Pražská deklarace – Evropský Habitat

Strategický dokument Pražská deklarace je hlavním výstupem regionální konference OSN Evropský Habitat, která se konala v Praze ve dnech 16. – 18. 3. 2016. Zúčastnilo se jí téměř 4 000 zájemců o budoucnost měst a kvality života ve městech. Deklarace mimo jiné zdůrazňuje nepřipravenost měst a bydlení na demografické změny a růst počtu a podílu seniorů ve městech. Deklaraci si můžete přečíst a stáhnout níže.

 

Praha, 16.-18. března 2016

Pražská deklarace

My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen „region”, jakož i příslušní aktéři, včetně místní a regionální správy, mezivládních organizací, agentur OSN, odborníků a akademické sféry, soukromého sektoru, občanské společnosti, mužů, žen, dětí, mládeže, a ostatní účastníci Habitat III regionální konference „Evropský Habitat”, která se konala v Praze ve dnech 16.-18. března 2016.

Připomínáme výstupy z „Rámce ze Sendai pro snižování rizika katastrof 2015-2030″, „Akčního programu z Ad­dis Ababy” a „Agendy pro udržitelný rozvoj 2030″ obsahující zaměření na města prostřednictvím Cíle 11 i dalších cílů v celé této agendě, stejně jako v „Pařížské dohodě”.

Oceňujeme také specifické regionální schválené charty a strategie, jako jsou, mimo jiné, „Ženevská Charta OSN o udržitelném bydlení” a „Strategie udržitelného bydlení a managementu pozemků v regionu EHK pro období 2014-2020″.

Sešli jsme se, abychom diskutovali o výzvách a příležitostech týkajících se zajištění přístupu k přiměřenému a dostupnému bydlení pro všechny v životaschopných městech a vztahujících se k udržitelnému rozvoji měst před zahájením konference OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III);

Diskutovali jsme o prioritách pro „Novou agendu pro města” a o politických doporučeních představujících ofi­ciální vstup do přípravného procesu konference Habitat III.

Odkazujeme na Rezoluci Valného shromáždění A/70/210 „Implementace výstupů konference OSN o lidských sídlech (Habitat II) a posílení Programu OSN pro lidská sídla (UN-Habitat)”.

My, účastníci regionální konference „Evropský Habitat” vyjadřujeme svou upřímnou vděčnost a uznání vládě České republiky za velkorysé uspořádání konference a za její vynikající organizaci. Náš dík patří také hlavnímu městu Praze a jeho obyvatelům za vřelou pohostinnost poskytnutou všem účastníkům konference.

1. Konstatujeme, že je důležité podporovat:
   1. Inovativní a produktivní města. Zvýšení přitažlivosti a životaschopnosti měst se zaměřením na inovace a na přiměřené a cenově dostupné bydlení, zajištění rovnosti žen a mužů a posílení po­stavení žen, stejně jako zohlednění mládeže a genderových perspektiv. Vytváření pracovních míst by mělo být podporováno prostřednictvím podnikatelsky přívětivých podmínek, při současném re­spektování životního prostředí;
   2. Zelená, kompaktní, efektivně využívající zdroje a odolná města. Zelená města, která jsou v lepším souladu s přírodou a jsou inkluzivní, životaschopná, kompaktní a odolná, představují prioritu politik na všech úrovních vlády i v rámci regionální spolupráce, zejména s ohledem na příslušníky zranitelných skupin, marginalizovaných komunit a na osoby se zvláštními potřebami. Zvýšení efektivity využívání zdrojů v oblasti energie, vody, odpadů, užívání půdy a potravin, jakož i zmírnění emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší a péče o odpadní vody ve městech, společně s úsilím o města odolná vůči klimatickým změnám a dalším výzvám, jako jsou například povodně, sucho, vlny horka, přírodní a člověkem způsobená rizika, stejně jako zajištění přechodu na bezpečnou a udržitelnou městskou mobilitu, čistou a přístupnou městskou dopravu pro všechny;
   3. Inkluzivní a bezpečná měst Řešení příčin diskriminace a nerovností, se zvláštním zaměřením na lidská práva ve městech na základě rovnosti žen a mužů, a důsledky jiných forem vyloučení a ne­rovných vztahů v oblasti správy z důvodu rasy, etnického původu, kultury, kasty, třídy, věku, schop­nosti či zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženského vyznání. To by mělo zahrnovat progresivní realizaci práva na přiměřenou životní úroveň pro všechny, včetně přiměřeného a ceno­vě dostupného bydlení v souladu se závazky států;
   4. Dobrá správa měst. Zlepšení správy měst zajištěním a posílením místní demokracie, participativní-ho a víceúrovňového řízení, budováním kapacit místních orgánů i všech aktérů občanské společ­nosti a realizací holistických a integrovaných strategií pro udržitelný rozvoj měst. Udržitelné, inklu- zivní a efektivní územní plánování a řízení je nástrojem pro zvýšení kvality života všech lidí. To by mělo brát v úvahu identitu měst a místní kulturu. Chránění charakteru měst a uznání jejich historie a tradic s cílem podpory sociální soudržnosti a občanských hodnot a předávání dědictví budoucím generacím. Posílení pravomocí žen a plná a rovná účast žen v ekonomice jsou životně důležité pro dosažení udržitelného rozvoje a významně posilují ekonomický růst a produktivitu.

Zdůrazňujeme, že:

1. Je nutné plánovat a spravovat městské oblasti prostřednictvím spolupráce národních vlád s regionální­mi a místními orgány a komunitami v rámci zavedených koordinačních mechanismů. To by mělo brát v úvahu funkční městské oblasti a metropolitní oblasti, stejně jako příležitosti v území v rámci budování vazeb město – venkov;
2. Města potřebují mít prostor a pravomoci, aby mohla být klíčovými aktéry při realizaci udržitelného rozvoje měst založeného na principech udržitelného rozvoje. Za tímto účelem je nutné zapojit místní orgány, a to zejména prostřednictvím jejich sdružení místních samospráv. Občané by měli být zapojeni a konzultováni ve všech fázích politického cyklu, od plánování až po realizaci, a to v dobře navrženém systému víceúrovňové správy;
3. Je také nutné zajistit shodu s právními požadavky nezávislých orgánů činných ve správě pozemků, je­jich registrace; zajištění jistoty vlastnictví, transparentní a efektivní využívání půdy, registrace majetku a spolehlivý systém financování jsou základními předpoklady pro udržitelné, odolné a cenově dostup­né bydlení a rozvoj měst;
4. Mezinárodní spolupráce a výměna mezi národními, regionálními a místními orgány mohou podporo­vat udržitelný hospodářský rozvoj, sociální ochranu a ochranu životního prostředí;
5. Integrovaná a místně orientovaná podpůrná opatření by měla usnadnit městům, včetně jejich okolí, aby mohla co nejvíce využít svého potenciálu a řešit specifické problémy, zejména v oblasti ekonomiky měst;
6. Sociální soudržnost, lepší přístup ke službám (ozelenění ploch, veřejná doprava, základní zdravotní péče, vzdělávání a kultura), bezpečnost měst;
7. Dlouhodobé a nespekulativní investice do bydlení a rozvoj měst, realizované s vědomím rizik, mohou stimulovat zaměstnanost ve městech;
8. Efektivní využívání zdrojů a podpora udržitelné spotřeby i modelů výroby jsou kritickými prvky pro města z hlediska řízení jejich růstu, zvýšení produktivity zdrojů a z hlediska oddělení hospodářského růstu od zvýšeného využívání zdrojů a jeho dopadu na životní prostředí;
9. Úsilí chránit a zabezpečit kulturní a přírodní dědictví přispívá k rozvoji udržitelných měst a komunit;
10. Považujeme cenovou dostupnost ve městech za klíčový faktor kvality života. To je také hlavní charak­teristika životaschopnosti měst podporující hospodářský rozvoj a vytváření pracovních míst. Plánovaný rozvoj měst, který minimalizuje dopady na životní prostředí, může podpořit hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost a může zabránit nekontrolovanému rozrůstání měst;
11. Odpovědný rozvoj měst zohledňující možná rizika je také prostředkem ke zvýšení odolnosti měst vůči přírodním i člověkem způsobených nebezpečím i souvisejícím ekologickým, technologickým a biologic­kým rizikům, stejně jako vůči jejich kaskádovým efektům.

 

Výzvy v oblasti bydlení a udržitelného rozvoje měst v regionu

2. Naše země čelí mnohým výzvám:

Městská chudoba: Hlavním problémem je nedostatek dostupného, přiměřeného, přístupného, obyvatel­ného a odolného bydlení a bezdomovectví. V některých městech existuje nedostatek veřejných prostorů, bezpečné a dostupné dopravy i základní občanské vybavenosti a služeb, jako je dodávka cenově dostupné energie pro všechny, což brání obyvatelům v přístupu k vybavení a k životní úrovni, která by měla být dostupná pro všechny. Nedostatečný přístup k některé ze základních služeb; vodě, kanalizaci, obydlí, energie pro domácnost, bezpečnosti potravin, zdravotní péči, vzdělávání a osobní bezpečnosti nepříznivě ovlivňuje zdraví obyvatel a brzdí hospodářský růst.

Rozšiřování neformálního a / nebo nevyhovujícího bydlení se stává realitou, protože ti, kteří nemohou vstoupit na trh s bydlením, jsou odsouzeni k žití ve slumech se špatnou infrastrukturou a nedostatečnými základními službami. V zanedbaných městských oblastech vyžadují fyzické a ekonomické aktivity v oblasti regenerace soudržný a vícerozměrný přístup, který je zvlášť důležitý pro marginalizované skupiny obyva­tel a jednotlivce, jejichž účinná integrace vyžaduje zaměstnání, vzdělání, zdravotní péčí, bydlení a sociální integraci. Investice do bydlení plánované v segregovaných čtvrtích by měly mít za cíl řešení prostorové a sociální izolace marginalizovaných komunit, přičemž intervence by měly dodržovat zásady ne-segregace a de-segregace. Rostoucí dualita na pracovních trzích mění formy zaměstnání a zvýhodňuje ty s větším podílem přidané hodnotu před ekonomikou s tradičními pracovními místy s nízkou přidanou hodnotou. To významně přispívá ke zvýšení sociálních a prostorových nerovností. Rostoucí nerovnosti a nedostatek cenově dostupného a přístupného bydlení pro vrstvy obyvatel s nízkými a středními příjmy mohou vést k nekontrolovanému rozrůstání měst, zatímco nedostatek veřejných prostorů a veřejné dopravy brání pří­stupu obyvatel k vybavenosti a k přiměřené kvalitě života, která by měla být přístupná všem.

Demografické změny: Důležité demografické změny, jako je stárnutí a migrace, k nimž dochází v posled­ních desetiletích, vyžadují řešení. Stárnutí populace se stalo významným problémem, přičemž většina by­dlení není dostatečně vybavena a není tak schopna vyhovět potřebám této rostoucí skupině obyvatelstva. Špatné podmínky bydlení mají přímý vliv na fyzické a duševní zdraví obyvatel. To odůvodňuje nutnost zajistit odpovídající a zdravé bydlení.

Vzhledem k rostoucímu podílu stárnoucích obyvatel se zvyšují náklady na zdravotní péči a na zátěž systé­mů sociální péče; navíc většina bytů a veřejných městských prostorů není dobře přizpůsobena potřebám stárnutí populace ani rostoucímu počtu mladých lidí v některých jiných členských státech, což představuje výzvu v oblasti přiměřeného a dostupného bydlení a infrastruktury. Migrace vedla ke zvýšení rozmanitosti v mnoha městech, což je proces, který posiluje sociální inovace, přináší však s sebou výzvy v oblasti sociální soudržnosti, které vyžadují odpovídající politické odpovědi.

Klimatické změny a rizika katastrof: Existuje silný vztah mezi klimatickými změnami, snižováním rizika katastrof a územním plánováním, veřejnou dopravou, mobilitou a bydlením. Členské státy by měly, ve spolupráci s místními a regionálními vládami, usilovat o zmírnění dopadů a přizpůsobení se změně kli­matu snižováním emisí skleníkových plynů prostřednictvím aktivit ve městech. To může zahrnovat taková opatření, jako jsou energeticky účinné budovy a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Bytový fond, bu­dovy a klíčová vybavenost, jako jsou nemocnice, školy, místa k práci, jakož i veřejná dopravní zařízení, by měly být nízkouhlíkové a odolné vůči přírodním i člověkem způsobeným nebezpečím a souvisejícím ekolo­gickým, technologickým a biologickým rizikům, stejně jako jejich kaskádovým dopadům na infrastrukturu, na hospodářská aktiva a na zajištění obživy. Města by se měla zaměřit na prevenci katastrof souvisejících s vodou prostřednictvím vytvoření havarijních plánů a zvyšováním úrovně odpovídajících znalostí. Udr­žitelné potravinové systémy mají zásadní význam pro bezpečné, inkluzivní a odolné komunity, zatímco městské oblasti čelí vysoké míře potravinových odpadů, která dále roste s pokračující urbanizací.

Růst měst a jejich nekontrolované rozrůstání: Pokud není růst měst regulován, může vést k jejich nekontrolovanému rozrůstání. Členské státy by měly zabránit negativním dopadům na životní prostředí prostřednictvím strategického plánování lidských sídel v polycentrickém a vyváženém územního rozvoji s efektivními a bezpečnými multimodálními dopravními systémy.

V prevenci nekontrolovaného rozrůstání měst musíme vzít v úvahu i náklady na zahušťování měst využí­váním stávající urbanistické struktury a zachováním obyvatelnosti městského prostředí.

Koordinace v rozvoji měst: Plánovací strategie a nástroje je nutné implementovat v prostředí vyrovna­nějších vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem. Měla by se posílit spolupráce v oblasti městského plánování a řízení mezi různými úrovněmi správy, komunitami, místními nevládními organizacemi a sou­kromým sektorem. To s sebou nese zavádění opatření na národní, regionální a místní úrovni zajišťující, že politiky jsou vhodné pro odpovídající typ správy a zajistily tak co nejúčinnější výsledky. To zahrnuje nut­nost pro všechny klíčové aktéry a obyvatele podílet se na rozhodovacím procesu týkajícím se městského plánování, protože vývojem v oblasti bydlení mohou být tyto skupiny ovlivněny.

Regenerace měst: Přeceňování technických aspektů výstavby a městského plánování (včetně zelených technologií) může ohrozit sociální udržitelnost a kulturní přiměřenost řešení v oblasti bydlení, stejně jako může ohrozit zachování městského hmotného a nehmotného kulturního dědictví, které nese paměť a identitu obyvatel města po generace. Vyvážený přístup k regeneraci měst by měl zohlednit sociální sou­držnost a životní prostředí ve městech; v této souvislosti je nezbytným předpokladem místní plánování na lokální úrovni vytvářející živé společenství a životaschopná města. Tento přístup by měl zajistit vytváření veřejných prostorů jako klíčového prvku ovlivňujícího kvalitu života a identitu obyvatel města. 

Relevantní využití technologií: Pokrok v oblasti technologií a dostupnost dat rapidně mění náš život a způsob, jakým jej organizujeme. Urbanisté by měli přijmout odpovídající technologické inovace, které umožňují efektivnější využívání dostupných dat. To vyžaduje vzdělávání a budování kapacit městských manažerů, těch, kteří rozhodují, i obyvatel. Otevřená a strukturovaná data jsou kritickou složkou trans­parentního a efektivního řízení a jsou podmínkou poskytování efektivních environmentálních a energe­tických služeb v městském prostředí. Je nutné vyvinout veškeré úsilí, aby sdílená data byla přístupná veřejnosti a aby zároveň chránila soukromí jednotlivců. Města by měla uvažovat o jednoduchých, inte- roperabilních a srovnatelných zdrojích dat a o standardech pro jejich sběr. Data by měla být transparentní a volně přístupná, aby mohla být využívána jako nástroj ke zvýšení odpovědnosti a zapojení lidí. Musí být řešeno technologické a digitální rozdělení v oblasti městského plánování a řízení.

Klíčové směry řešení z Prahy do Quita

3. Výše uvedené problémy bychom měli řešit prostřednictvím integrovaného přístupu k udržitelnému rozvoji měst, který obsahuje účinná opatření k řešení hospodářských, ekologických, klimatických, demografických, sociálních a kulturních problémů, s nimiž se městské oblasti potýkají.

Města by měla být „orientovaná na lidi” a zlepšovat podmínky pro pohodu, vývoj a realizaci lidských práv všech obyvatel měst. Zejména takto:

Inovativní a produktivní města

(a) Podporujeme města při posilování jejich vnitřního potenciálu pro inovace, včetně sociálních inovací a vy­tváření pracovních míst prostřednictvím zajištění příznivého podnikatelského prostředí, transparentních a předvídatelných místních politik a předpisů pro jistotu vlastnictví pozemků. Infrastruktura, přiměřené a cenově dostupné bydlení a trhy podporující místní hospodářský rozvoj si zaslouží podporu, stejně jako zaměstnanost a důstojná práce pro všechny, včetně mladých obyvatel, při současném respektování životního prostředí a posilování spravedlnosti a sociální integrace. Posílení hospodářského růstu napříč socio-ekonomickými sektory by mělo jít ruku v ruce s opatřeními na zlepšení odolnosti měst, včetně přechodu k cyklické a zelené ekonomice. To by mělo stimulovat výrobu v rámci vztahů město-venkov, dodavatelských řetězců i přispět k potravinové bezpečnosti měst, mimo jiné při podpoře udržitelného městského metabolismu, který sníží nerovnosti ve městech a napětí mezi městy a venkovem.

Zelená, kompaktní, efektivně využívající zdroje a odolná města

(b) Podporujeme města, aby co nejlépe využívala přírodní zdroje, mimo jiné prostřednictvím územního plánování, a aby se zaměřila na efektivní využívání energie, vody, surovin, jako jsou beton, kov, mine­rály a pozemky, mimo jiné prostřednictvím efektivního hospodaření s půdou, aby se zabránilo nekon­trolovanému rozšiřování měst a aby se posílil princip „víceúrovňového využití prostoru”. Podporujeme také přizpůsobení se klimatickým změnám i opatření na zmírnění dopadů a posílení odolnosti měst vůči záplavám, vlnám horka a přírodním a člověkem způsobeným katastrofám. Urbanizující se delty řek jsou v této souvislosti vystaveny extrémním i specifickým rizikům v důsledku kombinace sociálně-eko- nomického a přírodního / environmentálního dynamického vývoje. Doporučujeme využívání zelených a modrých infrastruktur, stejně jako podporujeme řešení založená na přírodním základě, v návaznosti na preventivní infrastrukturu a na územní plánování jako nástroj pro předcházení katastrofám, zejmé­na těch spojených s vodou, která mají velké dopady;

Inkluzivní a bezpečná města

(c) Podporujeme řešení městské chudoby a vyloučení snižováním a prevencí prvotních příčin a důsledků nerovností a konfliktů prostřednictvím inkluzivního rozhodování, rovného přístupu k cenově dostup­nému bydlení, transparentního a efektivního poskytování základních služeb, včetně dodávek vody a kanalizace, podporou mobility a zajištěním veřejných a zelených prostorů a jistoty vlastnictví. „Nová agenda pro města” by se měla také zaměřit na vytváření dialogu a zmírňování konfliktů uvnitř a mezi jednotlivými komunitami, na boj proti všem formám diskriminace žen a dětí a na řešení specifických potřeb příslušníků zranitelných skupin, včetně uprchlíků a dalších skupin přistěhovalců. Zvláštní pozor­nost by měla být věnována posílení postavení a práv žen i mezikulturnímu a mezigeneračnímu dialogu. Města jsou místa, kde jsou soustředěny rozdíly a nerovnosti, a jsou to také místa, kde mohou různé kultury koexistovat, kde se etnická rozmanitost může stát zdrojem inovací a obnovy a kde je možná sociální mobilita;

(d) Zajištění přístupných, bezpečných, inkluzivních a kvalitních veřejných prostorů a bezpečné dopravy podporuje rovnost ve městech, sociální soudržnost a lepší kvalitu života, se zvláštním zřetelem na po­třeby mužů, žen, dětí, starších lidí a osob se zdravotním postižením;

(e) Podpora zlepšení přístupu k základním službám umožňuje udržitelný růst a tvorbu pracovních míst, se zvláštním důrazem na posílení postavení žen a zlepšení rovnosti žen a mužů;

Dobrá správa měst

(f) Podporujeme vypracování studií specifických pro jednotlivé země a doporučení založená na politikách a reagující na výzvy spojené s bydlením, rozvojem měst a s managementem pozemků prostřednictvím regionálních a tematických studií;

(g) Použití výzkumu a inovací, rozvoj hloubkových analýz a zpráv ke zlepšení znalostí i dostupnost údajů založených na specifice dané země podporují otevřený přístup k údajům a znalostem vedoucích k har­monizaci definic, metodik, ukazatelů a standardů na regionální a mezinárodní úrovni, zajišťujících také účinnou kontrolu;

(h) Podpora dialogu mezi všemi stupni správy a příslušnými aktéry a tam, kde je to možné, vytváření no­vých a podpora existujících místních, národních, regionálních a nadnárodních sítí, platforem a institucí, usnadňování výměny zkušeností a sdílení osvědčených postupů, včetně spolupráce typu město-město;

(i) Podpora odpovídajících národních politik rozvoje měst, které jsou vstřícné vůči udržitelnému rozvoji měst a podporují územní soudržnost i jejich promítnutí do lokalizované městské legislativy a předpisů, respektujících, kde je to vhodné, princip subsidiarity;

(j) Posílení využívání územního plánování a projektování rozšíření měst, vnitřní využití a regenerace zajiš­ťujících přístup zdola nahoru a víceúrovňovou správu, jakož i integrované přístupy zahrnující všechny aktéry a obyvatele; spolupracující mechanismy pro územní plánování a řízení v metropolitních oblas­tech jdoucí za administrativní hranice by měly být posíleny a podpořeny integrovanými prostorovými strategiemi s cílem zajistit vyvážený územní rozvoj;

(k) Posílení takových přístupů, které jsou efektivní, specifické, a proto mohou být pestré jako je rozmani­tost zemí, ekonomik, společností a kultur v regionu. Zejména podpora navrhování a provádění vnitro­státních politik rozvoje měst podle přístupu založeného na dané lokalitě;

(l) Podpora a budování kapacit místních orgánů jako klíčového prvku pro udržitelný rozvoj městských ob­lastí. To by mohlo být prováděno prostřednictvím podpory decentralizované spolupráce mezi místními orgány, posílením všech dotčených úrovní správy pro řešení sociálních, ekonomických, ekologických a demografických problémů rozvoje měst integrovaným způsobem, vytvořením legislativního rámce a konsolidací sdílených znalostních základen;

(m) Zaměření na nakládání s pozemky a přístup k půdě jako nezbytného předpokladu pro udržitelný roz­voj měst, stejně jako zajištění udržitelných modelů financování, které zaručují veřejný prospěch vyplý­vající ze zvýšení hodnoty pozemků a z mobilizace vývoje kapitálových zisků ve městech ve prospěch územní plánování; 

(n) Budování odpovědnosti a pravidelné monitorování koherentní realizace „Nové agendy pro města”, cílů udržitelného rozvoje se zvláštním zaměřením na cíl 11 a další cíle v celé Agendě pomocí odpoví­dajících definovaných ukazatelů. To by mělo zahrnovat i regionální specifické dohody a strategie pro sběr a analýzu dat. Data by měla být shromažďována s využitím společných mezinárodních standardů, aby bylo zajištěno, že jsou kompatibilní mezi jednotlivými členskými státy. Data by měla být co nejvíce veřejně dostupná, aby podporovala tvorbu politik, výzkum i ekonomický rozvoj. Také globální a regio­nální úložiště dat je třeba dále rozvíjet k podpoře procesů tvorby politického rozhodování;

(o) Podpora zdravých municipálních financí, aby města mohla poskytovat služby orientované na potřeby svých obyvatel. To zahrnuje podporu místních orgánů k lepšímu přístupu k finančním zdrojům, včetně posílení vlastních zdrojů příjmů zřizováním a zlepšováním tvorby příjmů a jejich kumulace na sub-ná- rodní úrovni, zlepšení přístupu k národním finančním prostředkům, ale také usnadnění přístupu na kapitálové trhy a přilákání domácích i přímých zahraničních investic;

(p) Moderní legislativa a vhodné monitorovací instituce jsou pro zdravou hospodářskou soutěž na trhu klíčové, aby se zabránilo tržním spekulacím s bydlením a s pozemky;

(q) Města potřebují mít možnost, oprávnění a zmocnění jednat o principech udržitelného rozvoje a být klíčovými aktéry při realizaci svého udržitelného rozvoje. Za tímto účelem by měly být místní orgány, zejména prostřednictvím svého zástupce ve sdružení místních samospráv, i občané zapojeni a konzul­továni ve všech fázích politického cyklu, od plánování až po realizaci, a to v dobře navrženém systému víceúrovňové správy.

 

Stáhnout deklaraci v pdf.

 

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

 

(foto: pixabay.com)