Duševní poruchy a nemoci se týkají stále většího počtu Čechů, jen s depresí či úzkostí se léčí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Alarmující je stav u dětí, kde tyto problémy ohrožují až 13 % z nich.

Česká republika stále zaostává v rovnosti žen a mužů za průměrem EU. Vyplývá to z výsledků Indexu rovnosti žen a mužů za rok 2021, který zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE).

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí¹ a tento poměr je dle údajů ČSÚ platný i pro ČR, kdy s příčinou sebevraždy zemřelo v minulém roce 1224 osob.

Evropské centrum pro sociální politiku a výzkum vydalo policy brief Addressing loneliness and social isolation among older people in Europe (Veronica Sandu, Eszter Zólyomi a Kai Leichsenring) zaměřený na téma osamělosti a sociální izolace a jejich vliv na pohodu, zdraví a začlenění starších lidí.

Možná jste už slyšeli o tom, že je lepší býti optimistou a mít pozitivní myšlení. Nejen, že takovéto myšlení může dle některých odborníků přispívat k lepšímu zdraví, ale i díky němu můžete lépe zvládnout těžká období.

Všeobecná zdravotní pojišťovna zařadila od 1. srpna 2021 do nabídky benefitů pro své klienty příspěvek na psychosociální podporu ve výši až 5 tisíc korun. „Pandemie se podepsala na počtech pacientů trpících stavy úzkosti či depresemi.

Rekonstruované byty pro seniory, pomoc osobám s duševním onemocněním, ale také investice do technologického rozvoje patří mezi výsledky čtyř plánovaných projektů, které pražští radní odsouhlasili na svém pravidelném zasedání. Projekty v celkové výši téměř 100 milionů korun byly předloženy do Operačního programu Praha – pól růstu ČR.

Více než rok trvající pandemie prověřila kvalitu rodinných vztahů. Na rodiny dopadlo břemeno vzdělávání potomků, náhrady sociálních kontaktů i náplně volného času. Loni výrazně klesl počet rozvodů a experti se shodují na tom, že za to může covid-19.

Zástupci Asociace komunitních služeb (AKS) v oblasti péče o duševní zdraví a Fokus ČR, z.s. odmítli ve společném prohlášení stanovisko k deinstitucionalizaci sociálních služeb, které před měsícem zveřejnila Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR), Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP ČR) a Rada seniorů (RS ČR).

Přes 4,5 miliardy korun stála VZP v loňském roce léčba pacientů s vybranými duševními poruchami, je to nejvíce za poslední 3 roky. Stejně tak stoupl počet pacientů. Vloni trpělo duševními poruchami dvakrát více žen než mužů.

Praha se připojila k právě odehrávajícím se celorepublikovým oslavám 30 let komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Ty jsou nedílnou součástí již uskutečňující se reformy psychiatrické péče a vznikajících center duševního zdraví.

Migréna není „jen“ bolest hlavy. Řada lidí při ní zvrací, ztrácí rovnováhu, nemůže mluvit, má zimnici, průjem, je zmatená a dezorientovaná. Společnost přesto migrénu nevnímá jako vážnou nemoc, pacienti se neustále setkávají s názorem, že jde „jen o bolest hlavy.“

Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) vydala publikaci založenou na výsledcích studie kvality života seniorů v počáteční fázi demence. Kromě zdravotníků, studentů zdravotnických oborů a sociálních pracovníků je určena také lidem, kteří pečují o své nemocné blízké.

Rada vlády pro duševní zdraví na svém 2. jednání probrala dopady do oblasti duševního zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru, novinky v reformě péče o duševní zdraví a schválila Národní akční plán prevence sebevražd.

Ministerstvo zdravotnictví ČR vybralo v rámci Programu Podpory Center duševního zdraví dalších osm Center duševního zdraví, která doplní stávající síť již existujících 21 center. Ta vznikla v rámci předchozích programů podpory.

Zavřené tělocvičny, posilovny a bazény spolu se zákazem volného pohybu osob odřízl tisíce pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) od jejich zavedených cvičebních rituálů. Ty jsou pro nemocné kvůli léčbě zásadní jak z hlediska zdravotního, tak psychického.

Snad každý zná podzimní chmury – méně energie, horší nálada, větší potřeba spánku. I vědecká literatura se shoduje, že v určitých měsících jsou hospitalizace u některých psychiatrických diagnóz častější. Týká se to zejména poruch nálady, jako je třeba deprese nebo bipolární porucha, u kterých jsou opakovaně zdokumentovány častější hospitalizace s depresemi na jaře a na podzim a častější hospitalizace s mániemi v létě.

Sedmnáct aktuálně fungujících Center duševního zdraví doplní od ledna příštího roku postupně další čtyři: Jihlava, Podskalí, Tábor a Psychiatrická nemocnice Brno. Každé ze čtyř Center duševního zdraví může čerpat dotaci ve výši až 14,9 milionu korun po dobu roku a půl.

Chtěli bychom Vás tímto požádat o pomoc v naší snaze upozornit na nedostatky v systému podpory osob se zdravotním postižením, kdy jsou z možnosti participovat na benefitech pro osoby se zdravotním postižením mnohdy vyloučeni ti nejpotřebnější, prostřednictvím dotazníku „Člověk s duševním onemocněním v systému podpory OZP ve vztahu k cestování a participaci na zájmových aktivitách“ (viz prezentace).

Ministerstvo zdravotnictví dnes vyhlašuje druhou výzvu k předkládání Žádostí o dotaci v rámci Programu podpory Center duševního zdraví II / 2. Každé ze čtyř vybraných Center duševního zdraví bude moci čerpat dotaci ve výši až 14,9 milionu korun.

Řešení zajištění péče o pojištěnce se specifickými potřebami, jako jsou právě pacienti s poruchou autistického spektra, je součástí nového bonifikačního programu VZP ČR s názvem VZP PLUS, který je, kromě řešení péče o pacienty s těžkou poruchou autistického spektra od 19 let věku, zaměřen na širokou škálu aktuálních problémů, například na zvýšení celkové dostupnosti praktických lékařů a stomatologů a na organizaci a hodnocení kvality péče o pacienty s vybranými chronickými onemocněními.

V rámci probíhající Reformy péče o duševní zdraví vznikla souhrnná zpráva zaměřená na problematiku používání omezovacích prostředků v psychiatrických zařízeních. Je základní analýzou současného stavu, na niž naváže zpřesnění a standardizace způsobů, jakými mohou být pacienti v odůvodněných případech omezeni.

Ve dnech 28. února a 1. března 2019 se v Brně a Praze uskutečnily pod patronátem Ministerstva zdravotnictví a týmu Reformy psychiatrie jednodenní odborné konference, věnované představení a připomínkování Národního akčního plánu pro duševní zdraví.

V dnešní době jsou děti vystaveny digitálním médiím, zejména počítačům, tabletům a chytrým telefonům, případně televizi. Nadměrné užívání těchto digitálních technologií přitom prokazatelně ohrožuje lidské zdraví. Jedná se například o poruchy vývoje řeči, zraku, spánku, soustředění, ADHD, závady samostatného myšlení až může vést i k problémům s navazováním kontaktů od útlého věku.

Pět již fungujících Center duševního zdraví doplní dalších patnáct center rozmístěných po celé republice. Ta vzniknou v rámci Programu podpory Center duševního zdraví II, do kterého se v průběhu listopadu 2018 hlásili poskytovatelé sociálních služeb a poskytovatelé zdravotních služeb.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitelé zdravotních pojišťoven a zástupci českých a moravských nemocnic dnes na Ministerstvu zdravotnictví ČR podepsali společné Memorandum k pilotnímu provozu akutní péče v psychiatrii pro rok 2019.

Dne 23. listopadu se v pražském Tophotelu uskutečnila konference Reformy péče o duševní zdraví, věnovaná jejímu současnému stavu, zahraničním inspiracím a výzvám, které reformu v příštím roce čekají. Ve třech tematických blocích diskutovali zahraniční odborníci, zástupci sociálních služeb, lékaři, lidé se zkušeností s duševním onemocněním i zástupci pojišťoven a ministerstev.

V roce 2017 bylo v psychiatrických ambulancích léčeno s touto diagnózou celkem 3 731 pacientů, z toho bylo 90 % žen. Pacienti, kteří byli léčeni pro tuto diagnózu v daném roce poprvé v životě, tvořili téměř 37 % z celkového počtu těchto pacientů.

V roce 2014 uvedlo celkem 7 % obyvatel Evropské unie (EU), že trpí chronickou depresí. Nejvyšší podíl lidí s chronickou depresí v EU byl registrován v Irsku (12 %). Více než 10 % lidí, kteří uvedli, že mají dlouhodobou depresi, byl zaznamenán také v Portugalsku, Německu a Finsku.

Reforma psychiatrické péče se nyní přesouvá z plánovací etapy do realizační fáze. Úspěšně se otevřelo prvních pět center duševního zdraví, v nemocnicích se připravují transformační plány a multidisciplinární týmy jsou připraveny na vzájemnou spolupráci.

Rádi bychom Vás srdečně pozvali na slavnostní otevření Centra duševního zdraví pro Prahu 9, které se uskuteční 20. září od 9:00 v prostorách CDZ 9 na Poliklinice Prosek (Lovosická 440/40, Praha 9).

Více než 1,5 milionu dospělých Čechů a Češek pije rizikově, zhruba téměř každý pátý (17–20 %). Z toho u více než 500 tisíc lidí má pití alkoholu výrazné škodlivé dopady na jejich fyzické či duševní zdraví.

Jste odborník z oblasti zdravotních nebo sociálních služeb, uživatel služeb nebo neformální pečovatelka či pečovatel? Zajímá Vás problematika psychiatrie a péče o duševní zdraví? Pokud se chcete podělit o své názory na kvalitu péče o osoby s duševním onemocněním a zapojit se tak do projektu reformy psychiatrické péče, můžete tak udělat prostřednictvím online dotazníku ke kvalitě psychiatrické péče.

Při příležitosti mezinárodního dne bezpečnějšího Internetu v únoru letošního roku vyzvalo Národní centrum bezpečnějšího Internetu k tomu, aby v České republice byla nastavena hranice na 13 let, kdy by již většina dětí měla být schopna zhodnotit rizika sociálních sítí.

Úřad vlády České republiky, Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky ve spolupráci s Ministerstvem financí a Asociací nestátních organizací pořádá konferenci „Hazardní hraní v České republice v roce 2018“, která se bude konat dne 15.

Ve středu 18. dubna se sejde v prostorách Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1, konferenční sál č. 206) desítka našich předních psychiatrů a psychologů, která bude diskutovat o problematice neléčených depresí a úzkostných poruch (viz Život za zdí: Panelová diskuse na téma neléčené deprese a úzkosti).

Ministerstvo zdravotnictví je realizátorem projektu z Operačního programu Zaměstnanost s názvem Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným. Předmětem projektu je zavedení multidisciplinárního přístupu jako základní metody práce s duševně nemocnými.

V České republice byla zahájena zásadní systémová změna péče o duševní zdraví – reforma psychiatrické péče, do které se aktivně zapojí i Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji díky spolupráci Fakultní nemocnice Brno – psychiatrické kliniky, Práh jižní Morava z.

Ministerstvo zdravotnictví v pátek 23. března vyhlásilo Výzvu k předkládání žádostí o dotaci na vznik prvních pěti Center duševního zdraví. V průběhu příštího roku budou vypsány další výzvy na podporu vzniku 16 a posléze ještě 9 dalších Center duševního zdraví. 

Ústavní soud 12. února 2018 přisvědčil argumentům Ministerstva financí a potvrdil, že tzv. pevná část odvodu z loterií a jiných podobných her vztahující se na provozovatele výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení byla v souladu s ústavním pořádkem.

Plán schválila vláda na svém zasedání 3. února 2016 (viz usnesení vlády č. 85) Účelem plánu je formulovat, implementovat a koordinovat vzájemně logicky provázané úkoly k dosažení cílů zaměřených na zlepšení kvality života pro pacienty s Alzheimerovou nemocí a obdobnými onemocněními, zlepšení kvality života pro pečující, zvýšení informovanosti v rámci poskytování zdravotních a sociálních služeb i v rámci široké veřejnosti, podporu a rozvoj vzdělávání a podporu výzkumných aktivit zaměřených na oblast demence.

Praha si v rámci veřejné zakázky nechala společností SC&C změřit klima na školách a ve školských zařízeních, které zřizuje. Vedení města tím mimo jiné reagovalo na kauzu šikany na jedné ze středních škol.

V roce 2016 domácnosti v Evropské unii utratily 1,6 % svých celkových výdajů na alkoholické nápoje. To představuje celkové výdaje téměř 130 miliard EUR, což odpovídá 0,9 % HDP EU, více než 250 EUR na obyvatele EU.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolnilo z Operačního programu zaměstnanost (OPZ) sto milionů korun na podporu péče o duševně nemocné osoby a na rozvoj domácí paliativní péče. Výzva č. 134 „Podpora sociálního začleňování v Praze“ umožňuje žadatelům získat dotaci od jednoho do patnácti milionů korun.

K tomuto závěru došla studie finské univerzity UEF, zveřejněná v European Psychiatry. Prozkoumala k tomu údaje od všech pacientů s klinicky ověřenou Alzheimerovou chorobou (AD) ve Finsku na konci roku 2005, jichž bylo téměř 30 tisíc.

Psychiatrická společnost ČLS JEP  vydala informační brožuru Malý průvodce reformou psychiatrické péče (duben 2017, 15 stran). Publikace seznamuje s principy a plánem reformy psychiatrické péče v Česku. Ta má probíhat po dobu následujících 15 až 20 let. 

Nový festival Na hlavu, který se koná od 20. do 23. dubna 2017, má bourat předsudky o duševních nemocích. Pořádají ho pracovníci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v pražském kině Světozor. 

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu z oblasti zdravotnictví pro místní akční skupiny na podání žádosti o podporu v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Příjem žádostí bude umožněn na základě vyhlašovaných výzev jednotlivých místních akčních skupin (MAS), nejdříve však od 5.

Vzhledem k riziku zneužívání a špatného zacházení v psychiatrických zařízeních se Výbor proti mučení Rady Evropy (CPT) dlouhodobě zaměřuje na používání různých forem omezovacích prostředků vůči psychiatrickým pacientům. V návaznosti na předchozí publikace a zjištění učiněná v posledních letech během návštěv psychiatrických zařízení v různých evropských zemích (civilních i vězeňských) se Výbor proti mučení Rady Evropy rozhodl přezkoumat standardy týkající se používání omezovacích prostředků a spojit je do jednoho pětistránkového dokumentu, viz dokument Means of restraint in psychiatric establishments for adults (revised CPT standards).

Rok 2017 vstoupí do dějin jako období, kdy se fakticky spustila dlouho připravovaná reforma psychiatrické péče. A jejímu startu by neměly zabránit ani personální změny v resortu zdravotnictví. Ambicí reformy je celkově změnit strukturu poskytované péče a přesunout její těžiště do komunity. 

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese nejčastější příčinou onemocnění ve  středně a vysoko příjmových zemích, což podle odhadů způsobuje Evropě ekonomické ztráty ve výši zhruba 118 miliard EUR ročně, v důsledku snížení produktivity na trhu práce, tj.

Praze 7 začal působit terénní tým zaměřený na práci s duševně nemocnými lidmi, kteří žijí na ulici, nebo jim podobný osud reálně hrozí. Přečíst článek.

Zdroj: Pražský patriot

(foto: pixabay.com)

IPVZ pořádá kurz Reforma psychiatrické péče (kód akce: 222071103), který se bude konat 24.ledna 2017 v PN Bohnice, Praha 8 (Ústavní 91, Psychiatrická nemocnice, katedra psychiatrie – pavilon 27, první patro).

Institut pro ekvitu ve zdraví (Institute of Health Equity, University College London) vydal publikaci „Inequalities in Mental Health, Cognitive Impairement and Dementia Among Older People“ (stáhnout), která se zaměřuje na nerovnosti ve výskytu duševních nemocí a kognitivních poruch ve stáří podle socioekonomického postavení a na dopad sociální izolace, nedostatku duševní stimulace a fyzické aktivity v pozdějším věku.

Duševní nemoci jsou druhou nejčastější příčinou invalidity po nemocech svalové a kosterní soustavy. V roce 2014 pobíralo invalidní důchod z důvodu duševní poruchy a poruchy chování 92 tisíc lidí z celkem 413 tisíc invalidních důchodců.

Lidé s duševním onemocněním jsou jednou z nejvíce vyloučených skupin v naší společnosti. Přitom podle Světové zdravotnické organizace až jeden ze čtyř lidí může být postižen nějakým druhem duševního nebo neurologického onemocnění v průběhu svého života.

Podle BBC se oproti minulému roku do března tohoto roku počet detencí v psychiatrických zařízeních zvýšil o 10 %. Podle zákona o duševním zdraví (Mental Health Act) mohou být lidí s duševním onemocněním přijati do zdravotnického zařízeni proti jejich vůli za účelem léčby.

Desátý říjnový den byl „Světovým dnem duševního zdraví“. Jeho tématem byla „Důstojnost v duševním zdraví“. Cílem bylo zaměřit se na zvyšování povědomí o tom, co lze udělat pro to, aby lidé s duševní nemocí mohli žít důstojně, a to prostřednictvím politiky orientované na lidská práva a legislativu, vzdělávání zdravotníků, dodržování informovaného souhlasu s léčbou, začleňování nemocných do rozhodovacích procesů a prostřednictvím veřejných informačních kampaní.