Česká republika se v evropském kontextu řadí k zemím s nejnižším podílem bezdětných žen. Dosavadní bezdětnost označili za jednoznačně svobodnou volbu pouze tři z deseti respondentů ve věku 25 až 44 let. Pouze jeden z deseti si žádné děti nepřeje. Někdy v budoucnu by se chtělo stát rodičem sedm z deseti bezdětných Češek a Čechů ve věku 25 až 44 let. Vyplývá to z analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí “Bezdětní a postoje k rodičovství“(VÚPSV, 2021).
Mezi ženami narozenými ve 40. a 50. letech minulého století zůstalo bezdětných jen kolem 5 %, u mladších generací se však tento podíl zvyšuje.
Historicky nejvyšší, téměř pětinový podíl bezdětných má být podle prognóz u žen narozených v první polovině 80. let. V generacích mladších by to měla být zhruba každá desátá.
Za vůbec nejdůležitější předpoklady pro rodičovství považují možnost samostatného bydlení a dobrý partnerský vztah.
Bezdětnost je svobodnou volbou pouze pro tři z deseti bezdětných
Dosavadní bezdětnost označili za jednoznačně svobodnou volbu pouze tři z deseti respondentů ve věku 25 až 44 let. Pouze jeden z deseti si žádné děti otevřeně nepřál (ostatní o tom buď zatím neměli představu nebo děti mít nemohou).
Bezdětnost je silně korelována s partnerskou situací. Bezdětní mající v době výzkumu partnera/partnerku byli v naprosté většině nesezdaní. Oddělené bydlení partnerů bylo spíše nedobrovolné, vynucené různými okolnostmi, zejména nepříznivou finanční situací a nedostupností vhodného bydlení. To přispívá k výraznějšímu odkladu rodičovství.
Ani singles však nebyli se svým současným statusem spokojeni, neboť tři čtvrtiny z nich by rády navázaly nový partnerský vztah. Překážku však spatřovaly v málo příležitostech k seznámení, mezi další důvody patřilo v době výzkumu upřednostňování zálib, pracovní seberealizace byla zdůrazňována více mezi vzdělanějšími respondenty.
Bydlení a dobrý vztah jsou na prvním místě, poté zachování příjmů a zaměstnání
Za vůbec nejdůležitější předpoklady pro rodičovství respondenti ve věku 25 až 44 let považují možnost samostatného bydlení a dobrý partnerský vztah ověřený společným soužitím před případným sňatkem či narozením dítěte.
Mezi další podmínky, které by měly být před založením rodiny naplněny, patří také dostatečný příjem k tomu, aby jeden z rodičů mohl zůstat s dítětem doma, a rovněž shoda na tom, že na péči o dítě se budou podílet oba partneři.
Za poměrně důležité, ale již s nižší intenzitou, pokládali respondenti podmínku skloubení pracovních povinností s péčí o dítě mladší nebo starší tří let, zachování určitého standardu životní úrovně i po narození dítěte a rovněž získání pracovních zkušeností před narozením dítěte
Doporučení pro rodinnou a sociální politiku
Na základě výpovědí respondentů jak v kvantitativním, tak v kvalitativním šetření výzkumnice doporučují mimo jiné zlepšit podmínky zaměstnávání rodičů malých dětí, především podpořit a vhodně nastavit flexibilní formy práce a rovněž posílit záruky návratu rodiče po rodičovské dovolené do původního zaměstnání.
Doporučení:
- Zvýšit obecnou informovanost o opatřeních rodinné politiky. S tím souvisí i důraz na jejich dlouhodobost a předvídatelnost případných změn.
- Zlepšit dostupnost bydlení pro mladé lidi, aby mohli založit vlastní domácnost.
- Posílit pozici mladých lidí na trhu práce tak, aby byli finančně soběstační.
- Podpořit flexibilní formy práce jako součást opatření slaďování práce a rodiny.
- Zaručit návrat do původního zaměstnání rodiče po rodičovské dovolené.
- Zajistit dostatečnou nabídku služeb péče o děti v předškolním věku.
- Zamezit výraznému poklesu příjmu domácnosti v době, kdy jeden z rodičů pečuje o děti (např. rodičovským příspěvkem, peněžitou pomocí v mateřství, otcovskou poporodní péčí).
Viz též další publikace.
Zdroj: VÚPSV