Zhruba 70 % zhoubných nádorů plic vzniká v souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), varují lékaři. Rakovina plic se může u pacientů s touto nemocí rozvinout až pětkrát častěji ve srovnání se zdravou populací. Časnou diagnostiku může zlepšit národní screening plicní rakoviny. Při příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci to uvedli plicní lékaři.
Čísla jsou podle nich alarmující. Jen na chronickou obstrukční plicní nemocí se totiž nyní u specialistů dlouhodobě léčí asi 250.000 lidí a dalších 450.000 o tom, že nemoc má, neví.
Pneumologové tradičně organizují pro širokou veřejnost přednáškovou konferenci s názvem “Den pro zdravé plíce“. Letos se koná 19. listopadu od 9.00 do 13.00 hodin. Je možné sledovat ji online na webu spolku („Aktuality/Přednáškový den“).
Chronická obstrukční plicní nemoc propuká často desítky let před tím, než ji člověk plně pocítí
Nemoc propuká často desítky let před tím, než ji člověk plně pocítí, do té doby je prakticky neviditelná. Podobně je tomu s rakovinou plic. Ta má sice rychlejší postup, ale projevuje se také velmi pozdě, až v době, kdy se nedá operovat, říká docent Koblížek, přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové.
Předpoklady k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci se datují už do dětství, někdy jsou vrozené nebo způsobené kouřením matky v těhotenství či tím, že se dítě narodí nedonošené. Vývoj plic ovlivňují i dětské nemoci, astma či dokonce obezita.
„Nemoc se zkrátka chystá léta před tím, než ji jedinec pocítí. Buňky v oblasti malých dýchacích cest se začínají chovat podivně kolem 30. roku věku a to, zda a kdy nemoc propukne, lze mezi 25. a 30. rokem věku velmi pravděpodobně preventivně ovlivnit. Pomáhá sport, zdravý životní styl, udržení normální tělesné hmotnosti a řádné doléčení respiračních infekcí nebo astmatu, zkrátka vše, co umožní plicím zdárně fungovat a dobře se vyvíjet,“ vysvětluje docent Koblížek, přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové.
Chronické nenádorové plicní nemoci, zejména chronická obstrukční plicní nemoc, ale třeba i idiopatická plicní fibróza, zhoršují léčbu plicních nádorů. Ubírají možnosti, jak nemocného operovat. Plicní fibróza navíc omezuje či znemožňuje možnost ozáření i cílené léčby.
Časnou diagnostiku může zlepšit národní screening plicní rakoviny
Obě nemoci jsou záludné, protože se zpočátku téměř nijak neprojevují. Právě kvůli souvislosti a propojení obou nemocí plicní lékaři chtějí sledovat v rámci unikátního národního screeningu rakoviny plic i chronickou obstrukční plicní nemoc.
„Každý třetí ‚zdravý‘ člověk nad 40 let, který trpí dušností při chůzi do schodů a předtím alespoň deset let kouřil, má podle našich výsledků dosud nerozpoznanou a neléčenou chronickou obstrukční plicní nemoc”, říká Koblížek,
Dosud probíhající pilotní program zaměřený na časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci jasně ukázal, že u 55letých a starších osob s 20letou historií kouření cigaret a s dechovými obtížemi při běžné fyzické zátěži je dosud neviditelná CHOPN přítomna dokonce v 54 % případů. A právě takoví pacienti zároveň splňují podmínky vstupu do chystaného screeningového programu zaměřeného na časnou diagnostiku plicní rakoviny.
„V blízké budoucnosti je tak logické uvažovat o efektivním propojení projektu časného záchytu chronické obstrukční plicní nemoci s novým screeningem,“ doplňuje specialista na plíce.
V praxi jde o to, že plicní lékař kromě cíleného pátrání po plicním nádoru jednorázově provede nebolestivé vyšetření plicních funkcí.
Podle předsedkyně plicních lékařů profesorky Martiny Koziar Vašákové by toto sledování dalo lékařům šanci zasáhnout včas a obě nemoci zastavit nebo zpomalit.
“Od ledna startuje národní screening plic, kterým by měly projít desítky tisíc rizikových osob. A protože pro vznik a vývoj plicního karcinomu platí podobná rizika jako pro chronickou obstrukční plicní nemoc a idiopatickou plicní fibrózu, budeme ve screeningu sledovat tyto nemoci společně,“ říká profesorka Koziar Vašáková.
Plicního lékaře mohou lidé mezi 55 a 74 lety kontaktovat přímo
Lidé nemusí na nic čekat, a pokud jim je mezi 55 a 74 lety a pravidelně kouřili nebo dosud kouří, mohou kontaktovat plicního lékaře napřímo a ten posoudí, zda by měli vyšetřením projít.
„Vyhledat plicního lékaře si mohou vyhledat na stránkách plicních lékařů”, říká primářka Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.
Nemoc u dosud zdravých může způsobit kouření, práce nebo dlouhodobý pobyt ve znečištěném prostředí
CHOPN může vzniknout také u dosud zdravých, geneticky nezatížených lidí, kteří si ji přivodí kouřením, prací nebo dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí. Těm, kteří mají k nemoci předpoklady z dětství, je toto chování o to více nebezpečné. Postup nebo rozvoj nemoci však lze zastavit či oddálit, pokud se člověk z rizikových faktorů co možná nejdříve vymaní.
„Pacient sice nedokáže ovlivnit, co se mu stalo v minulosti, když byl malý, ale to, jestli kouří a kde pracuje, ano. U 20–30 % pacientů je CHOPN ovlivněn povoláním,“ říká docent Koblížek.
Průměrný věk českých pacientů, u nichž lékař nemoc potvrdí, se pohybuje mezi 66 a 67 lety.
„V české výzkumné databázi je již osm let sledováno bezmála 800 CHOPN nemocných. Špatnou zprávou je, že asi polovina z nich během sledování umírá v přímém důsledku CHOPN a komplikujících onemocnění,“ dodává.
„Cílem výše popsaného programu je nemoc nalézt co nejdříve a snažit se zabránit jejímu postupu – nejefektivnější je co nejpřísnější zabránění vdechování škodlivých látek.“
Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) pořádal v předchozích letech veřejná měření funkce plic v obchodních centrech a organizoval dny otevřených ambulancí, aby zachytil ty, kteří o své nemoci ještě neví.
„Loni ani letos však kvůli pandemii tyto aktivity uskutečnit nemůžeme. O to více spoléháme na screening, který pomůže zachytit řadu jiných plicních nemocí včetně CHOPN,“ uvádí docent Norbert Pauk, přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka.
Základní materiály o CHOPN i o dalších plicních nemocech lidé dostanou také na informačních stanovištích v obchodních centrech v Praze, Hradci Králové a Olomouci – při dodržení všech epidemiologických opatření. Další informace jsou k dispozici také na www.denchopn.cz.
Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)
Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.
Ke stažení:
