Dlouhodobě klesá podíl plně kojených dětí. Může to mít celoživotní dopad na jejich zdraví, říkají odborníci

Share

Česká praxe v oblasti porodní péče v některých aspektech neodpovídá aktuálním poznatkům medicíny, čímž se rozchází s doporučeními WHO a UNICEF tvrdí experti z Pracovní skupiny k porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. Ta se na svém posledním zasedání zabývala návrhem doporučení ke zkvalitnění podpory kojení v České republice. Mezi hlavní doporučení patří nastavení aktivnější politiky na podporu kojení, vytvoření minimálních standardů pro postup poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti podpory kojení, zkvalitnění vzdělávání zdravotnického personálu či zajištění včasného přístupu žen k navazující péči.

“Kvalitní péče v období po porodu je jedním ze základních faktorů, kterým se stanoví zdraví a kvalita života dítěte. Kvalitní péči mu může poskytnout především zdravá matka, která je schopná dítě kojit mateřským mlékem nejméně po dobu šesti měsíců i déle. Prvních 1000 dní, konkrétně od početí do 2 let je jedinečnou příležitostí pro celoživotní zdraví a pro vývoj mozku,“ uvádí náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová. “Jedním z globálních cílů WHO pro zlepšení výživy dětí je dosáhnout výlučného kojení do 6 měsíců u 50 % dětí do roku 2025 “, dodává Šteflová. 

„V rozvinutých zemích snižuje kojení u dětí záněty dolních dýchacích cest a infekce zažívacího traktu o 60-70 %, středoušní záněty, ekzémy a astma o 50 % a obezitu, cukrovku a syndrom náhlého úmrtí o 30 %. V současné době se doporučuje výhradně kojit po dobu 6 měsíců a pak dále do věku 2 a více let dítěte“, říká Milan Rytíř, praktický lékař pro děti a dorost a člen pracovní skupiny.

„Udivuje mě, že v České republice od roku 2003 dlouhodobě klesá podíl plně kojených dětí při odchodu z porodnice. Přitom od lékařů i z výzkumů víme, že nekojení či krátké kojení má výrazné dopady na zdraví dítěte i matky. Naopak plné kojení šetří peníze rodinám i veřejným rozpočtům a nezatěžuje životní prostředí,“ říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Martina Štěpánková.

Některé z důvodů poklesu plně kojených dětí blíže objasňuje nedávno realizovaný průzkum neziskové iniciativy Šestinedělky provedený mezi téměř 4000 ženami z celé České republiky. „České porodnice mají nedostatky v dodržování základních postupů, které podle současných vědeckých poznatků kojení prokazatelně pomáhají a měly by být automaticky naplněny v případě všech žen,“ uvádí realizátorka průzkumu Aneta Majerčíková. 

„Rodičům jsou ohledně kojení často nabízeny informace, které si vzájemně odporují. Znepokojuje mě, že i v porodnicích s certifikátem Baby-friendly Hospital se ženy namísto potřebné podpory setkávají s necitlivými a hlavně neopodstatněnými výtkami, že mají divné bradavky nebo že k jejich prsům se žádné dítě nikdy nepřisaje,“ říká Aneta Majerčíková. Podle ní tato nedůslednost může mít vliv na úspěšné zahájení a následně i udržení kojení.

Pediatrička Marcela Peremská zdůrazňuje, že neméně důležité je zajištění okamžitého a nepřerušovaného kontaktu matky s dítětem kůže na kůži ihned po porodu do doby ukončení prvního kojení, tedy většinou minimálně po dobu jedné hodiny po porodu: „Kontakt kůže na kůži je možný a potřebný nejen po vaginálním porodu, ale i po císařském řezu,“ upřesňuje Marcela Peremská. „Personál porodnice by měl také umožňovat a aktivně podporovat, aby matka mohla být s dítětem nepřetržitě 24 hodin denně po odchodu z porodního sálu,“ říká pediatrička.

Podle dalšího člena Pracovní skupiny k porodnictví a předního českého odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála mezi lékaři existuje poptávka po vyřešení věcí, kterými se zaobírá legislativní tým Pracovní skupiny: „Mohu to ze své praxe potvrdit. Lékaři mají zájem o právní jistotu. Jejich nechuť vyjít rodičce vstříc je často dána tím, že se domnívají, že jim to nařizuje právo, ačkoli to ve skutečnosti nenařizuje.“

„Ráda bych se zasadila o to, aby počty plně kojených dětí již dále neklesaly, a aby matky měly ihned po porodu všechny informace o správném kojení včetně bezprostřední podpory při prvním kojení. Zároveň chci, aby ženy měly přístup k respektující péči nejen během šestinedělí, ale i při porodu a v průběhu těhotenství,” uzavírá zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková.

Pracovní skupina k porodnictví byla založena před necelými čtyřmi roky ve snaze podpořit respektování práv žen v oblasti porodnictví. Tvoří ji multidisciplinární tým složený z lékařů a lékařek, porodních asistentek a odborníků a odbornic v oblasti zdravotnického práva, statistiky, sociologie a ekonomie. Situací v českém porodnictví se zaobírá komplexně, mj. i s ohledem na poptávku lékařského personálu po právní jistotě při poskytování péče.

 

Zdroj: Vláda ČR