K Metropolitnímu plánu dorazilo skoro 50 tisíc připomínek. Je třeba je brát vážně, apelují Arnika a AutoMat

Share

Příprava Metropolitního plánu Prahy, který by měl definovat rozvoj metropole na další desetiletí, se dostala do fáze zpracování a vypořádávání připomínek veřejnosti a veřejných institucí. K plánu jich dorazilo celkem 45 968. Dle vyjádření magistrátu je významná část z nich věcně shodná. Je tedy na místě osvětlit důvody četnosti těchto připomínek. Někteří představitelé vedení Prahy namísto toho o shodných připomínkách hovoří jako o zbytečném zatěžování úředníků a ve veřejných vystoupeních snižují jejich váhu. Organizace Arnika a AutoMat apelují na zástupce města, že taková shoda je důležitý signál zájmu Pražanů o budoucnost metropole.

Odbor územního rozvoje pražského Magistrátu eviduje po ročním sčítání a třídění celkem 29 971 duplicitních připomínek. Organizace Arnika a AutoMat, které se dlouhodobě zabývají rozvojem Prahy, to považují za důležitý příklad vzácné shody veřejnosti, k níž v tak složitém tématu nedochází často. Váhu duplicitních připomínek ovšem podle nich někteří zástupci magistrátu zlehčují. Svědčí o tom některé výroky na prezentacích pro městské části a veřejnost, které na začátku léta město připravilo, i způsob komunikace v tiskových a písemných výstupech. Své výhrady ke způsobu komunikace a bagatelizování duplicitních připomínek Arnika shrnula ve svém dopise náměstkovi primátora pro územní rozvoj Petru Hlaváčkovi minulý týden (viz níže).

“Počet připomínek ukazuje, že Pražané mají o své město zájem, a jsou ochotni trávit čas tím, že si nastudují složité principy územního plánování a následně podají připomínky, anebo se na principu komunitního sdílení ztotožní s připomínkami sousedů či odborných organizací. Nenápadné zesměšňování toho, že někteří občané podali velké množství stejných připomínek, je podle nás znakem neúcty k velkému objemu náročné práce, kterou tito Pražané věnovali metropoli ve svém volném čase,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

“Magistrát a IPR často žehrají na to, že se plánování účastní pouze zanedbatelná část veřejnosti a že zapojení občanů je nedostatečné. Příklad duplicitních připomínek k Metropolitnímu plán působí dojmem, jakoby široká občanská aktivita neměla žádný smysl,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat. To ale odporuje logice procesům participace a připomínkování. “Jednotlivé připomínky k návrhu plánu je podle našeho názoru třeba posuzovat nejen z hlediska odborné urbanistické relevance, ale i hlediska četnosti připomínek, protože i toto kritérium má nezpochybnitelnou společenskou relevanci,” doplňuje Lehečka.

Nejasný stále zůstává i způsob vypořádání připomínek městských částí a dotčených orgánů státní správy. Ty v některých případech podaly zcela zásadní připomínky, které poukazují na problémy v zásadních koncepčních mechanismech plánu. Bez jejich kvalitního zapracování přitom nebude možné plán schválit.

“Připomínky občanů a městských částí jsou projevem zájmu o uspořádání území a vycházejí z podrobné znalosti místních poměrů. Stejně tak připomínky DOSS vycházejí z odborných znalostí v oblasti jejich působnosti. Ani jedny tak nelze brát na lehkou míru. Víc hlav víc ví a pořizovatel nemůže a priori předpokládat, že vše ví lépe. Je tak třeba se připomínkami zabývat s otevřenou myslí,” upozorňuje zastupitel MČ Praha 4 Jan Slanina.

Arnika_dopis_Hlavacek_metropolitni_plan_8-2019

 

Zdroj: Arnika

 

Napsat komentář