel. Na kardiovaskulární onemocnění zemřel více než každý třetí občan (36 % všech úmrtí).

Počet obyvatel EU se v roce 2018 zvýšil na 513 milionů k 1. lednu 2019. Mezi lety 1960 a 2019 došlo k nárůstu populace EU o 106,8 milionu na 513,5 milionu lidí.

Počet obyvatel Německa v roce 2018 vzrostl o 227 tisíc osob (o 0,3 %). Na konci roku 2018 tak žilo v Německu přes 83 milionů lidí. Jak uvádí Federální statistický úřad (Destatis), populace poprvé překročila hranici 83 milionů obyvatel.

Výzkumné centrum Evropské komise a Mezinárodní institut pro analýzu aplikovaných systémů (International Institute for Applied Systems Analysis) zveřejnily společnou zprávu „Demographic Scenarios for the EU“ o demografické budoucnosti EU.

V Česku přibývá bezdětných žen. Mezi současnou generací třicátnic a čtyřicátnic může bezdětnost dosáhnout až 18 %. Česká republika tak „dotahuje“ Rakousko, Německo a Švýcarsko, které mezi Evropankami vévodí s 21% podílem bezdětných.

První polovina 21. století nepřinese výrazné změny v počtu obyvatel, silně se změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %.

Počet obyvatel České republiky vzrostl o 39,7 tisíce na 10,650 milionu. Na přírůstku se podílela zahraniční migrace i přirozená měna. Počet živě narozených meziročně stagnoval, počet zemřelých se zvýšil. Sňatků bylo nejvíce za posledních jedenáct let.

V roce 2017 podle odhadů britského statistického úřadu v Anglii a Walesu zemřelo v souvislosti s bezdomovectvím 597 lidí, což představuje nárůst o 24 % během posledních pěti let. Muži tvořili 84 % zemřelých bezdomovců.

Švédská studie nasvědčuje tomu, že majitelé čtyřnohých přátel mají snížené riziko kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí. Podle autorů mají lidí vlastnící pejska o 20 % nižší riziko úmrtí bez ohledu na příčinu a o 23 % nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Český statistický úřad zveřejnil na konci roku 2018 Statistickou ročenku hl. m. Prahy, která přináší souborný statistický přehled z oblasti demografie, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, trhu práce a dalších oblastí. Níže uvádíme vybrané údaje za období let 2015 až 2017. 

V průběhu prvních devíti měsíců se podle předběžných údajů živě narodilo 86,6 tisíce dětí. Bylo jich o 43 méně než dle definitivních výsledků za stejné období předcházejícího roku. Vdané ženy porodily 44,6 tisíce dětí, ženy svobodné 37,9 tisíce a ženy rozvedené či ovdovělé 4,1 tisíce.

Počátkem roku 2018 dosáhl počet obyvatel České republiky 10,610 milionu a byl nejvyšší od konce druhé světové války. Podle nové demografické projekce Českého statistického úřadu se bude počet obyvatel zvyšovat ještě dalších jedenáct let, poté se trend obrátí.

Bezdětní muži a ženy mají celkově vyšší úmrtnost než dospělí lidé s dětmi, ukazují poslední studie. Matky a otcové se dvěma biologickými dětmi mají nejnižší riziko úmrtí. Toto riziko ale roste u rodičů se třemi nebo více biologickými dětmi.

V novém čísel časopisu Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje č. 3/2018, který vydává Český statistický úřad, naleznete například články „Kdo se postará? Domovy pro seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí“, „100 Years od Demographic Development in Czechia and Slovakia“ nebo „The Population Prospects of Czechia and Slovakia until 2060“.

Téměř jedna třetina žen v Anglii podstoupí uměle vyvolané (indukovaný) porod. Před 10 lety to byla pouze pětina. Podle odborníků za tímto trendem stojí rostoucí průměrný věk, počet rodiček a počet žen s nadváhou.

Max Planck Institute for Demographic Research (MPIDR) pořádá ve dnech 17. a 18. října 2018 v Rostocku první sympozium o digitální demografii (viz program). Akce se zúčastní významní odborníci v oblasti demografie, sociologie a počítačových sociálních věd.

Ke konci června žilo v Česku celkem 10,625 milionu obyvatel. Podle statistiků během prvního pololetí roku 2018 v Česku přibylo 15,4 tisíce osob. O přírůstek se postaralo výhradně zahraniční stěhování, jehož saldo činilo 17,7 tisíce. 

Konference Mladých demografů již tradičně nabízí výjimečnou možnost prezentování vlastních studií, příležitost k získání prvních konferenčních zkušeností v přátelském prostředí a především otevírá prostor k diskusi o aktuálních demografických otázkách s kolegy z různých koutů Evropy a v posledních letech dokonce i z různých koutů světa.

Růst střední délky života ve Velké Británii se v posledních deseti letech zpomalil. Průměrná délka života se v letech 2006 až 2011 zvyšovala v průměru o 17,3 týdne ročně, zatímco v letech 2011 až 2016 jen o 4,2 týdnů ročně.

Během roku 2017 se v EU narodilo 5,1 milionu dětí, téměř o 90 tisíc méně než v předchozím roce. Naopak zemřelo celkem 5,3 milionu lidí (o 134 200 méně než v předchozím roce).

Z 5,2 milionu úmrtí v Evropské unii (EU) v roce 2015 bylo 56 200 (1,1 %) způsobeno úmyslným sebepoškozováním. Téměř 8 z 10 sebevražd (77 %) spáchali muži. Necelá třetina (31 %) všech sebevražd byla provedena ve věku 45 až 60 let.

V Česku je ročně nahlášeno průměrně 280 tisíc trestných činů. „Nadprůměrnou míru kriminality zaznamenáváme jen na 12,7 % území. Vysoká je hlavně ve větších krajských metropolích. Jde zejména o Prahu, Brno, Olomouc, České Budějovice a Ostravu,“ uvádí Jana Jíchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podíl bezdětných žen v Německu se v letech 2012 až 2016 po dlouhodobém nárůstu zvýšil jen mírně, a to z 20 % na 21 %. U pracujících žen celkově vzrostla z 21% na 22%. 

Tato volně dostupná publikace zkoumá vztahy mezi rodinou, genderem a zdravím v Evropě z demografické perspektivy. Pomáhá pochopit charakteristiky a trendy v každé ze tří oblastí a jejich vzájemné vztahy. Překonává úzkou specializaci odborníků v demografickém výzkumu, kteří se často zaměřují buď na rodinu a fertilitu nebo zdraví a úmrtnost. 

Nejvíce dětí mají Francouzsky a Švédky. Úhrnná míra plodnosti (TFR – total fertility rate) je podle Eurostatu nejvyšší ve Francii (1,92 narozených na jednu ženu) a ve Švédsku (1,85 dětí v průměru na jednu ženu).

Demografické změny a digitalizace jsou významné trendy, které vedou k hlubokým změnám ve světě práce. Zaměstnavatelé a zaměstnanci se na tyto změny musí připravit. Těmito a dalšími tématy se bude zabývat více než 800 účastníků a 100 řečníků, kteří přijedou diskutovat o příležitostech a výzvách spojených s demografickými změnami na již devátý Demografický kongres, který se bude konat ve dnech 20.

Počet cizinců v Česku roste, a to zejména díky příchozím ze zemí Evropské unie. Koncem loňska u nás bylo evidováno 527 tisíc cizinců. Přicházejí sem hlavně za prací. „Nejpočetnějšími skupinami cizinců jsou občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska.

V průběhu roku 2017 vzrostl počet obyvatel České republiky o 31,2 tisíce osob. Překonal tak hranici 10,6 milionu. Většinu z celkového přírůstku zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo dosáhlo 28,3 tisíce osob.

Přes výrazné zlepšení úmrtnosti po roce 1990 Česká republika hodnotou střední délky života stále zaostává za průměrem Evropské unie zhruba o dva roky. Za nejlepšími státy EU je pozadu o čtyři až pět let.

I tak by se dala okomentovat skutečnost, že ženatí muži mají o pětinu delší život než jejich svobodní vrstevníci a žijí v průměru téměř o 9 let déle. Ukazují to údaje zveřejněné v novém čísle časopisu Statistika a my, který vydává Český statistický úřad. 

Na téma „Generační pohled na zvýšenou úmrtnost mužů v mladém věku“ promluví Ing. Petr Mazouch, Ph.D. z Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze. Přednáška se koná v rámci diskusního večera České demografické společnosti, z.s. 

Česko je 87. nejlidnatějším státem světa. V rámci EU se stále řadíme mezi země s nejnižší kojeneckou úmrtností a nejnižším podílem osob ohrožených příjmovou chudobou či sociálním vyloučením. Naopak náležíme mezi státy, v nichž obyvatelstvo nejvíce trpí nadváhou.

Úmrtnostní poměry v Česku se zlepšují. I když počty zemřelých v jednotlivých letech kolísají, intenzita úmrtnosti klesá. Nejvíce lidí umírá v zimních měsících, zejména v souvislosti s nemocemi dýchacích cest. V posledních deseti letech v průměru nejvíce lidí zemřelo v únoru – 9 690.

Mezi roky 2007 až 2016 se počet seniorů v Česku zvýšil téměř o půl milionu (476 tisíc). Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) měla Česká republika na konci roku 2016 necelé dva miliony obyvatel ve věku 65 a více let (1 988 922) z celkového počtu 10 578 820 obyvatel (tj.

Stále více německých žen zůstává bezdětných, jejich podíl je vysoký zejména mezi „akademičkami“ a ženami žijícími v západním Německu a v městských oblastech.

V posledních desetiletích bezdětnost v Německu stále roste.

Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že v červnu 2017 pobíralo důchod 468 žen (90 %) a 55 mužů ve věku sto a více let. Z deseti stoletých a starších tak bylo devět žen. 

Významné a někdy nečekané změny demografických trendů se obvykle nazývají revolucí či přechodem (tranzicí), a to buď podle závažnosti popisované změny, nebo i různě podle autorů. Právě publikovaná kniha, ekonoma Clauda Diebolta z University ve Štrasburku a historické ekonomky Faustine Perrin působící nyní v Lundu ve Švédsku, se však neomezuje pouze na analýzu jednoho přechodu či revoluce, ale svou knihu nazývají Understanding Demographic Transitions, přičemž chápou probíhající demografické změny jako vzájemnou interakci více procesů/přechodů.

Nové ukazatele stárnutí spolu s populačními projekcemi OSN ukazují, že stárnutí obyvatelstva v Číně, Německu a USA pravděpodobně skončí před rokem 2100.

Podle nové studie publikované v časopise PLOS ONE by stárnutí obyvatelstva v Německu mohlo dosáhnout vrcholu do roku 2040 a v Číně do roku 207.

V roce 2016 zemřelo 107 750 obyvatel. O 3 423 méně než v roce předchozím. Nejvíce úmrtí bylo v prosinci, nejméně v září. Nejvyšší počet zemřelých hlásí Moravskoslezský kraj. Vloni zemřelo 54 880 mužů a 52 870 žen.

V Evropské unii byl v roce 2015 průměrný věk mladých lidí opouštějících domácnost rodičů 26,1 let. Mezi členskými zeměmi však existují značné rozdíly. V severských zemích mladí lidé opouštěli domov nejdříve: ve Švédsku v 19,7 letech, v Dánsku ve 21,1 letech a ve Finsku ve 21,9 letech.

Ze 4,9 milionu úmrtí hlášených v Evropské unii (EU) v roce 2014 bylo 58 tisíc (1,2%) způsobeno úmyslným sebepoškozováním. Téměř 8 z 10 sebevražd (77%) bylo spácháno muži a asi polovina (48%) osobou ve věku od 40 do 65 let. 

OECD-IOM-UNDESA International Forum on Migration Statistics 15-16 January 2018, Paris Call for papers & parallel sessions. Deadline for submission: 30 June 2017 Contact: IFMS2018@oecd.org

The International Forum on Migration Statistics (IFMS-2018) aims to mobilise expertise from a wide range of disciplines – such as statistics, economics, demography, sociology, geospatial science, and information technology – that can contribute to improve global understanding of the migration phenomenon.

Přirozené právo člověka plodit a vychovávat děti zakotvené v našem ústavním pořádku nezakládá povinnost zdravotnických institucí umožnit každé ženě mateřství bez ohledu na ostatní okolnosti.

Možnosti, které in vitro fertilizace otevírá, nás opakovaně staví před závažnou mravní otázku: Je správné poskytovat zájemcům vše, co in vitro fertilizace umožňuje?