Miloslav Kala (NKÚ): Svět už nebude stejný. A až vše pomine, bude chtít odpovědi

Před pár měsíci jsme poprvé zaslechli něco o koronaviru kdesi v daleké Číně. Vzpomínáte ještě? Ty první zprávy o tržišti, kde pojídají netopýry, ale brzy vytlačily jiné události.

V půlce ledna se objevuje první zpráva o dvou stovkách nakažených a čtyřech obětech v Číně. Televizi a internet pak zaplavily záběry chaosu, fotogenické záběry na zdravotníky v ochranných oblecích a zajímavé reportáže o výstavbě nemocnic za jeden dva týdny.

A dnes? Jsem naštvaný, že si nikdo v této zemi neuvědomil, že to, co jsme všichni zpočátku možná i s určitou lhostejností sledovali jako kulisu našich všedních dnů, bude brzy útočit na nás, útočit s brutální silou. Jak to, že náš stát byl tak moc nepřipravený na tuto krizi a ocitl se bez ochranných prostředků? Klíčová otázka, na kterou bude potřeba najít odpověď.

A hlavně: nikdo z nás nebyl připraven na to, jak moc se náš svět změní. Nebyli jsme připraveni na pohled na ty tisíce rakví v Itálii. A zcela nepřipraveni, kdybychom takové záběry viděli v naší zemi.

Den za dnem se na nás valí další a další opatření, která mají a budou mít tvrdé dopady na ekonomiku, společnost a život každého člověka. Začínáme řešit dilemata, kterých byla nejméně jedna generace ušetřena – začínáme hledat rovnováhu mezi ochranou zdraví a životů, minimalizováním ekonomických a sociálních dopadů a respektováním lidských práv.

Bojíme se o sebe, své rodiny a blízké. Ale nesmí nás ovládnout strach!

Jako NKÚ musíme přispět k tomu, abychom pomohli rozsukovat, co jiní zasukovali. To je naše úloha. Čelíme krizi ohromného rozsahu. Stát má před sebou čtyři klíčové úkoly, které musí vyřešit:

Ten první, přípravu, jsme bohužel zoufale podcenili. V budoucnu se jistě dočkáme hledání viníků.

O druhou fázi dnes bojujeme. Musíme nákazu detekovat, chránit zdravé a léčit nemocné. Mít zdroje, kapacity a znalosti. Hodně jsem přemýšlel nad tím, jak můžeme my jako NKÚ v této fázi pomoci. Protože přečkat to v tichosti na kavalci v době, kdy zdravotníci, lidé v maloobchodě a všichni ostatní v první linii jedou s vypětím všech sil – museli bychom se nejen já, ale celá řada mých kolegů zastydět.

Domluvili jsme se se Správou státních hmotných rezerv, která má na starosti přijímání, třídění a distribuci tolik potřebného zdravotnického materiálu. Její zaměstnanci to dělají s vypětím sil, a proto už dnes jsou dobrovolníci z řad našich zaměstnanců v jejich skladu a svým kolegům pomáhají tento nápor zvládnout.

Naši IT odborníci poskytli část výkonu našich serverů Stanfordské univerzitě, která ho využívá k počítačovým simulacím pro hledání léku na koronavirus. A desítky našich vyřazených počítačů v nejbližších dnech poskytneme žákům základní školy, kteří by se jinak z domova neměli na čem učit. A na 3D tiskárně začínáme tisknout ochranné štíty na obličej.

Pracujeme na tom, aby naši dětskou skupinu mohly využívat děti záchranářů a dalších pracovníků, kteří jedou na 150 procent.

A teď i přemýšlíme, jak dát k dispozici naše volná vozidla, třeba pro převoz zdravotnického materiálu. Nápadů je dost a další přibývají. Ne všechno se povede a možná toho není v celkovém pohledu zase tolik, ale každá pomocná ruka se počítá.

Za třetí úkol považuji fázi hledání léku, vakcíny, účinné obrany. Nevím, jak a zda vůbec může NKÚ v tomto pomoci, kromě už zmíněného poskytnutí výpočetního výkonu.

A to nejdůležitější, co nás čeká: musíme se poučit!

A to je přeci naše parketa. Ve vzduchu je velké množství otázek. Jak reagují ostatní země, co funguje, jak se pořádně připravit? Jaké budou dopady na ekonomiku? Nemá systém chyby, které mohou být zneužity? A jak vypadají krizové plány, strategické zásoby státu nebo pravidla pro svolávání krizových štábů? Více otázek než odpovědí.

Až budeme mít to nejhorší za sebou, musíme být připraveni a přinést odpovědi. Nezávisle a odborně popsat, proč systém nezafungoval a kde má mezery, a nejlépe i přijít s doporučeními, jak ho změnit. Nejde nám o to, ukazovat prstem, ale pomoci odpovědným najít tu nejlepší cestu, aby se podobná situace už neopakovala.

Svět po krizi se změní. Změnit se budeme muset i my.

Dávejte na sebe pozor! Společně to zvládneme!

Miloslav Kala

Zdroj:NKÚ