Stát vyjde jeden předčasný odchod ze vzdělávání na 13 milionů

Share

Agentura pro sociální začleňování ve své nejnovější výzkumné zprávě zjišťovala, kolik vynaloží stát na člověka s nedokončeným středoškolským vzděláním a došla k částce 13 milionů Kč za jeden pracovní život. Uvádí to výzkumná zpráva nazvaná „Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce“. Ze vzdělávání odchází předčasně zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit (SVL). Skončí-li podle analýzy dvě třetiny z 1500 žáků ze sociálně vyloučených lokalit jen se základním vzděláním, veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o 1,78 mld. Kč. Přestože Česká republika ještě stále se svým počtem předčasných odchodů ze vzdělávání nedosahuje evropského průměru, počet žáků s nedokončeným vzděláním v posledních letech rychle roste, upozorňuje Agentura. Mezi nejvíce postižené regiony patří kraje Karlovarský a Ústecký, kde vzdělání nedokončí 14,5 % žáků. Situace je vážná zejména v sociálně vyloučených lokalitách, kde odchází ze vzdělávání předčasně téměř dvě třetiny žáků.

Předkládaná zpráva představuje odhady finančních důsledků předčasného odchodu ze vzdělávání nejprve na celoživotní příjmy jednotlivce, následně na úrovni (některých) předpokládaných příjmů a výdajů státu vůči tomuto jednotlivci a konečně také na agregátní úrovni, kdy se zabývá potenciálním přínosy změny vzdělanostní struktury v sociálně vyloučených lokalitách.

„Tyto předčasné odchody významně přispívají k reprodukci chudoby a sociálního vyloučení. Jednotlivec se základním vzděláním má v průměru o třetinu nižší celoživotní příjmy oproti jednotlivci se středním vzděláním bez maturity a zároveň se potýká s trojnásobným rizikem nezaměstnanosti. Absence příjmů se promítá také do zvýšeného rizika předlužení a exekucí,” uvádí ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák.

Lidé se základním vzděláním budou s vyšší pravděpodobností čerpat dávky státní sociální pomoci a zároveň díky nižším příjmům budou odvádět nižší částky daně z příjmů a sociálního pojištění. Veřejné rozpočty tak dle výpočtu Agentury přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů Kč u jednotlivce se základním vzděláním ve srovnání s absolventem učebního oboru bez maturity.

Dosažení alespoň středního vzdělání bez maturity znamená oproti základnímu vzdělání zvýšení průměrných celoživotních pracovních příjmů jednotlivce o více než třetinu (8 mil. Kč). Důvodem je především pokles rizika nezaměstnanosti o více než dvě třetiny (z více než 24 % na 7,2 %).

Úspěšné dokončení střední školy s maturitou znamená zvýšení příjmů o více než 60 % (17 mil. Kč) oproti získání pouze základního vzdělání. Zvýšení o zhruba 9 mil. Kč oproti dokončenému střednímu vzdělání bez maturity je dáno především zvýšením mzdy ze 76 % na 99 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Existuje řešení? „Z našeho pohledu je velmi nutné více zapojovat výchovné poradce, kariérní poradce i školní psychology a s dětmi pracovat od počátku povinné školní docházky i při přestupu na střední školy. Důležitá je také užší spolupráce škol, úřadů práce, pedagogicko-psychologických poraden a terénních sociálních pracovníků. Máme již dostatek dobrých zkušeností, které můžeme rozvíjet a šířit. Klíčová je spolupráce všech aktérů a vhodně zacílené a dostatečné finanční prostředky,” uzavírá ředitel David Beňák.

 

Analýza ke stažení: Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce

 

Zdroj: Agentura pro sociální začleňování