Předškolní vzdělávání je jednou z prvních příležitostí, které mají děti k rozvoji dovedností učení, kritického myšlení a spolupráce. Rané dětství i základní vzdělávání hrají klíčovou roli v potenciálním vyrovnání životních šancí řešením nerovností a zvyšováním znalostí základních dovedností.

V roce 2018 členské státy Evropské unie (EU) vynaložily přibližně 276 miliard EUR na dávky pro osoby se zdravotním postižením, což představuje 7,6 % z celkových výdajů na sociální ochranu.

Jednotlivé státy EU se liší v podpoře proočkovanosti obyvatel proti chřipce. Prioritně se většinou zaměřují na starší osoby nebo jiné rizikové skupiny. Nejnovější údaje za rok 2018 ukazují značné rozdíly v míře proočkovanosti proti chřipce. 

Členské státy EU-27 daly v roce 2017 celkem 301 miliard EUR na rodinné dávky (2,3 % HDP EU). To představovalo 8,6 % z celkových výdajů na sociální ochranu. Podíl výdajů na rodinné dávky z celkových výdajů na sociální ochranu se mezi členskými státy EU výrazně liší.

Sociální ochrana představovala v roce 2018 ve všech členských státech EU nejdůležitější oblast veřejných výdajů. Poměr vládních výdajů na sociální ochranu k HDP se v jednotlivých členských státech EU pohybuje od 9 % v Irsku až po téměř čtvrtinu ve Finsku a Francii (24 %).

V průzkumu subjektivní spokojenosti byla lidem v EU položena otázka „Jak jste v současnosti celkově spokojen(a) se svým životem?“ Respondenti v jednotlivých zemích EU odpovídali na škále od 0 („naprosto nespokojeni“) do 10 („naprosto spokojeni“).

Eurostat (statistický úřad Evropské unie) při příležitosti evropského dne statistiky 20. října vydal novou publikaci s názvem „Stárnutí Evropy – pohled na životy starších lidí“. Publikace poskytuje širokou škálu údajů, které popisují každodenní život starší generace v Evropské unii.

V roce 2018 pracovalo v Evropské unii na částečný úvazek 31,2 milionu žen a 9,5 milionu mužů ve věku 20 až 64 let. To představovalo pětinu (19 %) zaměstnanců. Mezi hlavními důvody pro práci na částečný úvazek respondenti uváděli „nenalezení zaměstnání na plný úvazek“ (26 %) a „pečování o děti nebo dospělé se sníženou soběstačností“ (24 %).

Téměř čtyři z deseti lidí (39 %) v EU vykonává svou práci vsedě. Jedná se například o administrativní pracovníky, zaměstnance v call centrech nebo řidiče. Dalších 30 % pracovníků v EU má mírně fyzicky namáhavou práci.

Eurostat při příležitosti Mezinárodního dne starších osob oznámil vydání publikace „Stárnutí Evropy – pohled na životy starších lidí“ („Ageing Europe — looking at the lives of older people“). Tato nová publikace bude v tištěné i digitální podobě vydána 18.

Nejnovější data Eurostatu ukazují rozdíly ve výdajích jednotlivých zemích EU na zdravotnictví v poměru k hrubému domácímu produktu země (% HDP). Nejvíce na zdravotní péči v roce 2016 vydávaly Francie (11,5 % HDP), Německo (11,1 % HDP) a Švédsko (11,0 % HDP).

Týdenní dovolenou mimo domov si během roku 2018 nemohlo dovolit z finančních důvodů pětina (21 %) osob starších 16 let, to je o něco méně než ve Velké Británii nebo Francii (necelých 23 %), a více než v Německu nebo Nizozemsku (méně než 15 %).

Většina lidí v EU (62 %) umírá na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Na nemoci oběhového systému, zejména srdeční infarkty a mozkové mrtvice, zemřelo v roce 2016 celkem 1,8 mil. obyvatel. Na kardiovaskulární onemocnění zemřel více než každý třetí občan (36 % všech úmrtí).

Ukazatel „doba trvání pracovního života“ odhaduje, jak dlouho bude osoba, které je v současnosti 15 let, aktivní na trhu práce během svého života pro danou zemi a rok. Očekávaná délka pracovního života v Evropské unii (EU) v roce 2017 byla 36 let, což je o 3 roky více než v roce 2000.

V roce 2014 uvedlo celkem 7 % obyvatel Evropské unie (EU), že trpí chronickou depresí. Nejvyšší podíl lidí s chronickou depresí v EU byl registrován v Irsku (12 %). Více než 10 % lidí, kteří uvedli, že mají dlouhodobou depresi, byl zaznamenán také v Portugalsku, Německu a Finsku.

Nejvíce dětí mají Francouzsky a Švédky. Úhrnná míra plodnosti (TFR – total fertility rate) je podle Eurostatu nejvyšší ve Francii (1,92 narozených na jednu ženu) a ve Švédsku (1,85 dětí v průměru na jednu ženu).

V roce 2016 pětina domácností v EU s osobou, která potřebuje pomoc a péči kvůli dlouhodobým zdravotním problémům, využívala profesionální (formální) služby domácí péče. Nejvyšší podíl domácností, které využívají odbornou domácí péči je v Lucembursku (88 %), České republice (58 %) a Dánsku (54 %), naopak nejnižší podíl byl v Bulharsku (5 %), Estonsku a Rumunsku (shodně 6 %). 

Ve Finsku a Německu je nejvíce fyzioterapeutů (viz definice) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel v Evropské unii. Česká republika je na 14. místě. Ukazují to údaje (hlth_rs_prs1), které zveřejnil Eurostat.

„A look at the lives of the elderly in the EU today“ je nový webový portál Eurostatu, který poskytuje údaje o seniorské populaci v zemích EU (podíl na celkové populaci, průměrná délka života, délka zdravého života, cestování, využívání internetu, ekonomická činnost atd).

V roce 2015 žilo v EU 27 mil. lidí starších 80 let. To je o 7 milionů více než před deseti lety v roce 2005. Očekávaná doba života ve věku 80 let je 10 let (V ČR 8,9 let pro ženy a 7,4 let pro muže v roce 2014).

Průměrná délka pracovního života v EU byla v roce 2015 podle Eurostatu 35,4 let, což je o 1,9 let více než v roce 2005, a to zejména díky delší pracovní dráze žen.