Předčasný starobní důchod má zajistit příjem lidem předdůchodového věku, kteří z nějakého důvodu nemohou pracovat. Po odchodu do předčasného starobního důchodu pak ze zákona pracovat téměř nemohou, tedy až na zákonem stanovené výjimky.

Počet příjemců invalidního důchodu v Česku každým rokem mírně klesá, na konci roku 2021 dosahoval 415 tisíc osob. Celkové výdaje na invalidní důchody v roce 2021 činily 52,8 miliardy korun. Vedle toho bylo vyplaceno 2,6 miliardy korun na dávky pro osoby se zdravotním postižením, tedy na příspěvek na mobilitu a na zvláštní pomůcku.

Důchody se podle zákonné valorizace zvýší od 1. ledna 2022 v průměru o 805 Kč. Zvýšení se bude týkat téměř 3,5 mil. vyplácených důchodů a Česká správa sociálního zabezpečení ho provede automaticky, není potřeba o zvýšení žádat.

I po skončení nouzového stavu dne 11. dubna 2021 bude možné na přechodnou dobu, avšak nejpozději do 30. dubna 2021, aby důchodci, kteří jsou staršího věku nebo mají oslabenou imunitu, mohli pověřit vyzvednutím důchodu vypláceného v hotovosti svého příbuzného nebo jinou důvěryhodnou osobu.

V roce 2019 byly důchody žen ve věku nad 65 let v EU v průměru o 29 % nižší důchody mužů. Rozdíl v průměrném starobním důchodu žen a mužů v EU se však postupně snižuje.

V roce 2019 pobíralo v České republice 643 tis. obyvatel předčasný starobní důchod, což je téměř 27 % ze všech starobních důchodců. Mezi nově přiznanými důchody tvořily loni ty předčasné dokonce 29 %. 

Důchody se podle zákonné valorizace v příštím roce zvýší o 5,8 %. Vyplývá to z definitivních statistických údajů. Poprvé od roku 2017, kdy se změnil výpočet valorizace, se pro příští rok ve výši valorizace zohlednil růst životních nákladů důchodců, nikoli celé populace.

Lidovci dlouhodobě prosazují přidat 500 korun maminkám k důchodu za každé vychované dítě. Vláda v minulosti jejich návrh několikrát odmítla, protože na něj údajně nebyly peníze. Ve světle posledních událostí, kdy premiér Andrej Babiš uvedl, že chce přidat jednorázově až šest tisíc korun seniorům, podávají lidovci návrh znovu.

Ztráty spojené s jarní koronakrizí jsou už z více než čtyř pětin odmazány. Na penzijních účtech účastníků třetího pilíře je již více než půl bilionu korun (507 481 mld. Kč). Celkový počet účastníků doplňkového penzijního spoření (DPS) opět čtvrtletně stoupl.

Určení data vzniku invalidity pro přiznání invalidního důchodu už by mělo vycházet výhradně z řádně zjištěného vývoje zdravotního stavu žadatele. Česká správa sociálního zabezpečení na doporučení ombudsmana změnila svůj vnitřní předpis a nebude už určení data vzniku invalidity odvíjet od data, které žadatel uvedl v žádosti o invalidní důchod.

Česká správa sociálního zabezpečení umožňuje, avšak pouze po dobu trvání nouzového stavu, výplatu důchodů za využití formuláře „Plná moc k převzetí splátky důchodu v době trvání nouzového stavu“ (aktualizováno 22.

Česká správa sociálního zabezpečení umožňuje veřejnosti vyřídit většinu požadavků elektronicky a přistupuje k organizačním opatřením s cílem snížit riziko šíření nákazy koronaviru. Tiskoviny a další důležité dokumenty (vč. například tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích OSVČ), je možné případně odevzdat do schránek u budov OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno a ČSSZ.

Sociální ochrana představovala v roce 2018 ve všech členských státech EU nejdůležitější oblast veřejných výdajů. Poměr vládních výdajů na sociální ochranu k HDP se v jednotlivých členských státech EU pohybuje od 9 % v Irsku až po téměř čtvrtinu ve Finsku a Francii (24 %).

Komise pro spravedlivé důchody na svém únorovém zasedání v pátek 28. února jednala o možných parametrických nastaveních důchodové reformy. MPSV komisi předložilo širokou škálu možností úprav parametrů, které různou měrou sledují naplnění cíle zajištění důstojného důchodu, posílení důchodů pečujících osob, ale přitom shodně naplňují cíle srozumitelnosti a udržitelného zatížení veřejných financí přiměřené současnému stavu.

Z důvodu množících se novinářských dotazů vydává MPSV seznam členů Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pod vedením Danuše Nerudové, rektorky Mendelovy univerzity v Brně, zde zasedají přední čeští odborníci na problematiku důchodového systému, akademici, zástupci státních a veřejnoprávních subjektů, stejně jako odborní zástupci politických stran.

​​​​​​​ODS žádá po vládě jasný mandát pro práci důchodové komise. Před dnešním jednáním důchodové komise to řekl její člen za ODS Jan Bauer, poslanec a místopředseda výboru pro sociální politiku. ODS tak reaguje na nedávná vyjádření ministryně financí Schillerové.

Součástí říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. 

Důchodová komise se na svém jednání v pátek 15. listopadu zabývala zavedením individuálních virtuálních důchodových účtů. Tento nástroj by umožňoval pravidelné a automatizované informování občanů o jejich důchodových nárocích v současnosti i v okamžiku dosažení důchodového věku.

Růst důchodů a rodičovského příspěvku – to jsou největší úspěchy Ministerstva práce a sociálních věcí při vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) vyjednala pro svůj resort o 15,6 miliardy Kč navíc na mandatorní výdaje nad rámec valorizace.

Poslanci 11. září 2019 schválili novelu zákona o důchodovém pojištění, podle které by se měl od příštího roku průměrný starobní důchod zvýšit v průměru o 900 Kč na 14 400 Kč. 

Komise pro spravedlivé důchody se na svém 6. jednání v pátek 6. září 2019 zabývala problematikou posílení důchodů pečujících osob. Zejména ženy, které během svého života pečovaly o své děti nebo nemocné a nemohoucí blízké, jsou za tuto péči v důchodu v podstatě trestány nižšími důchody.

Vláda se dnes seznámila se Zprávou o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci a očekávaný populační a ekonomický vývoj. V rámci vlády došlo ke shodě, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude.

Piráti nesouhlasí s návrhem ministryně financí Aleny Schillerové na zvýšení věku pro odchod do důchodu. V současné době věková hranice pro odchod do důchodu zastropována na věku 65 let. Ministryně financí za ANO navrhuje tuto hranici zvýšit.

Předseda senátorského klubu Miloš Vystrčil chce v Senátu prosadit navýšení důchodů pro všechny, kteří jsou v penzi 25 let a více o tisíc korun. Tato úprava podle něj přinese do důchodového systému spravedlnost, protože předchozí zvýšení penzí se týkalo pouze lidí nad 85 let.

Poslanci dnes ve třetím čtení schválili návrh zákona o důchodovém pojištění, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh relativně více pomůže seniorům s nižšími důchody. V průměru si důchodci polepší o 900 Kč na 14 200 Kč.

Pokud žákům či studentům na základních a středních školách vyplácí ČSSZ sirotčí důchod, jeho výplata náleží při splnění zákonem stanovených podmínek i během prázdninových měsíců července a srpna, v případě vysokoškoláků i za měsíc následující po měsíci, ve kterém bylo studium ukončeno.

Současné nastavení třetího pilíře se podle Komise pro spravedlivé důchody potýká s řadou nedostatků. I přes státní podporu spoření ve III. pilíři ve výši 19 miliard korun ročně tvoří státní důchody (tzv.

Důchodová komise se bude dnes zabývat návrhem na zavedení státního penzijního fondu, který by byl alternativou k fondům soukromých penzijních společností. Podle ODS by ale takový fond zbytečně zatížil státní rozpočet a dále prohloubil závislost seniorů na státu.

Komise pro spravedlivé důchody jednala o dřívějších penzích u náročných profesí, efektivitě III. důchodového pilíře a důchodech pečujících Komise pro spravedlivé důchody se v pátek 24. 5. 2019 sešla již počtvrté.

Nad rámec valorizace dané zákonem totiž dostanou všichni důchodci navíc ještě pevnou částku, která se bude blížit 200 Kč. Navýšení o pevnou částku znamená, že si více polepší penzisté s podprůměrnými důchody.

Vláda dnes schválila nárůst důchodů v průměru o 900 Kč. Během dnešního jednání byl schválený konkrétní princip valorizace, který nad běžné zákonné navýšení zvedá všechny důchody o fixní částku. Tato částka bude stanovena podle vývoje ekonomiky v tomto roce a bude se blížit 200 Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo podkladový materiál pro jednání Komise pro spravedlivé důchody k diskuzi o možných opatřeních k alespoň částečné eliminaci vysokého rozdílu mezi důchody mužů a žen, kdy i po zohlednění souběžně vyplácených vdovských důchodů byl příjem žen po přiznání starobního důchodu na konci roku 2017 o 13,5 % (téměř 1 800 Kč) nižší než průměrný starobní důchod mužů.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce snížit rozdíly v důchodech mezi muži a ženami. Mezi návrhy, které k tomu mají přispět, patří jednorázové zvýšení důchody ženám za každé vychované dítě o pevnou částku nebo zavedení výpočtu důchodu, který zohlední počet vychovaných dětí.

Starobní důchody jsou tématem, o které se lidé sami aktivně v předstihu zajímají nebo by se měli začít včas zajímat. Nejen budoucím žadatelům o důchod proto Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) formou otázek a odpovědí přináší nejčastější informace, které jsou se starobním důchodem spojeny.

V pátek 22. února 2019 se uskutečnilo první zasedání Komise pro spravedlivé důchody, ustavené ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Jejím posláním je připravit konkrétní opatření k nastolení spravedlnosti v důchodovém systému.

Péče o naše nejbližší je činnost nepochybně velmi důležitá a potřebná. Lidé si mohou klást otázku, jaký dopad budou mít ta životní období, kdy místo práce pečovali či pečují o děti, rodiče nebo jiné handicapované rodinné příslušníky, na jejich budoucí důchod. 

Lidé, kteří zvažují, že „odejdou“ do důchodu dříve než dosáhnou důchodového věku, by měli vědět, že pro nárok na předčasný starobní důchod musí získat alespoň takovou dobu pojištění, která je stanovena pro řádný starobní důchod.

Když v dětském věku ztratíme ty nejbližší, jednoho nebo dokonce oba rodiče, vždy se jedná o velmi těžkou, pro mnohé traumatizující událost. Překonat ji či vyrovnat se s ní, nebývá v mnoha ohledech vůbec lehké.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí 1. října 2018 zahájila konferenci na téma Finanční dopady stárnutí populace a udržitelnost veřejných financí, která se zaměřila na dopad demografického stárnutí na důchodový a zdravotní systém, trh práce nebo poskytování rodinné a neformální péče.

Na konci loňského roku jsem odešel do předčasného důchodu a teď se mi naskytla možnost si přivydělávat na částečný úvazek. Jaký by to mělo pro mě dopad ohledně platby pojistného na zdravotní pojištění, když ho za mě platí stát?

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019, který včera schválila vláda, by mělo jít v roce 2019 na důchody 472,2 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 37,8 miliardy, zejména z důvodů rekordní valorizace důchodů, která dosáhne v průměru 918 Kč. 

Penzijní spoření už máte za sebou? Způsob výplaty si dobře rozmyslete. Při dosažení nároku na výplatu doplňkového penzijního spoření zpozorněte, možností je víc a některé jsou výhodnější. Český rozhlas se ve své anketě věnoval formě, kterou lidé volí při výběru doplňkového penzijního spoření.

Ministerstvo práce a sociálních věcí promítlo údaje Českého statistického údaje o průměrných mzdách za první pololetí roku 2018 do definitivního výpočtu valorizace penzí od 1. ledna 2019. Od nového roku dojde k historicky největšímu navýšení důchodů.

Ve čtvrtek 2. srpna 2018 zaslal předseda ČSSD Jan Hamáček dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi, ve kterém požádal o co nejrychlejší svolání schůze, kde by se měl řešit zákon o důchodovém pojištění, který byl 19.

Průměrný důchod od ledna stoupne o 918 korun na více než 13 200 korun (více informací). Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která zvyšuje základní výměru důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 % průměrné mzdy a současně těm, kteří dosáhli věku 85 let, zvyšuje důchod o 1 000 Kč měsíčně.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v prosinci minulého roku evidovala 93 236 důchodců s nárokem na český důchod v 88 zemích. Nejvíce důchodů (řádově desítky tisíc) putovalo v rámci Evropy – do sousední Slovenské republiky, Německa a Polska.

Vláda na svém dnešním zasedání schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení penzí od ledna příštího roku. Novela zvyšuje základní výměru důchodu z 9 na 10 procent průměrné mzdy u nově přiznávaných i již vyplácených důchodů a také zvyšuje penzi o 1 000 korun měsíčně důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let. 

Vláda v demisi schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která počítá se změnou v pevné výměře důchodů, která je pro všechny stejná. Nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent.

Dle výzkumu společnosti MindBridge Consulting, který byl zaměřen na oblast finanční gramotnosti na školách, za nejméně důležité považují kantoři téma zhodnocení peněz, tedy investice a důchodové spoření, přičemž ani zájem dětí o tuto oblast (pochopitelně) není velký.

Důchod od ČSSZ v prosinci obdrželo 492 sto a víceletých důchodců. Nejvíce jich žilo v Praze (95), dále v Jihomoravském (72) a Středočeském kraji (46). Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

S účinností od 1. 2. 2018 se zmírňují podmínky nároku na sirotčí důchod. Osiřelé nezaopatřené dítě bude mít na něj nárok i v případě, že zemřelá osoba (zpravidla rodič) starší 28 let v období deseti let před úmrtím odpracovala aspoň jeden rok anebo zemřelá osoba starší 38 let v období dvaceti let před úmrtím odpracovala aspoň dva roky.

Odchod do starobního důchodu je zásadní životní krok. Lidé, kteří se jej v blízké době chystají učinit, mají podle zkušeností odborníků správ sociálního zabezpečení v souvislosti s touto novou rolí často řadu dotazů, zajímají se především o to, jaká mají práva a povinnosti.

Podle OECD od roku 2015 tempo důchodových reforem v zemích OECD zpomalilo. Kanada, Česká republika, Finsko, Řecko a Polsko podle nové přehledové publikace OECD Pensions at glance 2017 („Důchody v kostce“), která se zaměřuje na hloubkovou analýzu flexibilních důchodových politik, přijaly důležité kroky, z nichž některé ruší předchozí reformy.

Během prvního pololetí zaslalo více než 50 tisíc pracujících důchodců žádost o přepočet svého starobního důchodu, meziročně se tak jejich počet zvýšil o 7 %. Kromě těchto žádostí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) za první půlrok obdržela téměř 108 tisíc žádostí o důchod nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní.

Odborná komise pro důchodovou reformu na svém sedmnáctém a posledním jednání 14. září 2017 rekapitulovala své působení. Za dobu svého působení od roku 2014 přijala celkem deset návrhů na změny v důchodovém systému, osm z nich se promítlo i do legislativy.

Důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., v platném znění. Potřebná doba pojištění pro starobní důchod se od roku 2010 postupně prodlužuje o jeden rok. Vzroste tak z 26 let pro rok 2010 na 35 let po roce 2018.

Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že letos k 30. červnu činila průměrná výše starobního důchodu 11 807 Kč, což je o necelých 500 korun více než v červnu 2015. 

Od ledna do června 2017 vybrala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na pojistném na sociální zabezpečení bezmála 214 mld. Kč – 198 mld. Kč. na důchodové pojištění a 16 mld. na nemocenské pojištění.

Pobírání důchodu je dle § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění důvodem pro to, aby byla samostatná výdělečná činnost (dále jen „SVČ“) považována za vedlejší činnost. Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), které byl přiznán starobní důchod nebo předčasný starobní důchod, je plátcem pojistného pouze v případě, že její příjmy po odpočtu výdajů, resp.

Ochránkyně vytkla České správě sociálního zabezpečení, že opakovaně odnímala vdovský důchod matce pečující o dvě nezaopatřené děti. Žena přitom pokaždé na chybu upozornila, ale nebylo jí to nic platné. ČSSZ svůj chybný postup pouze odůvodňovala technickým nastavením systému výplaty pozůstalostních důchodů.

Důchody budou od příštího roku v průměru o 500 korun vyšší a do penze budou lidé odcházet v 65 letech. Senát schválil návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Důchodový věk se bude pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje.

Každý desátý končí zjištěním pochybení na straně orgánu sociálního zabezpečení. Jedním z typických problémů je podle ochránkyně stanovení vzniku invalidity. Chybné stanovení data vzniku invalidity přitom ovlivňuje nejen výši invalidního důchodu, ale může být zásadní i pro přiznání invalidního důchodu vůbec.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v loňském roce vyplácela bezmála 426 tisíc invalidních důchodů měsíčně. Těžký úraz nebo vážná nemoc, které člověka zcela nebo částečně vyřadí z pracovního života, mohou potkat každého.

Spolkové ministerstvo práce a sociální věcí (Bundesministerium für Arbeit und Soziales) vydalo již šestou Zprávu o důchodovém pojištění 2016 (Alterssicherungsbericht 2016). Zpráva je vydávána jednou za volební období od roku 1997 a poskytuje přehled o různých aspektech důchodového systému v Německu.

Průměrná výše starobního důchodu (solo) v roce 2015 byla 10 859,- Kč pro ženy a 13 181,- Kč pro muže (tj. rozdíl činil 2 322,- Kč). Průměrný starobní důchod celkem (pro muže a ženy celkem) byl 11 933,- Kč (viz též srovnání důchodů mužů a žen v roce 2014 a 2015).

V roce 2015 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplacela 411,6 tisíc invalidních důchodů. Z toho necelá polovina připadá na důchody (invaliditu) ve třetím stupni (45 %, resp. 185,4 tisíc osob), 39 % na invaliditu v prvním stupni (158,7 tisíc) a 16 % na invaliditu v 2.

Průměrný starobní důchod v roce 2015 byl 10 547,- Kč, rozdíl ve výši průměrného starobní důchodu mužů a žen byl 2 251,- Kč (v roce 2012 to bylo 2 212,- Kč).

V září 2016 bylo podle České správy sociálního zabezpečení v ČR vyplaceno téměř 2,4 milionu starobních důchodů a to je zhruba o 18 500 více než ke stejnému datu roku loňského, z toho téměř 600 tisíc tvořily předčasné důchody (tj.

Úraz nebo vážná nemoc bohužel mohou zasáhnout do života každého z nás. A někdy s tak vážnými následky, které vedou až k invaliditě. Lidé v této složité životní situaci, kdy nepříznivý zdravotní stav omezuje nebo dokonce znemožňuje jejich pracovní uplatnění, často vychází z mýtů, které kolem invalidních důchodů panují.

V roce 2014 pobíralo invalidní důchod celkem více než 413 tisíc osob, z toho téměř polovina (46 %) připadala na invaliditu III. stupně (celkem 191 tisíc), 16 % na invaliditu II.

Jste ve věku, kdy uvažujete o odchodu do důchodu? A přitom si nejste jisti, zda máte „odpracované“ potřebné roky? Žádejte ČSSZ o informativní list důchodového pojištění. Nejen dosažený věk rozhoduje o nároku na důchod.