Postavení pečujících osob v důchodovém a nemocenském pojištění

Share

Doba osobní péče o blízkou osobu je jednou z náhradních dob pojištění, které se pro účely základního důchodového pojištění zohledňují, přestože za ně není placeno pojistné.

Podmínkou účasti na důchodovém pojištění od 1. ledna 2007 je:

  • že se jedná o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II nebo ve stupni III anebo ve stupni IV a zároveň
  • pečující osoba žije s osobou, o kterou pečuje, v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu.
  • Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo k dalšímu rozšíření okruhu osob účastných důchodového pojištění z titulu péče o závislou osobu – s účinností od 1. ledna 2008 se hodnotí jako náhradní doba pojištění i doba péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby „pouze“ ve stupni I.
  • V období před 1. lednem 2007 byla za účinnosti zákona o důchodovém pojištění původně započítávaná doba péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o osobu částečně bezmocnou starší 80 let nebo o dítě ve věku do 18 let, pokud šlo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. K rozšíření tohoto okruhu osob účastných důchodového pojištění došlo zákonem č. 116/2001 Sb. s účinností od 1. července 2001 tak, že důchodového pojištění je účastna i osoba pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o osobu částečně bezmocnou starší 80 let, pokud spolu žijí ve společné domácnosti ve smyslu ustanovení § 115 tehdejšího občanského zákoníku a s účinností od 1. ledna 2014 je pojem domácnost definován přímo v zákoně o důchodovém pojištění (nemusí jít tedy jen o blízkou osobu); přitom platilo, že ani nadále nebyla vyžadována podmínka společné domácnosti v případě, že šlo o péči o takovou osobu, která se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje za blízkou osobu.

Způsob zápočtu

  • Tento druh náhradní doby pojištění se na rozdíl od některých jiných náhradních dob pojištění hodnotil a hodnotí, pokud jde o délku účasti na pojištění, v plném rozsahu (není zde žádné omezení délky doby účasti na pojištění ani rozsahu hodnocené doby).

  • Pokud doba osobní péče o jinou osobu spadá do rozhodného období pro zjišťování příjmů pro výpočet důchodu, je považována za vyloučenou dobu. V důsledku toho nedojde k „rozmělnění“ (snížení) příjmů skutečně dosažených v rozhodném období.

  • Zákonem č. 306/2008 Sb. bylo s účinností od 1. 7. 2009 přijato další opatření zlepšující postavení pečujících osob. Opatření spočívá v zavedení speciálního způsobu výpočtu důchodu pro osoby dlouhodobě, tj. po dobu aspoň 15 let, pečující o závislou osobu. To konkrétně znamená, že se pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu přiměřeným způsobem zohlední v důchodových nárocích dlouhodobá osobní péče o závislou osobu a v důsledku toho i dlouhodobé vyřazení či omezení  výkonu výdělečné činnosti tím, že se určitým způsobem přihlíží k částkám odpovídajícím výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách jako k fiktivním výdělkům. Vedle toho se i nadále zjišťuje výše osobního vyměřovacího základu podle obecných pravidel, tj. že se doba této péče považuje za vyloučenou dobu a pro výpočet důchodu se pak použije vyšší osobní vyměřovací

  • Před 1. 1. 2010 mohla právní úprava nepříznivě ovlivnit výši důchodu pečující osoby v případech, kdy pečující osoba vykonávala vedle péče i výdělečnou činnost na „zkrácený úvazek“. V těchto případech měl před vyloučenou dobou vždy přednost příjem, který se zahrnoval do vyměřovacího základu, a to bez ohledu na to, že byl dosažen např. při „kratším úvazku“. Ke změně v této věci došlo zákonem č. 306/2008 Sb., který zavedl pro pojištěnce možnost volby, zda při stanovení výše procentní výměry důchodu bude přihlédnuto k dosaženému výdělku nebo k vyloučeným dobám, podle toho, co je pro něj výhodnější.

  • V minulosti, pokud součet vyloučených dob činil více než 1825 kalendářních dnů, omezil se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu. Zákonem č. 152/2007 Sb. byl novelizován zákon o důchodovém pojištění mj. v tom smyslu, že toto omezující opatření bylo zrušeno. Toto opatření nabylo účinnosti dnem 1. července 2007 s tím, že výše důchodů, která byla nepříznivě ovlivněna dosavadní právní úpravou, se na žádost přepočetla s finanční účinností od splátky důchodu splatné v červenci 2007.

 

Prokazování doby péče

  • Doba osobní péče o závislou osobu pro účely důchodového pojištění, se prokazuje rozhodnutím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Podkladem pro rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče je uznání osoby, o kterou je pečováno, za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb.,  o  sociálních   službách, ve   znění  pozdějších  předpisů. Návrh  na zahájení řízení lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení této péče. Okresní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis svého rozhodnutí, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

  • O konkrétním způsobu zápočtu doby péče o závislou osobu rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, a to až v souvislosti s důchodovým řízením. Důležité je, že pro účely důchodového pojištění lze hodnotit dobu péče o závislou osobu ve stejném časovém úseku pouze jedné pečující osobě, a to té, která o závislou osobu pečuje ve větším rozsahu.

 

Pokud jde o oblast základního důchodového pojištění, v současné době ministerstvo nepřipravuje změnu právní úpravy, pokud jde o důchodové nároky pečujících osob.

 

Oblast nemocenského pojištění

Oblast nemocenského pojištění je primárně určena pro zabezpečení výdělečně činných osob při vzniku některé z krátkodobých sociálních situací. Pro případ podpory pečujících osob lze z nemocenského pojištění využít dávku „ošetřovné.

Na ošetřovné má nárok mimo jiné i zaměstnanec, který nemůže pracovat z toho důvodu, že musí ošetřovat člena domácnosti, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti, jediná výjimka z tohoto pravidla je v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

Ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů, 16 kalendářních dnů v případě osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Tato doba se přerušuje po dobu, po kterou byla ošetřovaná osoba v lůžkové péči zdravotnického zařízení. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Nárok na ošetřovné nemají mimo jiné osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu nebo domáčtí zaměstnanci.

Aktuálně MPSV připravuje návrh na rozšíření případů poskytování ošetřovného u vymezeného okruhu příbuzných i v případech, kdy není splněna podmínka společné domácnosti. Nově by zaměstnanci měli nárok na ošetřovné při ošetřování přímých potomků a předků. Jednalo by se tak o rodiče, prarodiče, děti, vnoučata, pravnoučata, případně další příbuzné v linii přímé.

MPSV rovněž zahájilo práce na přípravě nové dávky podobné ošetřovnému, která by finančně zabezpečila osoby pečující o rodinného příslušníka, který náhle pozbyl schopnost se o sebe postarat. V současné době není tato situace právně ošetřena. Ošetřovaného často nelze nebo není vhodné umístit do lůžkového zařízení, proto se o něho musí postarat jeho rodina. Je-li ošetřujícím osoba, která je výdělečně činná, nemá zaručen bezproblémový návrat do zaměstnání a nemá zajištěnu aspoň částečnou kompenzaci ztráty příjmu z výdělečné činnosti. Cílem tohoto opatření je zajistit pro ošetřující osoby obdobné podmínky pro návrat do zaměstnání, které platí u dlouhodobé nepřítomnosti v práci z důvodu mateřské dovolené a zároveň zajistit možnost poskytování dlouhodobého ošetřovného minimálně po dobu ošetřování 3 měsíců.

 

Zdroj: MPSV