Míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných v produktivním věku) v OECD v prvním čtvrtletí roku 2019 vzrostla na 68,7 %. Vzrostla také míra zaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let (42,2%), která však v průběhu roku 2018 zaznamenala nejmenší nárůst a zůstává výrazně nižší než v ostatních věkových skupinách (viz graf níže).

Česká ekonomika roste, zaměstnanost je vysoká, zvyšuje se export a snižuje vládní dluh. Nedostatek zaměstnanců a malé investice do dovedností a inovací ale mohou růst zpomalit. Uvedl to generální tajemník OECD Angel Gurría, který v Praze za účasti českého premiéra představil hodnocení ekonomiky Česka (viz souhrn v češtině a angličtině). 

V posledních letech se zdravotní stav v České republice výrazně zlepšil, zejména pokud jde o střední délku života a odvratitelnou úmrtnost, jež se přiblížily k evropskému průměru. Systém zdravotní péče je založen na principu veřejného zdravotního pojištění s všeobecným pokrytím, velkorysém rozsahu hrazených služeb a významné regulační funkci Ministerstva zdravotnictví.

Ve Spojených státech je míra zaměstnanosti ve vyšším věku poměrně vysoká, konkrétně na 62 % u osob ve věku 55-64 let ve srovnání s průměrem 59 % v zemích OECD v roce 2016.

Podle OECD od roku 2015 tempo důchodových reforem v zemích OECD zpomalilo. Kanada, Česká republika, Finsko, Řecko a Polsko podle nové přehledové publikace OECD Pensions at glance 2017 („Důchody v kostce“), která se zaměřuje na hloubkovou analýzu flexibilních důchodových politik, přijaly důležité kroky, z nichž některé ruší předchozí reformy.

Zdravější životní styl, vyšší příjmy a lepší vzdělávání přispěly ke zvýšení délky života v posledních desetiletích. K jejímu růstu podle OECD přispěla také lepší zdravotní péče. Problémem je ale růst duševních a chronických onemocnění.

Česká republika musí podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšit své úsilí k odhalování, vyšetřování a stíhání podplácení zahraničních veřejných činitelů. Česká republika ratifikovala Úmluvu OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů již před sedmnácti lety, avšak žádný případ podplácení zahraničních veřejných činitelů dosud nebyl stíhán.

OECD-IOM-UNDESA International Forum on Migration Statistics 15-16 January 2018, Paris Call for papers & parallel sessions. Deadline for submission: 30 June 2017 Contact: IFMS2018@oecd.org

The International Forum on Migration Statistics (IFMS-2018) aims to mobilise expertise from a wide range of disciplines – such as statistics, economics, demography, sociology, geospatial science, and information technology – that can contribute to improve global understanding of the migration phenomenon.

Od globální finanční krize se mnoho lidí v řadě zemí potýká s prudkým poklesem životní úrovně a růstem příjmových a majetkových nerovností. V důsledku toho se pozornost tvůrců politik posouvá k řešení nedostatku rovných příležitostí, stejně jako k přenosu z(ne)výhodnění mezi generacemi. 

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala publikaci Financial Incentives for Steering Education and Training (duben, 2017), která se zaměřuje na využívání finančních pobídek ke sladění vzdělávání pracovníků s potřebami trhu práce. 

V učitelské profesi v zemích OECD tradičně dlouhodobě výrazně převládají ženy. Podíl učitelek podle OECD v posledním desetiletí rostl a v roce 2014 dosáhl na všech typech škol celkem 68 %, tj.

OECD v rámci  programu OECD Better Life Initiative uspořádala ve dnech 23. až 24. února 2017 workshop na téma měření dopadu firem a zaměstnavatelů na kvalitu života (Measuring Business Impacts on People’s Well-being) za účasti zástupců firem, neziskových organizací, akademické sféry a veřejné politiky.

Porovnejte Českou republiku s dalšími zeměmi OECD nebo OECD jako celkem. Ve webové prezentaci naleznete ukazatele z řady oblastí, včetně vzdělávání (PISA 2015, genderové studie, digitální dovednosti, TALIS, vzdělávací politika), zaměstnanosti, zdraví (střední délka života, kouření a konzumace alkoholu, výdaje na zdravotnictví, nadváha a obezita), příjmových nerovnostech a chudobě, inovacích a produktivitě (věda a technologie, digitální ekonomika, mladé firmy, produktivita práce), daních (zdanění práce, daňové výnosy), migraci (mezinárodní migrace a integrace), veřejném sektoru (výdaje na sociální účely, příjemci sociálních dávek), kvalitě života, důchodech (Pensions at Glance), obchodu, zemědělství atd.

OECD vydala publikaci Enhancing public sector efficiency and effectiveness in the Czech Republic. Podle OECD  jsou výdaje na veřejnou správu poměrně nízké a stejně také je nízká i její výkonnost.

Přístup ke kvalitnímu dostupnému bydlení je základní potřebou a klíčovým nástrojem pro dosažení řadu cílů sociální politiky, včetně snížení chudoby a posílení rovnosti příležitostí, sociálního začleňování a mobility. Potřeba bydlení často není uspokojená a značný počet lidí v zemích OECD je dnes bez domova, příliš mnoho domácností žije v nekvalitních bytech nebo náklady na bydlení jsou pro ně příliš vysoké.

Přetrvávání sociálních nerovností v oblasti vzdělávání – skutečnost, že děti bohatých a vzdělaných rodičů, mají lepší výsledky ve škole než děti z méně privilegovaných rodin – je často vnímán jako obtížně ovlivnitelnou charakteristiku vzdělávacích systémů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese nejčastější příčinou onemocnění ve  středně a vysoko příjmových zemích, což podle odhadů způsobuje Evropě ekonomické ztráty ve výši zhruba 118 miliard EUR ročně, v důsledku snížení produktivity na trhu práce, tj.

V ČR a Maďarsku jsou nejvyšší rozdíly v délce života mužů podle vzdělání, ukazuje srovnání dat z roku 2011. Publikace (stáhnout publikaci) analyzuje nerovnosti v dlouhověkosti na základě vzdělání a pohlaví v 23 zemích OECD.

Policy brief „Skills for a Digital World“ (stáhnout) se věnuje tématu digitálních dovedností. Podle OECD 56% dospělé populace nemá žádné digitální dovednosti nebo pouze dovednosti, které umožňují plnění jen nejjednodušších úkolů ve světě a prostředí s rostoucím vlivem technologií („technology-rich environment“).

OECD se podílela na jednáních poradního výboru, který zpracoval zprávu o globálních rizicích v roce 2017. Celkem 750 odborníků hodnotilo 30 globálních rizik a 13 trendů, které by je mohly zesílit nebo změnit jejich vzájemné vazby.

Publikace OECD se zaměřuje na nábor zahraničních pracovníků a analyzuje politiky zemí v oblasti migrace pracovníků.

Publikaci lze zdarma stáhnout na stránkách OECD. Publikace zahrnuje kapitoly zaměřené na kontext pracovní migrace v Evropě, zhodnocení atraktivity Evropské unie pro kvalifikované migranty, přidanou hodnotu EU v oblasti pracovní migrace, směrnice EU o migraci pracovních sil, rámec politiky EU v oblasti pracovního migrace nebo doporučení pro migrační politiku EU.

V roce 2014 rozdíl v odměňování žen a mužů v Evropské unii činil 16 %. Jinými slovy na každé euro, které si vydělal muž za hodinu, připadalo 84 centů výdělku žen (průměrný hodinový výdělek žen v průměru činí 84 % výdělku mužů).

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala publikaci Ageing in Cities (Stárnutí ve městech). Dne 30. dubna 2015 se v konferenčním centru OECD v Paříži uskutečnilo slavnostní představení této nové publikace za účasti zástupců města Brna, které se na vzniku publikace podílelo a představuje jedno z analyzovaných měst (případových studií).

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila pracovní dokument zabývající se analýzou dopadu obezity, kouření, alkoholu a souvisejících nemocí na zaměstnanost a na trh práce. Zaměřuje se na uvedené rizikové faktory životního stylu a jejich dopadem na pracovní příležitosti, mzdy, produktivitu, pracovní neschopnost, předčasné odchody do důchodu, invaliditu a pobírání invalidních důchodů atd.

První publikace nové edice OECD zaměřené na kvalifikaci a integraci imigrantů a jejich dětí. Švédsko s 16 % obyvatel narozených v zahraničí patří mezi země s největší populací imigrantů v EU.

Znečištění venkovního ovzduší může do roku 2060 vést k 6 až 9 milionům předčasných úmrtí ročně a ztrátám ve výši 1 % globálního HDP – asi 2,6 bilionu USD ročně – v důsledku nemocenské, nákladů na lékařskou péči a snížení zemědělské produkce, nebudou-li přijata opatření, uvádí analýza OECD The Economic Consequences of Air Pollution.

Podle společné publikace OECD a Evropské komise „Health at a Glance: Europe 2016“ (viz níže) předčasná úmrtí zhruba 550 tisíc lidí v EU v produktivním věku z důvodu chronických onemocnění, včetně infarktu, mrtvice, cukrovky a rakoviny stojí ekonomiky zemí EU celkem 115 miliard EUR ročně, resp.

OECD a Evropské komise „Health at a Glance: Europe 2016“ (viz níže) vydaly pravidelnou ročenku Zdraví v kostce (Health at Glance 2016) – viz shrnutí a infografika.

Digitalizace, globalizace, demografické a další změny mají dopad na organizaci práce a neustále přináší nové potřeby kvalifikace a změny dovedností.

To může vést k přetrvávajícím nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nesouladům mezi poptávkou a nabídkou, které jsou nákladné pro jednotlivce, firmy a společnost v důsledku ztráty uplatnění na trhu práce a nižší produktivitě a růstu.

Dokument představuje vybraná zjištění, která jsou založena na ukazatelích kvality života publikovaných ve zprávě „Kvalita života 2016“ (Stáhnout dokument). Viz též Report on the Measurement of Economic Performance and Social Progress.

Programy předškolního vzdělávání a péče (Early childhood education and care programmes – ECEC) se v posledních letech staly dostupnější a účast na nich se v zemích OECD zvýšila. Výsledky vzdělávání žáků ve věku 15 let lze částečně vysvětlit účastí na předškolním vzdělávání, které výrazně snižuje pravděpodobnost nízké výkonnosti v Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA).

OECD vydala publikaci Global Competency for an Inclusive World, ve které navrhuje nový přístup k hodnocení dovedností mladých lidí nezbytných pro porozumění globálním a mezikulturním tématům. Školy podle OECD stále častěji připravují mladé lidi na život v propojeném globalizovaném světě, ve kterém budou žít a pracovat s lidmi z různých prostředí a kultur.

Publikace poskytuje přehled o nejnovějších trendech a vývoji v politikách a programech finančního vzdělávání v Evropě. Popisuje stav národních strategií pro finanční vzdělávání a finanční vzdělávací programy zaměřené na různé skupiny osob a využívající různé komunikační kanály.