Populace České republiky zaznamenala v průběhu roku 2019 růst o 44,1 tisíce osob na 10,69 milionu (k 31. 12.). Šlo o největší přírůstek za posledních jedenáct let. Počet obyvatel vzrostl výhradně díky kladnému saldu zahraniční migrace (44,3 tisíce). Vyšší přírůstek obyvatel zahraničním stěhováním byl naposledy zaznamenán v roce 2008. Bilance přirozené měny byla záporná. Počet zemřelých převýšil počet živě narozených dětí o 131.
Přes 40 % salda zahraniční migrace připadlo na občany Ukrajiny (18,2 tisíce), druhé nejvyšší bylo saldo občanů Slovenska (4,6 tisíce) a třetí občanů Ruska (2,7 tisíce).
k populačnímu růstu nicméně nedošlo ve všech krajích. Růst počtu obyvatel zajišťovala především migrace, bilance přirozené měny byla v loňském roce kladná pouze v pěti krajích.
Početně rostlo celkem deset ze čtrnácti krajů. „Přírůstek obyvatel byl nejvyšší ve Středočeském kraji a v Hlavním městě Praze, kdy v obou případech činil téměř 16 tisíc osob. Třetí nejvyšší přírůstek obyvatel zaznamenal kraj Plzeňský, a to 5,2 tisíce osob,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Naopak ve čtyřech krajích – v Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském – se počet obyvatel v průběhu roku 2019 snížil. Úbytek byl nejvýraznější v Moravskoslezském kraji, jehož populace během roku 2019 ztratila bezmála 2,8 tisíce osob. Úbytky obyvatel ve zbývajících třech krajích se pohybovaly již jen v řádu několika set.
Na konci roku 2019 měl největší populaci, 1,385 milionu, Středočeský kraj, který se na prvním místě co do početnosti obyvatel drží již od roku 2010. Druhým nejlidnatějším krajem zůstalo Hlavní město Praha, kde počet obyvatel dosáhl 1,324 milionu osob. Meziročně neměnné zůstalo pořadí krajů podle počtu obyvatel i na dalších místech. Nejméně obyvatel mělo bydliště v Karlovarském kraji (295 tisíc) a v kraji Libereckém (444 tisíc).
S výjimkou Moravskoslezského kraje se do všech krajů během roku 2019 více lidí přistěhovalo, než se z nich vystěhovalo. Zásluhu na kladné bilanci stěhování jednotlivých krajů měla zejména zahraniční migrace. Pouze ve Středočeském kraji se na růstu počtu obyvatel stěhováním podílela z větší části migrace vnitřní, tedy pohyb obyvatel mezi Středočeským krajem a ostatními regiony Česka. Z celkového 14,4tisícového salda stěhování obyvatel Středočeského kraje zajistila vnitřní migrace přírůstek 8,4 tisíce, zatímco zahraniční migrace 6,0 tisíce.
Ve vnitřní migraci dominuje stěhování mezi Prahou a Středočeským krajem. „Z celkového objemu 89,1 tisíce stěhování mezi kraji představovala celou jednu čtvrtinu změna bydliště z Prahy do Středočeského kraje či naopak. Z Prahy do Středočeského kraje se loni přestěhovalo 14,8 tisíce osob a 7,4 tisíce osob se stěhovalo opačným směrem,“ upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Třetí nejsilnější proud obyvatel směřoval z Ústeckého kraje do Prahy a čítal 1,9 tisíce osob.
Převaha živě narozených dětí nad počtem zemřelých obyvatel byla nejvyšší v Praze (o 2,8 tisíce) a dále ve Středočeském (o 1,4 tisíce) a Jihomoravském (o 1,1 tisíce) kraji. Nepatrný přirozený přírůstek (0,1 tisíce) pak vykazovala bilance v kraji Libereckém a Pardubickém. V ostatních devíti krajích počet zemřelých převyšoval počet živě narozených dětí, nejvýrazněji v kraji Moravskoslezském (o 1,7 tisíce).
Narození, zemřelí, sňatky, rozvody, potraty
Obyvatelům ČR se během roku 2019 živě narodilo 112,2 tisíce dětí, o 1,8 tisíce méně než v roce 2018. Podíl dětí narozených mimo manželství se druhým rokem v řadě snížil, v roce 2019 dosáhl 48,2 %. Více jak třetinu rodiček představovaly ženy ve věku 28 až 32 let.
Plodnost (fertilita) zůstala v roce 2019 na obdobné úrovni jako v roce 2018. Dle předběžných výsledků dosahovala 1,71 až 1,72 dítěte na jednu ženu. V pozadí nižšího počtu narozených tak stojí změny ve věkové struktuře žen v reprodukčním věku.
Počet zemřelých v roce 2019 dosáhl 112,4 tisíce. Nejvíce lidí zemřelo v zimě (nejvíce v lednu 10,4 tisíce) a nejméně v létě, konkrétně v září (8,7 tisíce). Nejvíce zemřelých bylo ve věku opět 85–89 let (celkem i u žen). U mužů převažovali stejně jako v předchozích čtyřech letech 70–74letí.
Před dosažením jednoho roku věku zemřelo celkem 288 dětí. Kojenecká úmrtnost se meziročně nezměnila, zůstala na úrovni 2,6 ‰.
V průběhu roku 2019 bylo obyvateli Česka uzavřeno 54,9 tisíce sňatků. Počet sňatků se zvýšil šestým rokem v řadě, více sňatků bylo jak u svobodných, tak u rozvedených a ovdovělých osob.
V roce 2019 bylo registrováno 24,1 tisíce rozvodů. Větší část rozvodů, 59 %, ukončila manželství, kde žily nezletilé děti. Celkem bylo zasaženo rozvodem 22,6 tisíce nezletilých dětí.
Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 4 letech od uzavření manželství.
Podle předběžných údajů bylo během roku 2019 evidováno 31,8 tisíce potratů, o 1,2 tisíce méně než v roce 2018. Čtyřicet procent potratů bylo samovolných (12,7 tisíce), 56 % indukovaných (17,7 tisíce) a ve 4 % šlo o ukončení mimoděložního těhotenství (1,3 tisíce).
Pětina umělých přerušení těhotenství byla indukována ze zdravotních důvodů. U samovolných potratů převládaly ženy bezdětné, zatímco u indukovaných potratů byly nejpočetnější ženy se dvěma živě narozenými dětmi.
Zdroj: ČSÚ