V České republice alespoň občas pomáhá někomu blízkému z důvodu stáří, dlouhodobé nemoci či zdravotního postižení každý pátý dospělý Čech (21,5 %). To představuje 1,8 milionu osob. Intenzivní dlouhodobou kompletní péči, která významně negativně dopadá i na jejich vlastní život, poskytuje 400 tisíc osob. Dalších 600 tisíc osob je zapojeno do středně náročné péče, tu se často snaží skloubit s pracovními povinnostmi. Pomoc dalších 800 tisíc osob pak je nejméně náročná a odehrává se v rámci běžné rodinné reciprocity. Vyplývá to z reprezentativního dotazníkového šetření, které zadal Fond dalšího vzdělání (FDV) v rámci projektu, který má pomoci rodinným pečujícím. Šetření se uskutečnilo na jaře 2018 v populaci ve věku 18 a více let. Cílem šetření bylo zmapovat zkušenosti a postoje české populace k tzv. neformální péči.  Kompletní výstupy jsou obsaženy v závěrečné zprávě z dotazníkového šetření.

Počet osob, které pečují o své blízké, kteří potřebují podporu z důvodu stáří, zdravotního postižení či dlouhodobé nemoci, není v ČR sledován. “Výsledky ukazují, že do péče je v ČR zapojeno významně více osob, než udávaly dosavadní expertní odhady,” uvedla Jindra Dienstbierová z Fondu dalšího vzdělávání.

Nejvíce pomoci pečující věnují svým rodičům či rodičům partnera (48 % z poskytované péče), prarodičům (16 %) a partnerům (14 %). Mezi pečujícími převažují ženy, tvoří 62 % pečujících osob, péče žen je přitom v porovnání s muži náročnější.

Dvě třetiny lidí si myslí, že péče by se měla poskytovat doma

Výstupy šetření vypovídají také o postojích české populace k neformální péči. Domácí péče se těší podpoře české veřejnosti, 66 % respondentů si myslí, že by péče o staré a nemohoucí měla probíhat v domácím prostředí. Zároveň však většina lidí považuje domácí péči za veřejný, nikoliv soukromý problém, a klíčovou roli v podpoře pečujících osob a ve financování domácí péče přisuzuje státu. Celkem 85 % populace zastává názor, že by se tématu měli věnovat čeští zákonodárci a 84 % osob schvaluje vynakládání veřejných financí ve prospěch domácí péče.

Informovanost o pomoci zůstává nízká

I přes množství osob, které jsou do péče zapojeny, i nakloněnosti Čechů k tématu domácí péče, lze pozorovat nízkou informovanost lidí o existujících možnostech podpory pečujících. „Dohromady 45 % dotázaných nebylo schopno jmenovat žádnou podpůrnou službu, 36 % osob neví, na jakou instituci se mohou při vzniku pečovatelského závazku obrátit a 58 % nezná dokonce ani jeden typ zákonné podpory při péči. “Jedná se o alarmující zjištění, které je zapotřebí změnit, aby se lidem při péči o blízké dostalo potřebné podpory”, uvedl ředitel Fondu Richard Ščerba.

Projekt “Podpora neformálních pečujících II” realizuje Fond dalšího vzdělávání, státní příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí od 1. 3. 2017 do 31. 5. 2019. Je financován pomocí ESF prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Viz Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření.

Související dokumenty

1. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR – Studie popisuje skupinu neformálních pečovatelů v ČR, podoby neformální péče a potřeby a problémy pečujících osob. Dokument se věnuje i analýze systému sociálních služeb a zdravotnictví ve vztahu k neformální péči, pozornost je věnována i analýze již existujících nástrojů a legislativnímu a koncepčnímu uchopení problematiky.

2. Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření mezi neformálními pečovateli – Zpráva z kvantitativního šetření mezi pečujícími osobami realizovaného v listopadu 2014. Dokument obsahuje data (čísla, grafy, tabulky) a jejich interpretaci.

3. Závěrečná zpráva z fokusních skupin – Zpráva z kvalitativního výzkumu realizovaného formou diskusních skupin mezi neformálními pečovateli a experty.

4. Neformální péče ve vybraných státech Evropské unie – Komparativní rešerše a identifikace příkladů dobré praxe – Zpráva obsahuje 5 případových studií mapujících situaci v neformální péči a zavedená opatření na podporu neformálních pečovatelů v 5 zemích Evropské unie: Velké Británii, Německu, Švédsku, Španělsku a Polsku. Studie dále nabízí komparaci jednotlivých zemí vč. České republiky a diskutuje přenositelnost různých nástrojů.

5. Návrh politiky na podporu neformálních pečovatelů – Druhý klíčový výstup projektu. Zpráva obsahuje návrh systematické a komplexní podpory pečujících osob. Dokument identifikuje cíle, které by politika na podporu pečujících osob měla sledovat. Blíže je popisováno pět oblastí podpory, a to zvýšení podpory neformálních pečovatelů ze strany veřejné správy, zlepšení finančně-sociálního zabezpečení pečujících osob, zvýšení podpory prostřednictvím sociálních a zdravotních služeb, podpora ekonomické aktivity pečovatelů v průběhu a po ukončení péče a zlepšení informovanosti a vzdělávání pečujících osob, osob závislých na péči a veřejnosti.

6. Studie o možnostech a významu zavedení koordinátora podpory pro pečující osoby a osoby odkázané na pomoc druhých – Studie se zabývá tématem koordinované péče a podpory. Analyzuje přínosy individualizované a komplexní podpory pečujících rodin na lokální úrovni. Závěrem diskutuje čtyři možné varianty řešení vedoucí ke zlepšení efektivity a podpory neformální péče.

7. Návrhy legislativních a procesních změn – Materiál navazuje na výstupy projektu – Studie o možnostech a významu zavedení koordinátora podpory pro pečující osoby a osoby odkázané na pomoc druhých a především Návrh politiky na podporu neformálních pečovatelů. Dokument obsahuje právní konkretizaci vybraných opatření na podporu neformálních pečovatelů.

8. Alternativní způsoby a změny ve financování osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby – Studie porovnává současný způsob financování dlouhodobé péče o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby s existujícími vybranými alternativami v zahraničí. Jejím cílem je nalézt nejvhodnější způsob financování odpovídající požadavkům dlouhodobé udržitelnosti, efektivity a dostupnosti pro všechny potřebné osoby.

 

Zdroj: Fond dalšího vzdělání (FDV)