Až polovina domácností s onkologickým pacientem nemá žádnou finanční rezervu pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti. Čtyři z pěti dotázaných přitom mají zkušenost s pracovním výpadkem trvajícím déle než půl roku. Pokud ano, její medián činí jen několik tisíc korun – oproti 90 000 korun v běžné populaci.

Význam soukromých dárců pro financování neziskových organizací mírně narůstá. Ukázal to průzkum, který si nechala zpracovat Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR) u společnosti Empirica. Zatímco v roce 2022 činil podíl organizací, u kterých pokrývaly soukromé dary alespoň čtvrtinu rozpočtu, 31 procent, v roce 2023 to bylo již 37 procent.

Na trhu s realitami existují dvě skupiny kupujících. Tou první, početnější, jsou lidé hledající domov pro sebe a svoje rodiny. Menši, ale významná část trhu, je pak tvořena investory, kteří pořizují nemovitosti za účelem dalšího pronajímání.

Ze státního rozpočtu bylo v roce 2022 na výzkum a vývoj vynaloženo 38,5 miliardy korun, což představovalo 0,57 % hrubého domácího produktu. Jedná se o nejnižší podíl od roku 2010. Meziročně výdaje státu na výzkum a vývoj vzrostly o 0,5 %, při zohlednění inflace však došlo k propadu tohoto financování.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal každoroční hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU. Výsledky poukázaly na slabá místa v rozdělování evropských peněz v ČR. Oproti minulosti se hlavní problémy přesunuly směrem k systému řízení a způsobu rozdělování dotací.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo na 29. června online konferenci Zelené a digitální Česko? A co lidé …, která představí naplňování hlavních cílů evropských fondů a investičních příležitosti v novém programovém období 2021-2027.

Ztráty spojené s jarní koronakrizí jsou už z více než čtyř pětin odmazány. Na penzijních účtech účastníků třetího pilíře je již více než půl bilionu korun (507 481 mld. Kč). Celkový počet účastníků doplňkového penzijního spoření (DPS) opět čtvrtletně stoupl.

Všeobecná zdravotní pojišťovna vrátila svým klientům za prvních šest měsíců letošního roku 180 milionů Kč za doplatky, které vydali za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Tzv. ochranný limit překročilo 266 247 klientů VZP, což je o 5 % více oproti stejnému období loňského roku.

Senioři se stále setkávají s omezeními při poskytování finančních služeb. Přestože může jít o diskriminaci, stížností na znevýhodnění z důvodu věku se stále objevují. I jeden takový případ může vést k odstranění špatné praxe, jak se to podařilo v případě seniora, kterému stavební spořitelna odmítla poskytnout úvěr k financování rekonstrukce.

Ministerstvo financí provedlo měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace. Sběr dat probíhal v lednu 2020 na reprezentativním vzorku 1003 lidí v celé České republice. Výzkum navazuje na předchozí šetření v letech 2010 a 2015 a byl realizován i v dalších zemích světa.

 ​​​​​​​S návrhem na dočasné daňové zvýhodnění soukromého dárcovství fyzických osob a firem dnes v Poslanecké sněmovně vystoupil poslanec a místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer. Návrh představil společně s Lenkou Kohoutovou, předsedkyní správní rady Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP), a Markem Šedivým, prezidentem Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR), která sdružuje kolem stovky organizací pracujících převážně v sociálních službách.

Téměř jedna miliarda korun půjde sociálním službám na dofinancování zvýšených nákladů v souvislosti s COVID-19 za období od 13. 3. do 31. 5. 2020. Vláda schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na mimořádný dotační titul pro sociální služby.

Finanční rána uštědřená koronavirem nemocnicím a dalším poskytovatelům zdravotní péče ve výši 30, 5 miliardy korun, se jen tak nezacelí. Přestože resort počítá s nahrazením značné části těchto „ztrát z nutnosti“ – už nyní je jasné, že se budou utahovat opasky.

Veřejně prospěšným organizacím a řadě sociálních služeb hrozí, že v důsledku karanténních opatření budou nuceny vracet dotace na svou činnost. Důvodem je fakt, že kvůli vládním opatřením nebude řada organizací schopna naplnit původní cíle a očekávané výsledky svých projektů.

Téměř 80 procent veřejně prospěšných organizací převedlo kvůli epidemii koronaviru své zaměstnance na home office. Přes 30 procent z nich bylo nuceno uzavřít své provozovny. Vyplynulo to z rychlého průzkumu, který mezi svými členskými organizacemi provedla Asociace veřejně prospěšných organizací ČR.

V loňském roce vrátila VZP svým klientům bezmála 493 milionů korun, které zaplatili v lékárnách nad tzv. ochranný limit za započitatelné doplatky za léky. Ve srovnání s rokem 2018 jde o nárůst o více než 70 milionů korun (17 %).

Nejvyšší kontrolní úřad vydává souhrnnou zprávu o digitalizaci veřejné správy v České republice. Shrnuje v ní výsledky svých kontrol, srovnávacího šetření u subjektů veřejné správy a nechybí ani mezinárodní srovnání.

KDU-ČSL nesouhlasí s vládním návrhem rozpočtu na rok 2020, který počítá se schodkem 40 miliard korun. Podle lidovců vláda v době ekonomického růstu dostatečně neinvestuje a naopak jen nezodpovědně utrácí. „Místo toho, abychom se připravovali na horší časy, projídáme vlastní rozpočet,“ okomentoval návrh rozpočtu předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Podle průzkumu, který si v září 2019 nechala u agentury Ipsos zpracovat pojišťovna Kooperativa, má ve svém okolí 24 % Čechů člověka, který se setkal s nenadálou situací a je odkázán na ošetřování jinou osobou.

Rostoucí doba dožití a stále vyšší podíl seniorů v populaci jsou podle Svazu zdravotních pojišťoven jedny z nejsilnějších faktorů, které tlačí na náklady v českém zdravotnictví. Zatím se financování zvládá i díky konjunktuře, v dohledné době nás ale čeká otázka, kdo zaplatí rostoucí náklady.

Plánovaný způsob přidělování jednotlivých případů exekutorům stejně jako nová povinnost dlužníků hradit výdaje zaměstnavatelů spojené s prováděním srážek ze mzdy a další navrhované změny povedou k tomu, že se celý exekuční proces výrazně dlužníkům prodraží.

V Senátu se 16. září 2019 od 10:00 do 14:30 hodin uskuteční konference „Novela zákona o sociálních službách“ (viz program). Diskutovat se bude problematika sociálních služeb, včetně otázky jejich financování, plánování a personálního zajištění.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dohodly na finálním návrhu rozpočtu MPSV pro rok 2020 (viz záznam tiskové konference). Celkový rozpočet bude dle předloženého návrhu 688,2 mld.

Ombudsmanka vyřešila případ, ve kterém byla kadeřnice nejprve několik měsíců nemocná a následně nastoupila na mateřskou dovolenou, protože se blížil termín porodu. Zaměstnanci takový přechod v podstatě nezaznamenají. Žena však pracovala jako osoba samostatně výdělečná činná (OSVČ) a dostala se kvůli přechodu z nemocenské na mateřskou do konfliktu se zdravotní pojišťovnou, která po ní chtěla uhradit minimální zálohu pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje přípravu změn v oblasti sociálních služeb. Novela zákona o sociálních službách se dotkne mimo jiné problematiky financování celého systému, který bylo v minulých letech nutné opakovaně dofinancovávat.

Požadavky na rozpočet pro příští rok by znamenaly zvýšení deficitu o 20 mld. na 62 mld. Kč. Zvýšení deficitu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) v období 2,5 % ekonomického růstu „naprosto nepřijatelné“.

Systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2018 s příjmy 309,8 mld. Kč a výdaji 295,3 mld. Kč. Dosáhl tak přebytku 14,5 mld. Kč. Jedná se o nejlepší výsledek od doby ekonomické krize v roce 2009.

Stárnutí české populace bude mít v příštích letech výrazný vliv na růst nákladů na zdravotní péči v ČR a současný systém jeho financování není z dlouhodobého pohledu udržitelný. Je proto potřeba hledat řešení, jak na to systém veřejného zdravotního pojištění připravit tak, aby to v budoucnu nemělo negativní dopad na zaměstnavatele a pacienty.

Vláda na svém jednání dne 17. června 2019 schválila další postup v oblasti dofinancování sociálních služeb. Tento postup respektuje dohodu mezi MPSV, MF a Asociací krajů ČR, která je založena na kalkulaci dofinancování, kterou Asociace krajů předložila na začátku května 2019 MPSV a Sociálnímu výboru PČR.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová společně s ministryní financí Alenou Schillerovou oznámila v minulém týdnu zažehnání kolapsu sociálních služeb v ČR. Jednu miliardu korun pošle Ministerstvo práce a sociálních věcí (polovinu z vlastní kapitoly, polovinu obdrží od Ministerstva financí) a druhou miliardu korun zajistí pokračováním individuálních projektů z evropských zdrojů.

V rámci dohody o dofinancování sociálních služeb pro rok 2019, kterou 7. června 2019 představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová (ANO), má být využito 1,5 mld.

Z rozpočtu MPSV, státní rozpočtové rezervy a z evropských peněz má jít krajům a obcím na dofinancování sociálních služeb a sociální práce v roce 2019 celkem 2,5 miliardy korun. Až 1,5 miliardy přitom mohou kraje získat z Operačního programu zaměstnanost.

Poslanecká sněmovna se po dvou dnech jednání dne 30. května 2019 usnesla na třinácti bodech (viz níže), které ukládají Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu financí realizovat opatření k řešení financování sociálních služeb.

Dnes bude Poslanecká sněmovna PČR znovu projednávat dofinancování sociálních služeb. „Od roku 2008 (s výjimkou jediného roku) se situace každoročně opakuje. Na sociální služby je v rámci státního rozpočtu vyčleněna nedostatečná částka; zdá se, jako kdyby každý rok ministerstvo zkoušelo, zda to tentokrát projde.

Ve středu 29.5. se bude konat mimořádná schůze Sněmovny ke kritické situaci ve financování sociálních služeb v letošním roce – k jejímu svolání se připojili i Piráti. Chceme zamezit tomu, aby kvalifikovaní pracovníci začali odcházet jinam.

Ministerstvo financí se v tiskové zprávě ohradilo „proti snaze o přehazování zodpovědnosti za financování sociální práce“. Sociální práce je činnost vykonávaná v přenesené působnosti a jako taková je financována z příspěvku na výkon státní správy.

Deset radních pro sociální politiku pražských městských částí v čele s radní hl. m. Prahy pro sociální oblast Milenou Johnovou se v pátek chystá jednat s ministryní Janou Maláčovou o drastických škrtech v dotacích na obecní sociální práci.

Ke konci roku 2017 Registr ekonomických subjektů evidoval celkem 147 857 neziskových organizací. Podíl neziskových organizací, které vykazují nějakou aktivitu, je pouze 26,5 %. Nejnižší podíl aktivních ze všech registrovaných neziskových organizací je v Karlovarském kraji (18,3 %), Ústeckém kraji (20,5 %) a v Praze (20,8 %).

MPSV letos dalo na financování sociálních služeb 17,5 mld. Částka, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí vyčleňuje na dotace pro sociální služby, se během posledních pěti let zdvojnásobila. Ministerstvo současně připravuje novelu zákona o sociálních službách, která by měl financování sociálních služeb řešit systémově, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Komise pro sociální náležitosti Asociace krajů ČR vyzvala MPSV ČR k dofinancování sociálních služeb v roce 2019 ve výši 2 miliardy korun. Celkový chybějící objem finančních prostředků pak vyčíslila na 3,1 miliardy korun.

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolní záměr týkající se rozdělování financí na sociální služby a plnění cílů, které si MPSV v sociálních službách stanovilo. Kontrola se zaměřila na roky 2015 až 2017 (viz kontrolní závěr).

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v letech 2015 až 2017 rozdělovalo peníze na sociální služby a jak se resortu dařilo plnit cíle, které si v sociálních službách stanovil (viz kontrolní zpráva).

Nejvyšší kontrolní úřad shrnuje ve své zprávě situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnuje mimo jiné i poznatky ze tří kontrol a popisuje strategické cíle v této oblasti a jaká jsou slabá místa bytové politiky.

Ke konci října 2018 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 462,6 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 22,6 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 17,0 mld.

Počet neziskových institucí v České republice v roce 2016 vzrostl oproti předchozímu roku o 3,5 %. Mírně se snížil počet zaměstnanců těchto organizací, naopak vzrostl počet dobrovolníků, kteří odpracovali i více hodin práce.

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019, který včera schválila vláda, by mělo jít v roce 2019 na důchody 472,2 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 37,8 miliardy, zejména z důvodů rekordní valorizace důchodů, která dosáhne v průměru 918 Kč. 

Penzijní spoření už máte za sebou? Způsob výplaty si dobře rozmyslete. Při dosažení nároku na výplatu doplňkového penzijního spoření zpozorněte, možností je víc a některé jsou výhodnější. Český rozhlas se ve své anketě věnoval formě, kterou lidé volí při výběru doplňkového penzijního spoření.

Více než 1,1 miliardy korun vyčerpali v loňském roce na svoji léčbu klienti VZP, jimž lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu. Je to vůbec poprvé, co náklady největší zdravotní pojišťovny na tuto nemoc přesáhly jednu miliardu.

Úřad vlády na svých stránkách zveřejnil analýzu financování nestátních neziskových organizací ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů a hl. m. Prahy, obcí a státních fondů. Rozbor sleduje i objem veřejných zakázek poskytnutých neziskovým organizacím. 

Plánované úspory v dotacích pro nestátní neziskové organizace (NNO) v odhadované výši 3 miliardy Kč, s nimiž přišla ministryně financí Alena Schillerová, nejsou správnou cestou. Shodla se na tom místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská a členové expertní pracovní skupiny pro neziskový sektor.

S velkým zájmem poskytovatelů sociálních služeb ve Zlínském kraji se setkal seminář věnovaný právním aspektům financování sociálních služeb ve Zlínském kraji, který připravil Odbor sociálních věcí krajského úřadu pod patronátem krajské radní Michaely Blahové, zodpovědné za sociální záležitosti, rodinnou politiku a neziskový sektor.

Zhruba ve 400 případech podala v roce 2017 Bezplatná insolvenční poradna na jihu Čech pomocnou ruku lidem, kteří se ocitli ve finanční tísni. Z toho 200 insolvencí řešili klienti přímo v jejím sídle a stejnému počtu klientů ji pomohla zprostředkovat. 

Na podzim tohoto roku proběhnou po čtyřech letech další komunální volby, které vynesou do vedení měst a obcí nové či staronové zástupce. V posledních letech začíná být velmi akcentováno téma prohlubování dialogu mezi vedením obcí a jejich občany.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel v letech 2012 až 2017 (viz Kontrolní závěr z kontrolní akce 17/02 Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování).

Jak VZP postupuje při vracení částek nad limit doplatků za léky, jde-li o dítě, a kdy je termín jejich splatnosti? Do limitu započitatelné doplatky na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění jsou evidovány na tzv.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v prosinci minulého roku evidovala 93 236 důchodců s nárokem na český důchod v 88 zemích. Nejvíce důchodů (řádově desítky tisíc) putovalo v rámci Evropy – do sousední Slovenské republiky, Německa a Polska.

Ombudsman se setkává s problémy lidí, které pramení z nesprávného vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Prvním úskalím je uplatnění slevy na manžela nebo manželku a správné rozlišení příspěvků, které se započítávají do rozhodného příjmu pro účely uplatnění slevy.

Město připravilo k rozdělení částku 9, 698 mil. korun. O rozdělení dotací na sociální služby rozhodl nejvyšší orgán, tedy zastupitelstvo města. Na rok 2018 bylo v dotačním řízení předloženo 46 žádostí obsahujících 88 služeb.

Stárnutí obyvatel představuje pro města a obce v České republice nové výzvy. Demografickému vývoji musí přizpůsobovat služby, infrastrukturu i investice. Některé samosprávy se potýkají s úbytkem obyvatelstva, jiné zase s překotným populačním růstem. 

Nikdy není příliš brzy na to, začít se chystat na důchod podle vlastních představ. Shodli se na tom experti při veřejné diskuzi projektu Cena života, která se uskutečnila pod záštitou NN Penzijní společnosti.

Podle 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horské by stát by neměl společensky prospěšným organizacím házet klacky pod nohy, ale naopak co nejvíce zjednodušit podmínky pro jejich bohulibou činnost. Lídři těchto spolků jsou vystaveni organizované státní šikaně, která do budoucna může vést k tomu, že výrazně ubude organizací, které mimo jiné pracují s dětmi, seniory a nahrazují nedostatečnou péči státu o své občany, uvedla první místopředsedkyně Senátu Miluše Horská po jednání se zástupci neziskového sektoru 27.

Rada Jihočeského kraje usnesením č. 204/2018/RK-34 ze dne 15. 2. 2018 schválila postup pro vydávání stanovisek k investičním záměrům v oblasti poskytování sociálních služeb. Tento postup je určen právnickým osobám, které připravují investiční záměry v oblasti sociálních služeb a v této souvislosti budou požadovat stanovisko/vyjádření kraje jako subjektu, který vydal střednědobý plán rozvoje sociálních služeb.

Rada Jihočeského kraje usnesením č. 204/2018/RK-34 ze dne 15. 2. 2018 schválila postup pro vydávání stanovisek k investičním záměrům v oblasti poskytování sociálních služeb. Tento postup je určen právnickým osobám, které připravují investiční záměry v oblasti sociálních služeb a v této souvislosti budou požadovat stanovisko/vyjádření kraje jako subjektu, který vydal střednědobý plán rozvoje sociálních služeb.

Na Krajském úřadu Ústeckého kraje se sešel Poradní orgán hejtmana Ústeckého kraje. Na svém tradičním setkání projednával mimo jiné otázku tvorby dotačního programu pro seniory, který by sloužil zejména pro volnočasové aktivity seniorů v regionu.

Po loňském roce, který byl velmi náročný a zároveň přelomový ve financování sociálních služeb v České republice, byla letos Pardubickému kraji přiznána dotace ve výši přes 769 milionů korun. To je o 185 milionů korun více než kolik kraj obdržel na financování sociálních služeb pro rok 2017.

Rady jak zvládat dluhy a aktuální informace poskytne nejen samotným dlužníkům, ale i těm, kteří jim mají v dané situaci pomáhat nový poradenský web ministerstva spravedlnosti. Dlužníci i jejich pomocníci tak mají novou posilu. 

Od roku 2018 bude do seznamu zdravotních výkonů nově zařazena odbornost „domácí paliativní péče“. V rámci této odbornosti budou podle tzv. úhradové vyhlášky pro rok 2018 hrazeny multioborové týmy pracující podle potřeb pacienta.

Od 1. ledna 2018 se zvyšuje minimální mzda na 12 200 korun za měsíc (pro týdenní pracovní dobu 40 hodin). V důsledku toho se mění daň z příjmů fyzických osob. Daňové zvýhodnění na první dítě se zvyšuje o 150 Kč měsíčně (1 800 Kč ročně), tedy ze současných 13 404 Kč ročně na 15 204 Kč ročně, a slevu za umístění dítěte bude možné uplatnit až do výše 12 200 korun.

Svaz měst a obcí České republiky pořádá společně s právní poradnou Iuridicum Remedium semináře určené zaměstnancům obcí, kteří přicházejí do styku se seniory, kteří mají problémy s dluhy a exekucemi. Vhodné jsou také pro veřejné opatrovníky.

Od ledna do června 2017 vybrala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na pojistném na sociální zabezpečení bezmála 214 mld. Kč – 198 mld. Kč. na důchodové pojištění a 16 mld. na nemocenské pojištění.

Novela Ministerstva spravedlnosti, která vstupuje v účinnost 1. 7. 2017, se zaměřuje mimo jiné na podvodné oddlužovací společnosti, které si za své často bezcenné služby účtují vysoké poplatky.

Česká republika musí podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšit své úsilí k odhalování, vyšetřování a stíhání podplácení zahraničních veřejných činitelů. Česká republika ratifikovala Úmluvu OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů již před sedmnácti lety, avšak žádný případ podplácení zahraničních veřejných činitelů dosud nebyl stíhán.

Návrh státního rozpočtu na rok 2018 počítá s příjmy ve výši 1 292 mld. Kč, výdaji ve výši 1 342 mld. Kč a s deficitem 50 mld. Kč. Ministerstvo financí registruje nad rámec plánovaného deficitu dodatečné požadavky ve výši 97 mld.

Zdravotní pojištění má každá osoba s trvalým pobytem v ČR povinnost hradit. Existují však skupiny, za které úhradu provádí pravidelně každý měsíc stát. Tyto osoby tvoří téměř 60 % všech pojištěnců.