Jsou Češi v pohodě?

Český statistický úřad zveřejnil výsledky šetření zaměřeného na subjektivní pocti pohody (“well-being”). Jsou obyvatelé České republiky spokojeni se svým životem? Cítí se v okolí svého bydliště bezpečně? Jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna? Odpovědi na tyto a další otázky poskytuje šetření ČSÚ “Životní podmínky”, jehož součástí v roce 2013 byl modul na téma životní pohoda.

Termín well-being není snadné jednoslovně přeložit do češtiny. Nejčastěji se překládá jako osobní pohoda, pocit životní pohody, životního blaha, blahobyt apod. Jindy se pojem nepřekládá a používá se anglický termín.

V rámci šetření bylo zařazeno celkem deset otázek, jež se týkaly celkové spokojenosti se životem a jeho různými oblastmi, smysluplnosti života, pocitů a nálad v posledních čtyřech týdnech, osobních vztahů, důvěry v lidi i různé instituce a očekávání do budoucna.

Respondenti odpovídali na stupnici od 0 (zcela nespokojen) až 10 (zcela spokojen).

Nejméně spokojeni se svým životem byli nezaměstnaní, jejichž průměrná známka byla 5,4, za nimi následovali důchodci s průměrnou známkou 6,4. Vyšší než průměrnou známku z celkového počtu osob měly pracující osoby (7,2), osoby v domácnosti a ostatní ekonomicky neaktivní (7,5) a nejvíce spokojeni se svými životy byli studenti s průměrnou známkou 8,0.

Tomu odpovídá i struktura hodnocení podle věku respondentů, kdy průměrná známka dotazovaných ve věku 16 až 24 let dosahovala 7,7. Nejméně byli spokojení lidé ve věku 55–59  let, kdy spokojenost dosáhla minima (6,4). U osob 60-letých a starších pak v průměru činila 6,6. Nejméně spokojení byli tedy lidé předdůchodového věku.

Z regionálního hlediska byli lidé se svým životem nejspokojenější v Praze, Královéhradeckém a Plzeňském kraji. Naopak nejméně spokojeni byli obyvatelé Pardubického kraje s průměrným hodnocením na úrovni 6,4. Druhou nejnižší spokojenost vyjádřili respondenti v Ústeckém kraji a dále obyvatelé Olomouckého kraje.

Nejmenší spokojenost pociťují lidé v České republice se svou finanční situací, kterou v průměru hodnotili známkou 6,0. Menší spokojenost je patrná také u volného času, resp. množství času, který respondenti mají na činnosti, které je baví.

Nejvyšší míra spokojenosti panuje s osobními vztahy, u kterých průměrná známka dosáhla 8,1. Vyšší spokojenost projevili obyvatelé České republiky také se svým bydlením, v průměru mu přidělili známku 7,7. Míra spokojenosti mezi muži a ženami se v zásadě nelišila. Ženy byly mírně spokojenější se svými osobními vztahy, muži naopak se svou finanční situací a se svým zaměstnáním.

V rámci dotazníku byli respondenti rovněž dotázáni, zda mají někoho, komu se mohou svěřit se svými osobními záležitostmi a dále, zda by mohli v případě potřeby požádat své přátele, příbuzné nebo známé o pomoc. Téměř 95 % osob, které na dané otázky odpovídalo, odpovědělo kladně. S rostoucím věkem se podíl kladných odpovědí mírně snižoval, nikoli však dramaticky. Nepotvrdila se tak domněnka o osamělém stáří.

Míra spokojenosti s bydlením úzce souvisela s právní formou užívání bytu. Nejspokojenější byly osoby, které žily v domě nebo bytě, jež byl ve vlastnictví domácnosti, a to včetně družstevních bytů.

Nervozitu alespoň někdy pocítila více než polovina dotázaných, špatnou náladu měly během posledních 4 týdnů alespoň někdy dvě pětiny respondentů a skepsi nebo smutek pocítila zhruba třetina osob. Naopak klid, pohodu a štěstí pociťovala stále nebo často zhruba polovina dotázaných.

Pocit bezpečí v místě bydliště je jednou z významných součástí celkové spokojenosti nejen s bydlením, ale i obecně se životem. Lidé v České republice si připadají v okolí jejich bydliště relativně bezpečně. Tři čtvrtiny z nich se cítí buď zcela bezpečně, nebo spíše bezpečně. Pocit bezpečí se s narůstajícím věkem snižoval. Nejbezpečněji se cítí obyvatelé menších obcí. S rostoucí velikostí obce klesá podíl osob, které se cítí v okolí svého bydliště bezpečně. Obyvatel, kteří se v okolí svého bydliště cítí nepříliš bezpečně, případně vůbec ne bezpečně, bylo nejvíce v regionu Moravskoslezsko, a to více než třetina (33,6 %) a necelá třetina v regionu Severozápad (32,3 %). 

Vyhlídky do budoucna

Co se týče výhledu, jak by se mohla vyvíjet celková životní situace v následujících 12 měsících, byli mírně optimističtější muži než ženy. Téměř čtvrtina z nich věří, že se jejich celková životní situace zlepší, zatímco ve zlepšení situace věří pouze pětina žen. Čím mladší respondenti byli, tím byli optimističtější. Téměř polovina osob do věku 25 let se domnívala, že se jejich celková životní situace v následujícím roce zlepší a jen necelá desetina z nich se domnívala, že se jejich životní situace naopak zhorší. Pouze 4 % osob starších 60 let věřila, že se jejich celková životní situace v následujícím roce zlepší, naopak téměř třetina z nich se domnívala, že se situace zhorší. Tomu odpovídá také struktura odpovědí podle ekonomické aktivity, kdy téměř třetina důchodců se domnívala, že se jejich celková životní situace v příštím roce zhorší, a pouze necelých pět procent z nich věřilo, že dojde k jejímu zlepšení. Nejoptimističtější byli studenti.

Přestože makroekonomické ukazatele poukazují na zvolna se zlepšující ekonomickou situaci, optimistická je, co se budoucnosti týká, pouze pětina obyvatelstva. Tito lidé věří, že se jejich celková životní situace v následujícím roce zlepší. Většina osob se však domnívá, že se jejich současná situace nezmění a pětina se dokonce obává, že se jejich situace ještě zhorší – to si myslí zejména důchodci a nezaměstnaní.

Z výsledků vyplývá, že lidé v České republice jsou relativně spokojeni jak se svým životem jako celkem, tak s jeho vybranými oblastmi. Nejspokojenější jsou se svými osobními vztahy a s bydlením, naopak menší spokojenost vyjádřili se svou finanční situací.

 

Zdroj: ČSÚ