František Kostlán: Pořadatelé Terezínské tryzny mlčí k jejímu znevažování politiky – otevřený dopis

Již několikáté znevažování památky obětí nacismu během každoroční Terezínské tryzny mě přimělo k napsání otevřeného dopisu pořadatelským organizacím. Naposledy, 19. 5. 2019, svým projevem zneuctil tuto památku předseda Senátu Jaroslav Kubera. Pozadu nezůstali ani ti z pořadatelů, kteří jako hosta pozvali nacionalistu a xenofoba Jaroslava Foldynu a ve vítacím proslovu ho dokonce uváděli jako jednoho z prvních (V záznamu České televize je vítání Foldyny v čase 16:31.) Foldyna krom jiného zlehčoval romský holocaust.

 

Otevřený dopis institucím a organizacím, které spolupořádaly Terezínskou tryznu 2019

Ministerstvo kultury (Památník Terezín je jeho příspěvková organizace), Památník Terezín, Ústecký kraj, Město Terezín, Federace Židovských obcí v ČR, Terezínská iniciativa. (Na vědomí dalším organizacím, lidem a médiím.)

Vážení představitelé institucí a organizací,

jsem synem ženy, která prošla třemi nacistickými koncentračními tábory, Terezínem, Osvětimí, Flossenbürgem – a na konci války, po pochodu smrti, skončila znovu v Terezíně, kde ji a její sestru osvobodila Rudá armáda. Její rodiče, mé prarodiče, zavraždili nacisté v Osvětimi. Maminka byla členkou Židovské obce v Praze.

Se znechucením sleduji zneužívání památky zavražděných a trpících Židů a Čechů během Terezínské tryzny ke xenofobní propagandě či k získávání politických bodů formou populistických a ideologických prohlášení. A to bez patřičné odezvy všech organizátorů. Pokud se pamatuji, ozvala se v roce 2016 Židovská obec v Praze a Federace Židovských obcí v ČR, představitelé ostatních organizací v tu chvíli mlčeli, jakoby se nic nepřihodilo.

Z té doby je známý xenofobní projev Jaroslava Vodičky, předsedy Svazu bojovníků za svobodu, v němž napadl paušálně uprchlíky těmito slovy: „Prchají ne s touhou bránit svou vlast, prchají, aby vytěžili náš léta a prací generací před námi budovaný evropský sociální ekonomický systém.“ Většina uprchlíků, kteří do Evropy tehdy přicházeli, přitom pocházela z Iráku a Sýrie, tedy zemí, v nichž si ozbrojené střety a válka vyžádaly mnoho obětí. Jsem rád, že tato organizace již nepatří k pořadatelům tryzny a jsem vděčný tomu, kdo to zařídil.

Nikomu ovšem tehdy nevadila přítomnost Tomia Okamury, neodvolatelného předsedy fašizující SPD, či nacionalistického a xenofobního místopředsedy ČSSD Jaroslava Foldyny.

Na letošní Terezínské tryzně si předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera neodpustil projev nenávistný k odlišným názorům. Totalita a nesnášenlivost k jiné rase má dnes podle něj zcela jinou podobu: „Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus.”

Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek i letos oficiálně přivítal Foldynu, někdo jej tudíž musel na pietní akt pozvat jako hosta. Připomínám, že tento člen ČSSD zlehčoval oběti romského holocaustu. Rád se také vydává na jízdy s Nočními vlky, což je ruský proputinovský motorkářský gang proslulý svým násilím, včetně vražd, a tuhým nacionalismem.

Vážení, takový a podobný průběh Terezínské tryzny pokládám za hanobení památky nacistických obětí včetně přeživších, nikoli za pietní akt, který jim vzdává úctu. A mohu vás ujistit, že toto rozhořčení se mnou sdílí mnozí z mých přátel a známých.

Žádám vás proto, abyste jednoznačně odsoudili projev Jaroslava Kubery s tím, že jeho názory respektujete, ale na pietní akt nepatří. A žádám vás, abyste na obřad již nezvali lidi jako je Okamura či Foldyna.

S pozdravem
František Kostlán

Odpověď Federace židovských obcí:

Vážený pane Kostláne,

obdrželi jsme Váš přípis ohledně Terezínské tryzny.

Jako jedni z pořadatelů této akce jsme byli rovněž zaskočeni onou půlvětou, ve které pan předseda Senátu PČR Kubera přirovnal jisté současné jevy ke snahám o novou totalitu. Byl to nicméně jediný sporný bod v celém jeho  – jinak kvalitního – vystoupení a proto nepovažujeme za vhodné, abychom ho odsuzovali jako celek. S negativními reakcemi pana senátora samozřejmě seznámíme.

Předpokládáme, že jste zaznamenal zásadní změnu v letošním pořádání Tryzny, na které již nevystupoval ČSBS jakožto spolupořadatel. Došlo zároveň k zásadním změnám v protokolu akce.

Pan poslanec Foldyna se účastnil Tryzny z pověření předsedy Poslanecké sněmovny PČR R. Vondráčka, kterému bylo pozvání adresováno, což je z hlediska protokolu zcela legitimní.

Letošní Terezínská tryzna proto z našeho pohledu proběhla – až na poznámku senátory Kubery – ve velmi důstojném duchu a nenarušila ji ani účast tzv. Domobrany, která byla příslušnými orgány z prostoru shromáždění vykázána, aniž by to veřejnost zaznamenala.

S pozdravem
JUDr. Tomáš Kraus
tajemník Federace židovských obcí

 

Projev předsedy Senátu na Terezínské tryzně

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych vás všechny pozdravil na pietní vzpomínce tady, v Terezíně. Slovo Terezín má ve spojení s historií nacistické okupace Československa hned dvě kruté podoby – terezínské ghetto a Malou pevnost.

Do ghetta nacisté od listopadu 1941 do téměř úplného konce války nahnali 140 tisíc židovských vězňů – mužů, žen a dětí. 35 tisíc z nich tady zemřelo. 87 tisíc dalších bylo odesláno do Osvětimi ke „konečnému řešení“. Osvobození a konce hrůz se dočkal jen malý zlomek z nich. Zůstane trvalou a obdivuhodnou skutečností, že tito lidé zde, v terezínském ghettu, ve stínu smrti dokázali žít na vysoké kulturní úrovni – hrát divadlo, psát verše, skládat, malovat, snít své sny o budoucnosti.

Druhou tváří válečné terezínské reality je potom policejní věznice pražského gestapa v Malé pevnosti. Tou prošlo v letech okupace 32 tisíc vězňů. Tisíce z nich zemřely. Nacisté se krutě a bezohledně vypořádali s každým náznakem odporu, nesouhlasu a odboje.

Smutnou skutečností našich moderních dějin je, že v roce 1945 zde při otevření tohoto národního hřbitova hovořila bývalá vězeňkyně Malé pevnosti, dr. Milada Horáková. To, co nestihli nacisté, dokončili o pět let později komunisté. Kteří také tak nesnášeli jakýkoliv odpor, jiný názor, nesouhlas.

Stále častěji mívám pocit, že ještě nedávno tak krutě živé vzpomínky na to, co se tady v Terezíně odehrálo, dnes blednou stále rychleji. Hodnoty, na kterých jsme tento památník stavěli, jsou víc a víc relativizovány a vítězí lhostejnost k naší vlastní minulosti. Nejde jen o nezájem o historii a úctu k památce těch, kteří nám svými oběťmi umožnili žít náš dnešní svobodný a demokratický život. Jsme lhostejní k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí, „kdo není s námi, je proti nám a je potřeba ho umlčet“.

Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus.

Jako předseda českého Senátu jsem rád, že šířící se lhostejnost, nebojím se říci apatie, nepatří k povaze myšlení a práce senátorek a senátorů. Senát již nejednou dokázal, že ač politicky různorodý, v kritických okamžicích boje o ústavnost, o právo říci pravdu a o odvaze zastat se těch, u kterých se to nenosí, dokáže jednotně reagovat.

Historie nám totiž dává tisíce důkazů, že lhostejnost, pasivita, mávnutí rukou a nezájem o věci veřejné tvoří podhoubí, ze kterých se rodí zprvu autoritativní, později, poznenáhlu, nenápadně, totalitní režimy. Je proto nutné, snad dnes víc než dřív, scházet se v památných dnech u památných míst, jako je tento hřbitov, a připomínat sobě, voličům, všem lidem, že svou vlastní minulost stále žijeme. Není to tak, že holocaust, nacismus, totalita a nenávist jsou mrtvé.

Stačí chvilka nepozornosti a ožijí.

Braňme se tomu. Dívejme se do budoucnosti, ale nezapomínejme, jak lehce lze překročit práh nesvobody.

Děkuji vám za pozornost.

 

Prohlášení skupiny senátorů k projevu předsedy Senátu Parlamentu ČR Jaroslava Kubery v Terezíně dne 19. května 2019

Distancujeme se od slov předsedy Senátu Jaroslava Kubery, která pronesl při hlavním projevu na Terezínské tryzně, a v nichž přirovnal ekologii, ochranu životního prostředí, rovnost pohlaví, politickou korektnost nebo multikulturalismus k totalitě a rasismu.

Tato slova Jaroslava Kubery považujeme vzhledem k utrpení obětí totalitárních režimů za vysoce neuctivá, vzhledem k místu piety, kde bylo ve jménu nacistické ideologie zavražděno několik tisíc našich spoluobčanů, za nemístná, vzhledem k absurditě použité analogie za scestná a vzhledem k funkci předsedy Senátu a druhého nejvyššího ústavního činitele také za nedůstojná. Připomínáme, že už samotný ústavní pořádek České republiky zaručuje základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví a také právo obyvatel na příznivé životní prostředí.

Výše uvedené vyjádření Jaroslava Kubery při Terezínské tryzně považujeme za jeho soukromý názor, nikoliv za stanovisko Senátu Parlamentu České republiky, resp. za stanovisko nás, níže uvedených senátorek a senátorů.

K prohlášení se připojili:

Václav Hampl

Václav Láska

Marek Hilšer

Jaromíra Vítková

Alena Dernerová

Miroslav Balatka

Jiří Drahoš

Petr Orel

Šárka Jelínková

Lukáš Wagenknecht

Tomáš Goláň

Jitka Seitlová

David Smoljak

Mikuláš Bek

Renata Chmelová

Ladislav Kos

Miluše Horská

Jiří Dienstbier

Lumír Kantor

(seznam je průběžně aktualizován, je řazen dle času připojení)

 

Zdroj: František Kostlán, Romea.cz, Senát PČR