Česká republika stále zaostává v rovnosti žen a mužů za průměrem EU. Vyplývá to z výsledků Indexu rovnosti žen a mužů za rok 2021, který zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE).

Nejvyšší kontrolní úřad vydal každoroční hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU. Výsledky poukázaly na slabá místa v rozdělování evropských peněz v ČR. Oproti minulosti se hlavní problémy přesunuly směrem k systému řízení a způsobu rozdělování dotací.

U příležitosti 20. výročí přijetí směrnice EU o obecném rámci pro rovné zacházení v zaměstnání vydala organizace AGE zprávu, jak tuto směrnici uplatňovaly a vykládaly soudy EU a vnitrostátní soudy.

Jedním ze způsobů zapojení zaměstnanců do vyhledávání a hodnocení rizik jsou interaktivní metody mapování těla a mapování rizik. Tento druh mapování se využívá ke shromažďování informací o zdravotních problémech zaměstnanců pomocí vizuálních snímků s cílem upozornit na časté problémy za účelem dalšího šetření nebo opatření, které slouží jako alternativa například k dotazníkům.

Publikace představuje výstupy online průzkumu organizace Eurocarers o dopadu koronakrize na různé aspekty každodenního života rodinných a neformálních pečujících o starší a zdravotně postižené osoby v Evropské unii (např. zdraví, péči, přístup ke službám, sítě podpory, profesní život nebo finance).

Ve čtvrtek 21. ledna přijal Parlament usnesení, ve kterém vyzývá členské státy, aby uznaly důstojné bydlení jako jedno ze základních lidských práv, které je vymahatelné prostřednictvím právních předpisů. Podle poslanců by měl mít každý člověk přístup k důstojnému a zdravému bydlení s kvalitní pitnou vodou, kanalizací a energiemi.

Předškolní vzdělávání je jednou z prvních příležitostí, které mají děti k rozvoji dovedností učení, kritického myšlení a spolupráce. Rané dětství i základní vzdělávání hrají klíčovou roli v potenciálním vyrovnání životních šancí řešením nerovností a zvyšováním znalostí základních dovedností.

V roce 2018 členské státy Evropské unie (EU) vynaložily přibližně 276 miliard EUR na dávky pro osoby se zdravotním postižením, což představuje 7,6 % z celkových výdajů na sociální ochranu.

Ve Spojeném království (UK) nyní v souvislosti s Brexitem působí terénní pracovnice Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která má pomáhat českým občanům, kteří ve Velké Británii dlouhodobě žijí a plánují zde zůstat i po Brexitu.

Prostřednictvím projektu Podpora sociálního bydlení MPSV reaguje na dosud chybějící systém podporovaného bydlení a ve spolupráci s 16 zapojenými obcemi pomáhá lidem v tíživé životní situaci. Díky finančním prostředkům z Evropského sociálního fondu (ESF) obce od roku 2017 vyčlenily 463 bytů pro sociálně potřebné, ve kterých bylo během cca 2,5 roku poskytnuto zázemí 534 domácnostem.

Členské státy EU-27 daly v roce 2017 celkem 301 miliard EUR na rodinné dávky (2,3 % HDP EU). To představovalo 8,6 % z celkových výdajů na sociální ochranu. Podíl výdajů na rodinné dávky z celkových výdajů na sociální ochranu se mezi členskými státy EU výrazně liší.

Doporučení Evropské komise pro české zdravotnictví a doporučení odborového svazu  Evropská komise vydala doporučení pro Českou republiku v rámci tzv. Evropského semestru, které se věnuje, mimo jiné, také českému zdravotnictví. Komise radí Česku, aby se v kontextu koronavirové krize do budoucna zaměřilo na odolnost zdravotnického systému, dostatek pracovníků nebo elektronizaci.

Sociální ochrana představovala v roce 2018 ve všech členských státech EU nejdůležitější oblast veřejných výdajů. Poměr vládních výdajů na sociální ochranu k HDP se v jednotlivých členských státech EU pohybuje od 9 % v Irsku až po téměř čtvrtinu ve Finsku a Francii (24 %).

V roce 2018 v sektoru osobní péče pracovalo v EU asi 7,8 milionu osob. 85 procent z nich ve zdravotnictví, sociální péči nebo školství. Zaměstnanost v tomto oboru mezi lety 2006 a 2018 vzrostla o 16 % a očekává se, že do roku 2030 vzroste zaměstnanost v tomto sektoru o 4,6 %.

Země nejen v Evropě čelí výzvám spojeným se stárnutím populace. Mezi nejnaléhavější z nich patří kvalitní, dostupná a udržitelná dlouhodobá péče a podpora pro seniory. Roste shoda na tom, že služby dlouhodobé péče by měly místo medicínského modelu „péče“ vycházet z širší perspektivy založené na subjektivní kvalitě života a preferencích seniorů v oblasti péče a podpory.

Velká Británie opouští s dohodou Evropskou unii 31. ledna 2020. Vlastní vyjednávání o budoucích vztazích může na základě výstupové dohody začít až po brexitu, předpokládá se, že se tak stane koncem února tohoto roku.

Poslanci Evropského parlamentu budou pracovat na nové legislativě. V roce 2020 je jednou z hlavních priorit řešení situace v oblasti klimatu. Evropská komise pracuje na Evropské zelené dohodě, aby se EU stala do roku 2050 klimaticky neutrální.

Náměstek pro vysoké školy, vědu a výzkum Pavel Doleček a francouzský velvyslanec Roland Galharague podepsali dohodu o posílení výměnných výzkumných a studijních pobytech doktorandů mezi Českou republikou a Francií.  Dohoda umožňuje poskytnout rovnocennou podporu českým studentům pro jejich studia ve Francii a francouzským studentům do České republiky.

Ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje Výzvu k výběru expertních hodnotitelů za účelem evaluace kvality projektů předkládaných do Výzvy č. 1 Duševní zdraví dětí a Výzvy č. 2 Prevence přenosných a nepřenosných onemocnění v sociálně vyloučených lokalitách se zaměřením na romskou populaci Programu Zdraví financovaného z EHP fondů 2014-2021.

V průzkumu subjektivní spokojenosti byla lidem v EU položena otázka „Jak jste v současnosti celkově spokojen(a) se svým životem?“ Respondenti v jednotlivých zemích EU odpovídali na škále od 0 („naprosto nespokojeni“) do 10 („naprosto spokojeni“).

Téměř čtyři z deseti lidí (39 %) v EU vykonává svou práci vsedě. Jedná se například o administrativní pracovníky, zaměstnance v call centrech nebo řidiče. Dalších 30 % pracovníků v EU má mírně fyzicky namáhavou práci.

Eurostat při příležitosti Mezinárodního dne starších osob oznámil vydání publikace „Stárnutí Evropy – pohled na životy starších lidí“ („Ageing Europe — looking at the lives of older people“). Tato nová publikace bude v tištěné i digitální podobě vydána 18.

České rodiny neumí jednoznačně říci, co potřebují. A nezvládají svoje potřeby předkládat těm, kteří by jim mohli pomoci – tedy státním institucím. Vyplývá to z materiálu, který nechalo sestavit Národní centrum pro rodinu a v němž srovnává rodinnou politiku Dolního Rakouska a jižní Moravy.

Česká republika je připravena i na situaci, že mezi Velkou Británií a Evropskou unií nedojde k dohodě o vystoupení z EU. V případě tvrdého brexitu totiž začne platit „brexitový zákon“. Ten má Britům v Česku, jejichž počet se odhaduje na 8 tisíc, dočasně garantovat obdobná práva jako mají občané EU.

Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 5. září zúčastnil třetího ročníku Demografického summitu v Budapešti, který uspořádala maďarská vláda. Cílem summitu bylo podpořit dialog o demografických změnách a aktuálních výzvách v oblasti rodinné politiky, jako je zejména nízká porodnost a stárnutí populace.

Ministerstvo pro místní rozvoj v příštích týdnech pořádá napříč republikou dny otevřených dveří sedmi projektů podpořených z fondů EU. Návštěvníci se tak budou moci na vlastní oči přesvědčit, kde evropské fondy pomáhají – své dveře otevře například hřebčinec v Písku či zlínská expozice filmu.

Doposud MPSV dokázalo zajistit využití všech peněz z operačních programů Evropského sociálního fondu, které mělo k dispozici. Stejně tomu bude i u aktuálního Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). „Operační program Zaměstnanost zná veřejnost především díky dětským skupinám, které pomáhal v Česku rozjet.

Týdenní dovolenou mimo domov si během roku 2018 nemohlo dovolit z finančních důvodů pětina (21 %) osob starších 16 let, to je o něco méně než ve Velké Británii nebo Francii (necelých 23 %), a více než v Německu nebo Nizozemsku (méně než 15 %).

Počet obyvatel EU se v roce 2018 zvýšil na 513 milionů k 1. lednu 2019. Mezi lety 1960 a 2019 došlo k nárůstu populace EU o 106,8 milionu na 513,5 milionu lidí.

Celkovou částkou 10,3 miliardy korun podpoří Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, během let 2014 – 2020 projekty infrastruktury sociálních služeb, deinstitucionalizace sociálních služeb, sociálního bydlení, komunitních center a polyfunkčních komunitních center.

Počet obyvatel Německa v roce 2018 vzrostl o 227 tisíc osob (o 0,3 %). Na konci roku 2018 tak žilo v Německu přes 83 milionů lidí. Jak uvádí Federální statistický úřad (Destatis), populace poprvé překročila hranici 83 milionů obyvatel.

V úterý 25. června se v Lucemburku na jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) sešli ministři odpovědní za politiku soudržnosti. V první části jednání byl představen pokrok v přípravě legislativy pro programové období 2021-27.

Ekonomický a sociální život ve městě a na venkově je odlišný. Předchozí výzkum ukázal na rozdíly v několika dimenzích kvality života mezi venkovem a městem. Životní úroveň je například ve venkovských oblastech v průměru nižší.

Publikace „Work-life balance for all: best practice examples from EU Member States“ obsahuje 20 projektů financovaných EU, které byly vybrány jako příklady dobré praxe v podpoře slaďování pracovního a rodinného života.

Česká republika přebírá po Slovensku předsednictví 1. července. Priority Ministerstva vnitra (MV) pro české předsednictví zemí V4 představil v Bratislavě na setkání ministrů vnitra zemí V4 21. června 2019 náměstek Jakub Kulhánek.

Pokračující stárnutí evropské populace, rostoucí digitalizace a vznik nových forem práce – to byly jedny z trendů, o kterých se včera v Praze hovořilo na debatě s názvem Sociální rozměr Evropy.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jednala v rámci zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v Lucemburku. Rada diskutovala o koordinaci politik zaměstnanosti a sociálních politik a také o mobilitě pracovníků v EU.

Výzkumné centrum Evropské komise a Mezinárodní institut pro analýzu aplikovaných systémů (International Institute for Applied Systems Analysis) zveřejnily společnou zprávu „Demographic Scenarios for the EU“ o demografické budoucnosti EU.

Síť pro dlouhodobou péči CEQUA zveřejnila zprávu o trendech politiky dlouhodobé péče v České republice Czech Republic: Emerging policy developments in long-term care (Agnieszka Sowa-Kofta, Petr Wija). Zpráva v úvodu podává přehled systému dlouhodobé péče v ČR a zaměřuje se na následující oblasti: 1) Hlavní směry politiky v dlouhodobé péči, 2) Politika prevence závislosti na péči, 3) Podpora neformální péče, 4) Informační systémy a využívání nových technologií a 5) Koordinace služeb dlouhodobé péče.

Nově vydaná publikace Českého statistického úřadu shrnuje základní oblasti vývoje České republiky v období od vstupu do Evropské unie. V přehledné a graficky atraktivní formě prezentuje vybrané ukazatele vývoje obyvatelstva, ekonomiky, životních podmínek, životního prostředí a informačních technologií a výzkumu.

Česká republika má stále jednu z nejnižších měr chudoby v EU. I přesto v sociální oblasti narůstají problémy, kterými jsou zejména otázka bydlení pro nízkopříjmové skupiny a narůstající bezdomovectví. Více než 50 000 lidí žije v nájemních bytech, kde výdaje na nájem překračují 65 % příjmů.

V roce 2018 používaly smartphone tři čtvrtiny (75 %) obyvatel EU ve věku 16-74 let. Přesto 28 % respondentů uvedlo, že při používání nebo instalaci nějaké aplikace nikdy neomezují nebo neodmítají přístup aplikacím ke svým osobním údajům.

Česká společnost pro gerontologii, z.s. uspořádala 11. prosince 2018 v Praze mezinárodní konferenci „Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů“, na které vystoupili čeští a zahraniční odborníci a zástupci mezinárodních organizací (viz program a profily vystupujících).

„Pro byznys je vždycky problém nejistota. Velká Británie je naším čtvrtým nejdůležitějším obchodním partnerem. Už nyní jsme zaznamenali, že za prvních deset měsíců letošního roku klesl český export do Británie o necelá čtyři procenta.

První zkušenosti Úřadu pro ochranu osobních údajů nabídl účastníkům listopadové konference „GDPR plus 180 dní“ ředitel sekce správní ÚOOÚ Josef Prokeš. Jedním z „evergreenů“ jsou nadbytečné souhlasy se zpracováním osobních údajů.

Ukazatel „doba trvání pracovního života“ odhaduje, jak dlouho bude osoba, které je v současnosti 15 let, aktivní na trhu práce během svého života pro danou zemi a rok. Očekávaná délka pracovního života v Evropské unii (EU) v roce 2017 byla 36 let, což je o 3 roky více než v roce 2000.

Ve srovnání s generací rodičů mají mladí lidé v Německu vyšší úroveň vzdělání. Podíl absolventů vysokých škol ve věku od 30 do 34 let v Německu je dvakrát vyšší než v předchozí generaci.

Růst střední délky života ve Velké Británii se v posledních deseti letech zpomalil. Průměrná délka života se v letech 2006 až 2011 zvyšovala v průměru o 17,3 týdne ročně, zatímco v letech 2011 až 2016 jen o 4,2 týdnů ročně.

Během roku 2017 se v EU narodilo 5,1 milionu dětí, téměř o 90 tisíc méně než v předchozím roce. Naopak zemřelo celkem 5,3 milionu lidí (o 134 200 méně než v předchozím roce).

V roce 2015 v Evropské unii (EU) zemřelo 5,2 milionu lidí, z toho 3 600, tj. méně než desetina procenta (0,07 %) v důsledku napadení nebo útoku. Téměř dvě třetiny obětí násilných činů tvořili muži (64 %).

Ministerstvo vnitra ČR se na svých stránkách „důrazně ohradilo“ proti zavádějícím informacím, které se objevily v některých médiích ve věci nelegální migrace na společných hranicích mezi Českem a Německem. Česká policie ve spolupráci se Spolkovou policií v Německu podle Mariky Vitnerové z tiskového odboru řeší všechny případy nelegální migrace na společných hranicích.

V pátek 3. srpna se slavil Mezinárodní den piva. Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) při této příležitosti zveřejnil údaje o produkci a exportu piva v EU. Podle jeho údajů v roce 2017 bylo v Evropské unii vyrobeno více než 41 miliard litrů piva, což je o 2,5 miliardy litrů více než v roce 2016.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které spravuje Integrovaný regionální operační program (IROP), zaznamenalo nebývalý zájem o výzvy na sociální služby a sociální bydlení. Už nyní je zřejmé, že dojde k převisu žádostí.

Z 5,2 milionu úmrtí v Evropské unii (EU) v roce 2015 bylo 56 200 (1,1 %) způsobeno úmyslným sebepoškozováním. Téměř 8 z 10 sebevražd (77 %) spáchali muži. Necelá třetina (31 %) všech sebevražd byla provedena ve věku 45 až 60 let.

Česká republika patří k zemím s vysokým podílem středoškoláků. Vysokoškolsky vzdělaných lidí ale máme méně než Evropská unie. Zatímco v Česku má vysokoškolský titul zhruba pětina lidí ve věku 15 až 74 let, v EU je to zhruba každý čtvrtý.

Ministerstvo zdravotnictví je realizátorem projektu z Operačního programu Zaměstnanost s názvem Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným. Předmětem projektu je zavedení multidisciplinárního přístupu jako základní metody práce s duševně nemocnými.

Nejvíce dětí mají Francouzsky a Švédky. Úhrnná míra plodnosti (TFR – total fertility rate) je podle Eurostatu nejvyšší ve Francii (1,92 narozených na jednu ženu) a ve Švédsku (1,85 dětí v průměru na jednu ženu).

Ve čtvrtek 15. března 2018 se uskutečnilo řádné zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), Českou republiku zde zastoupila ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová.

Řešíte problémy s bezpečným veřejným prostorem ve vašem městě/obci, chcete podpořit zapojení občanů do veřejného života na místní úrovni, zajímá vás výměna zkušeností se začleňováním a zajištění veřejných služeb v této oblasti? 

V roce 2016 pětina domácností v EU s osobou, která potřebuje pomoc a péči kvůli dlouhodobým zdravotním problémům, využívala profesionální (formální) služby domácí péče. Nejvyšší podíl domácností, které využívají odbornou domácí péči je v Lucembursku (88 %), České republice (58 %) a Dánsku (54 %), naopak nejnižší podíl byl v Bulharsku (5 %), Estonsku a Rumunsku (shodně 6 %). 

Česko je 87. nejlidnatějším státem světa. V rámci EU se stále řadíme mezi země s nejnižší kojeneckou úmrtností a nejnižším podílem osob ohrožených příjmovou chudobou či sociálním vyloučením. Naopak náležíme mezi státy, v nichž obyvatelstvo nejvíce trpí nadváhou.

Česká republika je na čtvrté příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let. Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %.

V roce 2016 domácnosti v Evropské unii utratily 1,6 % svých celkových výdajů na alkoholické nápoje. To představuje celkové výdaje téměř 130 miliard EUR, což odpovídá 0,9 % HDP EU, více než 250 EUR na obyvatele EU.

Zdravější životní styl, vyšší příjmy a lepší vzdělávání přispěly ke zvýšení délky života v posledních desetiletích. K jejímu růstu podle OECD přispěla také lepší zdravotní péče. Problémem je ale růst duševních a chronických onemocnění.

Více než třetina (35 %) lidí v EU uvádí, že se setkává s příbuznými každý týden. Nejvyšší podíl lidí, kteří odpověděli, že byli v denním kontaktu s příbuznými v šetření z roku 2015 byl na Kypru (45 %), Slovensku a v Řecku (shodně 36 %), na Maltě (35 %). 

Tato rozsáhlá statistická publikace Key figures on enlargement countries (2017 edition) o kandidátských zemích EU v letech 2005 až 2015 obsahuje údaje, tabulky a grafy o populaci, vzdělání, životních podmínkách, trhu práce, hospodářství a financích, zemědělství, obchodu, vědě, technologiích a digitální společnosti, zahraničním obchodu, dopravě, energetice a životním prostředí.

Podle analýzy Britského statistického úřadu ve Francii žije téměř 150 tisíc (148,8 v roce 2016) občanů Velké Británie. Z nich více než čtvrtina (26 %) v metropolitním regionu Nová Akvitánie na jihozápadě Francie, jehož správním střediskem je Bordeaux.

Práce v zahraničí není určená jen studentům, kteří si vzali na čas volno ze školy, nebo čerstvým absolventům. Evropský program pracovní mobility s názvem „Reactivate“ (Reaktivuj) je zaměřen na starší pracovníky, kteří si chtějí rozšířit své obzory.

Evropská strategie zaměstnanosti (ESZ) má počátky v roce 1997, kdy se členské státy EU zavázaly ke stanovení souboru společných cílů  politiky zaměstnanosti. Jejím hlavním cílem je vytvářet v celé Unii pracovní místa a zvyšovat jejich kvalitu.

Vláda dnes (24. července 2017) rozhodla o poskytnutí daru ve výši 24 milionů korun na činnost libyjské pobřežní a námořní stráže. V současné chvíli jde o nejvyšší schválený příspěvek členského státu EU na podporu této jednotky, která za podpory Evropské komise a členských zemí na území Libye řeší nelegální migraci.

Čtyři měsíce poté, co komise představila  bílou knihu o budoucnosti Evropy, nabývá diskuze o její budoucnosti na obrátkách. Doposud se uskutečnilo více než 1750 akcí, do kterých se zapojilo přes 30 milionů občanů.

Eurofound vydal ročenku Život a práce v Evropě v roce 2016. Publikace poskytuje přehled o vývoji a trendech v oblasti trhu práce a životních podmínek obyvatel EU, který vychází z výzkumných aktivit Eurofoundu realizovaných v roce 2016.

V Evropské unii byl v roce 2015 průměrný věk mladých lidí opouštějících domácnost rodičů 26,1 let. Mezi členskými zeměmi však existují značné rozdíly. V severských zemích mladí lidé opouštěli domov nejdříve: ve Švédsku v 19,7 letech, v Dánsku ve 21,1 letech a ve Finsku ve 21,9 letech.

Ze 4,9 milionu úmrtí hlášených v Evropské unii (EU) v roce 2014 bylo 58 tisíc (1,2%) způsobeno úmyslným sebepoškozováním. Téměř 8 z 10 sebevražd (77%) bylo spácháno muži a asi polovina (48%) osobou ve věku od 40 do 65 let. 

Ze 4,9 milionu úmrtí v Evropské unii (EU), jich v roce 2014 bylo 3 650 (0,07%) způsobeno napadením. Většinu obětí útoků tvořili muži (64%). V absolutním vyjádření jsou dvěma státy s nejvyšším počtem úmrtí Německo (377 úmrtí) a Itálie (379), následované Rumunskem (360), Polskem (338), Francií (322) a Španělskem (317).

V roce 2015 žilo podle Eurostatu 42% obyvatel Evropské unie v bytech a 57% v rodinných domech. Podíl osob žijících v bytech byl nejvyšší ve Španělsku (66%), Lotyšsku (65%) a Estonsku (63%) a podíl osob žijících v domech dosáhl vrcholu v Irsku (93%), ve Spojeném království (84% ), Chorvatsku (81%) a Belgii (77%).

V uplynulých letech výrazně vzrostla imigrace do Německa ze zemí mimo Evropu. Jak uvádí Federální institut pro výzkum populace (Bundesinstitut für Bevölkerungsforschung) ve Wiesbadenu, v letech 2005 až 2015 se do Německa přistěhovalo přibližně 3,8 milionu lidí z jiných kontinentů, jako je Asie, Afrika, Amerika a Oceánie, to je téměř dvakrát více než o čtvrt století dříve: V období mezi lety 1980 a 1990 přišly do Německa jen 2 miliony lidí z mimoevropských zemí.

Míra zaměstnanosti osob ve věku od 20 do 64 let v EU v roce 2016 dosáhla nového maxima 71,1%, což je o procentní bod více než v roce 2015 (70,1%). Sedm zemí, tedy čtvrtina zemí EU, již dosáhla nebo překročila cíle, které si stanovily dosáhnout do roku 2020 v rámci Strategie Evropa 2020, a to konkrétně: Německo, Estonsko, Litva, Švédsko, Česká republika, Irsko a Lotyšsko. 

V roce 2015 bylo v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE – At Risk Of Poverty or social Exclusion) 118,7 milionu lidí , respektive 23,7% obyvatel EU-28 (24,4 % žen a 23,0 % mužů) v porovnání s 24,4% v roce 2014.

Od globální finanční krize se mnoho lidí v řadě zemí potýká s prudkým poklesem životní úrovně a růstem příjmových a majetkových nerovností. V důsledku toho se pozornost tvůrců politik posouvá k řešení nedostatku rovných příležitostí, stejně jako k přenosu z(ne)výhodnění mezi generacemi.