Doporučení Evropské komise pro české zdravotnictví a doporučení odborového svazu Evropská komise vydala doporučení pro Českou republiku v rámci tzv. Evropského semestru, které se věnuje, mimo jiné, také českému zdravotnictví. Komise radí Česku, aby se v kontextu koronavirové krize do budoucna zaměřilo na odolnost zdravotnického systému, dostatek pracovníků nebo elektronizaci. Odborový svaz již v březnu a dubnu zpracoval k původnímu vládnímu materiálu doporučení, která naleznete níže jako soubory ke stažení. Některá naše doporučení se od doporučení komise neliší. Důležité ovšem je, aby je někdo akceptoval a převzal.
Doporučení Evropské komise pro české zdravotnictví a doporučení odborového svazu
Evropská komise vydala doporučení pro Českou republiku v rámci tzv. Evropského semestru, které se věnuje, mimo jiné, také českému zdravotnictví. Komise radí Česku, aby se v kontextu koronavirové krize do budoucna zaměřilo na odolnost zdravotnického systému, dostatek pracovníků nebo elektronizaci.
Odborový svaz již v březnu a dubnu zpracoval k původnímu vládnímu materiálu doporučení, která naleznete níže jako soubory ke stažení. Některá naše doporučení se od doporučení komise neliší. Důležité ovšem je, aby je někdo akceptoval a převzal.
Připomínky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR k materiálu Národní program reforem České republiky (NPR) pro rok 2020, verze ze dne 9. 4. 2020
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR považuje přístup Ministerstva zdravotnictví a potažmo české vlády v oblasti rozpracování cílu Národního programu reforem České republiky (NPR) pro rok 2020 v oblasti zdravotnictví za šokující.
(NPR) je strategickým dokumentem vlády České republiky (ČR) v oblasti hospodářské a sociální politiky. Jeho cílem je formulace klíčových opatření vedoucích k prosperitě a udržitelnému růstu, přičemž předkladatelé dle našeho názoru naprosto ignorují fakt, že základem prosperity a udržitelného růstu je zdravá společnost a zdraví občané. V kontextu pandemie COVID-19 a současných výzev je naprosto nepochopitelné, že se zdravotnictví věnuje pouze několik málo odstavců a předkladatel vůbec nevzal v potaz makroekonomické dopady pandemie na oblast zdravotnictví a zcela rezignoval na řešení udržitelnosti a dostupnosti zdravotní péče v roce 2021. V kontextu této skutečnosti trváme na všech zásadních připomínkách, které jsme předložili k první verzi NPR stav ke dni 10. 3. 2020.
Pro udržitelnost dostupné a kvalitní zdravotní péče pro příští rok navrhujeme, aby financování zdravotnictví pro rok 2021 bylo velmi významně posíleno a to skokovým navýšením platby státu za jeho pojištěnce.
Navrhujeme, aby se vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, se stanovil pro rok 2021 jako 50 % aktuální průměrné mzdy.
V současné době víc než kdy jindy vyplývá na povrch důležitost kvalitního a dostupného zdravotnictví. Jen díky dostatečnému materiálnímu, a hlavně nepředstavitelnému personálnímu nasazení zdravotníků se daří českému zdravotnictví relativně úspěšně bojovat se současnou pandemií COVID-19. Ovšem v situaci, kdy je rezort zdravotnictví dlouhodobě těžce podfinancovaný, je tento stav dlouhodobě neudržitelný. Návrhem, který předkládáme, chceme dostat Českou republiku mezi země EU, které vydávají na zdravotnictví průměrně okolo 9 % HDP a také chceme tímto návrhem ukončit období stále se rozevírajících nůžek mezi výší vyměřovacího základu na veřejné zdravotní pojištění u státních pojištěnců, osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Připomínáme, že vládními a parlamentními zásahy meziročně dlouhodobě vzrůstá nepoměr vyměřovacích základu státních pojištěnců OBZP a OSVČ, což je nepřijatelné.
Systém českého zdravotnictví je ve světě vnímán jako jeden z nejefektivnějších, nicméně odbory i mezinárodní organizace, jako například OECD, upozorňují na dlouhodobou finanční neudržitelnost tohoto stavu. Zvýšení vyměřovacího základu pojistného na veřejné zdravotní pojištění u státních pojištěnců a jeho výpočet dle stejných pravidel jako u minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných vidíme jako jednu z cest, jak zvýšit objem financí ve zdravotnictví v poměru k HDP.
Náš návrh počítá s navýšením plateb za státní pojištěnce, které odpovídá navýšení zhruba 1,6 % HDP. Díky tomuto navýšení bychom se tak přiblížili ve financování zdravotnictví k vládou dříve deklarované úrovni 9 % HDP. Připomínáme, že rozvinuté evropské země se dnes pohybují na úrovni okolo 10 % HDP. Náš návrh proto považujeme, zvlášť pak v této nelehké době, za logický krok vedoucí k zabezpečení fungování českého zdravotnictví na minimálně stávající úrovni. Jsme přesvědčeni, že díky tomuto kroku budeme do budoucna připraveni na případné další epidemie a pandemie.
Připomínáme, že zvýšení objemu financí ve zdravotnictví je zásadní nejen pro zvládnutí pandemie COVID-19, ale také pro aplikaci systému úhrad prostřednictvím DRG a vytvoření sociálně zdravotního pomezí, které je pro další vývoj stárnoucí populace zásadním předpokladem pro plnohodnotný život seniorů.
V Praze 13. dubna 2020
Bc. Dagmar Žitníková
Předsedkyně OSZSP ČR
Připomínky OSZSP ČR k materiálu Národní program reforem České republiky 2020
- pracovní verze, stav k 10. 3. 2020
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče sleduje především sociální politiku a politiku v oblasti zdravotnictví. Z těchto důvodů se vyjádříme především k těmto dvěma okruhům.
Zdravotnictví:
Úvodem stejně, jako v předcházejících letech konstatujeme, že materiál je spíše popisný a v určitých oblastech ho opět nepovažujeme za dostatečně zpracovaný. Je naprosto neuvěřitelné, že zvláště v oblasti zdravotnictví, kde jsme nyní v situaci pandemie koronaviru je téma zpracováno velmi stručně a úzce. Z materiálu dokonce zmizela část, která byla v materiálu uvedena v loňském roce – stabilizace zdravotnických pracovníků. A přitom se nedostatek všeobecných sester, ošetřovatelek, sanitářů a lékařů meziročně nelepší, situace je stále kritická. Nemocnice zavírají části oddělení, z důvodu nedostatku personálu omezují poskytování zdravotní péče. Připomínáme, že zdravotnický systém a jeho dostupnost jeden ze základních předpokladů k udržení sociální soudržnosti a naplnění cílů v rámci strategie Evropa 2020.
V kontextu původního materiálu české vlády z let 2010 a současné situace chceme připomenout zásadní připomínky odborů k tehdejší, vládou pojaté, strategii Evropa 2020. V kontextu uplynulých deseti let a současné situace se naprosto jednoznačně prokazuje, že naše stanoviska, z velké části poměrně přesně predikovaly vývoj situace. Jsme také přesvědčeni, že je hlavně zásluhou odborů, že systém stále funguje na základě principů solidarity. Připomínáme, že odbory v průběhu prvních let Strategie Evropa 2020 tvrdě vystupovaly proti záměrům pravicové vlády změnám pojišťovenského a zdravotnického systému, omezení solidarity a rušení lůžek v nemocnicích. Situace ve zdravotnictví z hlediska dostupnosti a kvality zdravotní péče by byly zcela jiná, pokud by byly realizovány pravicové reformy omezující solidaritu a kladoucí důraz na rozšíření trhu ve zdravotnictví nemohou fungovat. Velká část reforem nebyla realizována, nicméně systém se měnil a dopady změn můžeme pocítit všichni. Za nejpalčivější problém stále považujeme nedostatek finančních prostředků v systému a nedostatek zdravotnického personálu. Odbory k řešení obou problému opakovaně předkládaly komplexní návrhy, bohužel na ně nikdo nereagoval, a proto považujeme za nezbytné je připomenout i zde.
Za naprosto nezbytné pro udržení a rozvoj systému zdravotní péče v České republice považujeme zvýšit objem financí v Českém zdravotnictví minimálně na úroveň vyspělých zemi OECD, tj. na 9 % HDP. České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Zatímco vyspělé země investují do zdravotnictví v průměru 9 % HDP (průměr OECD, průměr EU je 9,90 % HDP, př. okolních zemí Německo: 11,1 % HDP, Rakousko: 10,8 % HDP) v ČR je to okolo 7 % HDP. Trváme na názoru, že pokud se nedostaneme ve financování alespoň na průměr zemí OECD – na výdaj 9 % HDP, je současná úroveň poskytované zdravotní péče neudržitelná. Vládě jsme opakovaně navrhovali také prostředky k dosažení cíle – alokovat do zdravotnictví 9 % HDP. Za odbory navrhujeme:
Zvýšit platby státu za státní pojištěnce minimálně na úroveň osob bez zdanitelných příjmů, kdy vyměřovacím základem bude minimální mzda. V ČR je 5,5 milionu státních pojištěnců. Zdravotní pojištění za ně platí stát, částka je naprosto nedostatečná a to i v kontextu skutečnosti, že státní pojištěnci spotřebovávají podstatnou část zdravotní péče. Finanční prostředky zdravotnictví chybí, 4,5 milionu výdělečně činných obyvatel musí zajistit většinu financí na zdravotní péči pro 10 milionů obyvatel. Dále jsme také mj. opakovaně navrhovali vyšší daně z tabáku a alkoholu s tím, že jejich část bude alokovaná do příjmů zdravotního pojištění.
Souhlasíme s částí materiálu, ve které vláda sděluje, že zásadním opatřením pro zvýšení efektivity poskytování zdravotní péče zůstává nadále systém pro lůžkovou péči CZ-DRG (Diagnoses Related Group System). Nicméně nechápeme, jak lze vůbec do materiálu uvést, bez návrhů na zabezpečení financí, předpoklad, že systém CZ-DRG bude plně implementován do úhradových mechanismů akutní péče v roce 2021. Připomínáme, že podle původních propočtů předkladatelů systému by jeho úplná aplikace představovala náklad ve výši okolo 90 mld. korun. Po různých modifikacích a úpravách je nyní odhad potřeby dalších financí asi 30 mld. Odbory dlouhodobě narovnání úhrad za poskytování zdravotní péče podporují a právě i náš návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce by tento, tolik potřebný krok, umožnil.
Za zásadní prvek pro poskytování kvalitní a dostupné zdravotní péče považujeme personální stabilizaci zdravotnictví. Za závažný problém považujeme nedostatek zdravotnického personálu, který omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Velmi alarmující je, že nedostatek personálu a jeho přetěžování umožňují právní normy. Personální vyhláška, kterou se stanoví minimální počty pracovníků ve směnách, umožňuje, aby jedna sestra pečovala až o 45 pacientů. Obrovské fyzické a psychické přetížení sester, neexistující benefity, to vše vytváří předpoklady pro odchod zdravotníků z nemocnic. U lékařů je problém s porušováním zákoníku práce a obrovským objemem přesčasů.
Návrhy odborového svazu na personální stabilizaci zdravotnických pracovníků:
- Návrh na odstranění diskriminace v odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví, který lze provést úpravou zákoníku práce – dlouhodobě navrhujeme sjednocení odměňování zdravotnických pracovníků bez ohledu na právní formu lůžkových zdravotnických zařízení. Rozdíl mezi platy a mzdami zaměstnanců, kteří mají regulované povolání dnes měsíčně přesahuje částku 10 000 Kč a vede k nežádoucí migraci zdravotníků.
- Plošné navýšování platových a mzdových tarifů pro všechny zaměstnance nemocnic
- Navýšení příplatku za směnnost a jeho rozšíření na všechny kategorie zdravotnických pracovníků.
- Návrh na sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků
- Návrh na jednorázové odškodnění při pracovním úraze, nebo nemoci z povolání
- Návrh na zabezpečení rodiny pozůstalých při úmrtí zaměstnance při smrti následkem pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání
- Odchodné pro zdravotnické pracovníky
- Výsluhový příspěvek, který bude vyplácen již po odpracování určitého počtu let (15) – již v průběhu zaměstnání.
- Návrh na vytvoření právního prostředí, které umožní zdravotnickým pracovníkům dřívější odchod do důchodu bez krácení výše důchodů
- Návrh na zvýšení zdravotníků prostřednictvím využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti – zřízení Společensky účelných pracovních míst – vyhrazené podle § 113, zákona č. 435/2014 Sb., o zaměstnanosti), nebo speciálních dotačních titulů.
- Návrh na zřizování předškolních zařízení, případně dětských skupin pro děti při jednotlivých zdravotnických zařízeních a to buď s nepřetržitým, nebo prodlouženým provozem.
Z návrhů odborů nebylo zatím realizováno téměř nic, mimo dětských skupin a zavedení psychosociální intervenční služby, která vzhledem k tomu, že byla realizována v návrzích výše není uvedena.
Za odbory jen krátce a obecně co dále navrhujeme a kde vidíme problémy:
Navrhujeme:
- posílení primární péče,
- elektronizaci zdravotnictví,
- důraz na prevenci a preventivní politiku. Je bezpodmínečně nezbytné řešit ochranu veřejného zdraví a zvýšit počty odborníků v hygienické službě a na zdravotních ústavech a to alespoň na úroveň roku 2000. Není možné dál omezovat a rušit činnosti, které mají dopady na veškeré obyvatelstvo,
- zvýšení kapacit školských zařízení vzdělávajících zdravotnické profesionály,
- zvyšování příspěvků OSVČ na zdravotní pojištění
- podporu zdravého životního stylu.
Zásadní výhrady máme k připravované reformě psychiatrické péče. Nesouhlasíme s proklamacemi MZ, že reforma je slibná. Z našich poznatků z praxe máme nyní odlišné informace a dokonce i aktéři připravované reformy připouštějí, že není na reformu připraven terén a především dostatek sociálních služeb, financování po skončení projektu a dostatek personálu.
Dle našeho názoru je pro další fungování zdravotnictví bezpodmínečně nutné vrátit se k celkové koncepci zdravotnictví, stanovit síť lůžkových zdravotnických zařízení a zdravotnictví alespoň metodicky centrálně řídit.
Závěrem k problematice zdravotnictví požadujeme, aby byl bod „Výdaje na zdravotnictví“ rozpracován a aby vláda i v souvislosti se stávající pandemií konkretizovala, co chce ve zdravotnictví realizovat.
Sociální oblast:
K jednotlivým právním předpisům ze sociální oblasti a sociálních služeb zpracováváme konkrétní připomínky a vždy očekáváme jejich vypořádání.
Systémově doporučujeme podrobněji zpracovat jednotlivé záměry, které dnes obsahují nejrůznější strategie. Z hlediska zajištění soudržnosti společnosti považujeme za zásadní zabezpečit pro lidi v případě nouze dávky, které jim zaručí důstojný život. Nemáme filozofický problém s návrhem vázat určité dávky na stanovené podmínky. Za zásadní opatření považujeme zabezpečení bydlení. ˇ
OSZP ČR má výhrady k novele zákona o sociálních službách. Navrhované změny nejsou podrobně prodiskutované, k návrhu zákona je více než 2 000 připomínek, z nichž některé zásadní nejsou vypořádané. Obavy máme i z nového způsobu financování. Personální standardy, přes které by měly jít finanční toky, nejsou vytvořené, nevíme jak je MPSV nastaví. Velkým problémem je, že se nemění systém dotací, finance do sociálních služeb nebudou nárokové. Zásadní požadavek odborů byl, aby se náklady sociálních služeb promítly do mandatorních výdajů státního rozpočtu. Bez naplnění této podmínky nelze docílit stabilitu ve financování sociálních služeb.
Souběžně dlouhodobě upozorňujeme na problém zabezpečení seniorů a potřebných v domácím prostředí. Chybí sociální služby v terénu, které by pomohly neformálním pečujícím zvládnout péči v přirozeném prostředí.
Zatím se nedaří ani v oblasti nastavit sociálně-zdravotní pomezí. Velkým problémem je výše objemu financí, které jsou do sociálních služeb alokované a také to, že jsou stále omezeny platby za ošetřovatelkou péči a to zvláště v zařízeních sociálních služeb, kde je tato péče nezbytná.
V Praze 16. března 2020
Dagmar Žitníková
Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR