Analýza vymáhání výživného: cestou ke zlepšení jsou mimosoudní dohody

Počet rodičů, kteří jsou odsouzeni za neplnění vyživovací povinnosti, se zvyšuje. V roce 2015 soudy nepodmíněným trestem odnětí svobody potrestaly 766 osob, v roce 2016 to bylo 886 lidí. „Neplacení výživného je jedním z nejčastějších trestných činů – podle aktuálních statistik ho spáchal každých desátý člověk, který je postaven před soud. Trestem odnětí svobody každoročně končí čím dál tím více těchto případů. Jenže to vyživovaným osobám nepomáhá. Praxe také ukázala, že dobrovolně uzavřené dohody se plní rodičům snáze. Více prostoru by proto měly dostat mimosoudní dohody,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Právě u uzavírání dohod mimosoudní cestou zjistila analýza velký prostor pro zlepšení. Variantou by mohly být dohody sepsané u notáře. Taková praxe by pomohla i aktuálně přetíženým soudům, ročně totiž soudy zpracovávají zhruba 50 tisíc rozhodnutí o výživném.

Další oblastí, na kterou se studie zaměřila, bylo určení výšky výživného. Nejčastěji přiznaným výživným byla částka 2 000 korun měsíčně. Pro zajímavost se dá uvést, že dvě nejvyšší hodnoty výživného jsou 1 000 000 a dále pak 70 000 korun. Nejnižším stanoveným výživným pak bylo 5 korun.

Analýza se zabývala také mezinárodními úpravami. Například Nový Zéland je jedním ze států, kde je soužití nesezdaných párů postavené na úroveň manželství. Děti, které obývaly domácnost bez ohledu na biologické nebo právní vazby partnerů, se považují za společné. Vzhledem k zvyšujícímu se počtu dětí narozených nesezdaným párům doporučila analýza, aby se odborníci začali zabývat otázkou, jak upravit tento typ soužití také v českém právním řádu.

Závěrem se analýza dotkla také situací, kdy rodič svou vyživovací povinnost neplní. Analýza nenavrhuje dekriminalizaci neplacení výživného. Tresty odnětí svobody nicméně doporučuje ukládat s co nejvyšším uvážením a pokud existuje možnost jiného trestu, kloní se raději k této variantě.

Jak plyne ze Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2015[1], trestný čin zanedbání povinné výživy je jedním z nejčastěji se vyskytujících trestných činů. V roce 2015 se jen tento trestný čin podílí z 11,4 % na veškeré trestné činnosti (v poměru k počtu všech osob stíhaných i vyřízených ve  zkráceném přípravném řízení) a z 11,9 % na počtu osob postavených v roce 2015 před soud (ať už na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání), což ovlivňuje i počet odsouzených umístěných ve výkonu trestu odnětí svobody (přes poměrně nízký podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody lze v této kategorii pachatelů nadále předpokládat vyšší podíl odsouzených, u nichž byl původní trest přeměněn v nepodmíněný trest odnětí svobody).

 

Uložené trestní sankce za trestný čin dle ustanovení § 196 trestního zákona (+ § 213 TZ)

Rok

Počet pravomocně odsouzených osob

Z toho
prvopachatelé

Nepodmíněně

Podmíněně

TDVa)

OPPb)

Omezení zdržet se řízení motorových vozidel

2013

11154

1987

459

9727

19

857

38

2014

9803

1733

605

7791

20

1301

81

2015

8157

1466

766

5919

21

1371

41

2016

7339

1247

886

5078

13

1281

42

a) TDV – trest domácího vězení, b) OPP – obecně prospěšné práce; TZ – trestní zákon

 

Vývoj ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody[2]

Rok

Zanedbání povinné výživy

Nepodmíněně do 1 roku

Nepodmíněně od 1 do 5 let

abs.

%

abs.

%

2009

947

13,4

104

1,5

2010

900

10,4

293

3,4

2011

670

6,9

671

6,9

2012

541

8,7

615

6,4

2013

355

3,2

103

0,9

2014

543

5,5

62

0,6

2015

678

7,1

87

0,9

2016

785

8,3

101

1,0

 

Kompletní Analýzu aktuálních otázek výživného naleznete v příloze (doc). 

 

[1] Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2015.

[2] Sankční politika a její uplatňování (Scheinost, Miroslav, Válková, Helena a kol.)

 

Zdroj: justice.cz

(foto: freeimages.com)