Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc na roky 2016 – 2019
Plán schválila vláda na svém zasedání 3. února 2016 (viz usnesení vlády č. 85) Účelem plánu je formulovat, implementovat a koordinovat vzájemně logicky provázané úkoly k dosažení cílů zaměřených na zlepšení kvality života pro pacienty s Alzheimerovou nemocí a obdobnými onemocněními, zlepšení kvality života pro pečující, zvýšení informovanosti v rámci poskytování zdravotních a sociálních služeb i v rámci široké veřejnosti, podporu a rozvoj vzdělávání a podporu výzkumných aktivit zaměřených na oblast demence.
Prevalence demence – přesná data neexistují
České republice zatím neexistuje sběr epidemiologických dat, který by otázku prevalence a incidence demencí validně mapoval. Na základě zahraničních prevalenčních studií je však možné odhadnout aktuální počet osob s demencí v ČR na přibližně 150 tisíc, přičemž více než dvě třetiny tohoto počtu ve všech věkových kategoriích tvoří ženy. Prevalenční studie dále naznačují, že hranici 200 tisíc osob s demencí ČR dosáhne v roce 2023 a hranici 300 tisíc v roce 2036. Výpočty uveřejněné v roce 2014 Českou alzheimerovskou společností ukazují, že demencí je v ČR postižen každý třináctý člověk starší 65 let, každý pátý člověk starší 80 let a každý druhý člověk starší 90 let. Nedávný průzkum ukázal, že přibližně 70 % obyvatel v domovech pro seniory a více než 90 % obyvatel v domovech se zvláštním režimem trpí demencí.
Typy demence
Demence je možné rozdělit do dvou základních skupin, přičemž první skupinu tvoří demence atroficko-degenerativního původu a druhou demence sekundární (symptomatické), které se dále dělí na ischemicko-vaskulární demence a ostatní sekundární demence. Za nejčastější příčinu demence bývá považována Alzheimerova nemoc (56 %, resp. 50-75 %). Velmi častou příčinou je dále vaskulární demence (14 %, resp. 20-30 %) a demence smíšená, kdy dochází ke kombinaci více příčin (cca 12 %). Údaje o četnosti dalších typů demence se v různých zdrojích liší, avšak lze konstatovat, že častou je také demence při Parkinsonově chorobě, demence s Lewyho tělísky a frontální a frontotemporální demence.
Zvýšení podpory pro pečující
Neformální péče, tedy péče poskytována osobě závislé na podpoře, pomoci a péči jejími blízkými rodinnými příslušníky, příbuznými nebo známými, je mimořádně důležitou součástí systému dlouhodobé péče. Počet neformálních pečovatelů v České republice se odhaduje na 250 tisíc. V současné době se podpora pro pečující osoby jeví jako nedostačující. Úkolem Národního akčního plánu je zavedení nové finanční podpory pro pečující osoby, upravení stávající dávky a promítnutí změn do navazujících právních předpisů. Dalšími úkoly jsou podpora flexibilních forem práce pro pečující osoby a podpora respitních pobytů pro osoby s demencí. Důležitým bodem je také psychologická podpora a podpora svépomocných skupin pro pečující osoby.
Zvýšení povědomí široké veřejnosti o onemocnění
Zvýšení povědomí široké veřejnosti o onemocnění vede k lepšímu vnímání osob s demencí a jejich rodinných příslušníků, napomáhá destigmatizaci a inkluzi a předchází sociálnímu vyloučení. Samotný problém, který by měl Národní akční plán řešit, spočívá v nedostatečné participaci ČR v aktivitách, které upozorňují na problematiku demencí. Je tedy žádoucí, aby byly tyto aktivity zohledněny a koordinovány v implementaci Strategie reformy psychiatrické péče, konkrétně v tematické oblasti Destigmatizace a komunikace, která má mimo jiné za úkol realizovat celoplošné destigmatizační kampaně. Úkolem Národního akčního plánu je podporovat informační kampaně prostřednictvím veřejnoprávních médií ve spolupráci s odbornými společnostmi České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a dalšími odbornými a profesními organizacemi, které se touto problematikou zbývají. Dále je úkolem vytvoření metodiky na hodnocení míry stigmatizace u osob trpících demencí a následně pilotní a longitudinální hodnocení míry stigmatizace.
Zlepšení vzdělávání pracovníků sociálních a zdravotních služeb
Tématu demence se v rámci vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků blíže věnují certifikované kurzy, jejichž absolventi získávají zvláštní odbornou způsobilost v nadefinovaných činnostech. Mezi tyto kurzy patří Kurz péče o nemocné s Alzheimerovou chorobou (akreditace od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2020), Ošetřovatelská péče v geriatrii (akreditace od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2018) a Geriatrický pacient v dlouhodobé péči – zvláštnosti ošetřovatelské péče o geriatrického křehkého seniora (akreditace od 1. 11. 2014 do 31. 10. 2019). Pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách je akreditována celá řada kurzů zaměřených na péči o osoby s demencí (např. Úvod do práce s neformálními pečovateli osob s Alzheimerovou nemocí, Aktivizace osob s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence, Důstojná péče o osoby s Alzheimerovou nemocí, Jak porozumět uživateli s Alzheimerovou nemocí?, Úvod do problematiky Cvičení paměti u seniorů a lidí s demencí, Tanec pro lidi s demencí, Zvláštnosti komunikace a práce s klientem s Alzheimerovou chorobou, Alzheimerova nemoc – Demence v obrazech, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a demence ve stáří – úvod do problematiky, Rozdíly mezi demencí a Alzheimerovou nemocí v oblasti péče o klienty). Úkolem Národního akčního plánu je zvýšit zájem o tyto a obdobné vzdělávací aktivy a tím i úroveň péče o pacienty s demencí. Dále se Národní akční plán zaměřuje na vzdělávání lékařů, zejména v oborech, které se zabývají problematikou demence, tedy Neurologie, Psychiatrie, Geriatrie, Gerontopsychiatrie, Medicína dlouhodobé péče a Paliativní medicína. Úkolem je sledovat statistické údaje týkající se zájmu o tyto obory mezi lékaři a případně reagovat na nedostatečný zájem o ně. Pracovníci v sociálních službách mohou pracovat na několika pracovních pozicích, jako pracovníci přímé obslužné péče, pracovníci pro základní výchovnou nepedagogickou činnost, jako pracovníci pro pečovatelskou činnost nebo vykonávají činnosti pod dohledem sociálního pracovníka. V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou detailně popsány kvalifikační požadavky na pracovníky v sociálních službách v jednotlivých oblastech. Znalosti a dovednosti získávají absolvováním kvalifikačního kurzu a následně účastí v dalších akreditovaných programech nebo na jiných vzdělávacích akcích. V současné době dochází k návrhům na úpravu zákona o sociálních službách v oblasti okruhu pracovníků, kteří v sociálních službách vykonávají odbornou činnost, nově se definují úrovně kompetencí, pracovních činností a kvalifikací a připravuje se věcný záměr zákona o sociálních pracovnících. Také tyto úpravy směřují k posílení odborného vybavení těchto pracovníků. Dalším úkolem je vytvořením informačního systému pro agendu akreditací kurzů dalšího vzdělávání pro pracovníky v sociálních službách.
Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel u starších občanů
Alzheimerova nemoc a další obdobná onemocnění mohou vést ke ztrátě zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. V současnosti se používá zastaralý seznam diagnóz a stavů s poruchami paměti, který již neodpovídá správné klinické praxi a terminologii. Nejsou vytvořena vodítka, podle jakých kritérií je osoba ve starším věku z hlediska paměti a dalších poznávacích funkcí ještě schopna řídit motorové vozidlo a kdy už nikoli. Úkolem NAP je vytvoření pravidel k posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel u starších občanů odpovídajících současnému stavu.
Implementace a financování
Národní akční plán v počátečních fázích realizace nepočítá s navýšením finančních požadavků jednotlivých rozpočtových kapitol Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Část úkolů Národního akčního plánu představují aktivity, které jsou běžnou činností ministerstev (novelizace 5 právních předpisů, metodické vedení, úpravy vzdělávacích programů aj.). Část úkolů nicméně bude mít finanční dopad na veřejné rozpočty a pro úspěšnou realizaci Národního akčního plánu bude potřeba jejich multizdrojové financování.
Z povahy Národního akčního plánu jako strategického dokumentu vlády vyplývá, že je primárně určen příslušným ústředním orgánům státní správy, kterým v časovém rámci 2016-2019 ukládá jednotlivé úkoly. Dále je Národní akční plán určen všem organizacím a poskytovatelům zdravotních nebo sociálních služeb působícím v oblasti péče o pacienty s Alzheimerovou nemocí a dalšími obdobnými onemocněními, kterým poskytne informace o prioritách a plánovaných opatřeních vlády v této oblasti. Obdobně bude Národní akční plán sloužit krajům a obcím, které formulují své vlastní strategické dokumenty v oblasti zdravotní a sociální politiky, případně vzdělávání.
Přílohy:
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR