Od července 2025 se klientům žijícím v zařízeních sociálních služeb (ZSS) změní termín pro výplatu důchodu. Tato změna se dotkne více než 21 tisíc klientů, kterým Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácí důchod prostřednictvím ZSS.

Českému zdravotnictví, které čelí kritickému nedostatku personálu, může pomoci příchod kvalifikovaných zdravotních sester a studentů medicíny z Vietnamu. Tento záměr aktuálně stvrdili prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková podpisem memoranda o spolupráci.

Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí představila projekt propojení sociálních a zdravotních dat. Tento nový systém, který začal vznikat v roce 2022, je nyní plně funkční a legislativně podložený. Díky propojení dat mezi oběma resorty je nyní možné lépe zajišťovat péči těm, kteří potřebují kombinovanou zdravotní a sociální podporu.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) vítá návrh neomezovat úhrady těm soukromým poskytovatelům pobytových služeb, kteří fungují bez veřejných dotací. Tento návrh podle ní vyplývá ze závazku „dosáhnout stabilního systému financování“ jako jedné z podmínek čerpání Plánu obnovy pro ČR učiněného v roce 2020.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh novely několika zákonů, který počítá s efektivním propojením zdravotně-sociálních služeb. Podle předkladatelů by se tak některé léčebny a domovy pro seniory transformovaly na sociálně-zdravotní zařízení.

Díky dárcům, kteří se rozhodli věnovat svůj majetek na dobročinné účely, mohla Diakonie ČCE zrekonstruovat domov pro lidi s postižením a dar ze závěti podpoří také rozšíření speciální školy v Praze.

V České republice se snaží odborníci vyřešit problémy týkající se poskytování dlouhodobé péče nebo tzv. sociálně-zdravotního pomezí již od 90. let 20 století. Všechny dosavadní snahy však zůstaly bez konkrétního výsledku.

Lidé se zdravotním postižením a senioři i jejich pečující čelí dlouhodobě problémům s nedostupností potřebné podpory a diskriminaci, které pandemie Covid-19 ještě zhoršila. Roky neřešené systémové nedostatky v sociálních službách a přehlížení ze strany úřadů tvrdě dopadají na kvalitu života lidí se zdravotním postižením, seniorů a pečujících.

Kulatý stůl na téma Šikana seniorů v pobytových zařízeních se koná ve středu 2. prosince 2020 od 9:15 hodin formou online meetingu (viz program níže). Kulatý stůl bude streamován na stránkách sněmovny.

Pražské domovy pro seniory mají připravené speciální návštěvní místnosti. Ty splňují přísná protiepidemická kritéria, senioři by se tak mohli zase vídat se svými blízkými. Pražská radní Milena Johnová upozorňuje, že frustrace a deprivace seniorů je při náročné situaci a bez umožnění osobního kontaktu s blízkými velmi vysoká a s přibývajícím časem před vánočními svátky bude situace neudržitelná.

Zástupci Asociace komunitních služeb (AKS) v oblasti péče o duševní zdraví a Fokus ČR, z.s. odmítli ve společném prohlášení stanovisko k deinstitucionalizaci sociálních služeb, které před měsícem zveřejnila Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR), Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP ČR) a Rada seniorů (RS ČR).

Vláda chce prosadit jednorázové dávky pro seniory, namísto koncepční pomoci těm, kteří ji potřebují. Říká se, že za peníze si nelze koupit zdraví. Faktem je, že kvalitní a dostupné sociální služby, stacionáře, rehabilitace, dostupná kvalitní strava jsou věci, které mohou seniorům výrazně pomoci a zkvalitnit jejich život.

Koronerv včera představil návrh investic, které „mají postavit Česko zpátky na nohy“; jde v něm o „budování moderní ekonomiky“ a je potřeba „investovat chytře“. Ale: mohou být chytré investice a moderní ekonomika postavené na nemoudrých a zastaralých nápadech?

V návaznosti na úspěšný první ročník vyhlašuje MPSV i letos soutěž Pečující roku. Jejím cílem je upozornit na opomíjené téma neformální péče a vyjádřit podporu všem, kteří svým blízkým nebo jiným potřebným tuto péči poskytují.

Institut sociální práce, z.s., se přihlásil k výzvě Jednoty pro deinstitucionalizaci. Považujeme za důležité podpořit tuto iniciativu i diskuzi o směřování zajištění podpory lidem zejména skrze terénní a ambulantní formu sociálních služeb, a to nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale i například seniory.

Polohovací lůžko může být předepsáno a hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění pro domácí ošetřování jen pacientovi ze zdravotních důvodů dlouhodobě nebo trvale upoutanému na lůžku a se zvýšeným rizikem tvorby proleženin, který je schopen bezpečně sám ovládat polohovací jednotku nebo je toho schopna pečující osoba.

V souvislosti s epidemií koronaviru a cílem eliminovat nákazu rizikových skupin spouští Ministerstvo zdravotnictví pravidelné vyšetření specifických protilátek proti nemoci COVID-19 u zaměstnanců domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících odlehčovací služby v pobytové formě.

Ministerstvo zdravotnictví ve dnech 26. – 27. 3. 2020 pořádá 1. a 2. odborný seminář k poskytování mobilní specializované paliativní péče a řízení organizace. Semináře se budou konat na Ministerstvu zdravotnictví.

V roce 2018 v sektoru osobní péče pracovalo v EU asi 7,8 milionu osob. 85 procent z nich ve zdravotnictví, sociální péči nebo školství. Zaměstnanost v tomto oboru mezi lety 2006 a 2018 vzrostla o 16 % a očekává se, že do roku 2030 vzroste zaměstnanost v tomto sektoru o 4,6 %.

Země nejen v Evropě čelí výzvám spojeným se stárnutím populace. Mezi nejnaléhavější z nich patří kvalitní, dostupná a udržitelná dlouhodobá péče a podpora pro seniory. Roste shoda na tom, že služby dlouhodobé péče by měly místo medicínského modelu „péče“ vycházet z širší perspektivy založené na subjektivní kvalitě života a preferencích seniorů v oblasti péče a podpory.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo ve spolupráci s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně a se zástupci poskytovatelů zdravotních služeb historicky první čtyři národní ošetřovatelské postupy. Příprava metodik by měla pomoci zlepšit a zkvalitnit péči o pacienta, díky tomu, že bude existovat jednotné doporučení, jak postupovat při ošetřování pacienta.

Češi chtějí žít doma i v případě, kdy nebudou na vše stačit sami. Stěhování do pobytového zařízení typu domov pro seniory by volil jen zlomek populace, a to ještě ne vždy jako ideální řešení.

Až 750 milionů korun mohou v příštím roce dostat domovy pro seniory na zvyšování kapacity míst, zkvalitňování prostředí a služeb, to je o 82,5 milionu korun více než v letošním roce.

Konference Máme jiné dítě, nechceme jiný život, věnovaná péči o rodiny s dětmi s neurologickým postižením, kterou v pondělí 7. října uspořádal z iniciativy náměstka hejtmana Jiřího Navrátila Moravskoslezský kraj, především otevřela problém nedostatečně nastavené spolupráci tří resortů, a to zdravotnictví, vzdělávání a sociálních věcí.

Většina pracujících v sektoru péče a sociálních služeb (81 %) má pocit, že jejich práce negativně ovlivnila jejich duševní zdraví. Téměř 85 procent pracovníků se domnívá, že si nevydělávají dostatek peněz na dobrou kvalitu života.

Podle průzkumu, který si v září 2019 nechala u agentury Ipsos zpracovat pojišťovna Kooperativa, má ve svém okolí 24 % Čechů člověka, který se setkal s nenadálou situací a je odkázán na ošetřování jinou osobou.

Ochrana seniorů a nemocných lidí v sociálních službách má podle ombudsmanky Anny Šabatové dlouhodobé a vážné mezery. „U lidí vyššího věku jsou dnes Alzheimerova choroba nebo jiná forma demence běžnou zdravotní komplikací.

Do sporů kolem financování domácí zdravotní péče vnášejí někteří politici opakovaně nepravdivé informace. Charita Česká republika proto několik z těch, které se objevily o víkendu, uvádí na pravou míru. Vůči nepravdivým informacím jsme se už vymezovali před dvěma týdny.

Alarmujícím tempem přibývá v posledních letech mezi klienty VZP těch, u nichž lékaři vykazují Alzheimerovu chorobu. Za posledních pět let se jejich počet zvýšil o 38 %. Ještě mnohem rychleji rostou náklady na léčbu – za stejnou dobu stouply o 71 % a loni přesáhly 1,27 miliardy korun.

Pražské gerontologické dny 2019 se letos zaměří na „Mezioborovou spolupráci v životě s demencí“. Dvoudenní konference (viz program níže) se koná v úterý a středu 17.-18. září 2019 v prostorách Fakulty architektury ČVUT, Thákurova 9, Praha 6 – Dejvice.

V Praze začalo fungovat jedinečné zařízení pro lidi s mentálním či kombinovaným postižením. Speciální péči jim poskytne i na sklonku života. Tato domácnost je jediná svého druhu u nás a byla otevřena jako součást Domova Sulická, který se specializuje na péči pro osoby se zdravotním postižením.

Při jednání zástupců zdravotní péče a zdravotních pojišťoven na ministerstvu zdravotnictví za osobní přítomnosti ministra Adama Vojtěcha došlo k neshodě týkající se předkládaných dat. Zástupci segmentu poskytovatelů zdravotní péče odmítli předložená data ze strany zdravotních pojišťoven s tím, že nejsou validní, nepokrývají skutečné náklady a že vůbec nezohledňují prostor pro tvorbu přiměřeného zisku definovaného v cenových předpisech.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes spolu s představiteli všech sedmi českých zdravotních pojišťoven a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP podepsal Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR (viz níže).

Vláda včera přijala nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu, který navrhoval zavést přestupek v sociálních službách za špatné zacházení. Ombudsmanka s důvody odmítnutí nesouhlasí a nepovažuje za šťastné, aby vláda čekala se zavedením přestupku až do roku 2021, kdy je plánována účinnost přislíbené připravované vládní novely.

Už od tohoto září bude možné přijímat uchazeče do vyššího ročníku oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole také v kombinované formě. Díky již vyhlášenému pokusnému ověřování organizace vzdělávání studentů oboru vzdělání diplomovaná všeobecná sestra, bude možné od září přijímat do vyššího ročníku než prvního i uchazeče, kteří nesplní zákonem stanovené podmínky v kombinované formě vyššího odborného vzdělávání.

V návaznosti na tiskové prohlášení segmentu domácí péče je Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR nucena jasně deklarovat, že tento segment považuje za klíčový v zajištění komplexní zdravotní péče pro své klienty. V rámci Dohodovacího řízení VZP i ostatní zdravotní pojišťovny intenzivně vnímaly požadavky zástupců tohoto segmentu a snažily se jim nabídnout takové řešení, které by zajistilo lepší financování a další navýšení úhrad podporující stabilizaci a rozvoj péče v domácím prostředí.

Analýza dat SHARE o dostupnosti rodinných příslušníků u osob ve věku 50+ ukazuje, že přítomnost manžela nebo partnera a sourozenců u jednotlivých generací klesá. Napříč všemi kohortami je pouze 10 % jedináčků (bez sourozenců).

Koncepce paliativní péče, kterou Olomoucký kraj zavedl jako první v Česku,  má první velký hmatatelný výsledek. Tím je otevření nového oddělení v prostějovské nemocnici, k němuž došlo ve čtvrtek 20. června.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo Východiska pro systémovou úpravu financování a další návrhy na úpravu sociálních služeb (verze 10. června 2019). Tento dokument má sloužit jako podklad pro debatu o zlepšení systému financování sociálních služeb se všemi relevantními aktéry.

Síť pro dlouhodobou péči CEQUA zveřejnila zprávu o trendech politiky dlouhodobé péče v České republice Czech Republic: Emerging policy developments in long-term care (Agnieszka Sowa-Kofta, Petr Wija). Zpráva v úvodu podává přehled systému dlouhodobé péče v ČR a zaměřuje se na následující oblasti: 1) Hlavní směry politiky v dlouhodobé péči, 2) Politika prevence závislosti na péči, 3) Podpora neformální péče, 4) Informační systémy a využívání nových technologií a 5) Koordinace služeb dlouhodobé péče.

Poskytovatelé domácí zdravotní péče se otevřeným dopisem obracejí na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a vyzývají jej k aktivní podpoře domácí péče, které vlivem dlouhodobému podfinancování hrozí kolaps. Ministr slíbil podporu již před rokem.

Ombudsmanka zveřejnila výroční zprávu věnující se ochraně před špatným zaházením. Kromě shrnutí své činnosti za rok 2018 v ní předkládá seznam problémů, které přetrvávají v nejrůznějších zařízeních, kde jsou lidé omezeni na svobodě nebo odkázáni na péči druhých.

Sestry domácí péče se ve středu 1. května v 11 hodin vypraví před budovu ministerstva zdravotnictví a stromy před ním ovážou červenými mašlemi. Tímto gestem se ve Svátek práce obracejí na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a žádají jej o zastání.

Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí se v pondělí 1. dubna potkala „v oblacích“. S cílem vyjádřit nutnost nadresortní spolupráce při realizaci reformy péče o duševní zdraví, která má za cíl zlepšit péči o lidi s duševním onemocněním a posílit prevenci v této oblasti, byla mezi oběma ministerstvy instalována tzv.

Česká republika má stále jednu z nejnižších měr chudoby v EU. I přesto v sociální oblasti narůstají problémy, kterými jsou zejména otázka bydlení pro nízkopříjmové skupiny a narůstající bezdomovectví. Více než 50 000 lidí žije v nájemních bytech, kde výdaje na nájem překračují 65 % příjmů.

(31. ledna 2019, Praha) Senát dnes schválil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Z přítomných 55 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 53 senátorek a senátorů, 2 se zdrželi.

Poslanci 8. prosince 2018 ve 3. čtení schválili senátní novelu zákona o sociálních službách, která významně navyšuje příspěvek na péči pro osoby v domácí péči ve III. a IV. stupni závislosti, tj.

Již 6. Kulatý stůl k problematice prevence, sledování a léčby dekubitů v České republice (ČR) se pod záštitou hlavní sestry Ministerstva zdravotnictví České republiky Mgr. Alice Strnadové, MBA uskutečnil dne 15. 

Akce se zúčastnilo celkem 178 účastníků, z toho 9 přednášejících včetně významných zahraničních hostů.

Zveme Vás na mezinárodní konferenci „Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů“ (viz program níže a profily vystupujících), která se uskuteční v úterý 11. prosince 2018 od 9.30 hod. v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre v Praze (viz mapa níže).

V České republice alespoň občas pomáhá někomu blízkému z důvodu stáří, dlouhodobé nemoci či zdravotního postižení každý pátý dospělý Čech (21,5 %). To představuje 1,8 milionu osob. Intenzivní dlouhodobou kompletní péči, která významně negativně dopadá i na jejich vlastní život, poskytuje 400 tisíc osob.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo informační kampaň o právech osob se zdravotním postižením. Cílem kampaně je prohloubit vnímání široké veřejnosti o tom, že lidé s postižením mají stejná práva na samostatný život jako všichni ostatní.

Komise pro kvalitu péče (CQC) ohodnotila jako „vynikající“ péči v domově pro seniory „Perry Manor“ v anglickém hrabství Worcestershire, který svou klientku, bývalou zdravotní sestru, podporuje v tom, aby si sama aplikovala léky proti bolesti.

Počet případů použití omezovacích prostředků v anglických nemocnicích se podle BBC v letech 2016 až 2017 zvýšil o polovinu (50 %). V roce 2017 byly omezovací prostředky použity ve více než 22 tisících případech, tj.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí 1. října 2018 zahájila konferenci na téma Finanční dopady stárnutí populace a udržitelnost veřejných financí, která se zaměřila na dopad demografického stárnutí na důchodový a zdravotní systém, trh práce nebo poskytování rodinné a neformální péče.

Růst počtu nejstarších seniorů s vyšší rizikem disability a křehkosti („frailty“) a sníženou soběstačností, růst prevalence neurodegenerativních onemocnění, prodlužování délky života s disabilitou a současně snižující se dostupnost péče v rámci rodiny a přání seniorů zůstat s omezením a nemocí co nejdéle ve vlastním prostředí – to jsou základní trendy, v důsledku kterých roste poptávka po integrovaných zdravotních a sociálních službách.

Evropský pilíř sociálních práv (zásada 18) uvádí, že každý má právo na dlouhodobou péči v dobré kvalitě, a to zejména na služby poskytované v domácím prostředí a v komunitě (v místě, kde žijí).

Poslanecká sněmovna 8. prosince 2018 schválila senátní návrh na zvýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni z 13 200 na 19 200 korun měsíčně pro ty, kteří péči dostávají doma. Senátní novela zákona o sociálních službách významně navyšuje příspěvek na péči pro osoby v domácí péči ve III.

Více než 1,1 miliardy korun vyčerpali v loňském roce na svoji léčbu klienti VZP, jimž lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu. Je to vůbec poprvé, co náklady největší zdravotní pojišťovny na tuto nemoc přesáhly jednu miliardu.

Studie realizovaná Yale School of Public Health naznačuje, že lidé, kteří mají negativní postoj ke stárnutí, mají větší pravděpodobnost, že u nich dojde ke změnám v mozku souvisejícím s Alzheimerovou chorobou.

Má praktický lékař povinnost vykonávat návštěvní službu u starého prakticky nepohyblivého pacienta v případě jeho zdravotních obtíží? Co dělat, když to lékař odmítne? Odpověď: Praktický lékař má vykonat návštěvu u pacienta, který se nemůže sám dostavit a jehož zdravotní stav vyžaduje kontrolu lékařem.

Černoši ve Velké Británii mají vyšší riziko onemocněním demence než obyvatelé z jiných etnických skupin, přitom však mají současně menší naději, že u nich bude nemoc včas diagnostikována a získají přístup k podpoře, terapii a službám.

Jak zjistím, který domov nebo jiné zařízení pro seniory je skutečně oficiální zařízení sociálních služeb a kde v případě potřeby dostane klient pojištěný u VZP i zdravotní péči? Může mi pomoci pojišťovna? 

Práce na projektu Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče, jehož první fáze byla spuštěna počátkem letošního roku, úspěšně postupují kupředu.

Asociace domácí péče ČR, z.s. podporuje stávkovou pohotovost zdravotníků jakožto nástroj, který ukazuje na kritickou situaci financování domácí zdravotní péče a dovede Ministerstvo zdravotnictví a poskytovatele k jednacímu stolu, uvádí to Asociace domácí péče ČR v tiskovém prohlášení.

MZ ČR v červenci 2018 oslovilo Českou asociaci sester (ČAS), aby se svými členy, odborníky ve svých profesích a specializacích, zpracovala návrhy na rozšíření kompetencí sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků. 

Finanční zajištění domácí zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění je dlouhodobě nedostatečné. Jednotlivé Charity musí tuto službu dotovat z jiných zdrojů, například z výnosu Tříkrálové sbírky. Situace je nadále neudržitelná. 

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR na konci roku 2018 celkem 358,2 tisíc lidí s příspěvkem na péči. Nejvíce příjemců pobíralo příspěvek ve II. stupni, celkem 116 tisíc, zhruba třetina všech příjemců.