Průměrný věk dožití se v Česku přiblížil 80 letům, necelých 83 let u žen a 77 let u mužů (82,8 u žen a a 76,9 u mužů v roce 2023). Posledních 18 let života však většinu populace provází chronická onemocnění.

Podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP ČR) proočkovanost dětí například u spalniček klesla pod 88 %. Počet onemocnění spalničkami tak narůstá. Dramaticky však roste zejména počet případů černého kašle. Kromě toho se vlivem migrace objevují stále častěji nemoci, proti kterým se už v ČR plošně neočkuje, především tuberkulóza.

Ztučnění jater, cirhóza a rakovina jater jsou nečastějšími obtížemi s tímto orgánem, které Čechy trápí. Zatímco výskyt cirhózy je sice vysoký, ale v čase stabilní, případů rakoviny jater v čase významně přibývá.

Moderní životní styl, dlouhé hodiny strávené u obrazovek, nedostatek přirozeného světla a pohybu venku a stárnutí populace zvyšují riziko očních vad a onemocnění. Pravidelná kontrola zraku je klíčová pro včasné odhalení očních onemocnění, jako je šedý zákal, zelený zákal nebo makulární degenerace.

V Česku významně přibývá pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Podle odborníků se počet nemocných s tzv. idiopatickými střevními záněty (IBD), mezi které obě nemoci patří, vyšplhá přibližně do pěti let až na 100 000.

Zdravé ledviny přefiltrují denně stovky litrů krve. Pokud však selhávají, musí pomoci technologie – dialýza. Ta se v Česku týká přibližně 6 500 lidí. Poškozené ledviny přitom zpočátku nebolí a jejich selhání se ani nijak neprojevuje.

Nejen kardiaci, ale také diabetici, astmatici, kuřáci a osoby nad 50 let – právě ti čelí zvýšenému riziku nákazy pneumokoky. Kromě toho, že se infekcí mohou častěji nakazit, mívají také horší průběh nemoci.

Skoro 9 tisíc lidí využilo před letošním létem nabídku VZP, která jim zaplatila běžně nehrazené vyšetření kožních znamének. Hrozí totiž, že se z nich zejména při pobytu na slunci může vyvinout zhoubný nádor – melanom.