Stejně jako loňské říjnové číslo Fóra sociální politiky zabývá se i letošní 5. vydání sociálně politickými dopady koronavirové pandemie. V novém čísle si můžete například přečíst o dopadech pandemie covidu-19 na zaměstnanost osob starších 50 let v evropských zemích, poskytování poradenské a sociální práce lidem bez domova s akcentem na jejich pracovní uplatnění nebo dopadech pandemie na sólo rodiče (recenze).

První recenzovaný článek nynějšího vydání pojednává o dopadech pandemie covidu-19 na zaměstnanost osob ve věku nad 50 let v evropských zemích. Analýza zjistila mimo jiné to, že pandemie měla negativní dopad na zaměstnanost starších osob menší než u mladších pracovníků.

Druhá recenzovaná stať se věnuje dopadům koronavirové pandemie na míru účasti v nových polských zaměstnaneckých penzijních fondech. Zjišťuje, že v rozporu s původními předpoklady iniciátorů reformy se zaměstnanecké penzijní fondy zatím neprosadily, nebo do července 2021 vstoupila do nových fondů pouze o něco více než čtvrtina potenciálních účastníků.

Také třetí recenzovaný článek nabízí srovnání se zahraniční praxí, tentokrát výslovnou komparací: analyzuje koordinace činností vedoucích k uplatnění lidí bez domova na primárním či sekundárním trhu práce v ČR a ve Spolkové republice Německo. Pro danou domácí problematiku autorky pokládají za nezbytné konkrétní vymezení kompetencí v poskytování sociální práce mezi Úřadem práce ČR a sociálními odbory místních samospráv

Poskytování poradenské a sociální práce lidem bez domova s akcentem na jejich pracovní uplatnění (Helena Marešová − Marie Táborská − Noemi Roupcová)

Článek mapuje aktuální situaci lidí bez domova v ČR, kteří jsou zároveň klienty Úřadu práce ČR. Zaměřuje se na analýzu stávající situace v koordinaci činností vedoucích k uplatnění lidí bez domova na primárním či sekundárním trhu práce. Se vznikem Generálního ředitelství Úřadu práce ČR (ÚP ČR) byl významně změněn do té doby realizovaný systém koordinace a evaluace těchto činností a částečně se přiblížil systému, který je dlouhodobě uplatňován ve Spolkové republice Německo. Proto byla do článku zařazena krátká komparace obou systémů, v níž jsou akcentovány zejména prvky nabízející možné příklady dobré praxe využitelné i v našich podmínkách. Výsledky komparace ukazují zejména deficity v oblasti organizačních a metodických pravidel a s nimi spojenou absenci funkčního modelu koordinace a evaluace realizovaných poradenských a sociálních služeb. Pro efektivní realizaci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti ve vztahu k lidem bez domova je nezbytné vyjasnit hranici a konkrétně vymezit kompetence v poskytování sociální práce mezi ÚP ČR a sociálními odbory místních samospráv.
Klíčová slova: osoba bez domova, sociální práce, sociální služby, úřad práce

Dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost osob starších 50 let v evropských zemích (Lenka Lakotová)

Článek se zabývá dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost osob ve věku nad 50 let v evropských zemích. K analýze jsou použita data z databáze SHARE. Jedná se o mikroekonomická panelová data získávaná dotazníky z výběrových šetření z let 2004 až 2020 (v 8 výzkumných vlnách). Dopady pandemie jsou zjišovány s využitím regresní analýzy. Výsledky regresních modelů jsou dále ověřeny provedením analýzy dat z databáze Eurostat. Z výsledků analýzy vyplývá, že pandemie měla významný dopad na zaměstnanost. Nicméně negativní dopad na zaměstnanost starších osob byl nižší než dopad na mladší pracovníky. Z osob ve věku nad 50 let vychází největší pokles zaměstnanosti pro osoby ve věku 50−54 let, s rostoucím věkem se pokles zaměstnanosti v důsledku pandemie snižuje. Dále podle analýzy vychází v průměru pro evropské země nižší negativní dopad pandemie na zaměstnanost žen než na zaměstnanost mužů, statisticky významný je však tento efekt pouze pro osoby starší 55 let.
Klíčová slova: zaměstnanost, diskriminace, analýza panelových dat, pandemie koronaviru

Zdroj: VÚPSV