V Česku je nyní registrováno více než 570 tisíc cizinců. Nejvíce žádostí o azyl bylo podáno občany Arménie, Ukrajiny a Gruzie

Share

Zpráva, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra, obsahuje údaje o počtu cizinců, žádostech o azyl a nelegální migrace, včetně migrace v rámci tří největších migračních tras – východní, centrální a západní středomořské trasy (viz níže). V Česku je nyní registrováno více než 573 342 cizinců. Téměř čtvrtina z nich pochází z Ukrajiny. Většina z nich přichází za prací. O azyl (mezinárodní ochranu) v ČR během první poloviny roku požádalo 1 065 osob. Nejvíce žádostí bylo podáno občany Arménie, Ukrajiny a Gruzie. 

Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (338 379 osob, tj. 59 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (234 945 osob, tj. 41 %). Z celkového počtu registrovaných cizinců jich bylo 279 193 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 294 149 mělo v ČR trvalý pobyt. U cizinců, kteří na území České republiky mají přechodný pobyt, převažuje účel pobytu zaměstnání (48,5 %), dále účel pobytu sloučení rodiny (16,9 %), studium (8,5 %) a podnikání (6,9 %).

 

Počet cizinců pobývajících na území ČR

 

V období od 1. ledna do 30. června 2019 bylo v České republice evidováno celkem 1 065 žádostí o mezinárodní ochranu, což je o 27,1 % více než ve stejném období roku 2018. Tento nárůst je způsoben faktem, že v tranzitním prostoru letiště Václava Havla v Praze docházelo od počátku roku 2019 ke zvýšenému počtu účelově podaných žádostí o mezinárodní ochranu ze strany občanů Arménie. z tohoto důvodů byla občanům Arménie zavedena povinnost vlastnit letištní průjezdní vízum.

Nelegální migrace

V prvním pololetí 2019 bylo na území České republiky zadrženo celkem 2700 cizinců. Z tohoto počtu bylo 202 osob zadrženo na vnější schengenské hranici, tj. na mezinárodních letištích a 2498 při nelegálním pobytu. Na nelegální migraci se podíleli státní příslušníci 87 států z toho nejvíce občané Ukrajiny (764), Moldavska (407), Vietnamu (185) a Ruska (143).

Z celkového počtu bylo v prvním pololetí 109 osob zadrženo při nelegální tranzitní migraci. Nejvíce se jednalo o státní příslušníky Iráku (34), Afghánistánu (24), Sýrie (10) a Jemenu (11). Nejvíce osob cestovalo do Německa (82) a Velké Británie (1).

V druhém čtvrtletí roku 2019 přicestovalo do Evropy nelegálně celkem 19 959 migrantů, z toho 15 990 po moři (Španělsko, Itálie, Řecko, Malta a Kypr) a 3 969 po zemi. Oproti stejnému období roku 2018 příjezdy po moři poklesly o přibližně 48 %, příchody po zemi klesly přibližně o 51 %. Od počátku roku 2019 (k 30. červnu) do Evropy nelegálně přicestovalo celkem 36 185 osob. Zvyšují se počty žádostí o azyl ve Španělsku (od počátku roku 2019 bylo podáno již více než 50 tis. žádostí), na prvních místech mezi žadateli jsou tam převážně občané latinsko-amerických zemí (Venezuela, Kolumbie, Nicaragua, Honduras a Salvador).

Aktuální situace na migračních trasách

Migrační aktivita na tzv. balkánské migrační trase vykazovala ve druhém čtvrtletí 2019 stoupající trend. Červen se v tomto směru dostal na první místo za rok 2019, když do Řecka přicestovalo nelegálně více osob, než tomu bylo v červnu minulého roku. I přes tuto skutečnost je celkový počet nově příchozích migrantů v roce 2019 přibližně o 40 % nižší, než tomu bylo v roce 2018.

Ve druhém čtvrtletí roku 2019 přicestovalo do Řecka nelegálně celkem 10 174 migrantů, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 představuje pokles o 33 %. Celkem 7 629 osob přicestovalo po souši, což je ve srovnání s rokem 2018 snížení o 9 %, 2 545 migrantů přicestovalo po moři, tj. meziročně o 63 % méně. Celkem v roce 2019 (k 30. červnu) přicestovalo do Řecka nelegálně 18 294 osob, tj. o 21 % méně než v 1. polovině roku 2018.

Dle údajů řeckých autorit se ke 12. červnu 2019 v Řecku nacházelo přibližně 68 700 migrantů. Na řeckých egejských ostrovech bylo ke stejnému datu evidováno 17 198 migrantů. Hotspoty jsou tedy výrazně přeplněné, neboť jejich oficiální přijímací kapacita je 7 858 osob. Řecké autority ve spolupráci s UNHCR nadále pokračují v evakuaci osob z uprchlických táborů na egejských ostrovech na řeckou pevninu.

Dle informací IOM se k 26. červnu 2019 nejvíce uvíznutých migrantů ze zemí balkánské trasy (vyjma Řecka) nacházelo v Bosně a Hercegovině, a to více než 7 500 osob. Další v pořadí je Srbsko s 3 700 migranty, v ostatních zemích je takovýchto osob znatelně méně: v Bulharsku 526, v Chorvatsku 322, v Rumunsku 332 a ve Slovinsku 308. Celkem by se dle IOM mělo v balkánských zemích nacházet přibližně 13 300 migrantů. Ve srovnání s koncem předchozího měsíce tak stoupl počet uvíznutých migrantů v balkánských zemích o cca 1 600 osob.

I přes zvyšující se migrační aktivitu na centrální středomořské trase je počet nově příchozích osob do Itálie nadále výrazně nižší, než tomu bylo v předchozích letech. Naopak výrazný meziroční nárůst v tomto směru vykazuje Malta. Tato trasa je v současnosti nejméně využívanou migrační trasou do Evropy.

V období od 1. dubna do 30. června 2019 přicestovalo přes Středozemní moře do Itálie nelegálně 2 255 migrantů, což představuje pokles o 78 % oproti stejnému období roku 2018. Během první poloviny roku 2019 přišlo nelegálním způsobem celkem 2 755 osob. Dalších 1 254 migrantů přicestovalo na Maltu.

Hlavním výchozím bodem migrantů se opět stala Libye, ze které vyplulo 32 % všech nově připluvších. Na druhém místě bylo Tunisko s 27 %, na třetím místě Turecko s 21 % a na čtvrtém místě Alžírsko s 9 %.

V roce 2019 zatím patří k nejčastějším zemím původu migrantů připlouvajících do Itálie Tunisko, Pákistán a Alžírsko.

Ve druhém čtvrtletí roku 2019 bylo možné na západní středomořské migrační trase do Španělska sledovat opětovný nárůst migrační aktivity. Počet nově příchozích migrantů je však i nadále na mnohem nižší úrovni, než tomu bylo ve stejném období loňského roku. Tento stav je odrazem řady preventivních opatření, na nichž Španělsko spolupracovalo s Marokem a Evropskou komisí.

V období od 1. dubna do 30. června 2019 přicestovalo nelegálně do Španělska (tj. přes Středozemní moře a přes španělské enklávy v Africe) celkem 6 290 migrantů, což představuje meziroční pokles o 51 %. Z uvedeného počtu 4 866 osob připlulo po moři a 1 424 přicestovalo po zemi. Celkem během roku 2019 (k 30. červnu) přicestovalo do Španělska nelegálně 12 522 osob.

Španělsko v roce 2019 registruje velké množství žádostí o mezinárodní ochranu. K 23. červnu 2019 požádalo v této zemi o azyl 52 392 osob, což je o 8,8 % žádostí více, než v celém předchozím roce (48 142). Na prvních místech mezi žadateli jsou převážně občané latinsko-amerických zemí, konkrétně Venezuela (36 % všech žádostí), Kolumbie (22 %), Nicaragua (5,8 %), Honduras (5,8 %) a Salvador (4,6 %). Státní příslušníci těchto zemí nejsou v drtivé většině případů započítáni ve statistikách příjezdů výše, neboť pro svou cestu do Španělska volí nejčastěji leteckou dopravu.

V červnu 2019 došlo k nárůstu počtu nelegálních příjezdů migrantů na Kanárské ostrovy. Příčinou tohoto stavu je zřejmě důslednější postup marockých úřadů proti nelegální migraci na severu Afriky, což způsobilo přesun migrantů do jižních částí Maroka. Nejde již ale, jak tomu bylo v minulosti, o země jako Senegal či Mauretánie, kde efektivně působí španělská policie a dlouhodobě zabraňuje migrantům ve vyplutí.

Top státní příslušnosti (legální migrace)

Státní příslušnost Počet v %
Ukrajina 136 266 23,80%
Slovensko 117 418 20,50%
Vietnam 61 200 10,70%
Ruská federace 37 961 6,60%
Polsko 21 315 3,70%
Německo 21 199 3,70%
Bulharsko 15 831 2,80%
Rumunsko 14 951 2,60%
USA 9 293 1,60%
Mongolsko 9 215 1,60%

Top státní příslušnosti (mezinárodní ochrana)

Státní příslušnost

Počet

Arménie

256

Ukrajina

179

Gruzie

111

Vietnam

76

Ruská federace

44

Kazachstán

42

Uzbekistán

41

Írán

29

Ázerbájdžán

22

Další informace

Dne 1. dubna 2019 odsouhlasila vláda České republiky poskytnutí daru ve výši 25 milionů Kč pro Severní Makedonii. V rámci programu Ministerstva vnitra „Pomoc na místě” budou finance využity na nákup a obnovu speciálních vozů a dalšího technického vybavení pro ochranu hranic na západobalkánské migrační trase.

Dne 2. června 2019 bylo v Praze otevřeno Národní situační centrum ochrany hranic. Jedná se o společné pracoviště Ředitelství služby cizinecké policie a Generálního ředitelství cel, jehož cílem je koordinace ochrany vnějších hranic České republiky a zajištění spolupráce v rámci schengenského prostoru i s dalšími zeměmi.

Dne 18. června 2019 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh novely zákona o pobytu cizinců, který jí Senát vrátil k projednání. Součástí novely jsou i pozměňovací návrhy ministra vnitra Hamáčka, které umožní zrušit trvalý pobyt cizinci po trojnásobném odsouzení za úmyslný trestný čin. Rovněž se zrychlí proces ukončení pobytu cizinců, kteří páchají úmyslnou trestnou činnost, na méně než šest měsíců, zatímco dosud tento proces trval přes dva roky. Vládní novela zákona dále zjednodušuje pravidla pro vstup a pobyt studentů a vědců. Další opatření se týkají cizinců ze zemí mimo EU, kteří do ČR přicestují za prací nebo za rodinou. Všichni nově příchozí budou mít od roku 2021 povinnost absolvovat do jednoho roku adaptačně-integrační kurz. Nově také bude moci vláda flexibilně reagovat na situaci na trhu práce a svým nařízením dočasně aktivovat vydávání mimořádného pracovního víza pro pracovníky z konkrétních zemí a ekonomických odvětví. Navíc vláda získá možnost stanovit maximální kvóty ekonomické migrace. V návaznosti na novelu také dochází k zjednodušení a rozšíření vládních programů ekonomické migrace. Dne 4. července 2019 podepsal výše zmíněnou novelu také prezident ČR M. Zeman. Novela bude účinná od 31. července 2019.

 

ctvrtletni-zprava-o-migraci-ii-q-2019-1

 

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR